Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  OSIRIS-REx uloží nabraný vzorek dříve

OSIRIS-REx uloží nabraný vzorek dříve

Kresba ukazující, jak vypadá ukládání vzorků do útrob sondy OSIRIS-REx
Autor: NASA/University of Arizona, Tucson

NASA rozhodla, že vzorek materiálu z povrchu planetky Bennu, který byl odebrán 20. října, bude uložen dříve než se plánovalo, protože odběrná nádoba není zcela uzavřena a na snímcích bylo vidět, že kamínky odletují z nádoby pryč. Původně bylo v plánu udělat dynamický test, který by pomohl odhadnout množství odebrané horniny. Nyní je v plánu raději vzorky uložit co nejdříve do návratové schránky, než o ně přijít. Má to být provedeno v úterý 27. 10. 2020

22. října obdržel tým mise OSIRIS-REx snímky, které ukázaly, že odběrná hlava spíše přeteká materiálem shromážděným z povrchu Bennu, než že by ho bylo málo. Podle všeho se podařilo odebrat mnohem více než požadovaných 60 gramů. Na snímcích totiž bylo vidět, jak některé částice pomalu unikají z odběrné hlavy zvané TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism).

Mylarová klapka na TAGSAM umožňuje materiálu snadno vstoupit do hlavy sběrače a po průchodu částic by se měla zavřít. Zdá se však, že větší kameny, které plně neprošly klapkou do TAGSAMU, se tam zaklínily a umožnily únikat kouskům odebraných vzorků.

Vzhledem k tomu, že první pokus o odběr vzorků se zřejmě vydařil, rozhodlo vědecké řízení mise, že může být přistoupeno k urychlenému uložení vzorků, původně plánovaného na 2. listopadu, do kapsle SRC (Sample Return Capsule) uvnitř sondy, aby se minimalizovala další ztráta vzorků.

„Množství materiálu, které jsme shromáždili z povrchu Bennu, umožnilo urychlit naše rozhodnutí o jeho uložení,“ uvedl Dante Lauretta, vedoucí mise OSIRIS-REx na Arizonské univerzitě v Tucsonu. „Tým nyní nepřetržitě pracuje na urychlení uložení, abychom zachránili co nejvíce materiálu pro návrat na Zemi.“

Na rozdíl od jiných operací prováděných sondou OSIRIS-REx autonomně, ukládání vzorku je rozděleno do sekvence kroků, které je třeba kontrolovat a posílat další pokyny k jejímu pokračování. Tým pošle příkazy kosmické sondě, aby zahájila ukládací sekvenci, a jakmile OSIRIS-REx dokončí každý krok v pořadí, pošle zpět telemetrii a obrázky a čeká na potvrzení týmu, aby pokračovala s dalším krokem.

Signálu v současné době trvá cesta mezi Zemí a sondou jedním směrem něco málo přes 18,5 minuty, takže každý krok sekvence obnáší minimálně 37 minut času. V průběhu celého procesu bude tým průběžně kontrolovat správné natočení kloubu TAGSAM, aby bylo zajištěno, že hlava sběrače je správně umístěna vůči SRC. Do procesu byla také přidána nová zobrazovací sekvence, která sleduje materiál unikající z hlavy sběrače a ověřuje, že procesu uskladnění nebrání žádné částice. Předpokládá se, že celý proces uložení bude trvat několik dní.

„Jsem hrdý na dosavadní úžasnou práci a úspěch týmu OSIRIS-REx,“ řekl vědecký pracovník NASA Thomas Zurbuchen. "Tato mise má dobře nakročeno k tomu, aby přinesla na Zemi historický a poměrně velký vzorek asteroidu."

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA / OSIRIS-REx Spacecraft Goes for Early Stow of Asteroid Sample
[2] Astro.cz / OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu
[3] Kosmonautix.cz / OSIRIS-REx odebrala opravdu hodně materiálu



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bennu, OSIRIS-REx


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »