Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  OSIRIS-REx uloží nabraný vzorek dříve

OSIRIS-REx uloží nabraný vzorek dříve

Kresba ukazující, jak vypadá ukládání vzorků do útrob sondy OSIRIS-REx
Autor: NASA/University of Arizona, Tucson

NASA rozhodla, že vzorek materiálu z povrchu planetky Bennu, který byl odebrán 20. října, bude uložen dříve než se plánovalo, protože odběrná nádoba není zcela uzavřena a na snímcích bylo vidět, že kamínky odletují z nádoby pryč. Původně bylo v plánu udělat dynamický test, který by pomohl odhadnout množství odebrané horniny. Nyní je v plánu raději vzorky uložit co nejdříve do návratové schránky, než o ně přijít. Má to být provedeno v úterý 27. 10. 2020

22. října obdržel tým mise OSIRIS-REx snímky, které ukázaly, že odběrná hlava spíše přeteká materiálem shromážděným z povrchu Bennu, než že by ho bylo málo. Podle všeho se podařilo odebrat mnohem více než požadovaných 60 gramů. Na snímcích totiž bylo vidět, jak některé částice pomalu unikají z odběrné hlavy zvané TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism).

Mylarová klapka na TAGSAM umožňuje materiálu snadno vstoupit do hlavy sběrače a po průchodu částic by se měla zavřít. Zdá se však, že větší kameny, které plně neprošly klapkou do TAGSAMU, se tam zaklínily a umožnily únikat kouskům odebraných vzorků.

Vzhledem k tomu, že první pokus o odběr vzorků se zřejmě vydařil, rozhodlo vědecké řízení mise, že může být přistoupeno k urychlenému uložení vzorků, původně plánovaného na 2. listopadu, do kapsle SRC (Sample Return Capsule) uvnitř sondy, aby se minimalizovala další ztráta vzorků.

„Množství materiálu, které jsme shromáždili z povrchu Bennu, umožnilo urychlit naše rozhodnutí o jeho uložení,“ uvedl Dante Lauretta, vedoucí mise OSIRIS-REx na Arizonské univerzitě v Tucsonu. „Tým nyní nepřetržitě pracuje na urychlení uložení, abychom zachránili co nejvíce materiálu pro návrat na Zemi.“

Na rozdíl od jiných operací prováděných sondou OSIRIS-REx autonomně, ukládání vzorku je rozděleno do sekvence kroků, které je třeba kontrolovat a posílat další pokyny k jejímu pokračování. Tým pošle příkazy kosmické sondě, aby zahájila ukládací sekvenci, a jakmile OSIRIS-REx dokončí každý krok v pořadí, pošle zpět telemetrii a obrázky a čeká na potvrzení týmu, aby pokračovala s dalším krokem.

Signálu v současné době trvá cesta mezi Zemí a sondou jedním směrem něco málo přes 18,5 minuty, takže každý krok sekvence obnáší minimálně 37 minut času. V průběhu celého procesu bude tým průběžně kontrolovat správné natočení kloubu TAGSAM, aby bylo zajištěno, že hlava sběrače je správně umístěna vůči SRC. Do procesu byla také přidána nová zobrazovací sekvence, která sleduje materiál unikající z hlavy sběrače a ověřuje, že procesu uskladnění nebrání žádné částice. Předpokládá se, že celý proces uložení bude trvat několik dní.

„Jsem hrdý na dosavadní úžasnou práci a úspěch týmu OSIRIS-REx,“ řekl vědecký pracovník NASA Thomas Zurbuchen. "Tato mise má dobře nakročeno k tomu, aby přinesla na Zemi historický a poměrně velký vzorek asteroidu."

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA / OSIRIS-REx Spacecraft Goes for Early Stow of Asteroid Sample
[2] Astro.cz / OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu
[3] Kosmonautix.cz / OSIRIS-REx odebrala opravdu hodně materiálu



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bennu, OSIRIS-REx


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »