Kosmonautika
V roce 1986 byl Sovětským svazem vypuštěn první stavební blok určený pro stanici Mir. V té době byl na oběžné dráze i Saljut 7 a očekávalo se, že ponese toto jméno. Avšak projekt se natolik rozrostl, že dostal vlastní jméno, Mir, neboli v češtině „Svět“.
Jako poděkování za toto jméno, stanice Mir vydržela neuvěřitelných 15 let, což je trojnásobek její předpokládané životnosti. Přežila i zánik jejího stvořitele, Sovětského svazu a vznik jeho nástupce, Ruska. Dokonce zvládla naplnit význam svého jména, za pomocí desítek členů posádky z různých koutů světa a mezinárodních návštěvníků.
V pátek 23. února krátce po půlnoci středoevropského času přistál na povrchu Měsíce lunární lander Nova-C se jménem Odysseus. Stojí za ním americká soukromá firma Intuitive Machines, která se tím stala první společností v historii, které se kdy něco takového povedlo. Doposud toho byly schopny jen vládní agentury USA, Sovětského svazu, Číny, Indie a Japonska. Zároveň se jedná o první americké přistání na měsíčním povrchu od mise Apollo 17, která se uskutečnila v roce 1972, tedy před více než půl stoletím. Pojďte se s námi podívat na to, jak tento projekt vůbec vznikl, jaké jsou jeho cíle, co všechno už se během této zajímavé mise událo a co to vůbec znamená pro průzkum Měsíce jako takový.
Revoluční mise Evropské vesmírné agentury (ESA) Proba-3 ponese na své palubě také přístroj vyvinutý v Brně v centrále Honeywell. Měli jsme příležitost se osobně seznámit s vývojáři i samotným inženýrským modelem tříosého MEMS gyroskopu, jehož letový exemplář je již připraven k cestě do kosmu. Velmi přesný gyroskop je nezbytnou součástí této mise, která má ambici vyrobit ve vesmíru umělé zatmění Slunce. Proba-3 totiž bude tvořena dvěma družicemi, které musí letět ve velmi přesné konfiguraci 150 metrů od sebe.
Evropská kosmická agentura (ESA) minulý čtvrtek 25. ledna schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna), jejímž cílem bude detekce a výzkum gravitačních vln z kosmického prostoru. Jedná se tak o vůbec první vědeckou sondu v historii, která se o to pokusí. ESA tuto misi s rozpočtem 1,75 miliardy euro nyní posunula na další úroveň. Schválením adopce se vývoj LISA dostává do fáze, během níž bude probíhat realizace samotného projektu. Start observatoře je zatím plánován na rok 2035. Do kosmu ji vynese nosná raketa Ariane 6, která má nahradit legendární Ariane 5.
Agentura NASA ukončila misi malého vrtulníku Ingenuity. Původně byl navržen pouze jako technologický demonstrátor, jehož cílem bylo během 30 dní provést pět 1,5minutových letů. Vrtulník však velmi překvapil. Po úspěšných testovacích letech se tým rozhodl misi ještě prodloužit. Z původních 5 letů se tak stalo 72, přičemž uletěl zhruba 14× delší trasu (17,229 kilometrů), než bylo prvně v plánu. Nad povrchem rudé planety strávil přes 2 hodiny čistého času a mise místo plánovaných 30 dní trvala téměř 3 roky.
Před několika dny jsme vstoupili do nového roku 2024, ve kterém rozhodně nebude o zajímavé kosmonautické události nouze. Čeká nás několik přistání na Měsíci, starty mnoha nových raket nebo starty meziplanetárních sond. Zde jsme pro vás připravili shrnutí nejzajímavějších událostí, které by měly v roce 2024 přijít.
Starship dnes udělala další ohromný krok ve svém vývoji. Po více než půl roce nadešel druhý testovací start celé monstrózní sestavy Super Heavy Starship. Oficiálně nesl označení IFT-2, neboli Integrated Flight Test 2, v českém překladu Druhý integrovaný letový test. Jeho výsledek je více než pozitivní. Druhý let rozhodně předčil očekávání většiny odborníků na kosmonautiku a otevřel největší raketě všech dob cestu ke svým nemalým cílům.
Ve středu 11. října agentura NASA zveřejnila vůbec první náhled na dopravené vzorky z planetky (101955) Bennu, která je 4,5 miliardy let stará. Těleso tak můžeme považovat za časovou schránku z dob vznikající Sluneční soustavy. V minulosti podobné asteroidy narážely do Země, čímž sem zanesly různé sloučeniny, přičemž některé z nich, jako například voda a uhlík, jsou přímo kritické pro vznik našeho života.
Pokud půjde všechno podle plánu, rozezní se již dnes v 16:19 Kennedyho kosmickým střediskem hluk sedmadvaceti motorů Merlin 1D+ rakety Falcon Heavy. Půjde přitom o jeden z nejočekávanějších startů celého letošního roku, na palubě totiž bude sonda Psyche, která se vydá na dlouhou cestu do hlavního pásu planetek za stejnojmenným tělesem, k planetce číslo 16 Psyche. Pojďte se s námi podívat na to, proč je sonda Psyche tak významná, co se skrývá na její palubě, proč bude zkoumat zrovna tuto planetku i jak bude vypadat její mise.
Co všechno mají Češi a Slováci společného s vesmírem? Co nebo koho jsme kdy ke hvězdám vyslali? A jak se podílíme na celosvětovém výzkumu? Nový dokumentární cyklus mapuje cestu našich nadšenců i odborníků od úplných počátků bádání až po současnost.
V okamžiku, kdy ve středu 27. září 2023 dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazašské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin, spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 301 ze 14. 9. 2023.
Česká společnost OHB Czechspace vyvíjí družici SOVA, která bude největší českou družicí v historii. Svou hmotností by překonala dokonce i poslední velkou českou družici Magion 5. Mise SOVA má za cíl zpřesnit klimatické modely, díky kterým bude možné lépe předpovídat extrémní jevy počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, a reagovat tak snáze na změny klimatu. Společnost OHB Czechspace ve spolupráci s vědci z Akademie věd ČR a dalšími českými firmami vyvíjí družici pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) v rámci výzvy Ambiciózní projekty České republiky.
Stohodinová simulace v rámci projektu Expedice Mars bude nejdelším počinem svého druhu v celé Evropě. Do pětičlenné posádky, která odstartuje na konci roku, se mohou hlásit studenti z Česka a Slovenska mezi 13 až 18 lety. Studenti si mohou zkusit projít náročným výběrem a seznámit se potom s osobnostmi kosmického výzkumu. Přihlášky se uzavírají 23. 9. 2023.
V čase doznívajících Perseid přijali čeští vědci z ESA zprávu potvrzující finalizaci studie proveditelnosti projektu Kosmické laboratoře pro různé pokročilé přístroje a aplikace (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications, SLAVIA). Mise dvou ryze českých mikrosatelitů typu CubeSat by mohla startovat po roce 2027 na oběžnou dráhu Země. Cílem je během následujících dvou let přinést detailní informace o složení meziplanetární hmoty v blízkosti naší planety.
Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala ve středu 23. 8. 2023 ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují.
Apollo 11 přistálo na Měsíci dne 20. července 1969. Přípravy a plánování ovšem běžely dlouhé roky. Během nich přistálo na stole spoustu nápadů na přístroje, vozítka a další propriety, které by objevování Měsíce pomohly. Některé byly skvělé, některé ovšem dost absurdní a moc nepomohla ani skutečnost, že ještě nebylo zcela známé měsíční prostředí. Mnohé návrhy tak vypadaly, jako by vypadly ze starých sci-fi příběhů.
Výprava českého astronauta nabízí jedinečnou šanci pro českou vědu a průmysl. Na tom se shodli zástupci akademické, univerzitní i soukromé sféry, kteří diskutovali na půdě horní komory Parlamentu na téma „Výzvy a příležitosti pro české vědce a techniky při národní vesmírné misi“. Seminář se konal pod záštitou Výboru pro záležitosti EU, úvodní slovo pronesli předseda Senátu Miloš Vystrčil a místopředseda evropského výboru Jiří Dušek
Od letu prvního českého kosmonauta do kosmického prostoru uběhlo již 45 let. Vladimír Remek je zároveň doposud jediným Čechem, který se do kosmu dostal. Česká republika však nyní obdržela lákavou nabídku od soukromé společnosti Axiom Space vyslat svého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici. Druhým Čechem ve vesmíru by se mohl stát vojenský pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.
Ve středu 3. května 2023 učinila Česká republika další významný krok v historii své kosmonautiky. Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský podepsal mezinárodní dohodu Artemis Accords a Česko se tak stalo 24. státem, který k ní přistoupil. Díky tomu se českému průmyslu a vědě otevírá mnoho nových možností, jak se uplatnit v oblasti dobývání těles Sluneční soustavy a kosmonautice jako takové.
V pátek 14. dubna ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Sonda se již záhy po startu přihlásila řídícímu středisku a rozvinula své obrovské sluneční panely. Během postupných testů sondy se minulý týden ozval i přístroj pro měření radiových a plazmových vln, na němž se významně podílí česká Akademie věd. Vědci a technici z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Astronomického ústavu AV ČR byli součástí týmu, který řídil zapínání přístroje. V pátek 21. dubna v 16:30 pak český analyzátor úspěšně zaznamenal řízené vyklopení ramene s magnetickými čidly.
