Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  U Měsíce se chystá k přistání další lander

U Měsíce se chystá k přistání další lander

Snímek Země z landeru IM-2 Athena na jeho cestě k Měsíci
Autor: Intuitive Machines

Měsíc je v poslední době ve středu zájmu. Začátkem tohoto roku k němu vyrazilo hned několik nepilotovaných přistávacích modulů. Konkrétně jde o lander HAKUTO-R M2 (přezdívaný Resilience) a společně s ním vyrazil k Měsíci i přistávací modul Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace, který již na lunárním povrchu úspěšně přistál 2. března. Dalším landerem, jenž na Měsíc vyrazil, je modul řady Nova-C společnosti Intuitive Machines nazvaný Athena v rámci mise IM-2. Start této sondy se uskutečnil ve středu 26. února časně ráno v 1:16 SEČ na raketě Falcon 9 od SpaceX z rampy LC-39A na Kennedyho kosmickém středisku (KSC) na Floridě. Athena je nyní na oběžné dráze Měsíce a plánované přistání je 6. března.

Kromě hlavního nákladu, kterým byl přistávací modul Nova-C byly vyneseny ještě tři sekundární náklady, umístěné na prstenci pod landerem. Prvním z nákladů je sonda Lunar Traiblazer vyrobená laboratoří tryskového pohonu NASA (JPL). Tato sonda má z oběžné dráhy snímkovat povrch Měsíce a hledat na něm stopy vody. Dalším nákladem je sonda Odin od společnosti AstroForge. Tato sonda se vydala k malému blízkozemnímu asteroidu 2022 OB5 a jejím cílem byl jeho výzkum, otázkou však je, zda se podaří vyřešit problémy s ovládáním sondy, které se objhevily po startu. Firma AstroFroge si klade za cíl do budoucna těžit na asteroidech různé drahé kovy a plánuje to otestovat v rámci nějaké z budoucích misí. Posledním nákladem je družice Chimera GEO 1 vyrobená společností Epic Aerospace. Jde o prototyp orbitálního tahače a sesterskou družici k dříve vypuštěné družici Chimera LEO.

Krátce po vypuštění pořídila sonda Athena snímek Země, na kterém vidíme i horní stupeň rakety Falcon 9, který ji vynesl. Zároveň s ní byla vypuštěna i měsíční sonda NASA Lunar Trailblazer a malá soukromá sonda Odin k průzkumu asteroidu. CHIMERA GEO 1 je testovací stupeň určený k rozmisťování družic na oběžné dráhy kolem Země. Autor: Intuitive Machines
Krátce po vypuštění pořídila sonda Athena snímek Země, na kterém vidíme i horní stupeň rakety Falcon 9, který ji vynesl. Zároveň s ní byla vypuštěna i měsíční sonda NASA Lunar Trailblazer a malá soukromá sonda Odin k průzkumu asteroidu. CHIMERA GEO 1 je testovací stupeň určený k rozmisťování družic na oběžné dráhy kolem Země.
Autor: Intuitive Machines

Nyní ale už k misi IM-2. Jde již o druhou misi tohoto landeru. První pokus o přistání vykonal lander s názvem Odysseus. Při jeho přistání na Měsíci došlo ke zlomení přistávací nohy, čímž došlo ke zhoršení kvality komunikace a po asi týdnu došlo k úplné ztrátě komunikace. Byla ale uznána jako úspěšná a šlo tak o první americkou sondu, které se podařilo přistát na Měsíci od roku 1972. Mise IM-2 má být jejím úspěšným reparátem.

Sonda Athena by měla přistát v okolí jižního pólu Měsíce v oblasti pojmenované Mons Mouton. Na Měsíc s sebou veze mnoho vědeckých zařízení – například 36 kg vážící experiment Polar Resources Ice Mining Experiment-1 (PRIME-1) americké kosmické agentury NASA. Ten má zjistit, zda se v oblasti přistání landeru vyskytuje voda v pevném skupenství. Dalšími vědeckými přístroji jsou dvě malá lunární vozítka a tzv. „lunar hopper“ pojmenovaný GRACE. Tento „hopík“ bude využívat miniaturní trysky pro pohyb po lunárním povrchu a může se vzdálit až na 25 km od místa přistání landeru. GRACE veze také dva vědecké přístroje – lunar radiometer od německé kosmické agentury DLR, který bude měřit teploty na Měsíci a Puli Lunar Water Snooper vyrobený v Maďarsku. Tento přístroj bude zkoumat přítomnost vodního ledu na lunárním povrchu.

Prvním z roverů je japonské vozítko YAOKI. Bude pořizovat snímky povrchu a může se vzdálit až na 50 m od mateřského landeru. Jeho vypuštění je plánováno 5 dní po přistání landeru na Měsíci. Druhým roverem je MAPP, který obsahuje tři vědecké náklady od Massachusetts Institute of Technology. Mezi ně patří kamera ve vysokém rozlišení, miniaturní robot AstroAnt a nahrávky různých myšlenek v různých světových jazycích. Zajímavostí je, že jedním z vědeckých přístrojů je také český radiační detektor MiniPIX TPX3 SPACE společnosti ADVACAM.

Měsíc a Země na snímku ze sondy Athena po navedení na oběžnou dráhu Měsíce 3. 3. 2025 Autor: Intuitive Machines
Měsíc a Země na snímku ze sondy Athena po navedení na oběžnou dráhu Měsíce 3. 3. 2025
Autor: Intuitive Machines


Pokud se přistání podaří, bude mít sonda Athena v pátek 14. března okolo 6:00 UTC unikátní možnost pozorovat úplné zatmění Slunce, jež bude zrovna v tu chvíli pozorovatelné z povrchu Měsíce. My tady na Zemi budeme tou dobou moci pozorovat úplné zatmění Měsíce. Na landeru se nachází pět kamer, které se tuto událost pokusí zachytit.

Podle zatím dostupných informací by lander Nova-C mise IM-2 měl na Měsíci přistát 6. března, kdy se mu mají naskytnout optimální podmínky pro přistání. Datum se může ale ještě klidně změnit.

Pohled na Měsíc z oběžné dráhy pořídila Athena 3. 3. 2025 Autor: Intuitive Machines
Pohled na Měsíc z oběžné dráhy pořídila Athena 3. 3. 2025
Autor: Intuitive Machines

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASASpaceflight.com
[2] Kosmonautix.cz
[3] Wikipedia/IM-2
[4] Astro.cz/Blue Ghost přistál na Měsíci



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Intuitive Machines, Měsíční sonda Athena


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »