U Měsíce se chystá k přistání další lander
Autor: Intuitive Machines
Měsíc je v poslední době ve středu zájmu. Začátkem tohoto roku k němu vyrazilo hned několik nepilotovaných přistávacích modulů. Konkrétně jde o lander HAKUTO-R M2 (přezdívaný Resilience) a společně s ním vyrazil k Měsíci i přistávací modul Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace, který již na lunárním povrchu úspěšně přistál 2. března. Dalším landerem, jenž na Měsíc vyrazil, je modul řady Nova-C společnosti Intuitive Machines nazvaný Athena v rámci mise IM-2. Start této sondy se uskutečnil ve středu 26. února časně ráno v 1:16 SEČ na raketě Falcon 9 od SpaceX z rampy LC-39A na Kennedyho kosmickém středisku (KSC) na Floridě. Athena je nyní na oběžné dráze Měsíce a plánované přistání je 6. března.
Kromě hlavního nákladu, kterým byl přistávací modul Nova-C byly vyneseny ještě tři sekundární náklady, umístěné na prstenci pod landerem. Prvním z nákladů je sonda Lunar Traiblazer vyrobená laboratoří tryskového pohonu NASA (JPL). Tato sonda má z oběžné dráhy snímkovat povrch Měsíce a hledat na něm stopy vody. Dalším nákladem je sonda Odin od společnosti AstroForge. Tato sonda se vydala k malému blízkozemnímu asteroidu 2022 OB5 a jejím cílem byl jeho výzkum, otázkou však je, zda se podaří vyřešit problémy s ovládáním sondy, které se objhevily po startu. Firma AstroFroge si klade za cíl do budoucna těžit na asteroidech různé drahé kovy a plánuje to otestovat v rámci nějaké z budoucích misí. Posledním nákladem je družice Chimera GEO 1 vyrobená společností Epic Aerospace. Jde o prototyp orbitálního tahače a sesterskou družici k dříve vypuštěné družici Chimera LEO.
Autor: Intuitive Machines
Nyní ale už k misi IM-2. Jde již o druhou misi tohoto landeru. První pokus o přistání vykonal lander s názvem Odysseus. Při jeho přistání na Měsíci došlo ke zlomení přistávací nohy, čímž došlo ke zhoršení kvality komunikace a po asi týdnu došlo k úplné ztrátě komunikace. Byla ale uznána jako úspěšná a šlo tak o první americkou sondu, které se podařilo přistát na Měsíci od roku 1972. Mise IM-2 má být jejím úspěšným reparátem.
Sonda Athena by měla přistát v okolí jižního pólu Měsíce v oblasti pojmenované Mons Mouton. Na Měsíc s sebou veze mnoho vědeckých zařízení – například 36 kg vážící experiment Polar Resources Ice Mining Experiment-1 (PRIME-1) americké kosmické agentury NASA. Ten má zjistit, zda se v oblasti přistání landeru vyskytuje voda v pevném skupenství. Dalšími vědeckými přístroji jsou dvě malá lunární vozítka a tzv. „lunar hopper“ pojmenovaný GRACE. Tento „hopík“ bude využívat miniaturní trysky pro pohyb po lunárním povrchu a může se vzdálit až na 25 km od místa přistání landeru. GRACE veze také dva vědecké přístroje – lunar radiometer od německé kosmické agentury DLR, který bude měřit teploty na Měsíci a Puli Lunar Water Snooper vyrobený v Maďarsku. Tento přístroj bude zkoumat přítomnost vodního ledu na lunárním povrchu.
Prvním z roverů je japonské vozítko YAOKI. Bude pořizovat snímky povrchu a může se vzdálit až na 50 m od mateřského landeru. Jeho vypuštění je plánováno 5 dní po přistání landeru na Měsíci. Druhým roverem je MAPP, který obsahuje tři vědecké náklady od Massachusetts Institute of Technology. Mezi ně patří kamera ve vysokém rozlišení, miniaturní robot AstroAnt a nahrávky různých myšlenek v různých světových jazycích. Zajímavostí je, že jedním z vědeckých přístrojů je také český radiační detektor MiniPIX TPX3 SPACE společnosti ADVACAM.
Autor: Intuitive Machines
Pokud se přistání podaří, bude mít sonda Athena v pátek 14. března okolo 6:00 UTC unikátní možnost pozorovat úplné zatmění Slunce, jež bude zrovna v tu chvíli pozorovatelné z povrchu Měsíce. My tady na Zemi budeme tou dobou moci pozorovat úplné zatmění Měsíce. Na landeru se nachází pět kamer, které se tuto událost pokusí zachytit.
Podle zatím dostupných informací by lander Nova-C mise IM-2 měl na Měsíci přistát 6. března, kdy se mu mají naskytnout optimální podmínky pro přistání. Datum se může ale ještě klidně změnit.
Autor: Intuitive Machines
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASASpaceflight.com
[2] Kosmonautix.cz
[3] Wikipedia/IM-2
[4] Astro.cz/Blue Ghost přistál na Měsíci
O autorovi
Zdeněk Jánský
Narodil se v roce 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém Gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Dlouhodobě se věnuje kosmonautice, astronomii, IT a fotografii. Ve své fotografické tvorbě se zaměřuje na detailní makrofotografii hmyzu, krajinářskou astrofotografii a fotografii přírody. Za své snímky získal ocenění v řadě fotografických soutěží.
V astronomických soutěžích dosahuje úspěchů na celostátní úrovni: v roce 2024 obsadil 3. místo v krajském kole Astronomické olympiády v kategorii GH a o rok později, v roce 2025, vybojoval 5. místo v celostátním finále téže kategorie a v roce 2026 se umístil na 17. místě v celostátním kole v kategorii EF. V roce 2026 s týmem obsadili 8. místo v národním finále studentské technologické soutěže CanSat.
Na vesmíru ho fascinují jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy plně nepozná. V rámci kosmonautiky ho pak přitahují neuvěřitelné technologie, které lidské možnosti neustále posouvají dál.
Své nadšení pro obor aktivně předává veřejnosti. Je redaktorem portálu Kosmonautix.cz, kde kromě psaní článků spravuje oficiální profil webu na sociální síti Threads. Dále se podílí na tvorbě obsahu pro instagramový účet České astronomické společnosti (ČAS), působí v administrátorském týmu Discord serveru AstroConnect, je aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a aktuálně se podílí na tvorbě nové expozice o kosmonautice v prostorech digitálního planetária v Hradci Králové.
