< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Blue Ghost úspěšně přistál na Měsíci
Martin Gembec Vytisknout článek

Blue Ghost úspěšně přistál na Měsíci

Stín sondy Blue Ghost na povrchu Měsíce. Vlivem příliš dlouhého expozičního času je naše planeta Země v pozadí vidět jako přeexponovaná namodralá koule v černotě vesmíru (délka expozice je i přesto příliš krátká a nestačí pro zachycení hvězd).
Autor: Firefly Aerospace

Firefly Aerospace je první komerční organizací, která dokázala měkce přistát na povrchu Měsíce s jejich sondou Blue Ghost. Přistání se uskutečnilo 2. března 2025 v 9:36 SEČ v Moři nepokojů (Mare Crisium) poblíž východního okraje přivrácené polokoule Měsíce. Sonda je součástí programu CLPS komerčních misí pro NASA a jejím cílem je prozkoumat měsíční půdu a provést další experimenty.

Úspěšné přistání sondy bylo detekováno čidly v patkách přistávacích nohou. Jakmile byl detekován signál, ve vizualizaci se nohy dotýkající se povrchu označily modře. Zajímavé je, že jedno čidlo dotek nezaznamenalo, ale v přenosu jsme viděli, že vzápětí byly vypnuty přistávací motorky a bylo oznámeno, že sonda je ve stabilní poloze, pociťuje lunární gravitaci a přistání tedy bylo úspěšné.

Okamžik přistání sondy Blue Ghost na Měsíci Autor: Firefly Aerospace/NASA
Okamžik přistání sondy Blue Ghost na Měsíci
Autor: Firefly Aerospace/NASA

První snímek z povrchu Měsíce byl přenesem pomocí rádiové antény s malým datovým tokem a je tak pouze potvrzením, že sonda úspěšně dosedla. Na snímku kromě korekčních trysek sondy vidíme i část povrchu − měsíční půdu (regolit), malé kamínky a menší krátery. Autor: Firefly Aerospace
První snímek z povrchu Měsíce byl přenesem pomocí rádiové antény s malým datovým tokem a je tak pouze potvrzením, že sonda úspěšně dosedla. Na snímku kromě korekčních trysek sondy vidíme i část povrchu − měsíční půdu (regolit), malé kamínky a menší krátery.
Autor: Firefly Aerospace

Blue Ghost je platforma, kterou firma Firefly Aerospace nabízí pro průzkum Měsíce z oběžné dráhy, na povrchu a případně i delší mise přes lunární noc, rovery a odběr a dopravu vzorků zpět na Zemi.

Snímek části sondy Blue Ghost, části povrchu Měsíce a Země na obloze krátce po přistání 2. 3. 2025. Odlesk Země na sondě vidíme i na snímku dole. Autor: Firefly Aerospace
Snímek části sondy Blue Ghost, části povrchu Měsíce a Země na obloze krátce po přistání 2. 3. 2025. Odlesk Země na sondě vidíme i na snímku dole.
Autor: Firefly Aerospace
Blue Ghost Mission 1: Ghost Riders má ověřit technologie a schopnost přistát na povrchu. Start proběhl 15. ledna 2025 pomocí nosiče Falcon 9 společnosti SapceX. Přelet trval 45 dní. Z protáhlé eliptické dráhy kolem Země se přešlo na protáhlou kolem Měsíce, což je relativně úsporná technologie, vyžadující pouze dost času a odlonost sondy při všech korekčních manévrech. Přistání v Moři nepokojů, poblíž sopky Mons Latreille, proběhlo 2. března.

Blue Ghost Mission 2: Příští mise už je ve vývoji a měla by startovat v roce 2026. Ponese kromě landeru (s experimenty pro NASA i soukromé firmy) také orbiter Elytra. Ten na oběžnou dráhu umístí ještě orbiter ESA a bude podporou jako komunikační platforma a platforma pro speciální  dalekohled NASA. Lander ponese náklad pro soukromé společnosti i pro NASA.

Blue Ghost Mission 3: Třetí mise ponese rover NASA, opět v rámci Commercial Lunar Payload Services (CLPS).

Další mise, která má přistát na povrchu Měsíce 5. března 2025 je sonda Athena společnosti Intuitive Machines.Jde o další lander série Nova-C. Předchozí sonda Odysseus v rámci mise IM-1 se pokusila přistát 22. 2. 2024. Je to první sonda poháněná motorem na kapalný metean a kyslík. Nese také český radiační detektor MiniPIX TPX3 SPACE firmy ADVACAM a Mikro Nova hopper Grace, který by měl být schopen se přesouvat řádově sotvky metrů až kilometry při balistických skocích.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Živý přenos z přistání na Youtube/Firefly Aerospace



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Další články autora (1 161)

Štítky: Přistání na Měsíci, Blue Ghost, Firefly Aerospace

11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »