< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Blue Ghost úspěšně přistál na Měsíci
Martin Gembec Vytisknout článek

Blue Ghost úspěšně přistál na Měsíci

Stín sondy Blue Ghost na povrchu Měsíce. Vlivem příliš dlouhého expozičního času je naše planeta Země v pozadí vidět jako přeexponovaná namodralá koule v černotě vesmíru (délka expozice je i přesto příliš krátká a nestačí pro zachycení hvězd).
Autor: Firefly Aerospace

Firefly Aerospace je první komerční organizací, která dokázala měkce přistát na povrchu Měsíce s jejich sondou Blue Ghost. Přistání se uskutečnilo 2. března 2025 v 9:36 SEČ v Moři nepokojů (Mare Crisium) poblíž východního okraje přivrácené polokoule Měsíce. Sonda je součástí programu CLPS komerčních misí pro NASA a jejím cílem je prozkoumat měsíční půdu a provést další experimenty.

Úspěšné přistání sondy bylo detekováno čidly v patkách přistávacích nohou. Jakmile byl detekován signál, ve vizualizaci se nohy dotýkající se povrchu označily modře. Zajímavé je, že jedno čidlo dotek nezaznamenalo, ale v přenosu jsme viděli, že vzápětí byly vypnuty přistávací motorky a bylo oznámeno, že sonda je ve stabilní poloze, pociťuje lunární gravitaci a přistání tedy bylo úspěšné.

Okamžik přistání sondy Blue Ghost na Měsíci Autor: Firefly Aerospace/NASA
Okamžik přistání sondy Blue Ghost na Měsíci
Autor: Firefly Aerospace/NASA

První snímek z povrchu Měsíce byl přenesem pomocí rádiové antény s malým datovým tokem a je tak pouze potvrzením, že sonda úspěšně dosedla. Na snímku kromě korekčních trysek sondy vidíme i část povrchu − měsíční půdu (regolit), malé kamínky a menší krátery. Autor: Firefly Aerospace
První snímek z povrchu Měsíce byl přenesem pomocí rádiové antény s malým datovým tokem a je tak pouze potvrzením, že sonda úspěšně dosedla. Na snímku kromě korekčních trysek sondy vidíme i část povrchu − měsíční půdu (regolit), malé kamínky a menší krátery.
Autor: Firefly Aerospace

Blue Ghost je platforma, kterou firma Firefly Aerospace nabízí pro průzkum Měsíce z oběžné dráhy, na povrchu a případně i delší mise přes lunární noc, rovery a odběr a dopravu vzorků zpět na Zemi.

Snímek části sondy Blue Ghost, části povrchu Měsíce a Země na obloze krátce po přistání 2. 3. 2025. Odlesk Země na sondě vidíme i na snímku dole. Autor: Firefly Aerospace
Snímek části sondy Blue Ghost, části povrchu Měsíce a Země na obloze krátce po přistání 2. 3. 2025. Odlesk Země na sondě vidíme i na snímku dole.
Autor: Firefly Aerospace
Blue Ghost Mission 1: Ghost Riders má ověřit technologie a schopnost přistát na povrchu. Start proběhl 15. ledna 2025 pomocí nosiče Falcon 9 společnosti SapceX. Přelet trval 45 dní. Z protáhlé eliptické dráhy kolem Země se přešlo na protáhlou kolem Měsíce, což je relativně úsporná technologie, vyžadující pouze dost času a odlonost sondy při všech korekčních manévrech. Přistání v Moři nepokojů, poblíž sopky Mons Latreille, proběhlo 2. března.

Blue Ghost Mission 2: Příští mise už je ve vývoji a měla by startovat v roce 2026. Ponese kromě landeru (s experimenty pro NASA i soukromé firmy) také orbiter Elytra. Ten na oběžnou dráhu umístí ještě orbiter ESA a bude podporou jako komunikační platforma a platforma pro speciální  dalekohled NASA. Lander ponese náklad pro soukromé společnosti i pro NASA.

Blue Ghost Mission 3: Třetí mise ponese rover NASA, opět v rámci Commercial Lunar Payload Services (CLPS).

Další mise, která má přistát na povrchu Měsíce 5. března 2025 je sonda Athena společnosti Intuitive Machines.Jde o další lander série Nova-C. Předchozí sonda Odysseus v rámci mise IM-1 se pokusila přistát 22. 2. 2024. Je to první sonda poháněná motorem na kapalný metean a kyslík. Nese také český radiační detektor MiniPIX TPX3 SPACE firmy ADVACAM a Mikro Nova hopper Grace, který by měl být schopen se přesouvat řádově sotvky metrů až kilometry při balistických skocích.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Živý přenos z přistání na Youtube/Firefly Aerospace



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Další články autora (1 179)

Štítky: Přistání na Měsíci, Blue Ghost, Firefly Aerospace

23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »