Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  JUICE provedla unikátní průlet kolem Měsíce a Země

JUICE provedla unikátní průlet kolem Měsíce a Země

Snímek části Země a části sondy JUICE krátce po nejtěsnějším přiblížení. Pořízeno inženýrskou kamerou 21. 8. 2024 v 0:09 SELČ. Cílem kamery je sledovat stav sondy, nikoli pořizovat vědecká data. Snímek lehce upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean
Autor: ESA/Juice/JMC

Evropská mise k jupiterovým měsícům JUICE se na své dlouhé cestě k planetě Jupiter musí několikrát přiblížit k Zemi a Venuši. Díky blízkým průletům získá dodatečnou porci energie, kterou by jinak musela udělit obří raketa a navíc nebude sonda muset tak rychle brzdit, až k Jupiteru přiletí. První průlet kolem Země byl unikátní, protože předtím se ještě protáhla kolem Měsíce.

Snímek Měsíce a části sondy JUICE z 19. 8. 2024 ve 23:25 SELČ vytvořila inženýrská kamera JMC 1 (Juice monitoring camera 1) a lehce jej upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean Autor: ESA/Juice/JMC
Snímek Měsíce a části sondy JUICE z 19. 8. 2024 ve 23:25 SELČ vytvořila inženýrská kamera JMC 1 (Juice monitoring camera 1) a lehce jej upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean
Autor: ESA/Juice/JMC
JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) je vlajková mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Přestože jde o velkou sondu, není reálné, aby se vydala rovnou k planetě Jupiter a zde potom z velké rychlosti zbrzdila. Výhodné je vyslat sondu na protáhlou eliptickou dráhu a využít několika gravitačních manévrů u vnitřních planet, typicky u Venuše, aby se sonda dostala na správnou dráhu k Jupiteru. Před prvním manévrem u Venuše přišel na řadu první průlet kolem Země 20. 8. 2024. Tento manévr byl podle ESA první v historii, kdy se sonda nejprve dostala velmi blízko k Měsíci a teprve poté následoval ještě blízký průlet nad oblaky naší Země.

Připomeňme, že od startu v dubnu 2023 se sonda pohybovala volně sluneční soustavou a toto bylo její první přiblížení k některé z planet. Gravitační manévr u Měsíce a Země způsobil, že trajektorie sondy nyní směřuje k Venuši, kterou využije sonda v srpnu 2025. Od příštího roku začne sonda zrychlovat a využije ještě dva gravitační praky od naší Země, než se vydá na přelet k Jupiteru, kam by měla dorazit v červenci 2031.

Na snímku inženýrskou monitorovací kamerou je vidět Země a část fotovolaických panelů sondy JUICE 20. 8. 2024 ve 23:48 SELČ během nejvvětšího přiblížení k Zemi. Snímek lehce upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean. Autor: ESA/Juice/JMC
Na snímku inženýrskou monitorovací kamerou je vidět Země a část fotovolaických panelů sondy JUICE 20. 8. 2024 ve 23:48 SELČ během nejvvětšího přiblížení k Zemi. Snímek lehce upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean.
Autor: ESA/Juice/JMC
Průlet dopadl dobře a je to až fascinující, neboť operátoři ji museli nasměrovat do přesně stanoveného úzkého koridoru, kdy Měsíc ji svou gravitací postrčil na jednu stranu a Země pak ohnula její trajetorii na stranu druhou o to výrazněji, protože je mnohem těžší, než Měsíc. Pro vědce byl průlet neméně zajímavý, protože během něj bylo aktivováno deset jejích přístrojů a ty tak mohly být otestovány a zkalibrovány. Klíčové to bylo pro radar RIME určený ke studiu podpovrchových vrstev měsíců, jehož vlastní šum může ovlivnit pozorování a proto inženýři rádi ověřili, jak na tom je.

Portrét Země s Měsícem (který je jako nenápadná tečka vlevo u kraje snímku) pořídila inenýrská kamera JMC 1) během odletu sondy JUICE od Země 21. 8. 2024 ve 2:53 SELČ. Snímek pomohli lehce upravit Simeon Schmauß a Mark McCaughrean Autor: ESA
Portrét Země s Měsícem (který je jako nenápadná tečka vlevo u kraje snímku) pořídila inenýrská kamera JMC 1) během odletu sondy JUICE od Země 21. 8. 2024 ve 2:53 SELČ. Snímek pomohli lehce upravit Simeon Schmauß a Mark McCaughrean
Autor: ESA
Samotný nejbližší průlet kolem Měsíce se odehrál 19. 8. 2024 ve 23:15 SELČ a o den později, 20. 8. 2024 ve 23:56 SELČ, prolétla JUICE ve výšce 6840 km nad jihovýchodní Asií a Tichým oceánem. Měsíc zpomalil sondu o 0,9 km/s vzhledem k Slunci a nasměroval ji k Zemi, která ji zpomalila o dalších 4,8 km/s. Při pohledu na trajektorii sondy shora bychom viděli, že provedla zatáčku v úhlu 100°.

Manévr se jeví poměrně riskantní, zvláště když uvážíme, že se k Zemi přiblížila na vzdálenost menší, než v jaké obíhají geostacionární družice, ale podařilo se jím také ušetřit kolem 100 až 150 kg paliva. Je třeba také poznamenat v souvislosti s množstvím paliva, že na samotný přílet ke Ganymedu se podařilo ušetřit další palivo už při samotném startu, neboť raketa Ariane 5 umístila sondu na perfektní trajektorii.

Celý průběh letu JUICE k Jupiteru shrnutý v jedné infografice. Vidíme zde, jak sonda využívá nejprve gravitaci Měsíce a Země, poté Venuše, pak dvakrát Zemi a následně přilétá k Jupiteru. Zde má provést průlety kolem ledových měsíců a následně se usadit na oběžné dráze Ganymedu, největšího Msíce Sluneční soustavy. Autor: ESA
Celý průběh letu JUICE k Jupiteru shrnutý v jedné infografice. Vidíme zde, jak sonda využívá nejprve gravitaci Měsíce a Země, poté Venuše, pak dvakrát Zemi a následně přilétá k Jupiteru. Zde má provést průlety kolem ledových měsíců a následně se usadit na oběžné dráze Ganymedu, největšího Msíce Sluneční soustavy.
Autor: ESA

Sondu bylo možné před přiblížením k Zemi a Měsíci sledovat také ze Země. Na fotografování těchto těles ve velké vzdálenosti se u nás zaměřuje hlavně amatérský astronom Milan Antoš, který tato tělesa fotografuje přímo z města v Jablonci nad Nisou. Poprvé ji zachytil již 5. srpna, kdy byla více než 4 miliony km od Země a podruhé o pět dní později, stále ještě více než 2,7 mil. km od nás. Další průlety kolem Země nás čekají v září 2026 a lednu 2029, takže to můžete zkusit také.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA: JUICE nasměrována k Venuši světově prvním průletem kolem Měsíce a Země
[2] ESA: průlet JUICE kolem Měsíce a Země, vše co o něm potřebujete vědět
[3] Astrofotky.cz: galerie snímků Milana Antoše
[4] The Weather Channel: krátké video s obrázky z průletu



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gravitační manévr, JUICE


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »