JUICE provedla unikátní průlet kolem Měsíce a Země

JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) je vlajková mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Přestože jde o velkou sondu, není reálné, aby se vydala rovnou k planetě Jupiter a zde potom z velké rychlosti zbrzdila. Výhodné je vyslat sondu na protáhlou eliptickou dráhu a využít několika gravitačních manévrů u vnitřních planet, typicky u Venuše, aby se sonda dostala na správnou dráhu k Jupiteru. Před prvním manévrem u Venuše přišel na řadu první průlet kolem Země 20. 8. 2024. Tento manévr byl podle ESA první v historii, kdy se sonda nejprve dostala velmi blízko k Měsíci a teprve poté následoval ještě blízký průlet nad oblaky naší Země.

Připomeňme, že od startu v dubnu 2023 se sonda pohybovala volně sluneční soustavou a toto bylo její první přiblížení k některé z planet. Gravitační manévr u Měsíce a Země způsobil, že trajektorie sondy nyní směřuje k Venuši, kterou využije sonda v srpnu 2025. Od příštího roku začne sonda zrychlovat a využije ještě dva gravitační praky od naší Země, než se vydá na přelet k Jupiteru, kam by měla dorazit v červenci 2031.

Průlet dopadl dobře a je to až fascinující, neboť operátoři ji museli nasměrovat do přesně stanoveného úzkého koridoru, kdy Měsíc ji svou gravitací postrčil na jednu stranu a Země pak ohnula její trajetorii na stranu druhou o to výrazněji, protože je mnohem těžší, než Měsíc. Pro vědce byl průlet neméně zajímavý, protože během něj bylo aktivováno deset jejích přístrojů a ty tak mohly být otestovány a zkalibrovány. Klíčové to bylo pro radar RIME určený ke studiu podpovrchových vrstev měsíců, jehož vlastní šum může ovlivnit pozorování a proto inženýři rádi ověřili, jak na tom je.

Samotný nejbližší průlet kolem Měsíce se odehrál 19. 8. 2024 ve 23:15 SELČ a o den později, 20. 8. 2024 ve 23:56 SELČ, prolétla JUICE ve výšce 6840 km nad jihovýchodní Asií a Tichým oceánem. Měsíc zpomalil sondu o 0,9 km/s vzhledem k Slunci a nasměroval ji k Zemi, která ji zpomalila o dalších 4,8 km/s. Při pohledu na trajektorii sondy shora bychom viděli, že provedla zatáčku v úhlu 100°.

Manévr se jeví poměrně riskantní, zvláště když uvážíme, že se k Zemi přiblížila na vzdálenost menší, než v jaké obíhají geostacionární družice, ale podařilo se jím také ušetřit kolem 100 až 150 kg paliva. Je třeba také poznamenat v souvislosti s množstvím paliva, že na samotný přílet ke Ganymedu se podařilo ušetřit další palivo už při samotném startu, neboť raketa Ariane 5 umístila sondu na perfektní trajektorii.

Sondu bylo možné před přiblížením k Zemi a Měsíci sledovat také ze Země. Na fotografování těchto těles ve velké vzdálenosti se u nás zaměřuje hlavně amatérský astronom Milan Antoš, který tato tělesa fotografuje přímo z města v Jablonci nad Nisou. Poprvé ji zachytil již 5. srpna, kdy byla více než 4 miliony km od Země a podruhé o pět dní později, stále ještě více než 2,7 mil. km od nás. Další průlety kolem Země nás čekají v září 2026 a lednu 2029, takže to můžete zkusit také.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA: JUICE nasměrována k Venuši světově prvním průletem kolem Měsíce a Země
[2] ESA: průlet JUICE kolem Měsíce a Země, vše co o něm potřebujete vědět
[3] Astrofotky.cz: galerie snímků Milana Antoše
[4] The Weather Channel: krátké video s obrázky z průletu