Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Český analyzátor na sondě k ledovým měsícům Jupiteru se již ozval

Český analyzátor na sondě k ledovým měsícům Jupiteru se již ozval

Evropská sonda JUICE na dráze kolem planety Jupiter
Autor: ESA/AOES

V pátek 14. dubna ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Sonda se již záhy po startu přihlásila řídícímu středisku a rozvinula své obrovské sluneční panely. Během postupných testů sondy se minulý týden ozval i přístroj pro měření radiových a plazmových vln, na němž se významně podílí česká Akademie věd. Vědci a technici z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Astronomického ústavu AV ČR byli součástí týmu, který řídil zapínání přístroje. V pátek 21. dubna v 16:30 pak český analyzátor úspěšně zaznamenal řízené vyklopení ramene s magnetickými čidly.

Tisková zpráva ze dne 26. dubna 2023

Sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) je prvním z velkých projektů programu Cosmic vision Evropské vesmírné agentury (ESA) a její start na špičce nosné rakety Ariane 5 byl původně plánován na čtvrtek 13. dubna ve 14:15 SELČ. Toho dne byl start odložen kvůli riziku zásahu bleskem. Startovní okno bylo velmi krátké, ale opakovalo se každý den po dva následující týdny. Hned následující pokus o den později se již vydařil. 14. dubna ve 14:14 došlo k zážehu hlavního motoru rakety a jejích dvou pomocných motorů, ve 14:42 se sonda oddělila od posledního stupně rakety a její signál po dlouhých minutách napínavého čekání zachytily v 15:04 antény evropského vesmírného řídícího střediska v Darmstadtu, které má od této chvíle komunikaci se sondou na starosti. V 15:33  sonda JUICE úspěšně rozvinula své obří sluneční panely o ploše 85 m2 a celkové délce 27 m a začala s postupným oživováním svých vědeckých přístrojů.

Český příspěvek

Schéma sondy JUICE se zvýrazněným umístěním jednotlivých vědeckých přístrojů Autor: ESA
Schéma sondy JUICE se zvýrazněným umístěním jednotlivých vědeckých přístrojů
Autor: ESA
Na jednom z těchto přístrojů se podílejí vědci a technici z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kteří navrhli a s významnou pomocí českého kosmického průmyslu postavili analyzátor elektromagnetických vln na slyšitelných kmitočtech. Jsou nadále odpovědni za jeho řízení a zpracování získaných dat. Mají též zastoupení v úzkém vědeckém vedení celého přístroje pro výzkum radiových a plazmových vln, řízeného z Ústavu kosmické fyziky ve švédské Uppsale. Technici z Astronomického ústavu AV ČR navrhli a postavili napájecí zdroj celého přístroje. Obě české instituce v rámci programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 úzce spolupracují i s Ústavem přístrojové techniky AV ČR, který nezávisle získal technologickou zakázku během vývoje sondy, stejně jako několik českých průmyslových podniků.

První data

Český analyzátor byl poprvé po startu sondy spuštěn ve středu 19. dubna a všechny služební telemetrické údaje svědčily o jeho výborném technickém stavu. Následujícího dne byla ze sondy vyslána první vědecká data našeho analyzátoru. To byla ještě jeho čidla, magnetické antény postavené kolegy z Laboratoře plazmatické fyziky a Ecole Polytechnique v Paříži, ve složeném stavu blízko těla sondy.  Projevovalo se tak na nich rušení od jejich systémů. Tomu mělo zabránit umístění magnetických antén dostatečně daleko od těla sondy, na rozložitelném rameni o celkové délce přes 10 metrů. K jeho úspěšnému rozložení došlo až v pátek 21. dubna v 16:30 poté, co byl náš analyzátor opět uveden do provozu, aby mohl společně s ostatními přístroji a systémy sondy rozkládání monitorovat. Zaznamenal tak snížení rušení, když se jeho čidla dostala do cílové polohy na rozloženém rameni.

Tým oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR při společném sledování startu sondy JUICE společně s kolegy z Astronomického ústavu AV ČR 14.4. ve 14:14. Autor: Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Tým oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR při společném sledování startu sondy JUICE společně s kolegy z Astronomického ústavu AV ČR 14.4. ve 14:14.
Autor: Ústav fyziky atmosféry AV ČR

První data nás nadchla a celý náš tým z nich nemohl spustit oči. Svědčí o výborné práci našich inženýrů a všech kolegů ze spolupracujících výzkumných institucí a průmyslových podniků. Měření třísložkových magnetických antén jsou základem pro analýzu polarizace a šíření elektromagnetických vln, kterou náš přístroj poprvé umožní v okolí ledových měsíců planety Jupiter,“ říká profesor Ondřej Santolík, vědecký vedoucí analyzátoru z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Další postup

V následujících dnech dojde k řízenému rozkládání všech antén a ramen, kterými je sonda JUICE opatřena. Mezi nimi bude 16m anténa radaru pro průzkum ledové slupky měsíců Jupiteru a tři 2,5 m dlouhé antény pro měření vysokofrekvenčních radiových vln, připravené japonským týmem vedeným Univerzitou v Tohoku ve spolupráci s astronomy z Pařížské observatoře. Čtyři 3metrová ramena, postavená polskými kolegy, nesou vodivá kulová čidla a průměru 10 cm, za která odpovídá švédský tým, a která poslouží jako vícesložkové elektrické antény pro náš analyzátor. Jan Souček, technický vedoucí analyzátoru z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR k tomu říká:

Všichni doufáme, že se postupné rozložení dalších antén úspěšně zdaří. Postup musí být pomalý, s důkladnými testy a ověřováním všech kroků. Jen tak můžeme omezit pravděpodobnost lidské chyby při těchto technicky náročných procedurách. Ve výsledné konfiguraci budou ze sondy jako ježčí bodliny vyčnívat čidla a anténa ve správném počtu nutném pro výzkum Jupiteru a jeho měsíců. Nás pak čeká další práce na vývoji palubního software, jehož zdokonalené verze budou na sondu vyslány během její osmileté cesty k Jupiteru.

Kontakt:
prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, os@ufa.cas.cz, +420 731 478 881

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: JUICE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »