Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  JUICE provedla unikátní průlet kolem Měsíce a Země

JUICE provedla unikátní průlet kolem Měsíce a Země

Snímek části Země a části sondy JUICE krátce po nejtěsnějším přiblížení. Pořízeno inženýrskou kamerou 21. 8. 2024 v 0:09 SELČ. Cílem kamery je sledovat stav sondy, nikoli pořizovat vědecká data. Snímek lehce upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean
Autor: ESA/Juice/JMC

Evropská mise k jupiterovým měsícům JUICE se na své dlouhé cestě k planetě Jupiter musí několikrát přiblížit k Zemi a Venuši. Díky blízkým průletům získá dodatečnou porci energie, kterou by jinak musela udělit obří raketa a navíc nebude sonda muset tak rychle brzdit, až k Jupiteru přiletí. První průlet kolem Země byl unikátní, protože předtím se ještě protáhla kolem Měsíce.

Snímek Měsíce a části sondy JUICE z 19. 8. 2024 ve 23:25 SELČ vytvořila inženýrská kamera JMC 1 (Juice monitoring camera 1) a lehce jej upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean Autor: ESA/Juice/JMC
Snímek Měsíce a části sondy JUICE z 19. 8. 2024 ve 23:25 SELČ vytvořila inženýrská kamera JMC 1 (Juice monitoring camera 1) a lehce jej upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean
Autor: ESA/Juice/JMC
JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) je vlajková mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Přestože jde o velkou sondu, není reálné, aby se vydala rovnou k planetě Jupiter a zde potom z velké rychlosti zbrzdila. Výhodné je vyslat sondu na protáhlou eliptickou dráhu a využít několika gravitačních manévrů u vnitřních planet, typicky u Venuše, aby se sonda dostala na správnou dráhu k Jupiteru. Před prvním manévrem u Venuše přišel na řadu první průlet kolem Země 20. 8. 2024. Tento manévr byl podle ESA první v historii, kdy se sonda nejprve dostala velmi blízko k Měsíci a teprve poté následoval ještě blízký průlet nad oblaky naší Země.

Připomeňme, že od startu v dubnu 2023 se sonda pohybovala volně sluneční soustavou a toto bylo její první přiblížení k některé z planet. Gravitační manévr u Měsíce a Země způsobil, že trajektorie sondy nyní směřuje k Venuši, kterou využije sonda v srpnu 2025. Od příštího roku začne sonda zrychlovat a využije ještě dva gravitační praky od naší Země, než se vydá na přelet k Jupiteru, kam by měla dorazit v červenci 2031.

Na snímku inženýrskou monitorovací kamerou je vidět Země a část fotovolaických panelů sondy JUICE 20. 8. 2024 ve 23:48 SELČ během nejvvětšího přiblížení k Zemi. Snímek lehce upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean. Autor: ESA/Juice/JMC
Na snímku inženýrskou monitorovací kamerou je vidět Země a část fotovolaických panelů sondy JUICE 20. 8. 2024 ve 23:48 SELČ během nejvvětšího přiblížení k Zemi. Snímek lehce upravili Simeon Schmauß a Mark McCaughrean.
Autor: ESA/Juice/JMC
Průlet dopadl dobře a je to až fascinující, neboť operátoři ji museli nasměrovat do přesně stanoveného úzkého koridoru, kdy Měsíc ji svou gravitací postrčil na jednu stranu a Země pak ohnula její trajetorii na stranu druhou o to výrazněji, protože je mnohem těžší, než Měsíc. Pro vědce byl průlet neméně zajímavý, protože během něj bylo aktivováno deset jejích přístrojů a ty tak mohly být otestovány a zkalibrovány. Klíčové to bylo pro radar RIME určený ke studiu podpovrchových vrstev měsíců, jehož vlastní šum může ovlivnit pozorování a proto inženýři rádi ověřili, jak na tom je.

Portrét Země s Měsícem (který je jako nenápadná tečka vlevo u kraje snímku) pořídila inenýrská kamera JMC 1) během odletu sondy JUICE od Země 21. 8. 2024 ve 2:53 SELČ. Snímek pomohli lehce upravit Simeon Schmauß a Mark McCaughrean Autor: ESA
Portrét Země s Měsícem (který je jako nenápadná tečka vlevo u kraje snímku) pořídila inenýrská kamera JMC 1) během odletu sondy JUICE od Země 21. 8. 2024 ve 2:53 SELČ. Snímek pomohli lehce upravit Simeon Schmauß a Mark McCaughrean
Autor: ESA
Samotný nejbližší průlet kolem Měsíce se odehrál 19. 8. 2024 ve 23:15 SELČ a o den později, 20. 8. 2024 ve 23:56 SELČ, prolétla JUICE ve výšce 6840 km nad jihovýchodní Asií a Tichým oceánem. Měsíc zpomalil sondu o 0,9 km/s vzhledem k Slunci a nasměroval ji k Zemi, která ji zpomalila o dalších 4,8 km/s. Při pohledu na trajektorii sondy shora bychom viděli, že provedla zatáčku v úhlu 100°.

Manévr se jeví poměrně riskantní, zvláště když uvážíme, že se k Zemi přiblížila na vzdálenost menší, než v jaké obíhají geostacionární družice, ale podařilo se jím také ušetřit kolem 100 až 150 kg paliva. Je třeba také poznamenat v souvislosti s množstvím paliva, že na samotný přílet ke Ganymedu se podařilo ušetřit další palivo už při samotném startu, neboť raketa Ariane 5 umístila sondu na perfektní trajektorii.

Celý průběh letu JUICE k Jupiteru shrnutý v jedné infografice. Vidíme zde, jak sonda využívá nejprve gravitaci Měsíce a Země, poté Venuše, pak dvakrát Zemi a následně přilétá k Jupiteru. Zde má provést průlety kolem ledových měsíců a následně se usadit na oběžné dráze Ganymedu, největšího Msíce Sluneční soustavy. Autor: ESA
Celý průběh letu JUICE k Jupiteru shrnutý v jedné infografice. Vidíme zde, jak sonda využívá nejprve gravitaci Měsíce a Země, poté Venuše, pak dvakrát Zemi a následně přilétá k Jupiteru. Zde má provést průlety kolem ledových měsíců a následně se usadit na oběžné dráze Ganymedu, největšího Msíce Sluneční soustavy.
Autor: ESA

Sondu bylo možné před přiblížením k Zemi a Měsíci sledovat také ze Země. Na fotografování těchto těles ve velké vzdálenosti se u nás zaměřuje hlavně amatérský astronom Milan Antoš, který tato tělesa fotografuje přímo z města v Jablonci nad Nisou. Poprvé ji zachytil již 5. srpna, kdy byla více než 4 miliony km od Země a podruhé o pět dní později, stále ještě více než 2,7 mil. km od nás. Další průlety kolem Země nás čekají v září 2026 a lednu 2029, takže to můžete zkusit také.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA: JUICE nasměrována k Venuši světově prvním průletem kolem Měsíce a Země
[2] ESA: průlet JUICE kolem Měsíce a Země, vše co o něm potřebujete vědět
[3] Astrofotky.cz: galerie snímků Milana Antoše
[4] The Weather Channel: krátké video s obrázky z průletu



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gravitační manévr, JUICE


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »