16. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 4. do 23. 4. 2023. Měsíc bude v novu. Venuše je večer nejvýraznějším objektem nad západem. Máme poslední příležitost spatřit dobře planetu Merkur. V Blížencích je Mars. Evropská sonda JUICE je úspěšně na cestě k Jupiteru. SpaceX dostala povolení k testům systému Super Heavy Starship, let se může uskutečnit už v pondělí. Vrtulníček Ingenuity má za sebou již 50. let na povrchu Marsu. 100 let připomínáme od narození českého geofyzika, radioamatéra a popularizátora Jiřího Mrázka. 425 let uplyne od narození renesančního autora Nového Almagestu Giovanni Riccioliho.
Obloha
Měsíc bude v novu ve čtvrtek 20. dubna v 6:13 SELČ. 21. dubna bude večer nad planetou Merkur a 23. dubna bude těsně nad Venuší.
Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4,1 mag). Merkur (jas už je v kladných magnitudách) vypadá nyní v dalekohledu jako ztenčující se srpek, ale bude čím dál hůř k nalezení. Mars (1,3 mag) je uprostřed souhvězdí Blíženců.
Aktivita Slunce je spíše nízká. Aktivní oblasti se střídají, ale jejich erupční potenciál je velmi malý. Zatím. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Kosmická sonda JUICE, vlajková mise Evropské vesmírné agentury, se vydala na raketě Ariane 5 k Jupiteru. Přesněji na složitou cestu, při které gravitačními manévry u Země a Venuše postupně zrychlí a k největší planetě doletí v roce 2031. Pokud půjde vše podle plánu, měla by zkoumat Jupiter a jeho ledové měsíce nejméně tři roky a v roce 2034 se stát dokonce družicí měsíce jiné planety (Ganymedu). Vše o sondě včetně kometovaných přenosů najdete v našem článku.
Autor: ESA/Arianespace
Nezdolný dron Ingenuity zvládl na povrchu Marsu již 50. let v jeho nehostinných podmínkách extrémně řídké mrazivé atmosféry. Tým jej projektoval na 5 letů s tím, že je bude dělat postupně komplikovanější a požene to až do extrému, kde hrozilo rozbití. Jenže stroj si vedl natolik dobře, že se stal jakýmsi předvojem vozítka Perseverance a průzkumníkem. A limity si posouvá. Vylepšil se software, který dokáže lépe najít místo vhodné k dosednutí, létá se výše i rychleji. V období zimy se podařilo přežít nedostatek energie, zvýšila se rychlost rotace vrtulí. Skvělý výkon na technologický demontrátor a první stroj létající na jiné planetě.
V sobotu přišla zpráva, že americká FAA povolila testování systému obří rakety Super Heavy s lodí Starship. Vzhledem k tomu, že raketa je připravena ke startu, nelze vyloučit první pokus o start již 17. dubna odpoledne (okno mezi 14 a 17:00 SELČ), jak bylo oznámeno SpaceX v minulém týdnu. Ani případné odklady ale nepřekvapí.
SpaceX také musela odložit start mise Transporter-7 na Falconu 9, který proběhl úspěšně až v sobotu 15. 4. Mezitím již proběhl statický zážeh rakety Falcon Heavy. Ta má vynést družici Viasat-3 Americas a další dva menší náklady. Start je zatím v plánu 25. 4. Nejbližším startem z Floridy má být 19. dubna mise Starlink 6-2 na Falconu 9.
Nákladní loď Dragon ukončila zásobovací misi CRS-27 k ISS a přistála i s materiálem a výsledky experimentů zpět na Zemi 16. dubna.
Výročí
17. dubna 1598 (425 let) se narodil italský astronom a teolog Giovanni Battista Riccioli. Zabýval se také kyvadly a pádem těles, ale znám je především jako autor „Nového Almagestu“ a nyní užívaných názvů útvarů na Měsíci. Jeho dílo Almagestum Novum je fantastickou encyklopedií o 1500 stranách rozměru 25×38 cm plnou textů, tabulek a nákresů. Mapy Měsíce vytvořené Grimaldim doplnil o řadu názvů používaných dodnes, např. Moře klidu (Mare tranquilitatis), kráter Koperník, Kepler, Galilei atd.
17. dubna 1923 (100 let) se narodil český geofyzik a popularizátor RNDr. Jiří Mrázek, CSc. I mezi zájemci o vesmír je řada radioamatérů a kdo z nich by neznal značku OK1GM. Cituji: Není mnoho osobností s tak výjimečnými duševními schopnostmi, jako byl dr. J. Mrázek. Proto je jeho odchod ztrátou bez nadsázky pro celou společnost. Byl vědcem, ale nenechával si to, na co přišel a co zvládl, pro sebe. Měl vynikající schopnost vysvětlovat ty nejsložitější technické věci i úplným laikům, a to vysvětlovat tak, že porozuměli. Jeho komentáře a pořady v rozhlase a televizi a články v časopisech byly všem srozumitelné, i když pojednávaly o vědeckých poznatcích a informovaly o nejmodernější technice. Byl chodící encyklopedií přesných dat a údajů ze všech oborů, o které se zajímal. Ať už šlo o kosmonautiku, astronomii, telekomunikace, matematiku, elektroniku nebo v posledních letech o výpočetní techniku, vždy šel až k samým kořenům problematiky. A vycházeje z této hloubky, mnohdy hraničící s filosofií, uměl použít velmi srozumitelné výrazové prostředky, aby své poznatky sdělil ostatním. A nejen to. Jeho myšlenky, přístupy a nápady byly vždy originální vlastní, nové. Přesto zůstával vždy skromný, každému rád poradil, všechny písemné dotazy zodpovídal týž den. A pracoval do posledních dnů svého života, i když musel přemáhat bolest.
23. dubna 1858 (165 let) se narodil známý fyzik Max Planck. Zpočátku se zabýval teoriemi termodynamiky a akustikou. Zásadní objev přinesl na poli záření černého tělesa, když zjistil, že energie je kvantována. Těmito pracemi tak zavdal vzniku kvantové mechaniky, ale měl i vliv na moderní způsob zkoumání vesmíru. Po druhé světové válce vznikla na jeho popud Společnost Maxe Plancka pro podporu přírodních a společenských věd, na jejímž základě pracuje nyní mnoho výzkumných pracovišť, mimo jiné několik zaměřených na astrofyziku.
Výhled na příští týden
- výročí: Arno Penzias
- výročí: Explorer 58, HCMM
- výročí: Eugene Merle Shoemaker
- výročí: GALEX
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
