Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2023

16. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 19. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 4. do 23. 4. 2023. Měsíc bude v novu. Venuše je večer nejvýraznějším objektem nad západem. Máme poslední příležitost spatřit dobře planetu Merkur. V Blížencích je Mars. Evropská sonda JUICE je úspěšně na cestě k Jupiteru. SpaceX dostala povolení k testům systému Super Heavy Starship, let se může uskutečnit už v pondělí. Vrtulníček Ingenuity má za sebou již 50. let na povrchu Marsu. 100 let připomínáme od narození českého geofyzika, radioamatéra a popularizátora Jiřího Mrázka. 425 let uplyne od narození renesančního autora Nového Almagestu Giovanni Riccioliho.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 20. dubna v 6:13 SELČ. 21. dubna bude večer nad planetou Merkur a 23. dubna bude těsně nad Venuší.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4,1 mag). Merkur (jas už je v kladných magnitudách) vypadá nyní v dalekohledu jako ztenčující se srpek, ale bude čím dál hůř k nalezení. Mars (1,3 mag) je uprostřed souhvězdí Blíženců.  

Aktivita Slunce je spíše nízká. Aktivní oblasti se střídají, ale jejich erupční potenciál je velmi malý. Zatím. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmická sonda JUICE, vlajková mise Evropské vesmírné agentury, se vydala na raketě Ariane 5 k Jupiteru. Přesněji na složitou cestu, při které gravitačními manévry u Země a Venuše postupně zrychlí a k největší planetě doletí v roce 2031. Pokud půjde vše podle plánu, měla by zkoumat Jupiter a jeho ledové měsíce nejméně tři roky a v roce 2034 se stát dokonce družicí měsíce jiné planety (Ganymedu). Vše o sondě včetně kometovaných přenosů najdete v našem článku.

Start mise sondy JUICE k Jupiteru 14. 4. 2023 pomocí rakety Ariane 5 Autor: ESA/Arianespace
Start mise sondy JUICE k Jupiteru 14. 4. 2023 pomocí rakety Ariane 5
Autor: ESA/Arianespace

Nezdolný dron Ingenuity zvládl na povrchu Marsu již 50. let v jeho nehostinných podmínkách extrémně řídké mrazivé atmosféry. Tým jej projektoval na 5 letů s tím, že je bude dělat postupně komplikovanější a požene to až do extrému, kde hrozilo rozbití. Jenže stroj si vedl natolik dobře, že se stal jakýmsi předvojem vozítka Perseverance a průzkumníkem. A limity si posouvá. Vylepšil se software, který dokáže lépe najít místo vhodné k dosednutí, létá se výše i rychleji. V období zimy se podařilo přežít nedostatek energie, zvýšila se rychlost rotace vrtulí. Skvělý výkon na technologický demontrátor a první stroj létající na jiné planetě.

V sobotu přišla zpráva, že americká FAA povolila testování systému obří rakety Super Heavy s lodí Starship. Vzhledem k tomu, že raketa je připravena ke startu, nelze vyloučit první pokus o start již 17. dubna odpoledne (okno mezi 14 a 17:00 SELČ), jak bylo oznámeno SpaceX v minulém týdnu. Ani případné odklady ale nepřekvapí.

SpaceX také musela odložit start mise Transporter-7 na Falconu 9, který proběhl úspěšně až v sobotu 15. 4. Mezitím již proběhl statický zážeh rakety Falcon Heavy. Ta má vynést družici Viasat-3 Americas a další dva menší náklady. Start je zatím v plánu 25. 4. Nejbližším startem z Floridy má být 19. dubna mise Starlink 6-2 na Falconu 9.

Nákladní loď Dragon ukončila zásobovací misi CRS-27 k ISS a přistála i s materiálem a výsledky experimentů zpět na Zemi 16. dubna.

Výročí

17. dubna 1598 (425 let) se narodil italský astronom a teolog Giovanni Battista Riccioli. Zabýval se také kyvadly a pádem těles, ale znám je především jako autor „Nového Almagestu“ a nyní užívaných názvů útvarů na Měsíci. Jeho dílo Almagestum Novum je fantastickou encyklopedií o 1500 stranách rozměru 25×38 cm plnou textů, tabulek a nákresů. Mapy Měsíce vytvořené Grimaldim doplnil o řadu názvů používaných dodnes, např. Moře klidu (Mare tranquilitatis), kráter Koperník, Kepler, Galilei atd.

17. dubna 1923 (100 let) se narodil český geofyzik a popularizátor RNDr. Jiří Mrázek, CSc. I mezi zájemci o vesmír je řada radioamatérů a kdo z nich by neznal značku OK1GM. Cituji: Není mnoho osobností s tak výjimečnými duševními schopnostmi, jako byl dr. J. Mrázek. Proto je jeho odchod ztrátou bez nadsázky pro celou společnost. Byl vědcem, ale nenechával si to, na co přišel a co zvládl, pro sebe. Měl vynikající schopnost vysvětlovat ty nejsložitější technické věci i úplným laikům, a to vysvětlovat tak, že porozuměli. Jeho komentáře a pořady v rozhlase a televizi a články v časopisech byly všem srozumitelné, i když pojednávaly o vědeckých poznatcích a informovaly o nejmodernější technice. Byl chodící encyklopedií přesných dat a údajů ze všech oborů, o které se zajímal. Ať už šlo o kosmonautiku, astronomii, telekomunikace, matematiku, elektroniku nebo v posledních letech o výpočetní techniku, vždy šel až k samým kořenům problematiky. A vycházeje z této hloubky, mnohdy hraničící s filosofií, uměl použít velmi srozumitelné výrazové prostředky, aby své poznatky sdělil ostatním. A nejen to. Jeho myšlenky, přístupy a nápady byly vždy originální vlastní, nové. Přesto zůstával vždy skromný, každému rád poradil, všechny písemné dotazy zodpovídal týž den. A pracoval do posledních dnů svého života, i když musel přemáhat bolest.

23. dubna 1858 (165 let) se narodil známý fyzik Max Planck. Zpočátku se zabýval teoriemi termodynamiky a akustikou. Zásadní objev přinesl na poli záření černého tělesa, když zjistil, že energie je kvantována. Těmito pracemi tak zavdal vzniku kvantové mechaniky, ale měl i vliv na moderní způsob zkoumání vesmíru. Po druhé světové válce vznikla na jeho popud Společnost Maxe Plancka pro podporu přírodních a společenských věd, na jejímž základě pracuje nyní mnoho výzkumných pracovišť, mimo jiné několik zaměřených na astrofyziku.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Arno Penzias
  • výročí: Explorer 58, HCMM
  • výročí: Eugene Merle Shoemaker
  • výročí: GALEX

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Max Planck, Giovanni Battista Riccioli, Dr. Jiří Mrázek, JUICE


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »