Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Spirálová mlhovina Falconu 9 opět nad Českem

Spirálová mlhovina Falconu 9 opět nad Českem

Mlhovina tvaru spirály vzniklá deorbitačním zážehem horního stupně Falconu 9 po startu 24. 3. 2025
Autor: Aneta Alexová

24. 3. 2025 jsme měli po delší odmlce možnost opět spatřit spirálovitou mlhovinu kolem horního stupně rakety Falcon 9, která předtím vynesla tajný vojenský náklad z kosmodromu na Floridě. Šťastlivci, kteří měli protrhanou oblačnost spatřili jasný bod, kolem nehož se šířila oblaka ve tvaru spirály. Děkujeme za zaslané snímky.

Start se uskutečnil 24. 3. 2025 v 18:48 SEČ ze startovního komplexu SLC-40 na Mysu Canaveral. Nákladem byla družice pod označením NROL-69, o jejíž povaze nevíme, šlo o tajný vojenský náklad.

Oblaka kolem horního stupně rakety Falcon 9 během deorbitačního zážehu byla viditelná 24. 3. kolem 21 hodin SEČ z míst, kde se protrhala oblačnost, jako například zde v Mostě Autor: Hana Kiliánová
Oblaka kolem horního stupně rakety Falcon 9 během deorbitačního zážehu byla viditelná 24. 3. kolem 21 hodin SEČ z míst, kde se protrhala oblačnost, jako například zde v Mostě
Autor: Hana Kiliánová

Space X spirals Autor: Eliška Diškantová
Space X spirals
Autor: Eliška Diškantová

Snímek "mlhoviny Falcon" z Třebíče Autor: Vladimíra Benáčková
Snímek "mlhoviny Falcon" z Třebíče
Autor: Vladimíra Benáčková

Spirálová mlhovina Falconu 9 se souhvězdími Lva a Velké medvědice Autor: Aneta Alexová
Spirálová mlhovina Falconu 9 se souhvězdími Lva a Velké medvědice
Autor: Aneta Alexová

Spirálová mlhovina horního stupně Falconu 9 se souhvězdími Persea a Kasiopeji z Jablonce nad Nisou Autor: Matěj Merunka
Spirálová mlhovina horního stupně Falconu 9 se souhvězdími Persea a Kasiopeji z Jablonce nad Nisou
Autor: Matěj Merunka




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Falcon 9


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »