Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co předcházelo legendární misi Apollo 11? Aneb výročí 55 let od přistání na Měsíci.

Co předcházelo legendární misi Apollo 11? Aneb výročí 55 let od přistání na Měsíci.

Apollo 11: Země, Měsíc a návratový (vzletový stupeň) fotografovaný z kabiny velitelského modulu Michaelem Collinsem
Autor: NASA

Od té doby, co prezident Kennedy při svém projevu vytyčil pro Ameriku cíl přistát na Měsíci a vyhrát tak vesmírný závod s tehdejším Sovětským svazem, tak NASA usilovně pracovala na programu Apollo (někdy označovaném také jako projekt Apollo), v rámci kterého mělo dojít ke splnění onoho cíle. Než budeme mluvit o samotné misi Apollo 11, tak si musíme zrekapitulovat, co všechno této misi předcházelo.

Mise, které vydláždily cestu přistání na Měsíci

První mise programu Apollo nazvaná Apollo 1 skončila velmi tragickou událostí. Při startovní simulaci 27. ledna 1967 došlo k ničivému požáru uvnitř velitelského modulu Apollo na špičce rakety Saturn IB. Chybně izolované kabely způsobily nekontrolovatelný požár uvnitř kabiny, ze které by se nebýt špatně konstrukčně navrženého vstupního poklopu dalo v případě nouze utéct. Problém byl v tom, že poklop byl navržen tak, aby šel otevřít pouze zvenku, což se projevilo jako obrovská chyba. Astronauti Gus Grissom, Edward White a Roger Chaffee tak při misi tragicky zahynuli.

Vnitřek kabiny Apolla 1 po požáru, při kterém zahynula posádka Guss Grissom, Ed White a Roger Chaffee Autor: NASA
Vnitřek kabiny Apolla 1 po požáru, při kterém zahynula posádka Guss Grissom, Ed White a Roger Chaffee
Autor: NASA
Následující mise pojmenovaná Apollo 4 byla nepilotovaným testem jak lodi Apollo, ale především rakety Saturn V, která měla dopravit člověka na Měsíc. Možná přemýšlíte nad tím, proč se mise jmenuje Apollo 4, když by se logicky měla jmenovat Apollo 2. NASA se po tragédii při misi Apollo 1 rozhodla kosmickou loď Apollo otestovat důkladněji a více. Proběhlo několik testů lodí Apollo na raketě Saturn IB, u kterých se ale NASA rozhodla využít odlišný systém označení a číslování. Nyní se však už vraťme k misi Apollo 4. Tato mise odstartovala 9. listopadu 1967 ve 12:00 UTC z rampy LC-39A na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Při této misi byla poprvé otestována „monstrózní“ raketa Saturn V. Po dobu necelých 9 hodin na oběžné dráze se testovalo chování lodi Apollo v nehostinných podmínkách kosmického prostoru. Loď úspěšně přistála v Tichém oceánu a byla vyzvednuta lodí amerického námořnictva USS Beringthon.

Při další misi s názvem Apollo 5 byl otestován lunární přistávací modul pro budoucí mise Apollo. Těžká raketa Saturn V pro tuto misi neměla smysl, protože pro vynesení lunárního modulu dostačovala raketa Saturn IB. Mise Apollo 5 odstartovala 22. ledna 1968 ve 22:48 UTC z rampy LC-39B, ze které mimochodem v roce 2022 odstartovala raketa SLS na misi Artemis I, při které došlo k obletu Měsíce v lodi Orion. To by byl ale už jiný příběh.

Raketa Saturn IB startuje s kosmickou lodí Apollo 7 ze startovního komplexu 34 Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 11. 10. 1968 Autor: NASA
Raketa Saturn IB startuje s kosmickou lodí Apollo 7 ze startovního komplexu 34 Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 11. 10. 1968
Autor: NASA
Účelem následující mise Apollo 6 bylo získat pro raketu Saturn V certifikaci pro pilotované lety s posádkou. Mise odstartovala 4. dubna 1968 ve 12:00 UTC z rampy LC-39A na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. O necelých 10 hodin později byla kabina lodi Apollo v Pacifiku vylovena lodí USS Okinawa.

Mise Apollo 7 byla výjimečná hned v několika ohledech. Za prvé šlo o první pilotovanou misi s posádkou od havárie při misi Apollo 1, a za druhé při této misi došlo k prvnímu živému televiznímu přenosu z pilotované americké kosmické lodi. Posádku tvořili američtí astronauti Walter Shirra, Donn Eisele a Walter Cunningham. Raketa Saturn 1B odstartovala na tuto misi 11. října 1968 v 15:02 UTC z rampy LC-34 Cape Kennedy Air Force Station na Mysu Canaveral. Dnes se tomuto komplexu říká Cape Canaveral Space Force Station se zkratkou CCSFS.

Následující mise Apollo 8 se stala první pilotovanou misí, která dosáhla Měsíce. Po startu rakety Saturn V z rampy LC-39A 21. prosince 1968 se posádka mise Apollo 8, kterou tvořili Frank Borman, James Lovell a William Anders vydala k Měsíci. Po dosažení Měsíce velitelský modul desetkrát oběhl našeho souputníka a mise vyrazila domů. Za tu dobu získala ještě jedno hezké prvenství – astronauti mise Apollo 8 se stali prvními lidmi, kteří oslavili Vánoce ve vesmíru, dokonce u Měsíce. Při této misi byla také pořízena legendární fotografie východu Země u Měsíce nazvaná „modrá skleněnka“.

Fotografie Země nad povrchem Měsíce byla pořízena Billem Andersem fotoaparátem Hasselblad 500EL s objektivem o ohniskové vzdálenosti 250 mm. Clona byla 11 a expozice 1/250 s. Snímek vznikl 24. prosince 1968 při třetím obletu lodi kolem Měsíce. Autor: NASA/Bill Anders
Fotografie Země nad povrchem Měsíce byla pořízena Billem Andersem fotoaparátem Hasselblad 500EL s objektivem o ohniskové vzdálenosti 250 mm. Clona byla 11 a expozice 1/250 s. Snímek vznikl 24. prosince 1968 při třetím obletu lodi kolem Měsíce.
Autor: NASA/Bill Anders

Mise Apollo 9 měla za cíl otestovat kompletní sestavu lodi Apollo, tedy velitelský a servisní modul (CSM) a lunární přistávací modul (LM). Součástí testování na oběžné dráze Země bylo nejen otestování skoro všech systémů lunárního modulu, ale také zkouška spojení velitelského modulu s lunárním modulem nebo samostatný let lunárního modulu pojmenovaného Spider. Start se uskutečnil 3. března 1969 v 16:00 UTC na raketě Saturn V z rampy LC-39A. Posádku tvořili astronauti James McDivitt, David Scott a Russel Schweickart.

Poslední mise před historickou misí Apollo 11 byla mise Apollo 10. Tato mise vydláždila cestu legendární misi Apollo 11. Původně NASA sice zvažovala přistání již při této misi, ale nakonec se rozhodlo, že se bude přistávat až při misi následující. Mise odstartovala 18. května 1969 v 16:52 UTC na raketě Saturn V z rampy LC-39B. Astronauti Thomas Stafford, John Young a Eugene Cernan se při této misi snažili otestovat všechno, co bude potřeba při opravdovém přistání na Měsíci. Lunární modul Snoppy byl k přistání na Měsíci opravdu blízko, ale jak NASA rozhodla, tak přistát nemohl.

Mise Apollo 11

Nyní se již konečně dostáváme k misi, kvůli které čtete tento článek – k misi Apollo 11. Neuvěřitelná cesta astronautů Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina k Měsíci začala 16. července 1969 ve 13:32 UTC. Raketa Saturn V odstartovala z rampy LC-39A na Kennedyho kosmickém středisku a pět raketových motorů F-1 ji hnalo k obloze. Po oddělení všech třech stupňů nosné rakety se musel velitelský modul otočit a zadokovat se k lunárnímu modulu, který byl umístěn pod aerodynamickým krytem dole pod velitelským a servisním modulem. Po tomto spojení obou klíčových částí mise mohla započít cesta k Měsíci.

Posádka Apolla 11. Zleva: Neil A. Armstrong, velitel; Michael Collins, pilot velitelského modulu; Edwin E. Aldrin Jr., pilot lunárního modulu. Autor: NASA
Posádka Apolla 11. Zleva: Neil A. Armstrong, velitel; Michael Collins, pilot velitelského modulu; Edwin E. Aldrin Jr., pilot lunárního modulu.
Autor: NASA

Dne 19. července v 17:21 UTC proletěla kosmická loď Apolla 11 kolem Měsíce a motory servisního motoru byly zažehnuty, aby byl proveden vstup na lunární oběžnou dráhu. 20. července vstoupili Neil Armstrong a Edwin Aldrin do lunárního modulu pojmenovaného Eagle. O několik hodin později se Eagle odpojil od velitelského modulu Columbia, ve kterém zůstal Michael Collins. Cesta orla na povrch Měsíce právě započala.

Pět minut před plánovaným přistávacím zážehem začal počítač hlásit chybu 1201 a 1202. Po vyhodnocení situace v řídícím středisku byly problémy ignorovány, protože šlo „pouze“ o přetížení počítače, který nezvládal v reálném čase dokončit všechny úlohy. Po problémech s radarovým switechem umístěným ve špatné pozici, což se nakonec také vyřešilo, mohla posádka lunárního přistávacího modulu jít na věc. Přistání se blížilo.

Bylo rozhodnuto, že se přistane při první možné příležitosti, na druhou by modulu již nezbývalo palivo. Po urychleném nalezení vhodného a bezpečného přistávacího místa mohl Eagle konečně přistát. S pouze 90 sekundami zbývajícího paliva. V 20:17:40 UTC Eagle bezpečně přistál v Moři klidu.

Po dvou a půl hodinách od přistání mohly započít přípravy na výstup na Měsíc. Pak to konečně přišlo. Armstrong vystoupil z modulu a pronesl slavná slova „That's one small step for (a) man – one giant leap for mankind.“, která v českém překladu zní „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“

Asi hodinu po začátku lunární vycházky pořídil Buzz Aldrin snímek stopy boty jeho skafandru. To bylo součástí experimentů studujících vlastnosti měsíčního regolitu. Snímek se stal symbolem začátku průzkumu vesmíru lidmi. Autor: NASA/Buzz Aldrin
Asi hodinu po začátku lunární vycházky pořídil Buzz Aldrin snímek stopy boty jeho skafandru. To bylo součástí experimentů studujících vlastnosti měsíčního regolitu. Snímek se stal symbolem začátku průzkumu vesmíru lidmi.
Autor: NASA/Buzz Aldrin

Při výstupu na Měsíci astronauti nafotili mnoho fotografií, umístili několik experimentů a také něco natočili. Po provedení všech úkolů se astronauti mohli vrátit zpátky do lunárního modulu. Předtím se ještě zbavili nepotřebné zátěže, jako například veškerých odpadků a jedné kamery. Poté došlo ke startu z Měsíce, návratový modul zažehl své motory a vyrazil na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojil s velitelským modulem Columbia, kde si astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin přestoupili zpátky do kabiny, kde se setkali s Michaelem Collinsem. Započala cesta zpět na Zemi.

24. července kabina lodi Apollo 11 přistála na hladině Tichého oceánu, odkud byla vyzvednuta lodí amerického námořnictva USS Hornet. Zajímavost je, že astronauti byli po návratu z Měsíce necelý měsíc drženi v přísné karanténě, protože se NASA obávala možného zavlečení mimozemského života. Dnes již samozřejmě víme, že se na Měsíci žádný život nevyskytuje a už při pozdějších misích Apollo nebyla žádná taková karanténa potřeba.

Po návratu na Zemi se astronauti Apolla 11 stali nejen národními, ale celosvětovými hrdiny. Objeli téměř celou Ameriku a navštívili i několik zahraničních zemí. Tato mise (ostatně jako všechny mise programu Apollo) zůstane trvale zapsaná v dějinách lidstva a až lidstvo zanikne, tak na Měsíci navždy zůstanou lidské stopy a odkaz, že kdy ve vesmíru existovala vyspělá civilizace.




O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se v roce 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém Gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Dlouhodobě se věnuje kosmonautice, astronomii, IT a fotografii. Ve své fotografické tvorbě se zaměřuje na detailní makrofotografii hmyzu, krajinářskou astrofotografii a fotografii přírody. Za své snímky získal ocenění v řadě fotografických soutěží.

V astronomických soutěžích dosahuje úspěchů na celostátní úrovni: v roce 2024 obsadil 3. místo v krajském kole Astronomické olympiády v kategorii GH a o rok později, v roce 2025, vybojoval 5. místo v celostátním finále téže kategorie a v roce 2026 se umístil na 17. místě v celostátním kole v kategorii EF. V roce 2026 s týmem obsadili 8. místo v národním finále studentské technologické soutěže CanSat.

Na vesmíru ho fascinují jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy plně nepozná. V rámci kosmonautiky ho pak přitahují neuvěřitelné technologie, které lidské možnosti neustále posouvají dál.

Své nadšení pro obor aktivně předává veřejnosti. Je redaktorem portálu Kosmonautix.cz, kde kromě psaní článků spravuje oficiální profil webu na sociální síti Threads. Dále se podílí na tvorbě obsahu pro instagramový účet České astronomické společnosti (ČAS), působí v administrátorském týmu Discord serveru AstroConnect, je aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a aktuálně se podílí na tvorbě nové expozice o kosmonautice v prostorech digitálního planetária v Hradci Králové.

Štítky: Mise Apollo, Apollo 11


30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

konjunkce venuse mesic

17.07. 22:08

Další informace »