Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Testovací let návratového pouzdra Starfall

Testovací let návratového pouzdra Starfall

Start rakety Falcon 9 s misí Starfall Demo.
Autor: X/SpaceX

V úterý 23. června ve 12:53 SELČ úspěšně odstartovala z rampy SLC-40 raketa Falcon 9 na misi Starfall Demo. Šlo o testovací let prvního exempláře návratového pouzdra Starfall, které má bezpilotně dopravovat cenný vědecký náklad z oběžné dráhy zpět na Zemi. Za tímto doposud utajovaným projektem stojí společnost SpaceX a je primárně určen pro vynášení na raketách Super Heavy Starship, která bude moci v budoucnu vynášet více těchto kapslí najednou. 

Autonomní návratový modul Starfall je nízké, cylindrické pouzdro o průměru 3,1 metru a výšce pouhých 0,75 metru. Prázdná kapsle váží něco přes dvě tuny a je schopna nést až jednu tunu nákladu. Starfall se skládá ze dvou částí – horní hliníkové desky a spodního tepelného štítu vyrobeného z uhlíkových vláken. Vlastní pohon pro deorbitaci kapsle nemá, deorbitační zážeh tedy provádí horní stupeň rakety ještě před oddělením pouzdra. Samotná kapsle disponuje pouze korekčními tryskami na stlačený plyn.

Oficiální vizualizace vstupu návratového pouzdra Starfall do atmosféry. Autor: X/SpaceX
Oficiální vizualizace vstupu návratového pouzdra Starfall do atmosféry.
Autor: X/SpaceX

Hlavním důvodem, proč SpaceX tento projekt vyvíjí, je využití prostředí ve vesmíru. Mikrogravitace a vakuum totiž umožňují výrobu materiálů, které na Zemi vyrobit nelze. Primárně jde o vysoce čisté materiály, polovodiče, optická vláka a léčiva či biologické tkáně. Starfall bude moci rychle a bezpečně dopravit výsledky těchto experimentů k zákazníkům a vědcům na naší planetě. Projekt tak rozšíří možnosti vědeckých experimentů ve vesmíru, které dnes zajišťuje především Mezinárodní kosmická stanice (ISS), a umožní rychlejší návrat jejich výsledků na Zemi. Analytici a odborné zdroje rovněž poukazují na potenciál systému pro vojenské účely, zejména pro operativní globální zásobování kritickým materiálem (tzv. point-to-point delivery), které se obejde bez pozemní přistávací infrastruktury.

Pro tento start byl použit první stupeň s označením B1078, celkově šlo o jeho 29. let. Došlo také k záchraně aerodynamických krytů – jedna polovina letěla po 36., druhá po 24.

Určitou záhadou zůstalo chování SpaceX během přenosu. Firma v živém přenosu neukázala záběry z horního stupně ani pohled na náklad. Mezi některými sledujícími to vzbudilo spekulace, zda nebylo vyneseno více kapslí najednou.

Loď MV Shannon odváží vyzvednoutou kapsli Starfall Demo do kalifornského přístavu Long Beach Autor: SpaceCoastWest
Loď MV Shannon odváží vyzvednoutou kapsli Starfall Demo do kalifornského přístavu Long Beach
Autor: SpaceCoastWest

Kapsle strávila ve vesmíru přibližně 2,5 hodiny a následně úspěšně přistála na padácích do Tichého oceánu. Odtud ji vyzvedla záchranná loď Shannon, která prototyp dopravila do kalifornského přístavu Long Beach k inspekci odborníky SpaceX.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] SpaceX launches reentry capsule demo mission called ‘Starfall’
[2] SpaceX Starfall
[3] Mise Starfall Demo



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se v roce 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém Gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Dlouhodobě se věnuje kosmonautice, astronomii, IT a fotografii. Ve své fotografické tvorbě se zaměřuje na detailní makrofotografii hmyzu, krajinářskou astrofotografii a fotografii přírody. Za své snímky získal ocenění v řadě fotografických soutěží.

V astronomických soutěžích dosahuje úspěchů na celostátní úrovni: v roce 2024 obsadil 3. místo v krajském kole Astronomické olympiády v kategorii GH a o rok později, v roce 2025, vybojoval 5. místo v celostátním finále téže kategorie a v roce 2026 se umístil na 17. místě v celostátním kole v kategorii EF. V roce 2026 s týmem obsadili 8. místo v národním finále studentské technologické soutěže CanSat.

Na vesmíru ho fascinují jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy plně nepozná. V rámci kosmonautiky ho pak přitahují neuvěřitelné technologie, které lidské možnosti neustále posouvají dál.

Své nadšení pro obor aktivně předává veřejnosti. Je redaktorem portálu Kosmonautix.cz, kde kromě psaní článků spravuje oficiální profil webu na sociální síti Threads. Dále se podílí na tvorbě obsahu pro instagramový účet České astronomické společnosti (ČAS), působí v administrátorském týmu Discord serveru AstroConnect, je aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a aktuálně se podílí na tvorbě nové expozice o kosmonautice v prostorech digitálního planetária v Hradci Králové.

Štítky: Starfall, Falcon 9, SpaceX


35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce - jednotlivé fáze co oblačnost dovolila.

Další informace »