Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Amatérští astronomové vystopovali další tajnou družici
Vít Straka Vytisknout článek

Amatérští astronomové vystopovali další tajnou družici

Raketa Falcon 9 startuje s tajnou družicí z Kennedyho kosmického střediska 1. května 2017
Autor: spaceflightnow.com

Jeden nacistický pohlavár kdysi přirovnal český národ ke smějícím se bestiím kvůli specifické satiře autorit, a trošku podobně se možná chová celosvětová komunita amatérských astronomů když propočítává a zveřejňuje pozorovatelné přelety armádních družic, čímž samozřejmě stahuje roušku utajení z jejich oběžných drah. V minulosti se tak stalo například americkému armádnímu raketoplánu X-37B, nyní zase zpravodajské družici, kterou vynesla na začátku měsíce raketa společnosti SpaceX. 

Byla to první zakázka SpaceX pro ministerstvo obrany, a hned přísně tajná družice Národní zpravodajské agentury. Američané pro takové náklady používají hezké slovíčko „classified“, což znamená, že se podrobnějších údajů o vynášené družici jen tak nedopátráte, i když je běžně vynáší soukromé společnosti (například rakety Atlas či Delta od United Launch Alliance). Nejinak tomu bylo i v případě prvního startu SpaceX pro armádu, během jehož příprav byl tajný dokonce i seznam zaměstnanců společnosti, kteří se na přípravě mise podíleli. 

Raketa Falcon 9 odstartovala úspěšně první májový den z floridského „kosmického“ břehu, z historické rampy 39A, a nabrala severovýchodní směr nad Atlantik. Start probíhal bez problémů, bohužel přímý přenos byl na žádost ministerstva obrany přerušen krátce poté, co raketa odhodila svůj první stupeň. Zanedlouho totiž následovala separace aerodynamického krytu nákladu a zpravodajci nemohli potřebovat, aby se jejich družice ukázala v internetovém přenosu. SpaceX poté vysílala už jen záběry prvního stupně, jak sestupoval k přistání zpět na kosmodromu. Nutno dodat, že záběry to byly parádní a přistání vícenásobně použitelného stupně se povedlo také na jedničku, takže fandové raket si beztak přišli na své. 

Pro připomenutí: start Falconu 9 s družicí NROL 76 a přistání prvního stupně:
 

Youtube.com/SciNews

 

Horní stupeň s družicí označovanou NROL 76 pokračoval vstříc oběžné dráze, od této chvíle už civilisté a veřejnost neměli o misi nic dalšího vědět. 

Objekty na nízké oběžné dráze ovšem není vůbec problém pozorovat na obloze a utajení mise na tento fakt částečně „dojelo“. Zkušený kanadský pozorovatel satelitů Ted Molczan se pokusil spočítat dráhu nové družice z veřejně dostupných údajů, například upozornění, vydaná pro piloty a námořníky v souvislosti se startem rakety Falcon 9 přes Atlantik a řízenou likvidací horního stupně nad Indickým oceánem, Tedovi mnohé napověděla. Pustil se tedy do odhadů výšky a sklonu oběžné dráhy družice. 

Asi tři týdny poté, co svá čísla zveřejnil, družici skutečně zahlédl na obloze amatérský astronom Leo Barhorst z Nizozemí, do jeho zorného pole vlétla asi o devět minut dříve oproti odhadům Teda Molczana, který poté své zveřejněné údaje o orbitě NROL 76 upřesnil dle pozorování Barhorsta a tří dalších hvězdářů. Družice již byla údajně pozorována i z Ruska (tady se lze v případě tajného nákladu domýšlet, nakolik to bylo v režii pouze amatérských astronomů, pokud amatérští astronomové našli NROL 76, pak to není problém pro sledovací sítě cizích armád).  

Družice NROL 76 se podle pozorovatelů nachází na lehce eliptické dráze okolo Země v průměrné výšce 400 kilometrů, její dráha je skloněna o 50 stupňů vůči rovníku. Je údajně viditelná bez problému neozbrojeným okem. 

Co družice dělá se můžeme jen dohadovat, o jejích úkolech nebylo zveřejněno prakticky nic. Dá se předpokládat, že jde o malý automat, menší, než na oběžné dráze běžně provozují američtí zpravodajci. Soudit se tak dá z běžné praxe výrobce družice, coloradské firmy Ball Aerospace, která se specializuje na výrobu a zprovoznění spíše menších družic, podle typu uzavřeného kontraktu s ministerstvem obrany měla tato firma snad ještě provést testy družice na oběžné dráze před předáním ovládání ministerstvu obrany. Stejně tak první stupeň Falconu 9 měl po vynesení sestavy na hranici kosmického prostoru bezpečnou rezervu paliva pro návrat až na floridskou pevninu. 

Podle Jonathana McDowella, astrofyzika, který sleduje globální kosmickou aktivitu, se zdá, že jde o testy nějaké nové zpravodajské technologie, na podobných oběžných drahách, po jaké krouží NROL 76, totiž armáda provozuje družice pro radarový průzkum oblastí na povrchu planety. Stejně tak ovšem připouští, že může jít i o nějaký zcela nový, utajený projekt. 

Abychom neupřeli pozorovatelům družicových sítí nějaké zásluhy, tak podobným způsobem odhalují na nočním nebi i ruské či dokonce čínské vojenské satelity. 

NROL 76 si můžete prohlédnout i z území České republiky, jeho pozorovatelné přelety lze vypočítat i klasicky na webu HeavensAbove (na ukázku spočítáno pro střed republiky). Web neuvádí předpokládanou jasnost družice, která by měla činit v maximální výšce až 2 magnitudy. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 24. 5. 2017



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Pozorování družic, NROL 76, Falcon 9, SpaceX


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »