Kosmonautika
Po nějaké době se opět schyluje ke startu, který se zařadí mezi největší kosmické události roku a významným písmem se zapíše do dějin kosmonautiky, tentokrát především té evropské. Na vrcholku rakety Ariane 5 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně totiž nyní čeká na svůj start sonda JUICE, JUpiter ICy moons Explorer. Jak už název článku i samotné sondy napovídá, jejím cílem se stane největší planeta Sluneční soustavy. Už jen skutečnost, že na oběžnou dráhu této planety doposud vstoupily jen dvě sondy, činí tuto misi výjimečnou. Zároveň se však také jedná o vůbec první sondu, která je zařazena mezi velké vědecké mise Evropské kosmické agentury, které můžeme přezdívat vlajkovými loděmi. Snad největší zajímavostí je ale to, že se má stát první sondou, která bude obíhat měsíc jiné planety. V tomto článku se postupně podíváme na to, jak se projekt JUICE vyvíjel, jak samotná sonda vypadá, jak bude její mise probíhat a jaké jsou její hlavní vědecké cíle.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: V roce 2035 by měl být vypuštěn kosmický dalekohled ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics), jehož čtyřletá mise se zaměří na výzkum vesmíru zejména v rentgenové oblasti elektromagnetického záření. Bude tedy zkoumat i překotné jevy v okolí masivních černých děr, jimiž se na teoretické bázi zabývají i vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Jednou z věcí, které by mohla družice detegovat, je také záření pocházející z disků látky interagující s hmotnými černými dírami. Výsledky vědeckého výzkumu poslouží jak k lepšímu pochopení černých děr samotných, tak i k předpovědím případného úniku nebezpečného záření z jejich okolí směrem k Zemi.
Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním pohonem pokročil do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české aerospace firmy.
Pouhé dva týdny po vybrání Aleše Svobody jakožto záložního astronauta ESA přišla další zpráva související s dobýváním vesmíru a současně s Českem, která jednoduše všem vyrazila dech. Japonský miliardář Jusaku Maezawa oficiálně oznámil složení posádky unikátní mise dearMoon, v rámci níž se sám vydá na oblet Měsíce spolu s osmi umělci z celého světa. Jedním z vybraných je i český choreograf Yemi A. D.
Zatímco celý svět v těchto dnech sleduje první cestu lodi Orion k Měsíci, nastává zajímavé výročí, jež s dobýváním Měsíce souvisí. Právě dnes totiž uplynulo přesně pět desítek let od chvíle, kdy se lidé k Měsíci vydali naposledy. Dosud největší raketa všech dob, Saturn V, v provedení pro lunární mise, naposledy odstartovala z rampy LC-39A a vynesla na dráhu k Měsíci poslední loď Apollo s tříčlennou posádkou. Jednalo se o grandiózní finále celého programu. Mise Apollo 17 byla tou úplně nejdelší a vědecky nejhodnotnější. Pojďte si společně s námi při příležitosti tohoto výročí připomenout příběh jedinečné lunární mise.
Evropská kosmická agentura po dlouhých 13 letech uspořádala nový nábor astronautů do svých řad. Úplně poprvé se do něj mohli přihlásit i Češi, poslední totiž proběhl těsně před naším vstupem do ESA. Celkově se sešlo přes 22 000 přihlášek, z čehož bylo v šestikolovém výběru vybráno 17 nejlepších uchazečů. Noví astronauti byli slavnostně představeni ve středu v Paříži a je mezi nimi i jeden Čech. V budoucnosti se podívají na Mezinárodní vesmírnou stanici, čínskou stanici Tiangong, lunární stanici Gateway a možná i na samotný povrch Měsíce.
> Aktualizováno 16. 11. 20:43 Raketa SLS odstartovala!!!!!!!!<
Nastal den D. Den premiéry druhé nejsilnější rakety všech dob a den počátku návratu lidstva na Měsíc. Pokud dnes doopravdy raketa SLS odstartuje, zapíše se dnešní datum zlatým písmem do dějin kosmonautiky. Dlouhé roky příprav a odkladů jsou za námi a program Artemis dospěl k realizaci prvního letu. Při grandiózním startu superrakety SLS se na svoji zhruba čtyřicetidenní pouť k Měsíci vydá neméně zajímavá kosmická loď Orion, čímž otestuje veškeré své systémy, aby do ní již za méně než dva roky mohla nasednout lidká posádka a vydat se na stejnou cestu. Pojďte tento výjimečný okamžik sledovat společně s námi!
Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako „brzdy“. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.
NASA a SpaceX podepsaly 22. září 2022 nefinancovanou dohodu, tzv. Space Act Agreement, která by měla zkoumat proveditelnosti myšlenky společnosti SpaceX a programu Polaris k vynesení Hubbleova vesmírného teleskopu HST na vyšší oběžnou dráhu pomocí kosmické lodi Dragon, a to bez jakýchkoliv finančních nákladů pro americkou vládu. Tato proslulá kosmická observatoř funguje od dubna 1990 (více než 32 let), kdy byla navedena na dráhu ve výšce 540 kilometrů nad zemským povrchem. Tato dráha se však v důsledku odporu řídké atmosféry postupně snižuje a nakonec hrozí zánik dalekohledu v hustých vrstvách zemského ovzduší.
V pondělí 29. srpna ve 14:33 SELČ se otevírá první startovní okno pro vzlet obří rakety SLS, která má za úkol vynést novou kosmickou loď Orion k Měsíci. Poslední takový let se odehrál téměř před padesáti roky. Astronauti z mise Apollo 17, Harrison Schmidt a Gene Cernan, se naposledy dotkli povrchu Měsíce v prosinci 1972. Od té doby žádná mise kosmické lodi k Měsíci neproběhla. Letošní start je prvním z řady v programu nazvaném Artemis. Cílem je otestovat raketu i kosmickou loď v reálném prostředí kosmu. Loď Orion má během mise Artemis I v nepilotovaném režimu obíhat Měsíc a zhruba po 40 dnech se vrátit na Zemi.
V sobotu 6. srpna uplynulo přesně 10 let od přistání slavného roveru Curiosity na povrchu Marsu. V souvislosti s touto událostí jsme vám již nabídli článek zaměřující se na příběh roveru Curiosity. Ten je však jen střípkem, byť jedním z největších, z obsáhlé a fascinující mozaiky, jakou historie průzkumu Marsu představuje. Kulaté výročí přistání takto důležité mise je ale také vhodnou příležitostí k připomenutí té fascinující cesty lidstva na Mars.
6. srpna 2012 se na Marsu odehrála jedinečná podívaná. I když jsme ji zažívali jen zprostředkovaně díky internetovému online přenosu, přesto jsme trnuli a poté nevěřícně žasli, co za šílenství si inženýři z NASA vymysleli – a hlavně – ono to fungovalo! V kráteru Gale se podařilo měkce posadit přímo na šest kol přelomovou pojízdnou laboratoř – vozítko Curiosity. Jednalo se o nejpřesnější přistání v tehdejší historii dobývání Marsu. Byl využit vznášející se jeřáb, a přestože vše bylo důkladně testováno, tak způsob, jakým to vše automaticky, bez zásahu ze Země, vyšlo, byl ohromující.
V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech. Proto se pro budoucí základny uvažují především místa s pokud možno dlouhodobým slunečním svitem pro získávání energie a výskytem vody. Jedna z míst, kde je překvapivě příznivá teplota, jsou jámy, které možná pokračují i jeskyněmi. Teplota zde průměrně dosahuje 17 °C.
Dlouhodobý pobyt a práce ve vesmíru představuje řadu výzev. Patří mezi ně radiace, protože místa mimo ochrannou magnetosféru Země jsou vystavena většímu množství slunečního a kosmického záření. Je zde také potřeba soběstačnosti, protože lunární nebo marsovské základny jsou příliš daleko na to, aby bylo možné spoléhat se na pravidelné zásobovací mise, jak se to děje na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). A konečně je tu problém nízké gravitace. Pokud budoucnost lidstva skutečně leží ve vesmíru, musíme řešení tohoto problému vymyslet předem.
Na konci června uběhlo již půl roku od chvíle, kdy se na svoji strhující cestu s cílem odhalit největší vesmírná tajemství vydal do vesmíru nejdokonalejší a také nejdražší samostatný kosmický přístroj všech dob. Tímto novým astronomickým symbolem je teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST). Nyní se blížíme ke snad úplně nejočekávanějšímu momentu v historii tohoto projektu, který se významně zapíše do dějin astronomie. V úterý 12. července totiž budou zveřejněny první vědecké snímky a spektroskopická data, která dalekohled pořídil. Tím započne vědecký provoz observatoře. V souvislosti s tímto významným milníkem si pojďme připomenout, co nám dalekohled nabídne a co již v kosmickém prostoru zvládl.
Ve středu 25. května 2022 ve 20:27 našeho času se do vesmíru vydá jedenáctá česká/československá umělá družice Země. Na oběžnou dráhu ji vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Družice Planetum-1 je dílem platformy Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium, v němž se také nachází řídicí středisko letu. Družice je určena studentům.
Po 6 týdnech dospěl náš seriál Náš seriál dospěl do samého závěru. Právě totiž čtete první řádky pátého a posledního dílu kosmonautického seriálu na počest výročí letu Johna Glenna na oběžnou dráhu. Jednalo se o historicky první cestu amerického občana na zemskou orbitu, avšak logicky ne o poslední. A právě na další cesty Američanů na oběžnou dráhu, a ještě dál, se zaměří poslední díl tohoto seriálu. Od ostatních se bude diametrálně lišit. Na začátku se sice ještě budeme věnovat programu Mercury, pak ale letmo nahlédneme na historii americké pilotované kosmonautiky až do dnešních dní.
Přinášíme vám předposlední díl našeho seriálu, který odstartoval v den 60. výročí prvního obletu Země americkým astronautem Johnem Glennem. V předchozích částech jsme si popsali dějiny kosmického programu Mercury, jeho technickou stránku a průběh. Minule jsme skončili osobností Johna Glenna. Nic tedy nestojí v cestě představení samotné historické události, která se před šesti desítkami let udála, letu MA-6 s lodí nazvanou Friendship 7.
Nový kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který vznikl ve spolupráci americké NASA, evropské ESA a Kanadské vesmírné agentury, doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené tisícovkami prastarých galaxií. Vědecký tým dalekohledu očekává, že jeho optika a vědecké přístroje budou schopny splnit plánované vědecké cíle.
Vítejte u dalšího pokračování seriálu, který se tímto dostává do své poloviny. V minulých dílech jsme si přiblížili historii začátků kosmických letů, příběh zrození programu Mercury a počáteční krůčky člověka do kosmického prostoru. Představili jsme si také samotnou kosmickou loď a skončili u testovacích letů tohoto prvního pilotovaného amerického programu. V dnešním díle si představíme životní příběh miláčka Ameriky a ikony celé historie vesmírného programu v USA. Tento popis samozřejmě nemíří na nikoho jiného než Johna Glenna.
