NASA vybrala k realizaci misi s názvem Dragonfly (Vážka), jejímž úkolem bude detailní průzkum Saturnova měsíce Titan. Jedná se o tzv. kvadrokoptéru, která bude přelétávat z místa na místo a studovat různá místa jak na povrchu pomocí řady vědeckých přístrojů, tak i pod povrchem pomocí radaru, ale i hustou atmosféru.
Čínská tisková agentura Xinhua oznámila 6. 9. 2020, že vícenásobně použitelný experimentální kosmický letoun se po dvoudenním letu po oběžné dráze úspěšně vrátil na Zemi a přistál na určeném místě v Číně. Agentura uvedla, že experiment byl zcela úspěšný a Čína tak dosáhla průlomu v použití technologie vícenásobného použití kosmických prostředků. Státní média nezveřejnila doposud žádné fotografie raketoplánu, jeho velikost a tvar nejsou známy. Raketoplán je předběžně označován jako Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi (CSSHQ), tj. vícenásobně použitelná kosmická loď.
V noci z 2. na 3. září 2020 úspěšně odstartovala raketa Vega z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Do historie se tato událost zapíše díky tomu, že na palubě rakety byl i nosič brněnské firmy S.A.B. Aerospace, který vynesl do vesmíru najednou 53 družic. Ty byly do svých plánovaných poloh rozmístěny za 1 hodinu 45 minut po startu. Start byl díky nepříznivému počasí opakovaně odsouván. Raketa se tím zároveň vrátila do služby po předchozím neúspěšném startu.
Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta velké řeky. Hlavním úkolem zde bude pátrání po stopách minulého života na Marsu. Robot v hodnotě 2,9 miliardy dolarů, který je zdokonalenou variantou laboratoře Curiosity, odstartoval 30. července 2020. Ještě před startem dostal robot jméno Perseverance.
Po mnoho let jsme o něm slýchali jako o misi Mars Rover 2020 a naštěstí se podařilo dvacítku v názvu podržet a dočkali jsme se startu. Vozítko bylo mezitím pojmenováno Perseverance („Vytrvalost“). Ačkoli jde už o třetí start k Rudé planetě po arabské misi al-Amal („Naděje“) a čínské Tianwen-1 („Nebeské otázky“), jedná se jistě o nejočekávanější start letošního roku. Rover má totiž podobné parametry, jako Curiosity, která studuje povrch Marsu od roku 2012 a tak velký robot má potenciál nám přinést mnoho zajímavých poznatků. A v případě Perseverance o tom není pochyb. Má se pokusit najít stopy případného dávného života a nasbírat vzorky, které by měly být následně dopraveny na Zemi.
První helikoptéra, která se pokusí létat na jiné planetě než Země, je zázrakem techniky. Když v pozdním létě odstartuje rover NASA s názvem Mars 2020 Perseverance z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě, průkopnický experiment se poveze s ním: jedná se o důmyslné zařízení Mars Helicopter s názvem Ingenuity (důvtip či vynalézavost). Ingenuity má hmotnost pouhých 1,8 kilogramu, má však obrovské ambice.
První čínská sonda Tianwen-1 k Marsu, kterou vypustila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration), se skládá z orbitální části a přistávacího modulu, který dopraví na Mars pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Start sondy se uskutečnil 23. července 2020, k navedení na oběžnou dráhu by mělo dojít v únoru roku 2021.
Původně měly být v letošním startovním oknu vypuštěny k Marsu čtyři kosmické sondy. Start rusko-evropské sondy ExoMars 2020 byl o dva roky odložen. Trojici plánovaných aparátů tvoří čínská sonda Tianwen-1 s pojízdnou laboratoří, která by měla být vypuštěna nejdříve 23. 7. 2020; americká sonda s pojízdnou vědeckou laboratoří Perseverance (start v první polovině srpna); a jako první se k rudé planetě vydala sonda Al-Amal (anglicky Hope – naděje) Spojených arabských emirátů, kterou 19. 7. 2020 vynesla japonská raketa H-IIA startující z kosmodromu Tanegashima.
Čínská kosmická agentura CNSA plánuje vybudovat novou kosmickou stanici Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3), která bude uvedena do provozu impozantním postupem: ambiciózní časový program 11 plánovaných startů bude soustředěn do pouhých dvou roků. Když bude vesmírná stanice o hmotnosti 66 tun dokončena, bude hostit posádky v počtu tří kosmonautů na pobyty v trvání šesti měsíců. Životnost stanice se plánuje na dobu 10 roků, než bude navedena k zániku v hustých vrstvách zemské atmosféry.
Již brzy odstartuje v případě dobrého počasí z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Vega. Pro nás jde o speciální start, protože na špici bude poprvé nosič družic (tzv. dispenser) brněnské firmy S.A.B. Aerospace, který vynese do vesmíru najednou 53 družic při jediném startu. Tímto počinem se přiblíží doprava nákladu do vesmíru více subjektům nejen díky nižší ceně, ale hlavně díky kompletnímu servisu a času, za který se družice dostane na palubu rakety a poté na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Komentovaný přímý přenos startu rakety bude možné sledovat na mall.tv.
Aktualizace: Start byl přesunut z důvodu nepřízně počasí nejprve z pátku na neděli a v sobotu byl opět posunut z důvodu silného větru ve větších výškách. Na nový termín startu čekáme.
24. dubna 1990 odstartoval na svou misi STS-31 raketoplán Discovery s velmi vzácným nákladem, vesmírným dalekohledem HST. Již v 70. letech 20. století začaly společně evropská ESA a americká NASA plánovat vypuštění dalekohledu na oběžnou dráhu kolem Země. Dalekohled byl nakonec vypuštěn až na sklonku století a v důsledku nepřesně vybroušeného zrcadla byly zpočátku jeho obrázky neostré. Po opravě v roce 1993 však pracuje naplno a naprosto předčil očekávání do něj vložená. Jedná se o vědecky nesmírně cenný přístroj, ale jeho přínos je i kulturní, protože krása jeho snímků jej zapsala hluboko do mysli běžné veřejnosti.
Everything You Always Wanted to Know About Nanosatellites But Were Afraid to Ask. March 4, 2020, 10 - 15.00 a.m. Brno Observatory and Planetarium.
Z brněnské Kraví Hory začátkem března vyletí do atmosféry sondy přivázané na šňůrce k „party“ balonku. Radioamatéři a kutilové budou soutěžit, která z jejich sond vydrží v oblacích co nejdéle. Některé mají šanci obletět i několikrát Zemi ve výšce osm až deset kilometrů. Brněnská hvězdárna spustila soutěž picoBalloon 2020, ve které se hraje o nejdelší let i tisíc euro. Radioamatéři a vědečtí nadšenci přihlásit do soutěže už jen do 19. února!
Psal se tehdy rok 1969, kdy se uskutečnilo historicky první přistání člověka na Měsíci. Americký prezident Richard Nixon v době přistání astronautů prohlásil: „…dosud nikdy nestál svět těsněji pohromadě.“ Svět jásal jako jeden muž. Byl to naprosto unikátní počin naší civilizace. Čin, který navždy zůstane v našich myslích, i když budou přicházet další a nová vesmírná vítězství. A jak lépe oslavit 50. výročí přistání na Měsíci, nežli dalším letem? Ano, a přesně to se stalo – 20. července 2019 Lunární modul (LEM) opět přistál – tentokrát před budovou Planetária v Praze.
V noci na středu 28. srpna 2019 jsme mohli v přímém přenosu sledovat pozoruhodné záběry, kterak se těleso podobné silu nebo vodojemu zdvihlo, a díky raketovému motoru po asi minutě letu do výšky 150 metrů opět dosedlo na zem. Úspěšný test především ukázal možnosti nového typu motoru, který je důležitým milníkem ke konstrukci raket pro let na Mars.
Když se v sobotu 24. srpna pokusil se stanicí spojit Sojuz MS-14, přibližovací manévr musel být přerušen, protože systém Kurs na stanici nefungoval správně. Mezitím se pro jistotu zvolilo řešení, kdy Sojuz MS-13 v pondělí ráno našeho času přeparkoval manuálně k neposlušnému portu na modulu Poisk a místo něj pak zaparkoval nový Sojuz MS-14. Na stanici s ním přiletěl humanoidní robot Skybot-F850.
Na ilustračním obrázku v úvodu článku je znázorněn projekt NASA s názvem Dragongly, což je létající dron určený k výzkumu Saturnova nevětšího měsíce Titan. Při využití výhody husté atmosféry a nízké gravitace bude sonda Dragonfly studovat na několika místech ledový povrch měsíce, odebírat vzorky a určovat složení organického materiálu na povrchu Titanu za účelem zjištění obyvatelnosti prostředí, a také zkoumat vývoj chemického složení v období před možným vznikem života.
Nedávná fascinace ambiciózním projektem Starlink Elona Muska v podobě "vláčku" družic na obloze vyvolala všemožné reakce po celém světě, nevyjímaje ani ty od nadšenců hvězdné oblohy a astronomů samotných. Tyto reakce ovšem nejsou zdaleka optimistické, neboť dostojí-li Musk svému plánu, počet umělých satelitů se rozroste na více jak trojnásobek současné hodnoty, viditelných družic v jediný moment vzroste o jeden až dva řády a například pozorování v radiovém oboru bude nesmírně silně rušeno. Je tedy Muskovo poskytnutí celoplošného internetu na naší planetě družicovou cestou každému skutečně skvělá revoluce?
Výzkumníci z University of California, Santa Barbara, společně s pracovníky UCSB Experimental Cosmology Group (ECG) pracují v současné době na způsobu, jak realizovat sen mezihvězdných letů. Pod vedením profesora Philipa Lubina skupina vědců věnovala značné úsilí na vytvoření mezihvězdné mise poháněné pomocí energie světla (laseru) a představující tenkou sondu WSS (wafer scale spacecraft).
Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme