Podle zveřejněných informací se start rusko-americké meziplanetární sondy VENĚRA-D (D = dolgoživuščaja, tj. s dlouhou životností) může uskutečnit v období od konce května do konce června 2026. Píše se o tom v souhrnném dokumentu společné pracovní skupiny, který byl zveřejněn na internetových stránkách NASA. Start by se mohl uskutečnit z nového ruského kosmodromu Vostočnyj pomocí vyvíjené ruské nosné rakety Angara-A5.
Každý den se díky internetu setkáváme s děním v kosmonautice a máme tak ISS na dosah. Jsme zahrnováni úžasnými snímky z Mezinárodní vesmírné stanice a kdykoli si můžeme pustit přímý přenos s její paluby. Žijeme prostě v úžasné době. Tentokrát si ale nebudeme ukazovat další snímky z kosmu, ale podíváme se na ISS na vlastní oči. Tedy pokud budeme chtít. Bude to prostě takové oddychové okénko do praktické kosmonautiky od milovníka okukování oblohy. Nicméně věříme, že se nyní necháte unést do tajuplného světa pozorování stanice v prchavých okamžicích, kdy neutíká ze zorného pole dalekohledu naháněného za ní. A za odměnu si prozradíme i to, jak ji pohodlně pozorovat dalekohledem nepohyblivým a ještě u toho pořídit dechberoucí snímek. Chybět nebudou i tipy, jak na to i bez nákladného vybavení.
Česká kosmická kancelář přináší další přehled zajímavých příležitostí pro studenty, učitele i další zájemce z široké veřejnosti. Jedním z nich je například studentský projekt Nebem svět nekončí. Cílem celoevropské soutěže je inspirovat mladé lidi k zapojení do výzkumu vesmíru. Do soutěže, jejíž další ročník byl vyhlášen 1. září 2016, se mohou zapojit všichni žáci a studenti ve věku 7 až 22 let a jejich učitelé, kteří se zajímají o astronomii a kosmonautiku. Uzávěrky podávání přihlášek jsou v jednotlivých kategoriích 31. března 2017. Více podrobností a další projekty najdete v článku.
Poměrně neobvyklá situace nastala nyní u Marsu. Ukázalo se totiž, že americká sonda MAVEN se mohla nacházet s vysokou pravděpodobností ve stejnou dobu na stejném místě, jako měsíc Phobos. Aby se případná srážka definitivně vyloučila, provedla sonda úhybný manévr. K propočtům mohla trošičku přispět i Curiosity.
Oznámení o možném vědeckém významu přistávacího modulu (landeru) na povrchu Jupiterova ledového měsíce Europa bylo doručeno NASA a agentura nyní zapojila širokou vědeckou komunitu k zahájení diskuse o těchto návrzích. V úvodu tohoto článku je zveřejněno umělecké ztvárnění koncepčního návrhu potenciální budoucí mise k přistání automatické sondy na povrchu Europy. Přistávací modul je znázorněn s delším ramenem určeným k odběru vzorků, které předtím vyhloubilo malou prohlubeň v blízkosti modulu.
V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, jenž má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No, a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným, slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.
Publikovaný snímek oblaku typu cumulonimbus vyfotografovala posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS nad africkým kontinentem. Mnoha meteorology je tento mrak považován za jeden z nejúchvatnějších oblačných útvarů. Oblaka typu cumulonimbus vznikají v důsledku silného dynamického tepelného proudění (konvekcí) teplého, vlhkého a nestabilního vzduchu. Vzduch ohřívaný od povrchu zahřátého Sluncem stoupá vzhůru s kapičkami vody zkondenzovanými během vzestupu při setkání se studeným vzduchem ve větších výškách. Masa stoupajícího vzduchu rovněž expanduje a ochlazuje se vzhledem ke klesajícímu atmosférickému tlaku. Tento typ konvekce (stoupavých proudů) je běžný v oblastech pozemských tropů.
Podívejme se na tak trochu chaotické posunování amerického kosmonauta Andrewa Feustela, který je ústřední postavou našeho vzdělávacího projektu „Do kosmu s Krtkem 2018“, posádkami připravujícími se ke startu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Poslední dobou se poměrně hojně hovoří o jeho třetím letu do kosmu, ovšem zda to bude až v březnu 2018 nebo už v prosinci letošního roku, je nejisté. Proč tomu tak je?
Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, jež bude financována z komerčních zdrojů. Nějaký čas se o projektu jen diskutovalo, ale nyní se vše přesouvá mnohem blíže k realizaci.
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku. Na měsíc únor přináší nové přednášky pro školy i širokou veřejnost, vědeckou a výtvarnou soutěž Odysseus, kosmonautický tábor nebo kvalitní workshopy pro učitele. Každý si zjista najde své!
Na přelomu loňského a letošního roku ruská kosmická agentura RKK Roskosmos formulovala nový návrh týkající se supertěžké rakety pro budoucí ruský program průzkumu Měsíce. Podle všeho se zdá, že Rusko opouští pro tento účel dříve zvažované použití těžkých raket Angara. Místo nich chce zbrusu nový supertěžký nosič. Nová architektura se přibližuje americké raketě Space Launch System co do velikosti i nosnosti. Rusové navíc momentálně pracují se dvěma možnými variantami horního stupně.
Akademie věd schválila nový program v rámci Strategie AV21, nazvaný „Vesmír pro lidstvo“. Programu se účastní několik ústavů Akademie věd, přičemž Astronomický ústav AV ČR je koordinátorem. V rámci projektu se pracovníci ústavu budou mimo jiné spolupodílet na realizaci několika významných kosmických sond Evropské kosmické agentury ESA.
Na pátek 27. ledna 1967 se chystá komplexní nácvik předstartovních operací první mise ambiciózního amerického programu Apollo. Během původně plánované 3,5 hodinové zkoušky má tříčlenná posádka Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee vyzkoušet velké množství předstartovních činností tak, jak jsou rozepsané pro skutečný start 21. února 1967. Ale od samého počátku nejde v ten den nic dobře. V kabině je cítit nepříjemný zápach, spojení s řídícím centrem i techniky před kabinou vypadává, jednotlivé aktivity trvají výrazně déle, než se počítalo. Až se najednou v 18 hodin a 31 minut místního času ozve z kabiny kosmické lodě Apollo zoufalý výkřik: „Je tady ošklivý oheň!“. Prudký požár v kabině naplněné čistým kyslíkem nedává posádce čas k téměř žádné akci. Po pouhých 18 sekundách od okamžiku prvního výkřiku se už z kabiny nikdo neozývá. Posádka je v bezvědomí a po několika dalších sekundách všichni tři kosmonauté umírají…
Dvě kosmické sondy NASA s názvem Vyoager 1 a Voyager 2 se řítí napříč neprobádaným prostorem na své cestě za hranicemi naší Sluneční soustavy. Neustále provádějí měření mezihvězdného prostředí podél trajektorie letu, doposud záhadného prostředí mezi hvězdami. Hubbleův kosmický teleskop HST poskytnul cestovní mapu – na základě měření látky podél trajektorie sond při jejich pohybu vesmírem. Dokonce i po ukončení dodávky elektrické energie, kdy sondy Voyager již nebudou schopny posílat na Zemi nová data, což se může přihodit zhruba během příštího desetiletí, astronomové mohou využívat pozorování z Hubbleova teleskopu k určení charakteristik prostředí, skrz které tito mlčící vyslanci lidstva budou prolétávat.
Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu beztíže nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.
Americká NASA oznámila počátkem ledna 2017, že dalšími misemi třídy Discovery budou dvě kosmické sondy k planetkám. Jedná se o projekty s názvem LUCY a PSYCHE. V rámci misí bude studováno několik doposud neprozkoumaných planetek: LUCY se zaměří na cestu kolem několika Jupiterových Trojánů a PSYCHE se vypraví ke kovové planetce (16) Psyche.
Asi každý fanoušek kosmonautiky zná nějakou ne příliš úspěšnou raketu, o které by byl schopný říct, že je „na baterky“. Ovšem nyní na trh přichází nový nosič, který se naopak přímo chlubí tím, že je na baterky – tentokrát ovšem bez uvozovek. Raketa Electron celkově působí jako zjevení z jiného světa. Kromě netypického pohonu turbočerpadel na ní zcela jistě zaujme i její země původu. Svět už asi neohromí raketa ze Spojených států, Ruska, Číny, či Evropy.Lidé znají i rakety z Japonska, Indie Severní či Jižní Koreje, Izraele, nebo Íránu. Ale Nový Zéland? To je opravdu netradiční člen kosmického klubu. Nyní přichází čas představit si první raketu, která se chlubí tím, že je „na baterky“ – tedy pardon, bez uvozovek.
Česká kosmická kancelář přeje všem zájemcům o kosmonautiku a moderní vědu a techniku šťastnou a klidnou cestu rokem 2017! A rovnou se pojďme podívat na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku, do kterých se můžete zapojit. Nebudou chybět ani přednášky o významných událostech, kterou například byla 27. ledna 1967 tragická událost mise Apolla 1.
Vylepšená japonská raketa Epsilon odstartovala v úterý 20. prosince v poledne našeho času k nočnímu nebi z rampy kosmodromu Kagošima na ostrově Kjúšú. Šlo o premiérový let této vylepšené varianty a nákladem na této misi byl výzkumný satelit označovaný zkratkou ERG (Exploration of Energization and Radiation in Geospace). Tato družice se vydala na silně protáhlou oběžnou dráhu, která protíná van Allenovy pásy kolem Země. Právě na jejich výzkum se nová sonda zaměří. Japonci si od ní slibují lepší pochopení částicově-vlnové interakce v tomto silném magnetickém poli.
Tři neděle již uplynuly od chvíle, kdy do divočiny jižního Ruska dopadly trosky nákladní kosmické lodi Progress MS-04, zničené během startu na oběžnou dráhu. Co se přesně cestou do kosmu na palubě odehrálo zůstává zatím stále záhadou, jednotlivé střípky neblahé mozaiky však ruští vyšetřovatelé již pomalu skládají dohromady. ISS zatím navštívila japonská zásobovací loď.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze
