Počítačová ilustrace nového nafukovacího tepelného štítu LOFTID. Autor: NASA
Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako „brzdy“. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.
To naráží na další problém. Štíty se musí vejít do nákladního prostoru rakety. Jednou z možných odpovědí je postavit nafukovací štít, který svoji plochu dokáže několikanásobně zvětšit. Na tomto nápadu pracuje NASA, která ho už i otestovala průletem atmosférou Země. Do kosmického prostoru testovací štít LOFTID vynesla společně s meteorologickou družicí JPSS-2 raketa Atlas V, která odstartovala 10. listopadu z Vandenbergovy vesmírné základny v Kalifornii. Štít LOFTID umístila na oběžnou dráhu s nejvyšším bodem (apogeum) zhruba 660 kilometrů a s nejnižším až -17 kilometrů (perigeum).
Tepelný štít LOFTID po vylovení z Tichého oceánu. Autor: NASAŠtít tak zažil prudký průlet skrze atmosféru Země a následné přistání do Tichého oceánu. Na palubě nafukovadla se mimo jiné nacházelo i záznamové zařízení o velikosti pěsti člověka, které bylo v atmosféře plánovaně vyhozeno do okolí. Kompletní analýza všech naměřených dat ještě chvíli potrvá, ale nafukovadlo přistálo v jednom kusu, což by mohlo napovídat o úspěšnosti testu LOFTID.
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové