Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Proběhl test nafukovacího tepelného štítu LOFTID
Adam Denko Vytisknout článek

Proběhl test nafukovacího tepelného štítu LOFTID

Počítačová ilustrace nového nafukovacího tepelného štítu LOFTID.
Autor: NASA

Tepelné štíty chrání sondu před vysokými teplotami, které se tvoří díky tření o atmosféru při obrovských rychlostech. Mimo jiné štíty fungují také jako „brzdy“. Svojí plochou totiž pomáhají zmenšit rychlost sond a umožňují tak lehčí přistání na povrchu planet. Například Mars má oproti Zemi mnohem řidší atmosféru, takže zpomalení je mnohem menší, a proto se vyplatí mít co největší plochu štítu.  

To naráží na další problém. Štíty se musí vejít do nákladního prostoru rakety. Jednou z možných odpovědí je postavit nafukovací štít, který svoji plochu dokáže několikanásobně zvětšit. Na tomto nápadu pracuje NASA, která ho už i otestovala průletem atmosférou Země. Do kosmického prostoru testovací štít LOFTID vynesla společně s meteorologickou družicí JPSS-2 raketa Atlas V, která odstartovala 10. listopadu z Vandenbergovy vesmírné základny v Kalifornii. Štít LOFTID umístila na oběžnou dráhu s nejvyšším bodem (apogeum) zhruba 660 kilometrů a s nejnižším až -17 kilometrů (perigeum).

 

 

Tepelný štít LOFTID po vylovení z Tichého oceánu. Autor: NASA
Tepelný štít LOFTID po vylovení z Tichého oceánu.
Autor: NASA
Štít tak zažil prudký průlet skrze atmosféru Země a následné přistání do Tichého oceánu. Na palubě nafukovadla se mimo jiné nacházelo i záznamové zařízení o velikosti pěsti člověka, které bylo v atmosféře plánovaně vyhozeno do okolí. Kompletní analýza všech naměřených dat ještě chvíli potrvá, ale nafukovadlo přistálo v jednom kusu, což by mohlo napovídat o úspěšnosti testu LOFTID.

 
 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA
[2] kosmonautix.cz



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: NASA, Země, Mars, LOFTID


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »