Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Česká LVICE2 přeskočila další milník na cestě k Měsíci

Česká LVICE2 přeskočila další milník na cestě k Měsíci

Logo mise LVICE2

Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním pohonem pokročil do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české aerospace firmy.

Projekt LVICE² nyní úspěšnou komplexní revizí ze strany Evropské kosmické agentury (ESA) zakončil takzvanou „fázi A“, kdy byla ověřena realizovatelnost mise a schváleny požadavky na její technické provedení. Splněním tohoto milníku, tzv. Preliminary Requirements Review (PRR), projekt demonstroval, že pomocí navrhované sondy dokáže naplnit vědecké cíle mise, a že je jeho vývoj na správné cestě.

LVICE² tak vstupuje do tzv. „fáze B1“, kdy dojde k rozpracování a zdokonalení návrhu jednotlivých přístrojů na sondě a rozhraní mezi nimi. Součástí této fáze je také příprava plánů na výrobu, integraci a testování sondy. V této fázi se do projektu nově zapojuje i společnost OHB Czechspace, která má bohaté zkušenosti v oblasti kosmických struktur a pro sondu bude navrhovat její hlavní konstrukci.

V červnu roku 2023 pak projekt projde další revizí ze strany ESA, na jejímž základě panel odborníků nominovaný Ministerstvem dopravy rozhodne o dalším pokračování mise. Pokud výroba této sondy dostane „zelenou“, měla by být vypuštěna na měsíční oběžnou dráhu v roce 2027.

Přehled mise

Měsíční sondu s názvem Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (LVICE²) vyvíjí konsorcium českých firem pod vedením společnosti esc Aerospace, která je jedním z hlavních poskytovatelů inovativních kosmických řešení v ČR. Cílem mise je získat vědecká data o turbulencích v plazmatu slunečního větru, o kosmické radiaci a o koncentracích meziplanetárního prachu v okolí Měsíce.

Přípravu projektu financuje Ministerstvo dopravy v rámci programu tzv. ambiciózních projektů. Tento program si klade za cíl posílit roli českého kosmického průmyslu ve světovém měřítku a zvýšit věhlas české vědy na poli kosmického bádání. Mise LVICE² plánuje tyto cíle naplnit sestavením komplexní kosmické sondy s řadou vědeckých přístrojů, přičemž většina instrumentů na palubě bude vyrobena českými firmami a institucemi.

Podle původního návrhu měly být cíle mise naplněny sondou vyrobenou v populárním standardu Cubesat, který nabízí modulární (stavebnicové) řešení pro malé družice. Sonda měla podle tohoto návrhu vážit zhruba 20 kg a mít velikost stolního počítače. Vzhledem k množství vědeckých přístrojů a dalším požadavkům mise však bylo nutné přistoupit k návrhu zcela nové, vlastní konstrukce sondy. Plánovaná sonda se nyní velikostí blíží k pračce a po natankování palivem bude její hmotnost okolo 120 kg.

Vizualizace sondy LVICE2 u Měsíce
Vizualizace sondy LVICE2 u Měsíce

Přístroje na palubě

Na vývoji vědeckých přístrojů pro sondu se podílí řada akademických institucí:

  • Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) Akademie věd ČR pro sondu vyrábí přístroj pro měření střídavé složky elektromagnetického pole plazmatu
  • Ústav jaderné fyziky (ÚJF) Akademie věd ČR připravuje přístroje pro měření ionizujícího záření
  • Matematicko-fyzikální fakulta (MFF) Univerzity Karlovy pro misi navrhuje přístroj pro měření toku iontů v solárním větru
  • Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT připravuje přístroj pro detekci stejnosměrné složky magnetického pole plazmatu
  • Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT pracuje na návrhu přístroje pro detekci kosmického prachu

Tato kosmická sonda se od ostatních plánovaných českých družic odlišuje tím, že bude disponovat vlastním pohonem, který jí umožní doletět k Měsíci a manévrovat na jeho oběžné dráze. Vývoj tohoto pohonu, včetně elektrického systému sondy, je zajištěn společností Stellar Exploration EU.

Nedílnou součástí sondy jsou také počítače na palubě, které budou řídit let a zpracovávat data z vědeckých přístrojů. Návrh a výrobu těchto palubních počítačů zajišťuje společnost esc Aerospace, která poté plánuje tato zařízení dodávat i do dalších plánovaných družic.

Projekt sondy LVICE² je pro esc Aerospace a jeho partnery velmi významný. Jeho úspěšné dokončení bude převratným úspěchem pro český kosmický průmysl a zařadí Česko do prestižního klubu zemí, které umí postavit vlastní sondy k průzkumu sluneční soustavy. Data shromážděná touto sondou budou také velmi hodnotná pro výzkumníky po celém světě, protože jim poskytnou cenné informace o lunárním prostředí a pomohou vytyčit cestu pro budoucí mise na Měsíc.

Další informace jsou k dispozici na aktualizovaném webu www.lvice2.cz.

Kontakty:

Ing. Petr Suchánek, Ph.D. − ředitel esc Aerospace s.r.o. petr.suchanek@esc-aerospace.com

Mgr. Lukáš Krincvaj − projektový vedoucí LVICE² lukas.krincvaj@esc-aerospace.eu

 

Tisková zpráva společnosti ESC Aerospace s.r.o.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: LVICE2


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »