Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Padá Hurvínek, něco si přej. Česká družice shoří v atmosféře dnes v noci

Padá Hurvínek, něco si přej. Česká družice shoří v atmosféře dnes v noci

Hurvínek se vrací z vesmíru!
Autor: LASAR

Právě dnes končí jedna z českých vesmírných misí, Planetum-1. Družice, která měla za úkol, i za pomoci svého kapitána Hurvínka, přilákat k vědě mladé talenty, přestala komunikovat. Tento problém dal paradoxně vzniknout novému nápadu. Čeští středoškoláci z týmu LASAR uspěli před porotci z NASA s tím, jak družici restartovat pomocí laseru. Do konce tohoto roku vynese raketa SpaceX na oběžnou dráhu jejich vlastní družici, na které středoškoláci otestují svou metodu v praxi. Hurvínek tak při svém skonu skutečně předá štafetu mladé generaci.

V pátek 29. 11. na obloze uvidíme “padající hvězdu.” Ve skutečnosti to ale bude padající družice Planetum-1, na jejíž palubě je i skleněná postavička Hurvínka. Skončí tak projekt, který jinde na světě nemá obdoby. Tento malý satelit, který vyslalo pražské planetárium, měl za úkol nejen provádět vědecké experimenty, ale také vědu popularizovat a přilákat ke kosmonautice a astronomii nové talenty. Mise satelitu byla splněna, i když trochu jinak, než si mohl kdokoliv představit.

Tato družice zaznamenala komunikační problém a jeho vyřešením se začal zabývat mladý tým LASAR. Ten přišel s nápadem na restart družice pomocí laseru. Myšlenka je to odvážná, ale ohromila dokonce i porotu z americké NASA. Sice se už technologie týmu LASAR nestihne otestovat na Planetum-1, ale za to může pomoci stovkám jiných družic.

Družice Planetum-1 Autor: LASAR
Družice Planetum-1
Autor: LASAR
Pro testování systému, jak družice opravit, vyšle LASAR do vesmíru svůj vlastní satelit LASARsat. Ten po Planetum-1 symbolicky převezme štafetu, protože bude sloužit nejen vědeckému výzkumu, ale také má za úkol popularizovat a inspirovat.

Takže i když Planetum-1 s Hurvínkem svou misi končí, dala vzniknout novým nápadům, jež později přerostly v tým, který vyšle do vesmíru jejího nástupce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Team LASAR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Družice Planetum1


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »