Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice Planetum-1 startuje s Hurvínkem do vesmíru - sledujte ONLINE přenos

Družice Planetum-1 startuje s Hurvínkem do vesmíru - sledujte ONLINE přenos

Družice Planetum-1
Autor: Petr Skala, Planetum

Ve středu 25. května 2022 ve 20:27 našeho času se do vesmíru vydá jedenáctá česká/československá umělá družice Země. Na oběžnou dráhu ji vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Družice Planetum-1 je dílem platformy Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium, v němž se také nachází řídicí středisko letu. Družice je určena studentům.

Družice vznikla ve spolupráci s českým startupem Spacemanic a Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Náklady na její pořízení a vypuštění dosahují necelých tří a půl milionu korun, včetně vybudování centra pro řízení letu a konání workshopů pro žáky a studenty českých škol.

Projekt je unikátní hned v několika směrech

Jedná se o první čistě edukativně zaměřený satelit na světě. Děti a studenti si tak díky Planetum-1 budou moci doslova sáhnout na vesmír vlastníma rukama. Pro žáky základních a středních škol jsou v planetáriu připraveny dílny, v nichž se dozvědí, jak se taková družice vůbec dostane do vesmíru, jakým způsobem manévruje, jak pořizuje fotografie a jak předává data na Zemi. Budou se učit, jak sestavit a odeslat družici pokyny a jak přijímat signál. Vyrobí si vlastní anténu, s jejíž pomocí budou moci poslouchat vysílání družice.

Družice Planetum-1 nese také magnetometr a řadu dalších čidel, jež budou poskytovat data, která využijí vysokoškolští studenti ve svých bakalářských či diplomových pracích.

Na palubě cestuje první český loutkonaut – Hurvínek, který bude s menšími i většími dětmi sdílet zkušenosti z přípravy a samotného kosmického letu. Tato aktivita vzniká ve spolupráci s Divadlem Spejbla a Hurvínka.

Díky spolupráci s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem, VZLU, a. s. má Planetum-1 aktivní systém orientace, který umožňuje manévrování a nastavení kamery družice s přesností lepší než 1,5 stupně. Planetum-1 tak bude nejlépe v prostoru orientovaným satelitem této velikosti na světě.

Jedná se o nanosatelit třídy CubeSat velikosti 1U – to znamená, že má rozměry 10×10×10 cm. Na oběžnou dráhu družici vynese raketa Falcon 9 B1061 (půjde o osmou misi vícenásobně použitelného prvního stupně) ze startovací rampy SLC-40 kosmodromu na mysu Canaveral (Florida, USA). Družice bude obíhat okolo Země ve výšce 520 km po heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 97,5 stupňů vůči zemskému rovníku – to znamená, že na družici bude stále svítit Slunce, což jí umožní neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů. Komunikace s družicí bude probíhat prostřednictvím radiového signálu na radioamatérských frekvencích, což poskytne radiomatérům možnost přijímat vysílání a data z družice.

Start družice Planetum-1 ve středu 25. května 2022 může široká veřejnost sledovat na YouTube kanálu Planetum. Stream začíná ve 20:15, start Falconu 9 je plánován na 20:27 našeho času. V přímém přenosu diváci uvidí záběry ze startu přímo z mysu Canaveral. Komentář startu povede přední český moderátor a žurnalista Daniel Stach a vystoupí v něm odborníci, kteří se podíleli na misi Planetum-1. Těšit se můžete i na Spejbla, který v planetáriu hraje roli spojky mezi Hurvínkem na palubě družice a řídicím střediskem.

Technické informace

Družice třídy CubeSat 1U (oficiálně 10 x 10 x 10 cm).

Výbava:

  • 2 palubní počítače
  • 2 vysílačky
  • 2 kamery
  • orientační systém
  • 10 solárních panelů
  • zdroj napájení
  • výklopný magnetometr
  • 2 antény
  • 6 sledovačů Slunce
  • 18 teplotních čidel
  • Hurvínek

KONTAKT, INFORMACE

Planetárium Praha, Královská obora 233, 170 21 Praha 7

Telefon: 220 999 001,

Jan Spratek +420 731 435 236 a Jan Veselý: +420 603 308 474

Online přenos na YouTube kanálu Planetum:
https://www.youtube.com/watch?v=QRL1bn-OWk0




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Družice Planetum1


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »