Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První let Starlineru s posádkou a první přistání rakety SuperHeavy i lodi Starship

První let Starlineru s posádkou a první přistání rakety SuperHeavy i lodi Starship

Raketa Atlas V N22 startuje 5. 6. 2024 s kosmickou lodí Starliner na misi CFT-1
Autor: ULA (United Launch Alliance)

23. týden roku 2024 přinesl dvě velmi významné události v kosmonautice, a to dokonce dva dny po sobě. Ve středu 5. června proběhl úspěšný start rakety Atlas V N22 s kosmickou lodí Starliner na misi CFT-1 s dvěma astronauty na palubě. Barry Willmore a Sunita Williams míří na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Boeing oznámil problémy s únikem hélia, ale mise může zatím pokračovat. Mezitím ve čtvrtek 6. června proběhl druhý dlouho očekávaný start. Do kosmu se vydala další Starship. Vynesla ji raketa SuperHeavy, která poté měkce dosedla na hladinu oceánu. Totéž potom v jiné části světa provedla i Starship, která měkce přistála i přes poškozené přední křidélko.

Kosmická loď Starliner byla během svého vývoje provázena mnoha potížemi. Ať už to byly problémy s padáky nebo zaseklými ventily, každopádně došlo k mnoha odkladům. Nakonec se podařilo předvést demonstrační mise bez posádky a 5. červen přinesl konečně i první pilotovaný let. A to opět po mnoha odkladech způsobených problémy na samotné kosmické lodi, raketě i pozemním segmentu startovní rampy. 

Kosmická loď Starliner na špici rakety Atlas V N22 směřuje vzhůru k obloze na misi CFT-1. Start proběhl 5. 6. 2024 s posádkou Barry Willmore a Sunita Williams(ová. Autor: ULA
Kosmická loď Starliner na špici rakety Atlas V N22 směřuje vzhůru k obloze na misi CFT-1. Start proběhl 5. 6. 2024 s posádkou Barry Willmore a Sunita Williams(ová.
Autor: ULA
5. června 2024 se opět dvojice astronautů oblékla do skafandrů a pak už Barry Willmore i Sunita Williams(ová) nasedli do auta a odjeli na startovní rampu. Po usednutí do kosmické lodi Starliner proběhl odpočet a všechny systémy byly tentokrát v pořádku. Raketa Atlas V N22 se poměrně rychle vznesla a start proběhl úspěšně až do oddělení kosmické lodi od dvoumotorového horního stupně Centaur. 

Mimochodem zvláštní označení rakety, N22, znamenal, že nahoře nebyl žádný aerodynamický kryt (tedy N asi jako nothing) a první číslo 2 je počet pomocných motorů na tuhé pohonné látky. Druhá dvojka je právě počet motorů na horním stupni Centaur. Standardně se totiž setkáváme s označením např. 401 nebo 541 apod podle průměru aerodynamického krytu (4 nebo 5 metrů), druhé číslo je pak počet motorů na tuhé palivo a třetí počet motorů Centauru.

Aktuálně je tedy kosmická loď konečně na oběžné dráze a dvojice astronautů je v pořádku, přestože byl oznámen problém s únikem hélia. Zatím nemáme informace, že problém je natolik velký, že by mise musela být přerušena a loď stále směřuje k ISS. K dokování se stanicí dojde ještě večer 6. června. Na NASA TV již běží přímý přenos, kde už vidíme kosmickou loď z paluby kosmické stanice ISS.

Kosmická loď Starliner se během mise CFT-1 přibližuje k ISS. 6. 6. 2024 krátce o 17:00 SELČ Autor: NASA TV
Kosmická loď Starliner se během mise CFT-1 přibližuje k ISS. 6. 6. 2024 krátce o 17:00 SELČ
Autor: NASA TV

Následuje reportáž z testovacího letu IFT-4 SuperHeavy Starship.

Pohled na sestavu SuperHeavy (booster B11) a Starship (S29) krátce před pokusem IFT 4 Autor: SpaceX
Pohled na sestavu SuperHeavy (booster B11) a Starship (S29) krátce před pokusem IFT 4
Autor: SpaceX

Mezitím odpoledne 6. června nastal další epický okamžik, když se na orbitálním komplexu SpaceX v Boca Chica v Texasu ozvaly motory Raptor na raketě SuperHeavy a ta se ladně vznesla i s kosmickou lodí Starship. Tentokrát se zažehlo v uvozovkách "jen" 32 z 33 motorů na prvním stupni. To je rozdíl oproti předchozím testům IFT-2 a IFT-3, ale pro vynesení do správné výšky a na správnou dráhu to nepředstavuje problém, to by musel být výpadek v řádu asi tří a více motorů. 

Samotný start byl skutečně ohlušujícím impozantním zážitkem, ale to nebylo nic proti další fázi letu, kdy jsme živě sledovali oddělení obou stupňů, kdy Starship zažehla všech šest motorů a vzápětí se oddělila od SuperHeavy. Ta byla v tu chvíli spalinami trochu odtlačena a otočena, což bylo potřeba, aby se mohl raketový stupeň vracet zpět blíže místu startu. Za tím účelem hořel vnitřní prstenec jejích motorů, což jí umožnilo se vraćet zpět k pevnině. 

SuperHeavy Starship startuje na let IFT 4 dne 6. 6. 2024 Autor: SpaceX
SuperHeavy Starship startuje na let IFT 4 dne 6. 6. 2024
Autor: SpaceX

Živě jsme sledovali také odhození horního prstence, sloužícího k úniku spalin při zážehu Starship (tzv. hot staging prstenec). Ten se nyní odhazuje, aby bylo možné pokusné přistání, protože je příliš těžký a původní design s ním nepočítal. To se samozřejmě v budoucnu změní a přistávat by měl celý stupeň.

Pak už SuperHeavy vstoupila do hustších vrstev atmosféry a v posledních kilometrech sestupu zažehla opět vnitřní část motorů Raptorů, kromě jednoho a začala výrazně zpomalovat. Sledovali jsme sice odpadávání nějakých dílů ze spodní části rakety, ale ta nakonec zvládla zhasnout vnější prstenec vnitřních motorů a nechala pracovat jen vnitřní tři Raptory a pomocí nich měkce dosedla na hladinu Mexického zálivu. Chvíli se zastavila, poté se opět mírně vznesla, a pak se podle plánu převrátila do vody. To byl v tu chvíli zatím největší úspěch tohoto testu s označením IFT 4 (Integrated Flight Test číslo 4).

Starship poté pokračovala na dráze kolem Země, přičemž nejvýše byla asi 212 km nad Zemí a pak jsme sice neměli obrazový signál, ale bylo oznámeno, že vše jde podle plánu. Když záběr opět naskočil, Starship byla ještě pořád v kosmickém prostoru. Brzy poté však začala vstupovat do vrchních vrstev zemské atmosféry a my jsme mohli dlouhé minuty sledovat loď obklopenou plazmatem rozžhaveného plynu kolem tepelného štítu.

Starship krátce po vstupu do hustších vrstev atmosféry obklopená plazmatem Autor: SpaceX
Starship krátce po vstupu do hustších vrstev atmosféry obklopená plazmatem
Autor: SpaceX

Tepelný štít byl vystaven stále většímu žáru. Měli jsme záběry na přední i zadní korekční křidélka. Náhle jsme zaznamenali průnik plazmatu skrze pravé přední křidélko a to se začalo v zadní vnitřní části doslova roztékat, ale přistávací manévr jinak stále pokračoval. Ještě hodinu po startu jsme měli alespoň nějaký obraz z jedné z kamer. Pak na chvíli vypadl obraz úplně a běžela pouze telemetrie.

Pohled na obě křidélka Starship při průletu atmosférou během mise IFT 4 dne 6. 6. 2024. Vlevo pohled z kamery na horním křidélku směrem dolů, vpravo pohled vzhůru na křidélko, které se později zčásti odtavilo. Autor: SpaceX
Pohled na obě křidélka Starship při průletu atmosférou během mise IFT 4 dne 6. 6. 2024. Vlevo pohled z kamery na horním křidélku směrem dolů, vpravo pohled vzhůru na křidélko, které se později zčásti odtavilo.
Autor: SpaceX

Ale co se dělo pak, to už přesáhlo představy. Když opět naskočil záběr na směr, kde bylo poškozené přední křidélko, neviděli jsme nic určitého, ale průlet atmosférou pokračoval a signál nevypadával. Pak ale následovalo něco, o čem jsme vzhledem k poškození Starship nemohli ani přemýšlet nahlas. Někde ve výšce kolem 10 km nad mořem jsme viděli, že se křidélko pohlo. Ano, ono neodpadlo, pouze jeho zadní část se propálila a zmizela. A pak se děly věci. 

My jsme s úžasem v přímém přenosu sledovali, jak se děje úplně to stejné, co jsme sledovali před lety, když se přistávalo z výšky 12 km. Starship se těsně nad povrchem vodní hladiny správně překlopila do svislé polohy a provedla nominální přistávací zážeh a měkce dosedla na hladinu oceánu.

Záběr na poškozenou přední klapku Starship v okamžiku svislého dosednutí na mořskou hladinu při testu IFT 4 dne 6. 6. 2024 Autor: SpaceX
Záběr na poškozenou přední klapku Starship v okamžiku svislého dosednutí na mořskou hladinu při testu IFT 4 dne 6. 6. 2024
Autor: SpaceX

Testovací let IFT 4 je bezpochyby ukázkou, jak hodně se dokáže SpaceX poučit z předchozích testů a nelze jej označit jinak než jako neuvěřitelný úspěch. A to samozřejmě i přes problémy, které oba stupně zaznamenaly. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Youtube, Živě a česky: IFT-4 na kanálu Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Starship, SuperHeavy, Starliner


24. vesmírný týden 2024

24. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »