Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce II Kosmonautika

Neúspěšný start amatérské rakety

V sobotu 20. června se skupina nadšenců pokusila o zápis do historie kosmických letů vypuštěním první amatérské raketydo vesmíru. V rámci projektu HALO (High Alltitude Lift Off) měla být nejdříve vynesena raketa balónem do výškykolem 30 km nad Zemí a z této výšky pokračovat pomocí vlastního motoru. Z bezpečnostních důvodů byl balón vypuštěn z prámu v Mexickém zálivu, asi 60 km od jižního pobřeží Spojených států. Pokus byl ale neúspěšný. Při výstupu se gondola utrhla a přistála na padáku v moři. Vybavení se podařilo zachránit, balón je však ztracen. Pokud se seženou finance na nový, další pokus by se mohl uskutečnit na podzim tohoto roku.
Zdroj: Stránky projektu HALO.
redakce II Kosmonautika

Testování technologií pro Mars v Arktidě

Od 22. do 26. července se chystá tým z NASA a dalších výzkumných ogranizací navštívit impaktní kráter Haughton a jehookolí na ostrově Devon v Arktidě. Předpokládá se, že toto místo by mohlo být svými geologickými znaky podobné podmínkámna ranném Marsu. Během expedice bude provedena řada experimentů jako je testování autonomní helikoptéry vážící 80 kg a nesoucí několik přístrojů, vrtací soupravy, radarového systému, polního spektrometru či přenosnéstereo kamery. Vědci věří, že expedice jim pomůže lépe pochopit procesy vedoucí k formování terenních znaků na Marsu.
Podrobnosti o expedici na http://www.arctic-mars.org
redakce II Kosmonautika

35 let od letu první ženy do vesmíru

Včera 16. června uplynulo 35 let od zahájení letu první ženy do vesmíru. Stala se jí sovětská kosmonautka ValentinaVladimírovna Těreškovová, která na palubě lodi Vostok 6 strávila na oběžné dráze necelé tři dny. Loď o hmotnosti4,7 tuny se pohybovala po téměř kruhové dráze 165-166 km nad povrchem, se sklonem 64,9 stupněa oběžnou dobou 87,8 minuty. Cílem letu bylo srovnání vlivu stavu beztíže na ženský a mužský organismus. Šéf programuKoroljov nebyl s kosmonautkou spokojen a ta měla, oproti původnímu plánu, zakázáno použití ručního řízení lodi.
Zdoj: Mark Wade's Encyclopedia astronautica
redakce II Kosmonautika

Japonsko chystá sondu k Merkuru

Japonsko plánuje ambiciózní výpravu sondy k planetě Merkur, kterou chce ukončit již více než 20 let trvající klid při přímémprůzkumu Slunci nejbližší planety. Merkur je nejméně prozkoumanou vnitřní planetou a Japonci by jej chtěli důkladně zmapovat,zjistit jeho vnitřní strukturu, složení povrchu a prozkoumat jeho magnetosféru. Jako poslední navštívila Merkur sonda Mariner 10 v letech 1974 a 1975, avšak zmapovala pouze polovinu jeho povrchu. Mise, předbězně označovanájako Muses-D nebo Planet-C, by měla být zahájena v srpnu 2005 a po dvou průletech kolem Venuše a jednom Merkuruby se měla 1,5 tuny vážící sonda dostat na parkovací dráhu planety v září roku 2009.
Zdoj: SPACER.COM - daily news from the frontier ze dne 12. června.
redakce II Kosmonautika

Šéfové Mars Pathfinderu na obloze

Na počest velmi úspěšné mise Mars Pathfinder byli čtyři planetky Sluneční soustavy pojmenovány podle vůdčíchosobností tohoto projektu. Odměněnými jsou Matthew Golombek, Brian Muirhead, Donna Shirley a Tony Spear. Planetky jim"darovala" Eleanor Helinová, vedoucí projektu NEAT (Near-Earth Asteroid Tracking), který se zabývá vyhledáváním a katalogizací blízkozemních planetek. Není náhodou, že všechny čtyři planetky se na svých drahách přibližují k dráze Marsu, nebo ji protínají.
Zdoj: JPL Press Release ze dne 10. června.
redakce II Kosmonautika

Schválen program budování ISS

Zástupci všech partnerů, kteří se účastní budování mezinárodní kosmické stanice (ISS), oficiálně schválili na setkání konaném30.-31. května v Kennedy Space Center pozměněný harmonogram všech 44 letů, které se uskuteční při sestavování stanice.Z důvodu zpoždění výroby Service Module na ruské straně bylo přeloženo i vynesení prvního dílu ISS. Tvz.Control Module (FGB) bude vynesen 20 listopadu ruskou raketou Proton, 3. prosince bude následovat americký modul Node-1 vynesený raketoplánem STS-88 a v dubnu 1999 zpožděný Service Module.V létě 1999 přiletí na stanici první posádka. Poslední start je plánován na leden 2004.
Zdoj: ISS home page
redakce II Kosmonautika

Nové cíle mise Deep Space 1

V pátek 5. června byly oznámeny nové cíle pro sondu Deep Space 1,jejíž start byl již dříve z technických důvodů odložen z června na druhou polovinu října. Novým primárním cílem je blízkozemníplanetka 1992 KD, která tak nahradila planetku McAuliffe. Průlet kolem ní by měl nastat 28. července 1999. Za sekundární cíl byla vybrána kometa Borrelly a k ní se sonda přiblíží o dva roky později. Deep Space 1 bude prvnísondou tzv. New Millennium Program, jehož cílem je testování nových technologií pro mise příštího tisíciletí. DS1 se staneprvní sondou poháněnou iontovým motorem.
Snímky: JPL Press Release ze dne 5. června
redakce II Kosmonautika

První snímky sondy TRACE

Na mítinku Americké geofyzikální unie v Bostonu byla prezentovány první snímky ze sluneční sondy TRACE (Transition Region And Coronal Explorer). Velmi detailně je na nich zachycen jev ve sluneční atmosféře zvaný rekonexe magnetického pole. Sonda je unikátní svým vynikajícím prostorovým i časovým rozlišením v extrémné ultrafialové oblasti, díky němuž je schopna zaznamenat dosud nedostupné jevy. Byla vypuštěna 1. dubna raketou Pegasus a jejím cílemje průzkum dynamické oblasti sluneční atmosféry mezi relativně chladným povrchem (teploty několik tisíc K) a extremněhorkou vrstvou atmosféry - koronou, kde teploty dosahují miliónů K.
Snímky: Goddard Space Flight Center - NASA
redakce II Kosmonautika

Start poslední mise k Miru

Dnes v 00:06:24 SELČ byla zahájena mise raketoplánu Discovery STS-91, jejímž cílem je poslední spojeníamerického raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Ke spojení by mělo dojít ve čtvrtek kolem osmnácté hodiny SELČ. Velitelem posádky je Charles J. Precourt a spolu s ním ji tvoří dalších 5 astronautů. Ze stanice vezme raketoplán zpět na Zemi Američana Andyho Thomase, který na Miru pobývá od ledna. Dalšími cíly mise je vyzkoušení nové superlehké externí nádrže a hledání antihmoty a temné hmoty ve vesmíru pomocí spektrometru AMSI.
Zdroj: Kennedy Space Center - STS-91
redakce II Kosmonautika

Galileo obletěl Europu

Sonda Galileo v rámci prodloužené mise nazvané Galileo Europa Mission uskutečnila další přiblížení k některému z Jupiterových měsíců. Bylo v pořadí již 15. a jednalo se o průlet kolem měsíce Europa. K maximálnímupřiblížení došlo 31. května v 21:12 UT, kdy sonda prolétla ve výšce 2 521 km nad povrchem. Mezi hlavní cíle patřil např.průzkum masívu Cillix, snímkování povrchu v blízkosti terminároru, pořizování tepelné mapy měsíce, hledání řídké atmosférya řada dalších experimentů. Data budou ze sonda přenesena během následujících týdnů.
Zdroj: Galileo Countdown Page
redakce II Kosmonautika

Magion-5 "probuzen"

Českým vědcům se podařilo reaktivovat družici Magion-5, se kterou byl ztracen kontakt krátce pojejím startu v roce 1996. Družice, která je určena pro výzkum slunečních cyklů, byla na oběžnou dráhu vynesenaruskou raketou Molnija-M z kosmodromu Pleseck spolu se dvěmi dalšími družicemi, jež byly umístněny v pořádku.Testy ukázaly, že všechny palubní systémy pracují správně a selhání bylo dočasné. V následujících dnech budesonda nasměrována ke Slunci tak, aby mohla být zahájena plánovaná pozorování.
Zdroj: Houston Chronicles (převzato od agentury Reuter)
redakce II Kosmonautika

Pokus o záchranu družice

Společnost HUGHES SPACE AND COMMUNICATIONS COMPANY zahájila 7. květnaneobvyklý pokus o záchranu telekomunikační družice HGS-1. Družice s původnímoznačením AsiaSat3 byla vypuštěna o vánocích loňského roku ruskou raketou Proton, aledíky selhání čtvrtého stupně nosné rakety se nedostala na geostacionární dráhu. Unikátnostpokusu spočívá ve využítí gravitačního pole Měsíce k přechodu ze současnéeliptické dráhy (350 - 36 000 km) na geostacionární. Průlet kolem Měsíce nastane13. května, další tři dny bude trvat cesta zpět k Zemi a jestli půjde vše podle předpokladů,dostane se družice na geostacionární dráhu někdy na konci května. Jedná se o první komerční misik Měsíci.
Zdroj: Hughes Space Press Release
redakce II Kosmonautika

Mars Global Surveyor

Mars Global Surveyor dokončil snímkování oblasti zvané Cydonia a přistávacíchzón sond Viking 1, 2 a Mars Pathfinder na povrchu Marsu. Ukázalo se, žeútvary nalezené na snímcích sond Viking v Cydonii a nazvané "Tvář Marsu"a "Město" jsou přírodního původu a uvedené pojmenování si vysloužily díkynižší rozlišovací schopnosti kamer Vikingů a náhodné hře stínů. Viking1 lander nebyl na dalších snímcích nalezen, zřejmě z důvodů nepřesné znalostijeho polohy, Viking 2 lander nebyl taktéž nalezen, ovšem důvodem byla vysokáoblačnost. Snímky Mars Pathfinderu se zatím zpracovávají, ale předpokládáse, že rozměry sondy jsou pod hranicí rozlišitelnosti.
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov
redakce II Kosmonautika

Cassini prolétl kolem Venuše

Sonda Cassini mířící k Saturnu provedla úspěšně 26. dubna průlet vevýšce 284 km nad povrchem planety Venuše. Průlet zvýšil rychlost sondyo 7 km/s a nyní se pohybuje rychlostí 141 000 km/hod. vzhledem ke Slunci.Momentálně se nachází 136 miliónů km od Země a signál od ní letí k Zemi7,5 minuty. Na dlouhou cestu k Saturnu se sonda vydala 15. října loňskéhoroku a ke svému cíli dorazí v roce 2004. Během této cesty ji čeká dalšíprůlet okolo Venuše v červnu 1999, okolo Země v srpnu 1999 a okolo Jupiterav roce 2000.
Zdroj: www.jpl.nasa.gov/cassini
redakce II Kosmonautika

Pojmenujte sondu!

Kosmická agentura NASA vyhlásila soutěž na pojmenování rentgenové observatořeprozatím nazývané AXAF (Advanced X-Ray Astrophysics Facility), kterábude vynesena na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci letošního roku raketoplánemColumbia. Návrhy mohou obsahovat jména osob (nežijících) a míst, historické,mytologické a fiktivní názvy. Autor vítězného návrhu bude moci sledovatstart raketoplánu přímo na Cap Canaveral. Podrobnosti a formulář pro zaslánínávrhu naleznete na http://asc.harvard.edu/contest.html.Návrhy se přijímají do 30. června.
Zdroj: NASAPress Release 98-63


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »