Kosmonautika

18.08.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Cassini se samozřejmě netrefil

Katastrofické scénáře bulvárních plátků se opět nenaplnily a sonda Cassini při průletu kolem naší planety Zemi kupovidu neohrozila. Na nejmenší vzdálenost se přiblížila dnes ráno v 5:28 LSEČ. V té době se nacházela ve výšce 1 171 km nad jižním Pacifikem. Průlet kolem Země zvýšil její rychlost o 5,5 km/s a poslal ji směrem k Saturnu vzdálenému 1 miliardu km. Během průletu kolem Země se na naši planetu a na Měsíc zaměřilo 9 z 12 přístrojů na palubě sondy. Vědecká a inženýrská data budou přenesena během následujících dnů. Cassini má za sebou už dva gravitační manévry u Venuše a nyní ji čeká průlet kolem Jupitera 30. prosince 2000. Ke svému cíli by měla dorazit 1. července 2004. Při průletu kolem Země byla nejvíce diskutována otázka 33 kg plutonia, které se nachází na palubě sondy a slouží jako zdroj energie, které by se v případě srážky se Zemí rozptýlilo do atmosféry. Podle odhadů ale by nedošlo ke zvýšení úrovně radioaktivity dané jadernými pokusy v minulosti. Navíc řídící tým sondy odhadoval pravděpodobnost srážky na 1 : 1 000 000.
Zdroj: JPL press release z 18. srpna 1999.

18.08.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Galileo vydrží hodně

O tom, že schopnosti sondy Galileo předčí očekávání jejích konstruktérů, jsme se mohli přesvědčit krátce před dalšímprůletem kolem Jupiterova měsíce Kalisto. Kolem poledne našeho času 12. srpna sonda prolétávala 452 000 km nad vrchní oblačností planety, když náhle byla bombardována zářením, jehož intenzita téměř 5x předčila dávky, na které bylakonstruována. Zároveň jeho úroveň byla několikanásobně vyšší, než se očekává při těsných průletech kolem měsíce Io v říjnua listopadu. Vysvětlení se nabízí několik, jedním z nich je vzrůst vulkanické aktivity na měsíci Io, protože v uplynulých týdnechpozemské dalekohledy zaznamenaly největší produkci tepelného záření z tohoto měsíce za několik posledních let. Kromě 4selhání, které byly napraveny palubním softwarem, sonda přežila bez následků a mohla o dva dny později prolétnout vevzdálenosti 2 299 km od Kalisto. Během průletu byla provedena řada experimentů, např. se na Zemi měřily změny signálusondy při průchodu atmosférou měsíce.
Zdroj: Galileo Europa Mission Status z 16. srpna 1999.

02.08.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Konec Lunar Prospectoru

29.07.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Tvrdý boj o rozpočet NASA

Zatímco na jedné straně slaví NASA úspěchy jako je 30. výročí přistání na Měsíci či vypuštění rentgenové observatořeChandra, na druhé straně musí tvrdě bojovat o finanční prostředky na další budoucí mise. Zasedání podkomise SněmovnyRepresentantů amerického Kongresu totiž na počátku týdne provedlo doslova "brutální" škrty v presidentově návrhu rozpočtutéto organizace. Celková výše škrtů 1,32 miliardy US$ znamená snížení rozpočtu téměr o 10%. Škrty však nejsou rovnoměrněrozděleny, zatímco například projekt mezinárodní kosmické stanice zaznamenal "ztrátu" jenom 4,4%, program kosmického

29.07.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 a planetka Braille

Sonda Deep Space 1 určená k testování nových technologií pro kosmické projekty 21. století splnila už většinu svýchúkolů. Nyní ji čeká poslední, kterým je těsný průlet kolem planetky označené 1992 KD a teprve nedávno pojmenovanéBraille po vynálezci slepeckého písma, Francouzovi Louisi Braillem. Experimentální navigační systém zvaný AutoNav vede sondu k planetce rychlostí 56 000 km/hod. Sonda se pohybuje v rovině ekliptiky, planetka přiletí "zdola" o něco větší rychlostí, takže ve skutečnosti vlastně planetka dožene sondu. K přiblížení na pouhých 15 km dojde dnes v 6:46 hod. LSEČ.Během průletu budou v provozu dva přístroje na palubě sondy, kamera, která pořídí černo-bílé a infračervené snímky asteroidua spektrometr, který zaznamená 3D rozdělení plazmy v okolí tělesa. Jednou z mála znalostí, které dnes vědci o planetce mají,je je její předpokládaný průměr mezi 1 až 5 km.
Zdroj: JPL press release z 28. července 1999

26.07.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Observatoř Chandra vypuštěna

Pouhých sedm hodin po pátečním startu splnila posádka raketoplánu STS-93 Columbia hlavní úkol mise a z nákladovéhoprostoru raketoplánu vypustila rentgenovou observatoř Chandra. Poté se raketoplán od observatoře vzdálil a zážeh prvního stupně rakety IUS vynesl Chandru na eliptickou dráhu. Následoval zážeh druhého stupně IUS a první z pětice plánovanýchzážehů motorů samotné observatoře, které ji navedly na vyšší eliptickou dráhu 1250 - 71800 km nad Zemí. V průběhu následujích14 dnů se uskuteční zbývající 4 zážehy, které observatoř navedou na konečnou pozorovací dráhu. Posádka raketoplánu mezitímprováděla některé další expetimenty jako např. pozorování pomocí UV dalekohledu SWUIS nebo některé biologické pokusy s růstem rostlin. Přistání Columbie je plánováno na úterý.
Zdroj: Chandra X-ray observatory News

23.07.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Raketoplán Columbia odstartoval

Třetí pokus o start raketoplánu Columbia uskutečněný dnes ráno v 6h 31m SELČ byl úspešný a raketoplán může splnithlavní úkol své mise, tj. vypustit rentgenový dalekohled Chandra. Během startu nastaly dva problémy, které vedlyk tomu, že raketoplán dosáhl nižší oběžné dráhy (o 11.3 km) než bylo plánováno. Jednak to byl zkrat, který vedl k dočasné ztrátě kontroly nad dvěma ze tří hlavních motorů několik sekund po startu a jednak byl hlavní motor vypnut o něco dříve nežbylo plánováno z důvodu vyčerpání tekutého kyslíku. K dorovnání výšky nad Zemí bude použit motor raketoplánu. První pokuso start se uskutečnil 20. 7. a byl přerušen 7 sekund před zážehem kvůli chybnému hlášení jednoho senzoru, druhý pokus 22. 7.byl zrušen kvůli špatnému počasí. Let STS-93 je vůbec prvním letem jemuž velí žena. Velitelkou výpravy je EileenCollinsová.
Zdroj: SpaceViews ze dne 23. července.

20.07.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Před 30 lety vstupil člověk na Měsíc

Právě dnes si celý svět připomíná 30. výročí prvního přistání kosmické lodi s lidskou posádkou na povrchu Měsíce. LoďApollo 11 odstartovala na cestu k Měsíci 16. července 1969 pomocí obří rakety Saturn V a o tři dny pozdějidorazila k Měsíci. Lunární modul se oddělil od velitelské sekce, ve které zůstal Michael Collins 20. července a po 2,5hodinách přistál v Moři klidu. O 6,5 hodiny později vstoupil Neil Armstrong na povrch Měsíce a pronesl památný výroko "malém kroku a velkém skoku". Byly 3 hodiny 56 minut 21 sekund SEČ 21. července 1969. O čtvrt hodiny později jej následoval i Buzz Aldrin. Oba strávili na Měsíci 21 hodin, z toho 2 hodiny a 16 minut se nacházeli mimo lunární modul. Během procházek nasbírali mj. 23 kg měsíčních hornin. Poté lunární modul Eagle odstartoval z povrchu Měsíce a opět se spojil s velitelskou sekcí. Výprava byl zakončena úspěšným přistáním 24. července.
Zdroj: Stránky NASA věnované výročí

19.07.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Progress se spojil s Mirem

Ruská nákladní kosmická loď Progress M-42 se včera odpoledne v 19:53 LSEČ spojila s orbitální stanicí MIR.Loď přivezla vodu, potraviny a další zásoby pro poslední posádku stanice, mj. také nový navigační systém, který umožní jejířízený zánik. Bez něj by se opuštěná stanice zřítila na zemský povrch. Startu Progressu 16. července předcházelo napětí meziRuskem a Kazachstánem, který pozastavil starty raket z kosmodromu Bajkonur. Stalo se tak po neúspěšném pokusu o vypuštění vojenského satelitu Raduga. Rusko by mělo platit ročně 115 miliónů US$, ale jeho současný dluh jen za kosmodrom činí 300 miliónů US$. Rusové uváděli, že když se nepodaří nákladní loď vypustit do 20. července, bude nutné, aby se posádka z Miru evakuovala a stanice se brzy stane neovladatelnou.
Zdroj: SpaceViews ze 17. a 18. července

17.07.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

HST sledoval kolidující galaxie

Hubble Space Telescope (HST) přinesl snímky více než tuctu velmi vzdálených kolidujících galaxií nacházejících sev kupě galaxií označené MS1054-03, která leží ve vzdálenosti 8 miliard světelných roků. Dohromady astronomové zkoumali81 galaxií z této kupy a 13 z nich jsou pozůstatky srážek galaxií nebo přímo páry právě kolidujících galaxií. Pozorování dokazují,minimálně v několika případech, že obří galaxie se formují při kolizích menších galaxií, v "generace po generaci" nekončícím příběhu. To podporuje předpovědi teorie Velkého třesku, podle kterých právě velké galaxie vznikají postupným splýváním menších.
Zdroj: STScI Press release z 15. července.

12.07.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Třetí muž na Měsíci zahynul

Charles P. Conrad, v pořadí třetí člověk, který se procházel po povrchu Měsíce, zemřel 9. července na následky zranění při nehodě na motocyklu. Bylo mu 69 let. Conrad vešel do historie 19. listopadu 1969, kdy jako velitel lodě Apollo 12 přistál spolu s A. Beanem na Měsíci. Během 8 hodinového pobytu zde umístnili řadu měřících přístrojů,nasbírali přes 30 kg měsíčních hornin a také vyjmuli kameru ze sondy Surveyor 3, která nedaleko přistála o dva rokydříve. Conrad se stal astronautem v roce 1962, v srpnu 1965 strávil 8 dní na palubě Gemini 3 spolu s G. Cooperem a dále velel letu Gemini 11 v září 1966. Naposledy se do vesmíru podíval jako velitel první posádky orbitální staniceSkylab v roce 1973. Spolu s Paulem Weitzem a Josephem Kerwinem zde pobyli 28 dnů a vlastně stanici zachránili,protože kvůli problémům při startu byla její další existence velmi ohrožena. Conradova smrt přišla pouhých 11 dnů před30. výročím prvního přistání na Měsíci.
Zdroj: NASA News z 9. července.

09.07.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Sondy ke kometě a k Merkuru

Deep Impact a Messenger, tak se jmenují další dvě mise z amerického programu "levných, rychlých a lepších" sond, programu Discovery, které byly vybrány z 26 návrhů podaných v loňském roce. První z nich vyšle 500 kg vážícíměďený projektil na kometu Tempel 1, který na jejím povrchu dopadne rychlostí 10 km/s a vytvoří kráter o velikosti fotbalového hřiště a hloubce sedmipatrové budovy. Kamera a spektrometr na palubě sondy budou společně s řadou pozemských přístrojů sledovat jak uvolněné ledové trosky, tak i odhalené nitro komety. Druhá sonda má za úkol pořídit první globální mapu Merkuru a studovat jeho tvar, strukturu a magnetické pole. Bude to návrat k Merkuru po více než třiceti letech. Start obou sond je plánován na první polovinu roku 2004, Merkuru bude dosaženo v roce 2009, komety v roce 2005.
Zdroj: NASA News ze 7. července.

21.06.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Družice QuikScat vypuštěna

V sobotu 19. 6. byla vynesena raketou Titan II do kosmického prostoru družice QuikScat (Quick Scatterometer). Startproběhl bez komplikaci a po 59 minutách se satelit oddělil od 2. stupně nosné rakety. Nyní se nachází na eliptické dráze279 - 807 km nad zemským povrchem. Během následujících dvou týdnů bude jeho dráha upravena na kruhovou polární. Osmnáctý den po startu bude zahájeno testování přístroje na palubě sondy a po dalších 12 dnech by měla být zahájena měření. Předpokládaná doba trvání mise je 2 roky. Družice bude denně poskytovat klimatologům, oceánologům a meteorologům detailní pohled na oceánské větry. Větry mají velký vliv na vývoj počasí na Zemi. QuikScat by měl pomoci výrazně zlepšit předpovědi počasí. Zároveň se očekává, že umožní nahlédnout do tajemství ničivých bouří jako jsou tornáda, tajfuny a cyklóny.
Zdroj: JPL Press release z 19. června.

09.06.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Remote Agent splnil všechny úkoly

Remote Agent, speciální program na palubě sondy Deep Space 1, ukázal, že je možno využít umělou inteligencik řízení kosmických sond. Program zároveň dokázal diagnostikovat efektivně řešit problémy, které mu byly inženýry připraveny.Poprvé byl spuštěn 17. května a během prvních 24 hodin provozu se objevil jeden neplánovaný problém. Zde ukázal RA svousílu, když zprostředkoval vědcům vodítka pro jeho odhalení a vyřešení. Jednalo se o počítačovou chybu, která znemožnilavypnutí iontového motoru. Bez pomoci RA by pozemské kontrole trvalo několik dní než by tuto chybu vůbec odhalila. Aby demonstrovali schopnosti RA, připravili pro něj vědci čtyři simulované závady na různých systémech na palubě sondy. RA sise všemi dokázal poradit. Testování nových technologií na palubě DS1 bude ukončeno v průběhu června, vyjímkou je automatický navigační systém, který se uplatní zejména při přibližování k planetce 1992 KD v průběhu července.
Zdroj: JPL Press release ze 7. června.

07.06.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Cíl pro Lunar Prospector

Na základě radarových pozorování oblasti jižního pólu Měsíce byl určen nejvhodnější cíl pro dopad sondy Lunar Prospector (LP). S použitím 70m antény sítě Deep Space Network (DSN) v Goldstone jako vysílače a dvoudalších 34m antén vzdálených 20 km jako přijímačů zmapoval tým astronomů okolí jižního pólu s přesností na 150 metrův horizontálním a 50 metrů ve vertikálním směru. Pomocí interferometrie získali 3D mapu, ze které zjistili, že pět velkých kráterů je v permanentním stínu a díky tomu mohou obsahovat vodní led. Jako nejvhodnější cíl pro dopad sondy byl vytipován kráterMawson.
Zdroj: NASA Space science news z 4. června.

04.06.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Plánovaný zánik Lunar Prospectoru

Mise sondy Lunar Prospector (LP) bude ukončena 31. července. Sondy bude využito i tento poslední den k pokusuo detekci přítomnosti vody na povrchu Měsíce. LP bude naveden tak, aby dopadl do kráteru v oblasti věčného stínu u jižníhopólu. Při jeho dopadu se uvolní energie ekvivalentní nárazu dvoutunového vozu jedoucího rychlostí necelých 2000 km/h. Vědcivěří, že to bude dostatečné pro uvolnění asi 20 kg vodních par, které by mohly být detekovány, případně molekuly OH, z oběžné dráhy či povrchu Země. Už byl i rezervován čas na Hubbleově teleskopu pro toto pozorování. Pravděpodobnost úspěšnosti tohoto experimentu je odhadnuta na 10%. Lunar Prospector má za sebou 1 rok základní a půl roku prodloužené mise u Měsíce.
Zdroj: Ames Research Center Press release z 2. června.

20.05.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Družice Terriers má problémy

Družici Terriers postavili studenti Bostonské univerzity s cílem získat nové poznatky o tom, jak změny v ionosféřeovlivňují globální telekomunikační systémy a družice. Družici vynesla na oběžnou dráhu raketa Pegasus startující18. května ze základny Vandenberg v Kalifornii. Už krátce po startu se objevili problémy s orientací satelitu v prostoru, kterévedly k tomu, že sluneční panely nemohly být nasměrovány přímo ke Slunci. K zásobování energií posloužily baterie, které sevšak už vybily a nyní je pravděpodobně družice bez elektrického proudu a není schopná komunikovat se Zemí. Už byl sestaven tým odborníků, jehož cílem je pokusit se družici zachránit. Data nasvědčují tomu, že družice je na správné dráze a experti doufají, že dojde k opětovnému, ikdyž pomalému, dobití baterií.
Zdroj: NASA Press release 99-64 ze dne 19. května.

18.05.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Počítačový program bude velet sondě

Stěžejní test jedné z nových technologií n palubě sondy Deep Space 1 by měl probíhat právě v současné době. Poprvév historii kosmických letů bude velení kosmické sondy svěřeno umělému počítačovému programu. Tzv. Remote Agentbyl uveden do provozu včera a jeho cílem je odpovědět na otázku, zda je možné aby sonda byla plně funkční ve vzdálenosti120 miliónů kilometrů bez podrobných instrukcí ze Země. Během 48 hodin trvajícího testu bude palubní software sám rozhodovat o poloze sondy ve Sluneční soustavě a zažehnutí motorů k zachování vybraného směru. Zároveň bude muset sám řešit "neočekávaný" problém, který pro něj připravila pozemská kontrola, a navrhnout cestu, jak zachovat sondu funční bezlidského zásahu.
Zdroj: JPL Press release ze dne 17. května.

17.05.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Start raketoplánu odložen

Start raketoplánu Discovery STS-96, který se měl uskutečnit 20. května, byl minimálně o jeden týden odložen. Odkladby měl umožnit technikům opravu izolace vnější palivové nádrže, která byla poškozena těžkým krupobitím o minulém víkendu. Nové datum startu bude oznámeno zhruba v polovině týdne. Raketoplán byl přesunut ze startovací rampy zpět do hangáru. Cílemletu je základní část Mezinárodní kosmické stanice (ISS) tvořená moduly Zarja a Unity. Discovery bude k ISS připojen 6 dnůa během této doby sedmičlenná posádka přesune na palubu stanice téměř 2 tuny materiálu od přenosných počítačů k oděvůmpro budoucí posádky. Posádku tvoří 4 muži a 3 ženy, velitelem je Kent Rominger, kromě 5 Američanů ji tvoří jeden Rus a jedenKanaďan.
Zdroj: NASA Space Shuttle.

17.03.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Novinky z Lunar Prospectoru

Nová data z Lunar Prospectoru potvrzují, že Měsíc má malé jádro, což podporuje teorii podle které vznikl Měsíc odtržením od Země při srážce s tělesem velikosti Marsu. Jádro obsahuje pravděpodobně pouhá 2% celkové hmotnosti Měsíce,přičemž zemské jádro 30%. To ukazuje, že obě tělesa nejsou stejného původu, tedy nevznikla ze stejného oblaku prachu aplynu. Na základě gravitačních měření byl poloměr jádra stanoven mezi 220 a 450 km, což je v souladu s magnetickými měřeními,která dávají hodnotu mezi 300 a 425 km. Výsledky mapy složení lunárního pláště předčily všechna očekávání a umožní vědcůmdetekovat jednotlivá ložiska thoria a podobných prvků. Ukazuje se, že thorium bylo "vykopáno" spíše impakty asteroidů a komet než vulkanickou činností.
Zdroj: NASA Ames Research Center release 99-18 z 16. března.