Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce II Kosmonautika

První snímky sondy TRACE

Na mítinku Americké geofyzikální unie v Bostonu byla prezentovány první snímky ze sluneční sondy TRACE (Transition Region And Coronal Explorer). Velmi detailně je na nich zachycen jev ve sluneční atmosféře zvaný rekonexe magnetického pole. Sonda je unikátní svým vynikajícím prostorovým i časovým rozlišením v extrémné ultrafialové oblasti, díky němuž je schopna zaznamenat dosud nedostupné jevy. Byla vypuštěna 1. dubna raketou Pegasus a jejím cílemje průzkum dynamické oblasti sluneční atmosféry mezi relativně chladným povrchem (teploty několik tisíc K) a extremněhorkou vrstvou atmosféry - koronou, kde teploty dosahují miliónů K.
Snímky: Goddard Space Flight Center - NASA
redakce II Kosmonautika

Start poslední mise k Miru

Dnes v 00:06:24 SELČ byla zahájena mise raketoplánu Discovery STS-91, jejímž cílem je poslední spojeníamerického raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Ke spojení by mělo dojít ve čtvrtek kolem osmnácté hodiny SELČ. Velitelem posádky je Charles J. Precourt a spolu s ním ji tvoří dalších 5 astronautů. Ze stanice vezme raketoplán zpět na Zemi Američana Andyho Thomase, který na Miru pobývá od ledna. Dalšími cíly mise je vyzkoušení nové superlehké externí nádrže a hledání antihmoty a temné hmoty ve vesmíru pomocí spektrometru AMSI.
Zdroj: Kennedy Space Center - STS-91
redakce II Kosmonautika

Galileo obletěl Europu

Sonda Galileo v rámci prodloužené mise nazvané Galileo Europa Mission uskutečnila další přiblížení k některému z Jupiterových měsíců. Bylo v pořadí již 15. a jednalo se o průlet kolem měsíce Europa. K maximálnímupřiblížení došlo 31. května v 21:12 UT, kdy sonda prolétla ve výšce 2 521 km nad povrchem. Mezi hlavní cíle patřil např.průzkum masívu Cillix, snímkování povrchu v blízkosti terminároru, pořizování tepelné mapy měsíce, hledání řídké atmosférya řada dalších experimentů. Data budou ze sonda přenesena během následujících týdnů.
Zdroj: Galileo Countdown Page
redakce II Kosmonautika

Magion-5 "probuzen"

Českým vědcům se podařilo reaktivovat družici Magion-5, se kterou byl ztracen kontakt krátce pojejím startu v roce 1996. Družice, která je určena pro výzkum slunečních cyklů, byla na oběžnou dráhu vynesenaruskou raketou Molnija-M z kosmodromu Pleseck spolu se dvěmi dalšími družicemi, jež byly umístněny v pořádku.Testy ukázaly, že všechny palubní systémy pracují správně a selhání bylo dočasné. V následujících dnech budesonda nasměrována ke Slunci tak, aby mohla být zahájena plánovaná pozorování.
Zdroj: Houston Chronicles (převzato od agentury Reuter)
redakce II Kosmonautika

Pokus o záchranu družice

Společnost HUGHES SPACE AND COMMUNICATIONS COMPANY zahájila 7. květnaneobvyklý pokus o záchranu telekomunikační družice HGS-1. Družice s původnímoznačením AsiaSat3 byla vypuštěna o vánocích loňského roku ruskou raketou Proton, aledíky selhání čtvrtého stupně nosné rakety se nedostala na geostacionární dráhu. Unikátnostpokusu spočívá ve využítí gravitačního pole Měsíce k přechodu ze současnéeliptické dráhy (350 - 36 000 km) na geostacionární. Průlet kolem Měsíce nastane13. května, další tři dny bude trvat cesta zpět k Zemi a jestli půjde vše podle předpokladů,dostane se družice na geostacionární dráhu někdy na konci května. Jedná se o první komerční misik Měsíci.
Zdroj: Hughes Space Press Release
redakce II Kosmonautika

Mars Global Surveyor

Mars Global Surveyor dokončil snímkování oblasti zvané Cydonia a přistávacíchzón sond Viking 1, 2 a Mars Pathfinder na povrchu Marsu. Ukázalo se, žeútvary nalezené na snímcích sond Viking v Cydonii a nazvané "Tvář Marsu"a "Město" jsou přírodního původu a uvedené pojmenování si vysloužily díkynižší rozlišovací schopnosti kamer Vikingů a náhodné hře stínů. Viking1 lander nebyl na dalších snímcích nalezen, zřejmě z důvodů nepřesné znalostijeho polohy, Viking 2 lander nebyl taktéž nalezen, ovšem důvodem byla vysokáoblačnost. Snímky Mars Pathfinderu se zatím zpracovávají, ale předpokládáse, že rozměry sondy jsou pod hranicí rozlišitelnosti.
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov
redakce II Kosmonautika

Cassini prolétl kolem Venuše

Sonda Cassini mířící k Saturnu provedla úspěšně 26. dubna průlet vevýšce 284 km nad povrchem planety Venuše. Průlet zvýšil rychlost sondyo 7 km/s a nyní se pohybuje rychlostí 141 000 km/hod. vzhledem ke Slunci.Momentálně se nachází 136 miliónů km od Země a signál od ní letí k Zemi7,5 minuty. Na dlouhou cestu k Saturnu se sonda vydala 15. října loňskéhoroku a ke svému cíli dorazí v roce 2004. Během této cesty ji čeká dalšíprůlet okolo Venuše v červnu 1999, okolo Země v srpnu 1999 a okolo Jupiterav roce 2000.
Zdroj: www.jpl.nasa.gov/cassini
redakce II Kosmonautika

Pojmenujte sondu!

Kosmická agentura NASA vyhlásila soutěž na pojmenování rentgenové observatořeprozatím nazývané AXAF (Advanced X-Ray Astrophysics Facility), kterábude vynesena na oběžnou dráhu kolem Země v prosinci letošního roku raketoplánemColumbia. Návrhy mohou obsahovat jména osob (nežijících) a míst, historické,mytologické a fiktivní názvy. Autor vítězného návrhu bude moci sledovatstart raketoplánu přímo na Cap Canaveral. Podrobnosti a formulář pro zaslánínávrhu naleznete na http://asc.harvard.edu/contest.html.Návrhy se přijímají do 30. června.
Zdroj: NASAPress Release 98-63


47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Jupiter se blíží do konjunkce

Další informace »