Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce II Kosmonautika

Druhý den pro Discovery

Druhý den letu raketoplánu Discovery byl ve znamení příprav na setkání s Hubbleovým dalekohledem. Raketoplán v jeho průběhu neustále zkracoval vzdálenost, která jej dělí od dalekohledu. Každý oběh se vzdálenost obou těles zmenšila o zhruba 240 km. Jean-Francois Clervoy vyzkoušel robotické rameno, kterým bude HST zachycen a uložen do nákladového prostoru, další astronouté připravili a otestovali obleky pro výstup do volného prostoru. Zároveň byl v kabině raketoplánu snížen tlak, aby se zkrátila doba, po kterou musí astronauté, kteří vystoupí do volného prostoru, dýchat čistý kyslík za účelem vyloučení dusíku z krevního oběhu. Proběhla též tisková konference s dvěmi televizními a jednou rozhlasovou stanicí. Raketoplán je ve vynikajícím stavu, pohybuje se po dráze 580 x 480 km nad povrchem a Zemi obletí jednou za 95 minut a 27 sekund. Při zprávě o startu nebylo uvedeno, kdo tvoří posádku, takže nyní to napravuji - členy posádky jsou velitel Curtis L. Brown, pilot Scott J. Kelly a specialisté Steven L. Smith, C. Michael Foale, John M. Grunsfeld, Claude Nicollier a Jean-Francois Clervoy (oba ESA).
Zdroj: STS-103 Mission home page

redakce II Kosmonautika

Družice Terra vypuštěna

O víkendu proběhl úspěšně i další start organizovaný NASA. Jednalo se o vypuštění družice Terra, "vlajkové lodi" a první družice ze série deseti satelitů, které budou vypuštěny v následujících 10 letech a jejichž cílem bude studovat Zemi a její okolí. Na palubě Terry je 5 přístrojů ke sledování zemské půdy, vodních mas a atmosféry. Družice se bude pohybovat po kruhové dráze ve výšce 705 km, synchronizované se Sluncem tak, aby přes rovník přelétala vždy v 10:30 místního času, tedy v době, kdy je povrch nejméně zakryt oblaky. Družice, formálně označená jako EOS  AM-1, byla na oběžnou dráhu vynesena raketou Atlas 2AS. Start se uskutečnil v 19:57 SEČ (18. prosince), proběhl normálně a Terra se od posledního stupně rakety oddělila 15 minut poté. Start byl odložen o 24 hodin kvůli chybnému hlášení jednoho senzoru. Oproti původním plánů však byl start zpozděn o celého 1,5 roku, nejdříve kvůli problémům s palubním softwarem sondy a poté kvůli problémům s posledním stupněm Atlas Centaur, které zdržely starty všech Atlasů o půl roku.
Zdroj: SpaceViews news ze dne 18. prosince

redakce II Kosmonautika

Discovery odstartoval k HST

Raketoplán Discovery, let označený STS-103, jehož cílem je oprava kosmického dalekohledu HST, úspěšně odstartoval dnes v noci v 1:50 SEČ z Cap Canaveral na Floridě. Po 8,5 minutách dosáhl raketoplán dráhy 315 - 585 km, která bude dále upravována pomocí motorů. Spojení s HST je plánováno na středu 1:40 SEČ. Start proběhl bez komplikací. Byl to vůbec poslední možný termín startu pro letošní rok. Ze tří pokusů o start v posledních třech dnech byl první zrušen kvůli technickým problémům a další dva z důvodu špatného počasí. Původně byl poslední termín stanoven na 19. prosince, ale poté bylo přehodnoceno trvání popřistávacích operací a rozhoduto, že se start může uskutečnit ještě o den později. Zároveň byla mise zkrácena o jeden den, což znamená o jednu vycházku do volného prostoru méně, tedy místo 4 se uskuteční 3. Činnost dalekohledu ovšem nebude ohrožena, během 4. vycházky byly plánovany výměny nekritických zařízení. Ta budou vyměněna při výpravě v roce 2001. Let raketoplánu by měl trvat do 27. prosince. Další zprávy budou následovat.
Zdroj: SpaceViews news ze dne 19. prosince

redakce II Kosmonautika

Dnes startuje XMM

Raketa Ariane 5 by měla odstartovat dnes v 15:32 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě a vynést na oběžnou dráhu rentgenovou observatoř XMM (X-Ray Multi-Mirror). Let označený Ariane 504 je prvním komerčním letem a čtvrtým celkem pro těžký nosič Ariane-5. XMM patřící Evropské kosmické agentuře (ESA) se bude nacházet na podobné dráze jako Chandra, rentgenová observatoř NASA. Její velmi výstředná dráha bude mít perigeum 7000 km a apogeum 114000 km nad povrchem Země. Stejně jako Chandra je vybavena rentgenovými kamerami a spektrografy. Přesto se obě observatoře budou spíše doplňovat než si konkurovat. Síla Chandry je v získávání snímků s vysokým rozlišením, zatímco XMM je schopná zaregistrovat slabší zdroje rtg. záření, protože má větší plochu zrcadel.
Zdroj: SpaceViews ze dne 9. prosince

redakce II Kosmonautika

Osud MPL stále nejistý

Osud sondy Mars Polar Lander (MPL), která měla v pátek 3. prosince přistát na povrchu Marsu zůstává nadále nejistý. Ikdyž se řídící tým domnívá, že sonda na povrchu planety úspěšně přistála, dosud s ní nebylo navázáno spojení navzdory řadě pokusů. Také ten poslední uskutečněný dnes v noci přes UHF pásmo přostřednictvím sondy Mars Global Surveyor byl neúspěšný. Lidé z NASA říkají, že momentálně vyčerpaly všechna možná vysvětlení, proč se sonda neozývá, jestliže je stále ještě funční. Ovšem nikdo zatím výpravu neprohlásil za neúspěšnou. Pozemská kontrola se neustále snaží nalézt další způsoby jak navázat se sondou spojení, ikdyž sama připouští, že šance se neustále snižují.
Zdroj: Florida Today Space Online ze dne 7. prosince
a další zdroje na Internetu.

redakce II Kosmonautika

Galileo přežil

Sonda Galileo uskutečnila dnes ráno v 5:40 SEČ vůbec nejbližší průlet ve výšce 300 km nad vulkanickým měsícem Io. Setkání se uskutečnilo za velmi dramatických okolností, protože pouhé 4 hodiny před tímto okamžikem se vlivem intenzívního zážení v blízkosti Io resetoval palubní počítač a sonda se přepnula do bezpečnostního módu, s vypnutými přístroji a očekávala nové příkazy ze Země. Situace byla složitější o to, že v současné době letí signál od sondy na Zem 35 minut. Naštěstí řídící tým takovou událost očekával a byl na ni připraven, takže se podařilo sondu uvést do provozu 4 minuty po nejbližším přiblížení. Sonda tak byla schopná provést více než polovinu plánovaných pozorování Io a jeho plazmatického toru a úplně všechna pozorování měsíce Europa. Podle plánů by měla být data přenášena na Zem v průběhu následujících dnů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 25. listopadu.

redakce II Kosmonautika

Čínská kosmická loď

Čína v sobotu úspěšně vyzkoušela experimentální kosmickou loď a zařadila se tak jako třetí stát světa po bok Spojených států a Sovětského svazu, resp. Ruska. Zvláště vhodné je srovnání se Sovětským svazem co se týká utajení a nedostatku podrobnějších informací. Start se uskutečnil v pátek ve 23:30 SEČ z kosmodromu Jiuquan v severozápadní Číně a po několika obězích kolem Země loď úspěšně přistála ve Vnitřní Mongolii na severu Činy v sobotu ve 20:41 SEČ. Žádné další detaily Čína oficiálně nevydala s vyjímkou několika oslavných frází, proto další údaje jsou spíše spekulacemi západních expertů. Předpokládá se, že kosmická loď Šenžou (Boží loď) je předchůdcem budoucí pilotované mise a test proběhl v rámci programu "Projekt 921", jehož cílem je právě let čínského taikonauta (čínské označení pro kosmonauta či astronauta) do vesmíru.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 20. listopadu
Fotografie a mapka místa přistání.

redakce II Kosmonautika

HST v bezpečnostním módu

Hubble Space Telescope přešel do tzv. bezpečnostního režimu v sobotu poté, co gyroskop č. 1 vypověděl službu a následoval tři další, které přestaly fungovat v průběhu předchozích let. Se dvěma zbývajícími setrvačníky není dalekohled schopen se přesně zaměřit na určené cíle a proto se uzavřel jeho kryt a dalekohled se nasměroval tak, aby mohl příjímat dostatek slunečního záření pro provoz nezbytných funkcí. K závadě došlo naštěstí pouhé tři týdny před plánovaným startem servisní mise raketoplánu Discovery, jejímž jedním z cílů je právě výměna těchto dnes už zastaralých setrvačníků. Díky tomu budou ztraceny jenom tři týdny pozorovacího času. V průběhu opravárenské výpravy bude dále vyměněn naváděcí senzor, vysílač, záznamník dat a zařízen sloužící k ochraně baterií před přehřátím.
Zdroj: NASA Press release ze dne 15. listopadu.

redakce II Kosmonautika

První snímek Io

NASA v pátek zveřejnila první snímek Jupiterova měsíce Io, pořízený během blízkého průletu sondy Galileo 10. října ze vzdálenosti 671 km. Jedná se o dosud nejlepší pořízený snímek v historii, jeho rozlišení je 50x lepší než bylo rozlišení snímků sond Voyager. Snímek ukazuje nové lávové proudy tekoucí z oblasti vulkánu Pillan. Teplota vyvrhované lávy je vyšší než při jakékoliv erupci v dějinách Země. Průlet oblastí prudkého záření v blízkosti Jupitera si vyžádal i jisté škody na sondě. Většina snímků Io je pořízena v tvz. "rychlém" módu, kdy si kamera sondy sama upraví jejich jas a intenzivní záření způsobilo, že tyto snímky jsou méně kvalitní. Naštěstí snímky pořízené v jiných modech jsou v pořádku. Kromě toho se vyskytly problémy s infračerveným spektrometrem a některá pořízená spektra nejsou úplná. K dalšímu setkání Galilea s Io dojde 25. listopadu ve vzdálenosti pouhých 300 km.
Zdroj: JPL Press release ze dne 22. října.

redakce II Kosmonautika

Galileo úspěšný u Io

Sonda Galileo úspěšně absolvovala a přežila první blízký průlet kolem Jupiterova vulkanického měsíce Io. K nejmenšímu přiblížení došlo v pondělí v 9:06 LSEČ, kdy se vzdálenost sondy od povrchu měsíce byla 611 km. Zdá se, že vše proběhlo v pořádku a naměřená data budou odvysílána na Zemi v průběhu následujících týdnů. Řídící tým očekával průlet s velkým napětím, protože sonda při něm byla vystavena velké dávce záření z Jupitera. Io je nejvnitřnější měsíc Jupitera a leží v oblasti nejvyšší úrovně radiace planety. Tyto tvrdé podmínky se také projevily několik hodin před průletem, kdy způsobily chybu v palubním počítači, což vedlo k přechodu do tzv. bezpečnostního módu. Pozemské kontrole se podařilo sondu uvést do normálního režimu pouhé dvě hodiny před nejmenším přiblížením. Další průlet je naplánován na 25. listopadu ve vzdálenosti pouhých 300 km.
Zdroj: JPL Press release ze dne 11. října.

redakce II Kosmonautika

Malé zpoždění ISS

Minulý týden se uskutečnilo setkání šéfů projektu Mezinárodní kosmické stanice (ISS), na kterém byl mj. oznámen další, v pořadí již několikátý, odklad startu ruského servisního modulu nazvaného Hvězda. Nejnovější termín pro start tohoto modulu je 26. prosinec - 16. leden. Přesné datum bude oznámeno později. Důvod zpoždění uveden nebyl. Podle vedoucích projektu ale zpoždění nebude mít dopad na plán startů a výstavby stanice, protože ten bude stejně s největší pravděpodobností upraven kvůli revizi jednotlivých raketoplánů a zdržení způsobeném hurikánem Floyd. Předpokládá se, že nejbližší mise raketoplánu ke stanici se uskuteční ne dříve než na konci ledna. Při této výpravě budou na stanici dopraveny zbývající zásoby a materiál pro první posádku, která by zde měla začít působit v polovině příštího roku.
Zdroj: NASA Station status ze dne 1. října.

redakce II Kosmonautika

Co dělá sonda DS1?

Experimentální sonda Deep Space 1 se nachází na oběžné dráze kolem Slunce s většinu času zapnutým iontovým motorem, který ji dodává jemný, ale stabilní tah. Cílem je úprava její dráhy tak, aby mohla v lednu 2001 prolétnout v blízkosti komety Wilson-Harrington a v září téhož roku kolem komety Borrelly. Zatímco v průběhu prvních 9 měsíců své výpravy se sonda od Slunce vzdalovala, poslední 3 měsíce se k němu naopak přibližuje. Každý den se přiblíží o 240 000 km, což mj. znamená, že každý den je k dispozici iontovému motoru výkon o 3-4 W větší než v předchozí den. Je to způsobeno tím, že jednak jsou sluneční panely schopny dodat více energie a jednak je potřeba menší množství energie na udržení stálé teploty přístrojů na sondě. Jelikož výkon iontového motoru je odstupňován v diskrétních hladinách, které dělí 17 W, znamená to, že každých 5 dnů je možné jej o jednu hladinu zvýšit. V současné době se sonda nachází 222 miliónů km od Země, tedy 1,5 násobek vzdálenosti Země - Slunce a rádiový signál letí od ní k Zemi 26 minut.
Zdroj: SpacerDaily ze dne 20. září.

redakce II Kosmonautika

Kupředu k Io!

Takto mohli zajásat operátoři sondy Galileo ve čtvrtek po 20. hodině LSEČ, když sonda uskutečnila poslední průlet kolem měsíce Kalisto a vydala se směrem k vulkanickému měsíci Io. Sonda prolétla 1 052 km nad povrchem Kalisto a stejně jako předchozí tři, i tento průlet sloužil ke snížení její dráhy tak, aby v říjnu a v listopadu mohla dvakrát prolétnout kolem Io. Sonda pracuje normálně a uskutečnila všechny plánované experimenty. Nashromážděná data jsou nyní přenášena k Zemi. Den před přiblížením došlo k drobné závadě, když se resetoval počítač na nerotující části sondy. Ovšem palubní software vyřešil tuto otázku korektně a nebylo tak narušeno pořizování dat. V současné době řeší inženýři jiný problém - zkoumají, proč došlo k selhání ultrafialového spektrometru při minulém průletu kolem Kalisto, který se uskutečnil v srpnu.
Zdroj: Galileo Europa Mission status ze dne 17. září.

redakce II Kosmonautika

Družice pro výzkum mikrogravitace

Ruská raketa Sojuz-U, která odstartovala z kosmodromu Plesetsk 9. září ve 20:00 SELČ, vynesla na oběžnou dráhu družici Foton-12. Družice byla úspěšně umístněna na dráhu mezi 220 a 380 km nad povrchem Země. Družice nese sadu ruských experimentů, stejně tak jako 10 experimentů poskytnutých Evropskou kosmickou agenturou (ESA), které jsou zaměřeny na výzkum vlivu stavu beztíže na biologické systémy. Podle prvních zpráv se všechny experimenty zdají být po startu v pořádku. Družice obsahuje návratové pouzdro, které by mělo 25. září přistát zpět na Zemi v blízkosti rusko-kazašských hranic.
Zdroj: SpaceViews ze dne 10. září.

redakce II Kosmonautika

Cassini a Mars Polar Lander

Snímky Měsíce, které sonda Cassini pořídila při nedávným průletu kolem naší planety, ukazují, že kamera na její palubě pracuje výborně. Černobílé snímky byly získány 17. srpna ze vzdálenosti 377 000 km zhruba 80 minut před nejtěsnějším přiblížením k Zemi. Kamera je určena pro vyhledávání blesků v atmosféře Saturnu, průzkumu oblačné struktury a počasí jak Saturnu tak i Titanu, fotografování povrchu malých měsíců, studiu prstenců a také k nahlédnutí pod oblačnost Titanu na jeho povrch.
Sonda Mars Polar Lander (MPL) zažehla včera na 30 sekund motory s cílem lehce upravit dráhu pro přílet k rudé planetě, ke kterému by mělo dojít 3. prosince. Rychlost sondy se zvýšila o 2,3 m/s, což znamená, že k Marsu dorazí o hodinu dříve než se původně očekávalo. MPL je nyní 36,5 miliónu km od Marsu a blíží se k němu rychlostí 3,7 km/s. Místo přistání má souřadnice 76 stupňů jižní šířky a 195 stupňů západní délky.
Zdroj: JPL press release (Cassini) a MPL mission status z 1. září 1999.

redakce II Kosmonautika

První snímky z Chandry

První zveřejněné snímky rentgenové observatoře Chandra jsou vyjímečně kvalitní a naznačují, že očekávání vloženádo této observatoře by mohla být naplněna a zároveň ukazují, že Chandra je ve vynikají "kondici" a její přístroje fungují nadočekávání dobře. Snímky byly pořízeny ve stádiu testovaní a kalibrace observatoře. Jedním z prvních objektů, na které se observatoř zaměřila, byl 320 let starý pozůstatek výbuchu supernovy, známý jako Cassiopeia A. Materiál, který byl vyvrženpři explozi obrovskými rychlostmi, kolidoval s okolní hmotou a způsobil rázovou vlnu, která vytvořila horkou bublinu plynuemitujícího rentgenové záření. Rtg. dalekohled sledoval také vzdálený a velmi zářivý quasar emitující do vzdálenosti 200 000 sv.r. výtrysky rentgenového záření. Od Chandry se očekává, že přinese doslova revoluci v rentgenové astronomii.
Zdroj: MSFC press release 99-206 z 26. srpna 1999.

redakce II Kosmonautika

Mir opuštěn

Téměř deset let trvající nepřetržitá přítomnost člověka na oběžné dráze skončila v pátek, kdy poslední posádka opustila ruskou orbitální stanici Mir. Ruští kosmonauté Viktor Afanasjev a Sergej Avdejev a Francouz Jean-Pierre Haignere přestoupili ve 20 hodin LSEČ na palubu kosmické lodi Sojuz, která se o 3 a 1/4 hodiny později od stanice oddělila. Po dalších 3 hodinách a 20 minutách úspěšně přistála v Kazachstánu. Odchod posádky znamená, že stanice je poprvé od 7. září 1989 neobydlena. Její další osud je nejistý, ikdyž je pravděpodobné, že na počátku roku 2000 dojde k jejímu řízenému zániku. Ovšem Rusové stále doufají, že se nalezne soukromý kapitál, který bude schopen zajistit fungování stanice i v roce 2000. Odhadované minimální náklady na její provoz činí 100 miliónů US$ ročně. Od jejího vypuštění v roce 1986 se na její palubě vystřídalo 103 lidí, kteří zde strávili 11 752 člověko-dní, přičemž 87% z tohoto čísla přísluší Rusům.
Zdroj: SpaceViews z 27. srpna 1999.

redakce II Kosmonautika

Projekt skupiny maličkých sond

NASA oznámila, že vybrala další projekt z programu New Millennium, který je určen pro testování technologií a přístupů, které se budou používat na kosmických sondách na začátku nového tisiciletí. Tzv. Nanosat Constellation Trailblazer je projekt tří maličkých satelitů, které budou testovat myšlenku spolupráce několika sond jako systému a zároveň 9 dalších novinek v drsném prostředí kosmického prostoru. Každá sonda bude tvaru osmistěnu se základnou o průměru 40 cm a výškou 20 cm, přičemž každá bude mít vlastní motory a anténu, která se rozvine po startu. Cena projektu bude činit 28 miliónů US$ a jeho start je plánován na rok 2003. Výsledky z Trailblazeru budou použity pro plánování dalších misí skládajících se ze "souhvězdí" lehkých (kolem 20 kg), velmi miniaturizovaných autonomních sond. Už byl např. zveřejněn návrh na systém až stovky malých družic umístněných kolem Země a monitorujících vliv sluneční aktivity na sondy a jejich elektrické a komunikační systémy.
Zdroj: JPL press release z 19. srpna 1999.

redakce II Kosmonautika

Cassini se samozřejmě netrefil

Katastrofické scénáře bulvárních plátků se opět nenaplnily a sonda Cassini při průletu kolem naší planety Zemi kupovidu neohrozila. Na nejmenší vzdálenost se přiblížila dnes ráno v 5:28 LSEČ. V té době se nacházela ve výšce 1 171 km nad jižním Pacifikem. Průlet kolem Země zvýšil její rychlost o 5,5 km/s a poslal ji směrem k Saturnu vzdálenému 1 miliardu km. Během průletu kolem Země se na naši planetu a na Měsíc zaměřilo 9 z 12 přístrojů na palubě sondy. Vědecká a inženýrská data budou přenesena během následujících dnů. Cassini má za sebou už dva gravitační manévry u Venuše a nyní ji čeká průlet kolem Jupitera 30. prosince 2000. Ke svému cíli by měla dorazit 1. července 2004. Při průletu kolem Země byla nejvíce diskutována otázka 33 kg plutonia, které se nachází na palubě sondy a slouží jako zdroj energie, které by se v případě srážky se Zemí rozptýlilo do atmosféry. Podle odhadů ale by nedošlo ke zvýšení úrovně radioaktivity dané jadernými pokusy v minulosti. Navíc řídící tým sondy odhadoval pravděpodobnost srážky na 1 : 1 000 000.
Zdroj: JPL press release z 18. srpna 1999.

redakce II Kosmonautika

Galileo vydrží hodně

O tom, že schopnosti sondy Galileo předčí očekávání jejích konstruktérů, jsme se mohli přesvědčit krátce před dalšímprůletem kolem Jupiterova měsíce Kalisto. Kolem poledne našeho času 12. srpna sonda prolétávala 452 000 km nad vrchní oblačností planety, když náhle byla bombardována zářením, jehož intenzita téměř 5x předčila dávky, na které bylakonstruována. Zároveň jeho úroveň byla několikanásobně vyšší, než se očekává při těsných průletech kolem měsíce Io v říjnua listopadu. Vysvětlení se nabízí několik, jedním z nich je vzrůst vulkanické aktivity na měsíci Io, protože v uplynulých týdnechpozemské dalekohledy zaznamenaly největší produkci tepelného záření z tohoto měsíce za několik posledních let. Kromě 4selhání, které byly napraveny palubním softwarem, sonda přežila bez následků a mohla o dva dny později prolétnout vevzdálenosti 2 299 km od Kalisto. Během průletu byla provedena řada experimentů, např. se na Zemi měřily změny signálusondy při průchodu atmosférou měsíce.
Zdroj: Galileo Europa Mission Status z 16. srpna 1999.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »