Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce II Kosmonautika

Cassini se blíží k Jupiteru

S tím, jak se postupně meziplanetární sonda Cassini blíží k Jupiteru, začínají se na tuto planetu zaměřovat přístroje na palubě. Ze vzdálenosti 84 miliónů km byly pořízeny první snímky planety, na kterých jsou velmi zřetelně viditelná oblaka, bouře i oblačné pásy. Jupiter je vhodným cílem pro otestování přístrojů sondy Cassini. Už první snímky Jupitera jsou velmi kvalitní a ukazují na výjimečnou stabilitu sondy. Snímky jsou až nečekaně ostré a jasné, ačkoliv byly pořízeny dlouhými expozicemi a v různých spektrálních oblastech. Experti zároveň řeší potenciální problém s komunikačním systémem atmosférické sondy Huygens, která po oddělení samostatně vstoupí do atmosféry měsíce Titan. Podle předběžných testů se může stát, že v důsledku Dopplerova jevu vzniklého při rychlém vzdalování obou sond, dojde k takovému posunu frekvencí vysílaného signálu z Huygense, který už nebude schopen přijímač na Cassinim zachytit. Na vyřešení tohoto problému se intenzívně pracuje, možností je několik, například změna dráhy pouzdra Huygens. Konečné rozhodnutí by mělo padnout na jaře příštího roku. Času je relativně dostatek, Cassini má dorazit k Saturnu v roce 2004.
Zdroj: Cassini Mission status z 5. října.

redakce II Kosmonautika

Start družice HETE-2

Raketa Pegasus vynesla včera na oběžnou dráhu astronomickou družici HETE-2 (High Energy Transient Explorer) určenou k výzkumu záblesků gama záření. Družice byla umístěna na dráhu 590 x 650 km se sklonem 1.95 stupně k rovníku. Přístroje na palubě družice budou schopny rychle detekovat počátky gama záblesků a během několik sekund poskytnou informace potřebné pro sledování dalšími dalekohledy v čase, kdy samotný záblesk bude stále ještě probíhat. Určení polohy zdroje záblesku bude mnohem přesnější než umožňoval přístroj BATSE na nedávno ukončené observatoři Compton. HETE-2 je náhradou za družici HETE, která odstartovala v roce 1996 též pomocí rakety Pegasus, ale kvůli selhání jejího třetího stupně nebyla uvolněna a neotevřely se sluneční panely. Raketa Pegasus je vypouštěna z paluby upraveného letounu L-1011, který tentokrát startoval ze základny Kwajalein Missile Range ve středním Pacifiku.
Zdroj: SpaceViews News z 9. října.

redakce II Kosmonautika

Atlantis úspěšně přistál

Americký raketoplán Atlantis, let s označením STS 106, ukončil nočním přistáním výpravu k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Jednalo se o 23. přistání na Floridě v řadě. Raketoplán se dotkl přistávací dráhy v 10:56 LSEČ. Během letu trvajícího 12 dnů uskutečnil 185 obletů naší planety a procestoval skoro 8 miliónů kilometrů. Ve spojení s kosmickou stanicí strávil téměř 7 dnů a 22 hodin. Hlavním cílem výpravy bylo připravit kosmickou stanici na pobyt první stálé posádky. Astronauté vyložili půl tuny nákladu ze zásobovací lodi Progress a 2,5 tuny z vlastního raketoplánu. Mezitím už je na startovací rampě na Cap Canaveral připravován další raketoplán, Discovery, který ke kosmické stanici odstartuje 5. října. Úkolem Discovery bude připojit ke stanici další modul označovaný jako Z1, což je základna pro mohutnou soustavu sluneční panelů. Ta bude na stanici dopravena v prosinci.
Zdroj: STS-106 Mission Status Report # 25 z 20. září.

redakce II Kosmonautika

Sonda k Plutu nepoletí

Z finančních důvodů pozastavila NASA práce na kosmické sondě určené k blízkému průzkumu systému Pluto-Charon. Sonda označovaná jako Pluto Kuiper Express (PKE) měla odstartovat ze Země v roce 2004 a po gravitačním urychlení v blízkosti Jupitera v roce 2006 dorazit k Plutu v roce 2012. Ovšem údajně z důvodů rostoucích nákladů byly práce na této sondě zastaveny a plnou podporu dostal druhý projekt průzkumu vnějších částí Sluneční soustavy, sonda k měsíci Europa zvaná Europa Orbiter. Obě sondy měly být původně velmi podobné. Výprava k Plutu je ovšem podle řady vědců velmi aktuální, protože planeta se pomalu vzdaluje od Slunce, což způsobuje ochlazování její atmosféry. Pokud by se s výpravou ještě dlouho váhalo, zmrzlá atmosféra se uloží na povrchu planety a vědci ztratí možnost ji na dobu 200 let zkoumat. Kromě toho navíc v roce 2006 skončí na dlouhou dobu možnost využití gravitačního pole Jupitera pro let k Plutu.
Zdroj: SpaceViews News z 16. září.

redakce II Kosmonautika

Atlantis se spojil s ISS

Americký raketoplán Atlantis, let označený STS-106, odstartoval v pátek ve 14:45 LSEČ z Kennedyho kosmodromu na Floridě. Po 8,5 minutách dosáhl orbitální dráhy a pustil se do stíhání Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Posádku raketoplánu tvoří velitel Terry Wilcutt, pilot Scott Altman a specialisté Edward Lu, Jurij Malenčenko Boris Morukov (oba Rusko), Dan Burbank a Rick Mastracchio. Ke spojení obou těles došlo v neděli v 7:51 LSEČ, v době, kdy se kosmická stanice nacházela nad územím Kazachstánu. Raketoplán se připojil k připojovacímu portu na americkém modulu Unity. Spojení neohrozil ani výpadek jednoho ze dvou navigačních zařízení zvaných "startracker" na palubě Atlantisu. Od kosmické stanice se raketoplán odpoutá v sobotu 16. září a na Zemi by měl podle plánu přistát o tři dny později. Let STS-106 je 99. letem amerického raketoplánu.
Zdroj: STS-106 information from Kennedy Space Center

redakce II Kosmonautika

Dva rovery na Mars v roce 2003

NASA oznámila plán na vyslání dvou identických roverů na Mars v roce 2003 namísto dosud zamýšleného jednoho. Oba dva by měly odstartovat ze Země pomocí raket Delta II, první 22. května, druhý 4. června. K Marsu dorazí po 7,5 měsíčním letu na začátku roku 2004 a přistanou v zcela odlišných částech planety. Oba dva rovery budou vážit 150 kg. Jejich cílem bude geologický průzkum v okolí míst přistání. Ta vybrána zatím nejsou. Jejich výběru bude předcházet důkladná analýza dat proudících ze sondy Mars Global Surveyor a též plánovaného Mars Orbiter 2001. Je zřejmé, že se bude jednat o místa podezřelá z dávného výskytu vody. Cílem obou přístrojů bude zkoumat výskyt vody a klima na Marsu v jeho dávné minulosti.
Zdroj: NASA Press release 00-124 z 10. srpna.

redakce II Kosmonautika

Zvezda převzala kontrolu nad ISS

Ruský modul Zvezda, který se minulý týden spojil s mezinárodní kosmickou stanicí ISS, nad ní přezval kontrolu. Operace zajišťující orientaci stanice přešly na Zvezdu z dalšího ruského modulu Zarja, zatímco komunikace z amerického Unity. Ještě předtím byly tři počítače na Zvezdě resetovány, čímž se vyřešil komunikační problém, který mezi nimi vznikl. Následující událostí bude start nákladní lodí Progress, která by měla odstartovat 6. srpna a o dva dny se připojit právě ke Zvezdě. Následovat bude let raketoplánu STS-106 v září, který připraví stanici pro první posádku. O měsíc později nainstaluje posádka raketoplánu STS-92 kostru pro budoucí obří pole slunečních panelů. A konečně v říjnu odstartuje v kosmické lodi Sojuz ke stanici první posádka.
Zdroj: SpaceViews News z 1. srpna.

redakce II Kosmonautika

Projekt Apollo

Zajímá vás projekt Apollo? V tom případě neváhejte a stáhněte si z webu Florida Todayknihu Apollo by the Numbers od Richarda Orloffa. Kniha má 13 kapitol ve formátu .pdf, každá kapitola je samostatný soubor.
redakce II Kosmonautika

Tři úspěšné starty o víkendu

Uplynulý víkend byl velmi úspěšný pro kosmický průmysl a výzkum. Během dvou dnů se uskutečnily tři starty kosmických raket a všechny byly 100% úspěšné. Jako první odstartovala v sobotu ráno z kosmodromu Plesetsk ruská raketa Kosmos-3M a na oběžnou dráhu umístila tři malé evropské satelity. Půltunový německý CHAMP, tvarem připomínající elektrickou kytaru, bude simultánně studovat zemskou gravitaci a magnetické pole s vysokých rozlišením. Italský mikrosatelit MITA bude testovat nový orbitální kontrolní a řídící systém a o úkolech rusko-německé mikrodružice RUBIN nebylo blíže nic oznámeno. V neděli dopoledne následoval start americké rakety Delta 2, která na oběžnou dráhu vynesla další družici navigačního systému GPS. A zřejmě nejvíce sledovaný start se uskutečnil v neděli odpoledne, kdy ruská raketa Sojuz startující z Bajkonuru vypustila s jednodenním zpožděním první dvojici družic Cluster II. Spolu s druhou dvojicí, jejíž start je plánován na srpen, se budou tyto družice pohybovat po eliptické dráze mezi 25 000 a 125 000 km nad Zemí a při letu ve formaci studovat interakci mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou ve třech dimenzích. Jsou k tomu vybaveny 11 přístroji. Jedná se projekt ESA.
Zdroj: Spaceviews News ze 15. a 16. července.

redakce II Kosmonautika

Zvezda na oběžné dráze

Po více než dvou letech odkladů vynesla dnes ráno ruská raketa Proton na oběžnou dráhu modul Zvezda, klíčovou součást mezinárodní kosmické stanice ISS. Start se uskutečnil v 6:56 LSEČ a 10 minut poté byl modul umístěn na dráhu s výškou 185 až 357 km nad zemským povrchem. Během startu nebyly hlášeny žádné problémy. Po dalších 5 minutách se rozvinuly sluneční panely o délce 30 metrů a několik komunikačních antén. V průběhu následujících 14 dnů bude pozemská kontrola provádět aktivaci a kontrolu jednotlivých systémů na palubě modulu. Zároveň se bude Zvezda přibližovat k dráze kosmické stanice. K automatickému spojení by mělo dojít 26. července. Aktivní roli při tomto spojení bude hrát jiný ruský modul Zarja, který je součástí ISS. Po spojení převezme Zvezda kontrolu nad kosmickou stanicí a zároveň bude sloužit jako domov pro jednotlivé posádky. Vnitřek Zvezdy je podobný základnímu modulu Miru, obsahuje ložnici, kuchyň, toaletu, hygienické zařízení a jídelnu, to vše pro tříčlenou posádku.
Zdroj: SpaceViews News z 12. července.

redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 je zpět

Experimentální sonda Deep Space 1 znovu nastartovala svůj iontový motor. Stalo se tak po sedmi měsících, kdy byla mimo provoz. Vše nasvědčuje tomu, že sonda překonala problémy způsobené výpadkem navigačního systému zvaného star tracker. Tento přístroj, sloužící k monitorování polohy podle sady referečních hvězd, vypověděl službu v listopadu loňského roku a sonda se uvedla do bezpečnostního režimu. Během předchozích měsíců inženýři vyvinuli novou metodu, která umožní využívat k navigačním úkolům vědeckou kameru na palubě sondy. Poprvé po selhání star trackeru byl iontový motor spuštěn 21. června, podruhé pak 28. června na dobu jednoho týdne. Nyní řídící tým vyhodnocuje technická data získaná během tohoto pokusu. Sonda sice díky poruše propásla příležitost přiblížit se v lednu 2001 ke kometě Wilson-Harrington, ale setkání s kometou Borrelly v září příštího roku by mohlo proběhnout podle původního plánu. Znovuoživení sondy je považováno za jednu z největších záchraných akcí v historii kosmických letů.
Zdroj: SpaceViews News z 5. července.

redakce II Kosmonautika

Atlantis přistál na Floridě

Raketoplán Atlantis STS-101 dnes v noci přistál na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě a zakončil úspěšnou výpravu k Mezinárodní komiské stanici (ISS). Jednalo se o čtrnácté noční přistání raketoplánu a v 22. po sobě jdoucí právě na Floridě. Desetidenní výprava byla věnována údržbě a vylepšování ISS. Astronauté provedli některé práce na vnějším plášti stanice, dále vyměnili vadné baterie na modulu Zarja, nainstalovali osvěžovače vzduchu, vzduchové filtry, kouřové detektory, hasící přístroje a další zařízení. Na palubu stanice bylo přeneseno přibližně 1,5 tuny zásob pro první stálou posádku. Raketoplán zároveň zvýšil dráhu kosmické stanice o 45 km. Nyní je ISS zcela připravena na připojení ruského modulu Hvězda, který by měl odstartoval z Bajkonuru v červenci. Následující let ke stanici je plánován na září.
Zdroj: STS-101 Status report #21 z 29. května.

redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo prolétla okolo Ganymeda

Kosmická sonda Galileo má za sebou další přiblížení k některému z velkých Jupiterových měsíců. V sobotu 20. května prolétla ve vzdálenosti 809 km od povrchu měsíce Ganymed, největšího měsíce ve Sluneční soustavě. Ganymed je větší i než Merkur či Pluto a tento průlet byl vůbec nejbližší, jaký v jeho blízkosti sonda dosud uskutečnila. Jelikož se přitom sonda nacházela uvnitř radiačních pásů Jupitera, nepřekvapilo vědce, že se dvakrát resetoval palubní počítač. Ovšem palubní software správně identifikoval příčinu a tudíž měření nebyla ovlivněna. V následujících týdnech a měsících budou na Zemi přenesena další data nejen o tomto měsíci.
Zdroj: NASA Space Science News z 23. května.

redakce II Kosmonautika

Výstup do volného prostoru

Astronauté Jim Voss a Jeffrey Williams absolvovali výstup do volného prostoru z raketoplánu Atlantis trvající 6 hodin 44 minut. Během této doby provedli řadu prací na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Nejdříve zkontrolovali a správně upevnili americký jeřáb na modulu Unity, který byl od poslední výpravy nesprávně upevněn na svém místě. Posléze instalovali podobný jeřáb určený k obsluze ruské části stanice. Následovala výměna jedné vadné antény na Unity, umístění řady madel na povrchu stanice pro budoucí výstupy a též kabel pro budoucí televizní kameru. Na závěr pobytu ve volném prostoru pořídili sérii fotografií exteriéru modulu Zarja. Další práce budou probíhat uvnitř stanice, astronauté by do ní měli vstoupit v úterý ve 2 hodiny našeho času. Hlavním úkolem je výměna vadných baterií modulu Zarja a přestěhování zásob pro první posádku stanice.
Zdroj: SpaceViews news z 22. května.

redakce II Kosmonautika

Atlantis odstartuje nejdříve 18. května

Po třech neúspěšných pokusech o start raketoplánu Atlantis bylo rozhodnuto, že další pokus se uskuteční až 18. května. Důvodem je vytíženost kosmodromu na Cap Canaveral. V následujících týdnech se odtud uskuteční 4 starty. Jako první přijde na řadu 3. května raketa Atlas-2 s meteorologickou družicí GOES-L, 8. května je na programu Titan-4 s vojenskou družicí včasné výstrahy, 10. května by měla následovat Delta-2 s družicí systému GPS a konečně 15. května inaugurační let rakety Atlas-3 s komerční družicí. Tři pokusy o start raketoplánu na počátku tohoto týdne byly neúspěšné kvůli počasí. První dva dny bylo nepříznivé počasí na Floridě v místě případného nouzového přistání krátce po startu, třetí den zase na záložních přistávacích plochách v Maroku a ve Španělsku.
Zdroj: SpaceViews News z 28. dubna.

redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu začalo

Odpočítávání před pondělním startem raketoplánu Atlantis let STS-101 začalo v noci v 1 LSEČ na značce T-43 hodin. S několika plánovanými přestávkami dosáhne nuly v pondělí 24. dubna ve 22:15 LSEČ. Atlantis se vydá na 10 dnů trvající výpravu, jejímž cílem je setkání se dvěma moduly v současnosti tvořícími Mezinárodní kosmickou stanici. Během šestidenního spojení se bude posádka věnovat údržbě a opravám na stanici, včetně výměny vadných baterií na modulu Zarja. Velitelem letu je veterán Jim Halsell letící do vesmíru popáté, Scott Horowitz (třetí let) zastává roli pilota letu. Posádku dále tvoří specialisté Mary Ellen Weber (podruhé), Jeffrey Williams (poprvé), James Voss (počtvrté), Susan Helms (počtvrté) a ruský kosmonaut Jurij Usašev (potřetí). Předpověď počasí dává 70% šanci na příjatelné podmínky pro start. Startovací okno se otevře na pouhých 5 minut.
Zdroj: SpaceViews News z 21. dubna.

redakce II Kosmonautika

První snímky družice Terra

Včera byly zveřejněny první snímky pořízené družicí Terra. Ta odstartovala v prosinci loňského roku a po dokončení testů na oběžné dráze je připravena pro pravidelný provoz, který bude spočívat ve sledování "zdraví" naší planety pomocí pěti přístrojů na palubě. Terra bude každodenně a v globálním měřítku zkoumat jak se navzájem ovlivňují zemská atmosféra, pevniny a oceány spolu se slunečním zářením a životem na povrchu planety. Vědci věří, že nová data jim umožní lépe pochopit procesy, ke kterým na naší planetě dochází, pomohou rozlišit mezi změnami přírodními a těmi způsobenými člověkem a ukážou jak změny klimatu Země ovlivňují kvalitu lidských životů. První snímky ukazují "jarní zelenání" v různých částech Severní Ameriky a vztahy mezi koncentrací osídlení, znečištěním ovzduší a vegetací na Indickém subkontinentu.
Zdroj: JPL press release z 19. dubna.

redakce II Kosmonautika

Jídelníček pro kosmické lety

Vědci z Cornellovy university provedli experiment během kterého 16 dobrovolníků po dobu 30 dnů konzumovalo pouze jídla navrhovaná pro dlouhodobé kosmické lety či pobyt například v kolonii na povrchu Marsu. "Kosmická dieta" obsahuje hlavně vegetariánská jídla, bez masa a mléka, která je možno vyrobit z omezeného seznamu plodin, které by mohly být hydroponicky pěstovány na jakýchsi kosmických farmách. Jedná se hlavně o obilí, rýži, sójové boby a další rostlinné produkty. Vědci připravili více než 250 různých receptů pro kosmické lety, proto je tato potrava dost rozmanitá a při experimentu nepřipadala žádnému z dobrovolníků jednotvárná. Během experimentu byly sledovány různé fyzické i psychologické efekty u konzumentů diety. Jídla byla navržena s ohledem i na další omezující faktory, například aby nebyla příliš pracná, protože čas astronautů je cenný, aby se obešla bez některých složek, které jsou na kosmické stanici těžko dostupné, ale třeba i s velmi nízkým obsahem železa či soli, což je dáno potřebami organismu ve vesmíru.
Zdroj: Cornell University Press release ze dne 6. dubna.

redakce II Kosmonautika

Sojuz odstartoval k Miru

Ruská raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TM30 a dvěma kosmonauty na palubě odstartovala v uterý v 6 hodin SEČ z kosmodromu Bajkonur na cestu k orbitální stanici Mir. S tou by se Sojuz měl spojit v ranních hodinách čtvrtka. Posádka ve složení velitel Sergej Zaletin a letový inženýr Alexander Kalerij stráví na palubě Miru 45 dnů. Jejich úkolem bude oživit systémy stanice a vyřešit některé problémy, hlavně nalézt zdroj malého ale neustálého úniku vzduchu z kosmické stanice, který byl poprvé detekován v srpnu 1999. Jedná se o první komerční let k Miru, který financuje společnost MirCorp. Její představitelé věří, že výprava svými výsledky umožní nepřetržitou přítomnost lidské posádky na Miru.
Zdroj: SpaceViews News z 4. dubna.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »