Kosmonautika

29.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

ISS je rok obydlená

Celý rok nepřetržité přítomnosti posádky završí 2. listopadu Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Během uplynulých dvanácti měsíců se rozrostla více než dvojnásobně. V době příletu první stálé posádky to byl 70 tun vážící objekt s vnitřním prostorem srovnatelným s malým bytem, zatímco nyní se na oběžné dráze pohybuje 150tunový obr s objemem vnitřního prostoru třípokojového bytu. Na kosmické stanici pobývalo během uplynulého roku devět členů posádek, z toho pět Rusů a čtyři Američané. Dalších 79 astronautů či kosmonautů zahrnujících muže i ženy celkem šesti národů kosmickou stanici krátkodobě navštívilo. 14x během roku přiletěla ke stanici další kosmická loď. Od loňského listopadu ke kosmické stanici přibyl dosud nejrozsáhlejší systém slunečních panelů, americká laboratoř Destiny, kanadský manipulátor CanadaArm2 a dvojice přechodových komor podporující americké i ruské skafandry. Tyto moduly byly připojeny v průběhu celkem 18 výstupů posádek do volného kosmického prostoru.
Zdroj: NASA Press release 01-205 ze dne 25. října
PK

24.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey je na dráze kolem Marsu!

Spojené státy se vrátily na Mars, tak začíná dnešní tiskové prohlášení JPL/NASA oznamující úspěšné navedení kosmické sondy 2001 Mars Odyssey na oběžnou dráhu kolem této planety. Dvacetiminutový zážeh hlavního motoru kosmické sondy provedený dnes v ranních hodinách našeho času snížil rychlost sondy natolik, že ji gravitační pole planety bylo schopno zachytit na oběžnou dráhu. Podle prvních zpráv obdržených z blízkosti Marsu se zdá, že vše proběhlo přesně podle plánu. Pozemský řídící tým v současné době analyzuje informace odeslané sondou, aby zjistil v jakém je stavu a přesně určil její dráhu. V pátek 26. října poté bude zahájen tříměsíční proces tzv. aerobreakingu, tedy brždění sondy o horní vrstvy atmosféry planety, jehož cílem bude postupná změna současné dlouhé, velmi protáhlé dráhy na dráhu kruhovou ve výšce 400 km nad povrchem a oběžnou dobou 2 hodiny. Ačkoliv je přechod na dráhu kolem planety nejkritičtější fází letu, jsou si členové pozemského týmu vědomi, že je čeká ještě hodně práce. Aerobreaking totiž vyžaduje neustálou pozornost a nutnost reagovat na změny v atmosféře planety. Ovšem již nyní je velmi nadějné, že fiasko předchozých výprav k Marsu, které skončily těsně po příletu k planetě, by se opakovat nemělo.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. října
PK

23.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Francouzská návštěva na ISS

Ve 12:44 letního středoevropského času se spojila kosmická loď Sojuz s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Její posádku tvoří Rusové velitel Viktor Afanasjev a letový inženýr Konstantin Kozejev a Francouzka Claudie Haignere. Ta je sice trénována též jako velitel lodi Sojuz, ale na této výpravě působí ve funkci druhého letového inženýra. Zatímco Afanasjev (4. let do vesmíru) a Haignere (ve vesmíru podruhé) už v minulosti navštívili stanici Mir, Kozejev je úplným nováčkem kosmických letů. Hlavním cílem této výpravy je dopravit novou záchrannou loď Sojuz ke kosmické stanici, protože Sojuz v současnosti k ISS připojený se blíží konci své půlroční záruční lhůty. Hosté pobudou na ISS osm dnů a poté se vrátí na Zemi právě v této kosmické lodi. Francouzská kosmonautka je první Evropankou, která ISS navštívila. Její přítomnost na palubě je výsledkem komerčního kontraktu mezi francouzskou kosmickou agenturou CNES a Ruskem. Mezi její další úkoly patří provedení řady vědeckých experimentů. Nový Sojuz odstartoval na cestu k ISS v neděli 21. října.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 23. října
PK

19.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey je u cíle

Po 200 dnech a 460 miliónech km dlouhé cestě bude sonda 2001 Mars Odyssey navedena 24. října v ranních hodinách našeho času na dráhu kolem Marsu. Sonda se na cestu vydala 7. dubna a nyní se pokusí zlepšit bilanci výprav k Marsu, které není příliš lichotivá. Tři země vyslaly k Marsu v uplynulých 40 letech celkem 30 sond, ale jen třetina z nich uspěla. Téměř na dvacet minut bude zažehnut hlavní raketový motor sondy a spálením 262,8 kg paliva se sníží rychost sondy a zakřiví její dráhu tak, že se z ní stane dráha eliptická s počáteční oběžnou dobou kolem 19 hodin. Deset minut po zážehu zmizí sonda za diskem planety a po celých 20 minut s ní nebude moci být navázán kontakt. Na potvrzení úspěšné změny dráhy bude tedy nutno ještě několik dalších minut počkat. Během následujících týdnů a měsíců bude pomocí techniky zvané aerobreaking, která spočívá v brždění sondy o horní vrstvy atmosféry v místě nejmenšího přiblížení, zkracována oběžná doba. Cílem je dosažení kruhové dráhy s oběžnou dobou 2 hodiny a výškou 400 km nad povrchem planety. Poté bude zahájen vědecký program výpravy.
Zdroj: JPL Press release ze dne 18. října
PK

15.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Galileo opět míří k Io

Vytrvalá kosmická sonda Galileo změnila 13. října svoji dráhu kolem Jupitera tak, aby mohla 16. října v ranních hodinách našeho času prolétnout 181 km nad povrchem měsíce Io. Přelet nad jižními polárními oblastmi poskytne příležitost pro studium magnetického pole, což umožní nahlédnout do roztaveného nitra toho měsíce. Zvolená dráha umožní studovat i další zajímavé znaky na povrchu, například nedávno objevenou horkou skvrnu jižně od vulkánu Loki. Vzhledem k neustálým změnám na povrchu Io očekávají vědci další možné překvapivé objevy. Při posledním obletu v srpnu letošního roku objevila sonda nový obří vulkán v oblasti, kde se předtím žádný nevyskytoval. Ve dnech kolem přiblížení k Io budou zkoumány i detailní struktury oblačnosti Jupitera a jeho radiační pásy. Už dříve byla kamera sondy vybavena novým softwarem, který by měl snížit pravděpodobnost selhání vlivem intenzivní radiace ve vnitřích částech Jupiterova magnetického pole. Sonda už nyní zažila trojnásobek kumulativní dávky záření než na jakou byla původně konstruována. Rovněž původně zamýšlená dvouletá životnost na oběžné dráze Jupitera byla už téměř třikrát překonána. Výprava se ale pomalu blíží ke konci, protože množství paliva na palubě sondy je nízké. Na programu zbývá už jen jeden průlet kolem Io v lednu 2002, průlet vnitřním radiačním pásem a v blízkosti malého měsíce Amalthea v listopadu 2002 a konečně zánik družice v atmosféře Jupitera v září 2003.
Zdroj: JPL Press release ze dne 12. října
PK

09.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Rusové posté vystoupili do kosmického prostoru

Ruští kosmonauté Vladimír Děžurov a Michail Ťurin, členové třetí stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS), vystoupili do volného kosmického prostoru a připsali na konto sovětské a ruské kosmonautiky jubilejní 100. výstup mimo bezpečí kosmické lodě či stanice. Bez dvou minut pětihodinová "kosmická procházka" byla první ze tří, které jsou plánovány pro zprovoznění ruského spojovacího modulu a přechodové komory Pirs. Během výstupu mimo stanici provedli kosmonauté řadu operací. Vůbec poprvé použili ruskou přechodovou komoru. Na jejím povrchu nainstalovali zábradlí a madla, která umožní snažší pohyb při dalších výstupech. Za stejným účelem dále umístnili mezi moduly Pirs a Zvezda žebřík a oba moduly spojili i datovými kabely. Dalším úkolem byla instalace dvou antén, které poskytnou radarová data při přibližování lodí Sojuz a Progress. V závěrečné fázi tohoto manévru bude používán naváděcí terč, který byl rovněž v rámci tohoto výstupu umístěn na požadované místo. Posledním úkolem kosmonautů bylo připojení 12m jeřábu Strela, který bude sloužit pro manipulaci s náklady pro ruskou část stanice. Test tohoto jeřábu byl odložen na další výstup. Velitel posádky Frank Culbertson sledoval celou operaci z kosmické stanice. První ruský výstup do volného prostoru, který byl zároveň vůbec prvním v historii kosmických letů, uskutečnil sovětský kosmonaut Alexej Leonov 18. března 1965.
Zdroj: Space.Com ze dne 8. října
PK

23.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

DS1 to dokázala!

Dnes ráno, 30 minut po půlnoci prolétla kosmická sonda Deep Space 1 ve vzdálenosti 2200 km od jádra komety Borrelly. Potvrzení o úspěšné přiblížení dorazilo do řídícího střediska o 13 minut později. Úspěch potvrzuje i zpráva, že všechny čtyři přístroje na palubě pořizovaly data o kometě. Během následujících několika dnů budou na Zemi odeslány černobílé snímky jádra komety, měření infračerveného spektrometru, data o iontech a elektronech a výsledky měření magnetického pole a plasmy v blízkosti komety. Pozorování začala už několik hodin před nejtěsnějším přiblížením, kdy byla sledována přítomnost iontů a elektronů v okolí komety. Hodinu a půl před průletem pořídil spektrometr globální záznam o složení povrchu jádra komety a kamera začala snímkovat jádro 32 minut před okamžikem nejmenší vzdálenosti. O půl hodiny později byla kamera odkloněna, aby mohla být měřena opět přítomnost iontů a elektronů v těsné blízkosti jádra. Po sondě Giotto, která se těsně přiblížila ke kometě Halley, to byl teprve druhý pokus o blízký průzkum komety v historii kosmických letů. Sonda jím završila téměř tři roky trvající výpravu, která zaznamenala řadu úspěchů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. září
PK

20.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Setkání s kometou

Kosmická sonda Deep Space 1 už dávno splnila všechny své úkoly, mezi které patřilo otestování dvanácti nových technologií, například využití iontového motoru k pohonu či umělé inteligence pro řízení činnosti sondy. Následující víkend ji čeká další těžký úkol, který bude jakýmsi bonusem pro tuto velmi už nyní velmi úspěšnou výpravu. V neděli, půl hodiny po půlnoci našeho času by měla tato kosmická sonda prolétnout ve vzdálenosti 2000 km od jádra periodické komety Borrelly, která se nyní nalézá ve vzdálenosti 1,34 AU od Slunce. Vzhledem k vzájemné rychlosti obou těles, která bude činit 16,5 km/s, velkému přiblížení k jádru komety a faktu, že pro podobné účely nebyla původně zamýšlena a tudíž nemá ani ochranný štít, může nastat situace, že kosmická sonda bude zničena. Při takové rychlosti může být srážka i s velmi malou částicí osudová. Kamera a infračervený spektrometr na palubě budou mít za úkol zkoumat jádro komety a původ a složení plynů z jádra unikajících. Přístroj původně určení pro měření výkonnosti iontového motoru nyní poslouží k měření interakce slunečního větru s materiálem obklopujícím jádro komety. Úspěch setkání záleží také na skutečnosti, zda má ještě sonda dostatek paliva pro malé chemické motory, které používá pro změnu orientace v prostoru. Pokud se podaří v průběhu setkání pořídit vědecká data, bude to vynikající úspěch pro tuto malou kosmickou sondu. V opačném případě to jistě nevrhne stít neúspěchu na její výpravu.
Zdroj: JPL Press release ze dne 18. září
PK

14.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Ruský modul ISS startuje

Pro tento rok poslední přírůstek k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je připraven ke startu na palubě nosné rakety Sojuz na kosmodromu Bajkonur. Pokud vše půjde podle plánu, vydá se na cestu na oběžnou dráhu v sobotu ráno v 1:35 LSEČ. Spojovací modul nazývaný také Docking Compartment 1 nebo Pirs (rusky) Pier (angl.), je čistě ruským příspěvkem k budování kosmické stanice a bude připojen k ruské části stanice. Modul bude sloužit jako přechodová komora pro výstupy posádky do volného prostoru a bude zálohou americké přechodové komory Quest, která byla připojena nedávno. Quest je velmi složité zařízení, které podporuje výstup jak v amerických tak i v ruských skafandrech a navíc je energeticky závislý na zbytku stanice. Naopak Pirs je jednoduchý, robustní a umožňuje výstup jen v ruských skafandrech. Modul je dále vybaven porty pro připojení kosmických lodí Sojuz a nákladních lodí Progress, čímž odpadne nutnost uvolnění jiných portů v příletu některé nové lodě k ISS. Necelých 5 metrů dlouhý modul cylindrického tvaru se s kosmickou stanicí spojí v pondělí krátce po 3. hodině LSEČ. V průběhu října a listopadu budou následovat tři výstupy posádky ISS do volného prostoru, během kterých bude připojení nového modulu dokončeno.
Zdroj: Space.com ze dne 13. září
PK

06.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Pojmenujte kosmickou observatoř

K identifikaci řady kosmických výprav se užívají acronymy, které nejsou mnohdy příliš dobře vyslovitelné a řada lidí je nemá ráda. Pokud vše půjde podle plánů, měla by být na oběžnou dráhu kolem Země v průběhu příštího roku vypuštěna poslední ze čtveřice velkých observatoří NASA. Po Hubbleově kosmickém dalekohledu, rentgenové observatoři Chandra a družici Compton sledující vesmír v oboru gamma záření, je na řadě infračervený dalekohled. V anglickém originále Space Infrared Telescope Facility nebo také SIRTF. A jsme u toho. Komu by se takový název líbil? Proto se NASA rozhodla - a rozhodně ne poprvé, vždyť třeba výše zmíněná observatoř Chandra také získala jméno stejným způsobem - vyhlásit veřejnou soutěž o vhodný název pro tento nový dalekohled. Soutěže se může přihlásit každý, kdo zašle v elektronické formě návrh jména spolu s krátkým vysvětlením, proč považuje toto označení za vhodné. Název nesmí být shodný s jinou současnou či minulou kosmickou výpravou. Rovněž nejsou přípustná jména žijících osob. Uzávěrka přihlášek je 20. prosince letošního roku. Autor vítězného návrhu se zúčastní startu dalekohledu do vesmíru, dalších 200 semifinalistů dostane čestné uznání a výukovou soupravu. A každý účastník si bude moci vytisknout certifikát o účasti v soutěži. Vkládat návrhy je možno na internetové adrese http://sirtf.caltech.edu/namingcontest.
Zdroj: JPL Press release ze dne 5. září
PK

05.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Soukromá kosmická stanice

Společnost MirCorp, která měla rozsáhlé komerční plány s bývalou ruskou kosmickou stanicí Mir nyní oznámila úmysl postavit ve spolupráci s ruskými kosmickými firmami vlastní stanici. Předběžně nazývaná Mini Station 1 by mohla na oběžnou dráhu odstartovat už v roce 2004. Cenou 100 miliónů dolarů je srovnatelná se zamýšleným komerčním modulem Enterprise určeným pro ISS. Mini Station 1 by se pohybovala na podobné dráze jako ISS, aby mohla být navštěvována při letech určených k výměně kosmické lodi Sojuz, která je permanentně k ISS připojena jako evakuační plavidlo. Nová kosmická stanice by mohla být modifikací kosmické lodi Sojuz. K ní bude připojen přechodový modul se dvěma uzly pro spojení s nákladními loděmi Progress a osobními loděmi Sojuz. Stanice nebude trvale obydlena, ale bude pravidelně navštěvována tříčlennými posádkami, které se zde budou moci zdržet až 20 dnů. Měla by sloužit pro nejrůznější komerční účely, například jako cíl kosmických turistů, místo pro výrobu materiálů a léků v beztížném stavu, pro reklamní účely apod.
Zdroj: SpaceflightNow.Com ze dne 5. září
PK

15.08.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Výškový rekord pro Helios

Experimentální letounu Helios poháněný pouze sluneční energií dosáhl v průběhu pondělního letu rekordní výšky 29,4 km. Překonal tak svého předchůdce letoun Pathfinder a také dosavadní rekordní let tryskového letadla SR-71. Výš se dostaly už jenom letadla poháněná raketovými motory. Helios připomíná jedno velké křídlo o rozpětí 75 metrů, pokryté 62 000 slunečními články. Ty jsou schopny generovat až 40 kW elektrické energiem jenž pohání 14 motorů. V současnosti umožňují baterie akumulovat přebytek energie pouze pro několik hodin trvající noční let, ale v blízké budoucnosti už bude schopen letoun nepřetržitého letu trvajícího i několik měsíců. Využití jako levná náhrada telekomunikačních družic je na místě. Nabízí se i řada dalších aplikací, například pro dálkový průzkum Země, sledování počasí, vývoje hurikánů, sopek, úrody, přírodních zdrojů a v mnoha dalších oborech. Rovněž pro armádu je takový letoun velmi zajímavý, protože je to v podstatě letoun neviditelný, který není možno zachytit radarem. Cena prototypu přitom činí pouhých 15 miliónů dolarů. Za ideálních podmínek by měl být Helios schopný dosáhnout výšky až 31,4 km nad povrchem a pohybovat se zde rychlostí až 300 km/hod.
Zdroj: Space.Com ze dne 14. srpna
PK

13.08.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Nová posádka kosmické stanice

Velitel Scott Horowitz a pilot Frederick Sturckow dovedli po dvou dnech stíhání americký raketoplán Discovery letící s označení STS-105 k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Hlavním cílem této výpravy je výměna stálé posádky kosmické stanice. Po pěti měsících strávených na její palubě se zpět na Zemi vrátí druhá posádka ve složení Jurij Usašev, James Voss a Susan Helms a nahradí ji třetí posádka, kterou tvoří Frank Culbertson, Vladimír Dežurov a Michail Tjurin. Raketoplán dále přivezl čtyři tuny nákladu, mj. čerstvé potraviny, oděvy a další vybavení pro kosmickou stanici. Dalších 750 kg přístrojů a zařízení bude umístěno na vnější plášť kosmické stanice v průběhu dvou výstupů do volného prostoru, které provedou astronauté Daniel Barry a Patrick Forrester. Raketoplán také přivezl nový řídící počítač, který nahradí C&C-1, jeden z trojice současně užívaných počítačů. Střídaná posádka vícekrát čelila problémům s těmito počítači, naposledy minulý týden, kdy právě C&C-1 nebyl schopen přístupu k harddisku. Výprava, která začala 10. srpna, by měla podle plánu trvat do 22. srpna. Druhá posádka stráví ve vesmíru celkem 167 dnů. Novou posádku čeká řada experimentů a také několik příletů ruských nákladních lodí, kosmické lodě Sojuz a připojení ruského přistávacího modulu.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 12. srpna
PK

23.07.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Test sluneční plachetnice se nezdařil

Upravená mezikontinentální raketa Volna startující z ruské ponorky Ryazan z Barentsova moře vynesla v pátek na oběžnou dráhu experimentální družici Cosmos-1. Tuto družici chtěla The Planetary Society využít k otestování rozvinutí slunečních plachet, které by v budoucnosti mohly být použity při pohonu kosmických lodí. Po oddělení družice od nosné rakety měly být rozvinuty dvě lopatky tvořící tuto plachtu. Podle plánu k tomu mělo dojít ve výšce 400 km nad povrchem. Rozvinutí plachty měly za úkol sledovat kamery na palubě družice. Jelikož se jednalo pouze o suborbitální let, plachta by byla po 7 minutách odhozena a pouzdro se záznamy kamer se mělo vrátit zpět na povrch. Bohužel vlivem závady na nosné raketě nedošlo k oddělení družice od třetího stupně rakety a experiment neproběhl. Družice i s připojeným třetím stupněm dopadla zpět na povrch a nejspíše byla zničena. Trosky se v oblasti Kamčatky nepodařilo dosud nalézt. V rámci projektu měla být na podzim letošního roku vypuštěna další družice, která by už měla 8dílnou plachtu, přičemž natáčením jednotlivých lopatek by bylo možno s ní manévrovat. Cílem experimentu je dokázat použitelnost této technologie pro meziplanetární lety. Kosmická loď vybavená těmito plachtami je poháněna tlakem slunečního záření.
Zdroj: Planetary Society
PK

13.07.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Atlantis veze "dveře" kosmické stanice

Raketoplán Atlantis odstartoval včera v 11:04 LSEČ z kosmodromu Cap Canaveral na další výpravu věnovanou budování Mezinárodní kosmické stanice ISS. Kromě pětičlené posádky, kterou tvoří velitel Steve Lindsey (třetí let), pilot Charlie Hobaugh (letí poprvé) a specialisté Janet Kavandi (potřetí), Jim Reilly (podruhé) a Mike Gernhardt (počtvrté), veze na palubě další modul kosmické stanice. Jedná se o tzv. Joint Airlock, přechodovou komoru, která umožní výstupy do volného kosmického prostoru přímo z ISS. Ke spojení obou těles by mělo dojít v sobotu v ranních hodinách našeho času. O den později bude při kosmické procházce astronautů Reillyho a Gernhardta připojen Airlock k modulu Unity. K tomuto účelu poslouží nedávno nainstalovaný robotický manipulátor Canadarm2, který bude obsluhovat astronautka Helmsová tvořící posádku stanice. Manipulátor raketoplánu je pro tuto operaci příliš krátký. V plánu jsou ještě další dva výstupy do volného prostoru, přičemž poslední z nich bude uskutečněn právě přes novou přechodovou komoru. Výprava by měla trvat necelých 11 dnů. Jeden z hlavních motorů raketoplánu Atlantis byl poprvé v historii letů raketoplánů vybaven vylepšenou pumpou na vodíkové palivo, která snižuje pravděpodobnost katastrofického selhání motoru.
Zdroj: SpaceflightNow.com ze dne 12. července
PK

13.06.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Vzhůru na Merkur

Messenger, výprava k planetě Merkur, která by měla být zahájena v roce 2004, byla oficiálně schválena. Merkur byl doposud navštíven pouze kosmickou sondou Mariner 10, která v letech 1974 a 1975 třikrát prolétla v jeho blízkosti, ovšem shromáždila data pouze o jedné polovině povrchu planety. Sedm přístrojů na palubě sondy Messenger bude mít za úkol pořídit globální obraz této planety. Jedná se o kameru, laserový výškoměr, magnetometr a spektrometry. Merkur obíhá ve vzdálenosti 58 miliónů km od Slunce a vysoké teploty a intenzívní sluneční záření v jeho blízkosti ohrožují kosmické sondy. Proto bude Messenger vybaven ochranným keramickým štítem. Slunce je zde 11x jasnější než na Zemi. Pětileté putování sondy předcházející ročnímu výzkumu z oběžné dráhy planety bude zahrnovat dva blízké průlety kolem Venuše a dva kolem Merkuru za účelem využití gravitačního pole planet k úpravě dráhy sondy.
Zdroj: Spaceflight Now ze 6. června
PK

04.06.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

První let X-43A skončil neúspěchem

První let experimentálního prototypu letadla X-43A skončil v sobotu vlastně dříve než vůbec začal. Letoun měl vynést do výšky 33 km nad povrchem upravený první stupeň nosné rakety Pegasus startující z paluby bombardéru B-52. Ovšem několik sekund po uvolnění z pod křídla bombardéru se raketa vymkla kontrole a začala se odchylovat od stanoveného kurzu, načež byla na příkaz z řídícího střediska zničena. Prototyp měl být urychlen na sedminásobek rychlosti zvuku a poté deset sekund letět poháněn vlastním motorem, čímž by byl ustanoven nový rychlostní rekord. Motor "scramjet" získává kyslík přímo ze vzduchu, což znamená značnou úsporu hmotnosti oproti konvenčním raketám, které si jeho zásoby vezou sebou. Konečným výsledkem může být zvyšení nosnosti či prodloužení doletu. Experiment byl součástí projektu "Hyper-X", jehož cílem je učinit kosmické lety mnohem běžnějšími a výrazně zrychlit leteckou dopravu. K dispozici jsou ještě další dva prototypy. Neúspěch rakety Pegasus může vážně ohrozit start vědecké družice HESSI, kterou by podle plánu měla 7. června vynést na oběžnou dráhu právě tato raketa.
Zdroj: Spaceflight Now ze 3. června
PK

31.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Výprava Deep Impact dostala zelenou

Kosmická agentura NASA schválila vývoj nové kosmické sondy v rámci programu Discovery. Výprava Deep Impact bude mít za úkol zkoumat materiál nacházející se pod povrchem komety. K tomuto účelu bude na palubě sondy uložen projektil o hmotnosti 350 kg, vybavený kamerou, který sonda pro průletu v blízkosti komety vystřelí. Projektil by měl dopadnout na povrch komety rychlostí přibližně 36 000 km/hod. a vyhloubit zde kráter o rozloze fotbalového hřiště a hloubce několika desítek metrů. Na vyvržený materiál z komety se zaměří jak kamera a infračervený spektrometr na palubě sondy, tak i pozemské dalekohledy. Jejich cílem bude studium čerstvých ledových trosek a vůbec poprvé odhaleného původního materiálu komety. Celková cena výpravy by měla činit 279 miliónů dolarů, předpokládaný start je v lednu 2004 a setkání s kometou je plánováno na červenec 2005. Kometa Tempel 1 byla objevena v roce 1867 a kolem Slunce oběhne každých 5,5 roku.
Zdroj: NASA Press release z 24. května
PK

29.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Sonda Galileo v blízkosti měsíce Kalisto

Sonda Galileo uskutečnila 25. května vůbec nejbližší průlet kolem některého z velkých Jupiterových měsíců, když prolétla ve vzdálenosti pouhých 138 km od povrchu měsíce Kalisto. Hlavním cílem této akce bylo využití gravitace měsíce k úpravě dráhy sondy tak, aby se mohla v srpnu přiblížit k vulkanickému měsíci Io. Průletu bylo samozřejmě využito i k dalšímu průzkumu těžce kráterovaného povrchu měsíce Kalisto. Všechny přístroje podle prvních zpráv pracovaly normálně, dokonce i kamera, která krátce předtím vykazovala anomální chování. O dva dny dříve totiž sonda prolétla ve vzdálenosti 460 000 km od horní vrstvy oblačnosti Jupitera a obdržela další dávku intenzívního záření, které způsobilo zmíněné problémy s kamerou. Sonda během své historie dostala už více než třikrát větší kumulativní dávku záření než na jakou byla konstruována. Během následujících dvou měsíců by měla být získaná data odeslána na Zemi. Ve spojení nyní nastane dvoutýdenní přerušení způsobené konjunkcí Jupitera se Sluncem.
Zdroj: JPL Press release z 25. května
PK

09.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Pioneer 10 stále žije!

Anténa sítě Deep Space Network v Madridu zachytila 28. dubna slaboučký signál ze směru souhvězdí Býka. Signál vyslala kosmická sonda Pioneer 10, která se v současnosti nachází ve vzdálenosti 11,8 miliardy km - tedy 78 AU - od Země a vzdaluje se od nás rychlostí 13 km/s. Pozemský řídící tým se marně pokoušel o kontakt se sondou od srpna loňského roku a vědci se pomalu smiřovali s představou, že se sonda odmlčela navždy z důvodu nedostatku energie pro vysílač. Sonda, která odstartovala 2. března 1972 na palubě rakety Atlas Centaur, už mnohonásobně překročila plánovanou dobu životnosti, jež činila 21 měsíců. Stala se první sondou, která prolétla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, první sondou u Jupitera a též první sondou, která využila gravitačního pole některé z planet ke změně směru letu a k získání únikové rychlosti ze Sluneční soustavy. Energii získává z radioaktivního rozpadu izotopu plutonia 238, který má poločas rozpadu 92 let. Ovšem termočlánky sloužící k převodu tepelné energie na elektrickou degradují mnohem rychleji a inženýři se domnívají, že zásobování energií může skončit kdykoliv. Na palubě je stále ještě funkční přístroj - Geiger Tube Telescope - sloužící k měření toku kosmického záření. V současné době slouží sonda zejména pro testování postupů k získání slabého signálu ze šumu oblohy.
Zdroj: Science @ NASA ze 3. května
PK

předchozí 1 …70 71 72 73 74 75 76 …83 následující