INTEGRAL, gamma observatoř ESA pořídil první snímky a vědecká data. Tyto snímky potvrdily, že INTEGRAL pracuje výborně. Všichni zúčastnění jsou s výsledky velmi spokojeni. 18. prosince proběhne v Paříži tisková konference, na které budo představeny první výsledky. Na vývoji a provozu experimentů družice INTEGRAL spolupracuje i AÚ Ondřejov.
Po startu 17. října 2002 se družice INTEGAL nachází stále v tzv. komisionální fázi, v níž se pečlivě testují přístroje i související programové vybavení. S vlastním zahájením vědecké činnosti a pointovaných vědeckých pozorování tak, jak je přidělil zatím na první rok práce družice její mezinárodní vědecký výbor TAC, se počítá od 1. ledna 2003.
Podrobnosti: IAN
5. Listopadu dostala sonda Venus Express zelenou. Vědecká komise jednomyslně odsouhlasila realizaci této mise. Komise se shodla i na řešení financování této sondy. Financování do té doby vrhalo pochybnosti na realizaci celého projektu.
STS-113 bude šestnáctý let raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Raketoplán Endeavour bude pokračovat v rozšiřování stanice. Ke stanici dopravívnější díl P1.
V pátek 8.11.2002 v 24:00 UT proběhne v centru John C. Stennis test hlavního motoru raketoplánu. Poprvé v historii bude průběh testu možno sledovat na internetu.
V průběhu letošního roku provede Čína poslední nepilotovaný start kosmické lodi před vysláním svého kosmonauta na oběžnou dráhu Země.
Výlety do vesmíru se mohou stát mnohem dostupnějšími než dnes. Použitím modernějších raket a opakovaným využíváním jejich komponent je možné zlevnit jeden výlet na pouhých $15 000.
Zcela netradiční a přitom velmi elegantní metodu k průzkumu vnitřní struktury Jupiterova měsíce Europa navrhuje americký oceánolog z MIT. Místo vypravení nákladné sondy, která by se provrtala skrz ledovou kůru, by mohlo stačit vysadit na povrchu tohoto měsíce "elektronické ucho".
ESA v příštích letech utratí 50 milionů euro projekt sond nové generace. Ty budou levnější a chytřejší. Plán je založen na komponentách použitelných pro různé sondy. Nové sondy se tedy nebudou připravovat od nuly, ale základní sytémy budou připraveny.
Evropská kosmická agentura ESA dnes z kosmodromu Baikonur (Kazachstan) vypustila družici Integral. Jde o prvníastrofyzikální družici evropské kosmické agentury ESA s českou účastí
Hlavními přístroji jsouSpektrometr SPI,Gama teleskop - Imager IBIS, rentgenový monitor JEM-X aOptická Monitorovací Kamera OMC.Podrobnosti naleznete v článcíchINTEGRAL a Česká republika (1),INTEGRAL a Česká republika (2),INTEGRAL a Česká republika (3).
Zdroje: ESA news,Europe opens a window onto a violent Universe
 |
| Oběžná dráha družice INTEGRAL |
Druhou hlavní oblastí, kterou se na projektu INTEGRALaktivně podílíme, je ISDC, tedy INTEGRALScience Data Centre (Vědecké středisko projektuINTEGRAL) umístěné poblíž Ženevské observatořeve Versoix, Švýcarsko. Toto důležité centrum jeprovozováno konsorciem významných evropskýchvědeckých ústavů, k nimž patří i ASÚ AV ČRv Ondřejově.
ISDC je střediskem, ve kterém budou telemetrická data z družice zpracována až na úroveňumožňující jednotlivým vědeckým pracovníkům uživatelům - jejich vědeckou interpretaci. To znamenánapříklad plnou korekci vůči technickýmpřístrojovým vlivům a efektům a základní standardnívědecké procesy a analýzy. ISDC také zajistíarchivaci dat a zabezpečí jejich zpřístupněnívědecké světové komunitě.
 |
| Palubní vědecké přístroje na družici INTEGRAL |
17. října 2002 vynese ruská družice Proton z kosmodromu Bajkonurdo vesmíru čtyřtunový kolos - astrofyzikální družici INTEGRALEvropské kosmické agentury ESA. Na projektu se kromě ESA podílejí také USA, Rusko,Česká Republika a Polsko. Česká republika participuje na základě dohody o spoluprácimezi vládou ČR a ESA a dohody o účasti ČR na vědeckém experimentálním vývojovémprogramu ESA PRODEX.
Ruská kosmická agentura Rosaviakosmos a ruský televizní kanál TV1 spojily síly a připravily novou televizní soutěž. Vítěz získá letenku na mezinárodní kosmickou stanici ISS.
Ve dnech 4. až 10. října 2002 probíhá již potřetí Světový kosmický týden, vyhlášený r. 1999 Valným shromážděním OSN jako každoroční oslava přínosu výzkumu a využívání kosmického prostoru celému lidstvu. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 byla vypuštěna první umělá družice Země Sputnik 1 a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.
Podrobnosti uvádí server idnes.cz
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4