Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

Japonsko a planetární výzkum

MUSES-C se blíží k asteroidu
MUSES-C se blíží k asteroidu
9. 5. 2003 vypustilo Japonsko již svoji pátou kosmickou sondu. Původně označovaná sonda MUSES-C (po startu přejmenovaná na HAYABUSA) byla navedena na meziplanetární dráhu a pomocí iontového motoru míří k planetce s pořadovým číslem 25 143 (předběžné označení 1998 SF36, jméno Itokawa). Do blízkosti planetky se sonda dostane v říjnu 2005. Sonda má 2 hlavní úkoly: prověřit některé nové technologie (např. iontový motor, laserovou komunikaci, automatický navigační systém apod.) a z povrchu planetky odebrat několik gramů horniny, které v návratovém pouzdru přistanou na Zemi v červnu 2007.
Jiří Dušek Kosmonautika

Jak dál s Čínou?

Úspěch Číny s kosmickou lodí Shenzhou 5 a kosmonautem Yang Liweim roztočil na stránkách papírových i internetových novin spekulace o dalším komunistického státu podnikání na oběžné dráze. Spekuluje se o cestě na Měsíc nebo o budoucím vojenském kolbišti v prostředí absolutního vakua... Takže, jak to asi bude? Zrodila se na Dálném východě další kosmonautická velmoc?

František Martinek Kosmonautika

Střídání posádek na ISS

ISS
ISS
Dne 18. 10. 2003 v 05:38:03 UT odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-FG, která na oběžnou dráhu kolem Země dopravila kosmickou loď Sojuz TMA-3. Její posádku tvoří Alexandr J. Kaleri (Rusko), Michael C. Foale (USA) a Pedro Duque (Španělsko). První dva členové posádky převezmou "štafetu" na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Nová, v pořadí již osmá posádka přestoupila na palubu ISS 20. 10. 2003, kde stráví přibližně 200 dnů.
Karel Mokrý Kosmonautika

První tchajkonaut odstartoval do vesmíru

Čína vyslala do vesmíru svou první raketu s lidskou posádkou. Z kosmodromu v poušti Gobi odstartoval 38letý Jang Li-wej. Tchajkonaut, jak Peking říká prvnímu Číňanovi ve vesmíru, má za 21 hodin 14krát obkroužit Zemi. Čína jeho jméno tajila do poslední chvíle.

Pokračování článku najdete na serveru iDnes.

Marcel Grün Kosmonautika

Světový kosmický týden 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 52

Každá výprava do vesmíru přináší něco nového - a každá zůstává velkým dobrodružstvím. "Nové perspektivy ve vesmíru" se staly tématem letošního Světového kosmického týdne, celosvětové akce, vyhlášené před čtyřmi lety Valným shromážděním OSN. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 vzlétl první Sputnik a 10. října 1967 nabyla platnosti Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.

Připomíná tím dva významné mezníky v dějinách kosmonautiky. 4.10.1957 vypustil tehdejší Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici - Sputnik 1. A o deset roků a jeden týden později, tedy 10.10.1967, byla pod záštitou OSN podepsána ve Vídni Mezinárodní smlouva o mírovém využívání kosmického prostoru a těles.

Karel Mokrý Kosmonautika

SMART-1 připraven ke startu

První "evropská" družice k Měsíci odstartuje v noci z 27 na 28 září 2003. Startovací okno je otevřené od 20:02 do 20:21 (místní čas v Kourou, Francouzská Guiana). Sonda je již připravena na raketě Ariane 5.

Zdroj: ESA

Jiří Dušek Kosmonautika

21. září 2003: Smrt Galilea

150903a.jpg
V neděli 21. září jenom pár hodin před půlnocí našeho času vlétne americká sonda Galileo do Jupiterovy atmosféry. Tím se definitivně uzavře existence jedné báječné mezihvězdné výpravy a největší planeta Sluneční soustavy zůstane na řadu roků zase osamocena.
Karel Mokrý Kosmonautika

SIRFT: první světlo

SIRFT - prvni snimek
SIRFT - prvni snimek
Satelit SIRFT bezproblémově prošel prověrkou přístrojů. Po odstranění prachové zátky a otevření clony byla otestována kamera IRAC (Infrared Array Camera). 5. září byl teleskop o průměru 85cm zaměřen směrem k souhvězdí Persea a kamera IRAC pořídila první 100 vteřin trvající expozici na vlnové délce 3.6 mikronů.
Petr Sobotka Kosmonautika

Vypuštěn nový vesmírný dalekohled SIRTF

SIRFT
SIRFT
Po čtyřech měsících zpoždění byl na oběžnou dráhu z mysu Canaveral ve Floridě 25. srpna úspěšně vypuštěn nový vesmírný dalekohled. Zatím nese označení SIRTF (Space Infrared Telescope Facility) a je určen pro zkoumání infračerveného záření z vesmíru.
Karel Mokrý Kosmonautika

Kudy k Marsu?

Dráha sondy Mars Express
Dráha sondy Mars Express
K Marsu míří čtyři kosmické sondy, které se na svou cestu vydaly před několika měsíci (v případě Japonské Nozomi v roce 1998). Proč nebyly vyslány až nyní, když včera 27.8. byl Mars Zemi nejblíže (56 milionů kilometrů) za posledních 60 tisíc let?
Karel Mokrý Kosmonautika

Pheonix - staronová sonda k Marsu

phoenix.jpg
Na počátku srpna oznámila NASA vývoj mise "Phoenix" k Marsu. Start je plánován na rok 2007, v květnu 2008 by sonda již měla obíhat Mars. Mise má dva hlavní cíle. Prvním je studium historie vody na Marsu - klíčový prvek k odhalení změn klimatu. Druhým cílem je výzkum oblastí vhodných pro život jednoduchých organismů.
Karel Mokrý Kosmonautika

Start SMART-1 odložen

Start mise SMART-1 planovaný na čtvrtek 28.8.2003 byl odložen o šest dní na 3.9.2003. První evropské sondě určené ke zkoumání Měsíce bude cesta k cíli trvat 16 měsíců. Bližší informace o sondě naleznete v článku SMART-1: mise k Měsíci. Odložení je způsobeno dodatečným testováním jednoho ze satelitů, které Ariane 5 vynese na oběžnou dráhu. Arianespace neuvádí, který satelit je testován.

Zdroj: ESA, Arianespace

Karel Mokrý Kosmonautika

SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1
SMART-1
První evropská sonda k Měsíci SMART-1 je připravována ke své jedinečné cestě, na které bude poháněna iontovým motorem. SMART-1 je první evropskou sondou, která je vybavena pouze tímto druhem pohonu.
Pavel Koten Kosmonautika

Iontový motor téměř pět let v provozu

V JPL byl po téměř pěti letech nepřetržitého provozu zastaven chod experimentálního iontového motoru. Záloha motoru použitého na sondě Deep Space One skoro čtyřikrát překročila původně plánovanou životnost. A co víc, zastavení bylo vyvoláno nutností kontroly stavu jednotlivých částí, nikoliv selháním samotného zařízení.
Karel Mokrý Kosmonautika

Šance vypuštěna

Raketa Delta 2 vynáší sondu Opprtunity na cestu k Marsu (8.7.2003 8:15 SELC)
Raketa Delta 2 vynáší sondu Opprtunity na cestu k Marsu (8.7.2003 8:15 SELC)
V úterý 8.7.2003 v 5:18 SELČ vypustila NASA druhý rover určený k prozkoumání Marsu - Šanci (Opportunity). Opportunity vynesla raketa Delta II z mysu Cape Canaveral. v 5:18 SELČ. Po 83 minutách se sonda úspěšně oddělila od nosiče a byla navedena na dráhu k Marsu. Všechny systémy sondy pracují dle předpokladů.
Karel Mokrý Kosmonautika

Dopřejte si "drtivý dopad" na kometu

Přesněji řečeno svému jménu, to má možnost 4. července 2005 dopadnout na kometu Tempel 1. Sonda Deeep impact ponese mini-CD se statisíci jmen. Může tam být i Vaše. Deep impact bude zkoumat jádro komety Tempel 1 a umožní tak poprvé přímo zkoumat materiál ze kterého se skládají komety. Z nepřímých pozorování pomocí spektroskopie víme, že se komety skládají převážně z ledu (25%) a prachových zrn (75%). Z chemických sloučenin se v jádře vyskytuje množství jednoduchých uhlovodíků.

Karel Mokrý Kosmonautika

MOST - kanadský vesmírný teleskop

MOST.jpg
Kanadská vesmírná agentura (CSA) vypustila mikrosatelit MOST (Microvariability and Oscillations of Stars) byl vypuštěn 30. června 2003 (současně s českou družicí MIMOSA). Družice MOST je určena ke studiu změn jasností hvězd a ke studiu extrasolárních planet.

Dle presidenta CSA Marc Garneau umožní nejmenší vesmírný teleskop zkoumáním blízkých hvězd lépe porozumět vesmíru. MOST bude zkoumat malé změny v jasnostech blízkých hvězd a určovat jejich stáří a složení. Dalším pozorovacím programem je studium atmosfér extrasolárních planet.

1 65 66 67 68 69 70 71 84


30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

konjunkce venuse mesic

17.07. 22:08

Další informace »