Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Karel Mokrý Kosmonautika

SIRFT: první světlo

SIRFT - prvni snimek
SIRFT - prvni snimek
Satelit SIRFT bezproblémově prošel prověrkou přístrojů. Po odstranění prachové zátky a otevření clony byla otestována kamera IRAC (Infrared Array Camera). 5. září byl teleskop o průměru 85cm zaměřen směrem k souhvězdí Persea a kamera IRAC pořídila první 100 vteřin trvající expozici na vlnové délce 3.6 mikronů.
Petr Sobotka Kosmonautika

Vypuštěn nový vesmírný dalekohled SIRTF

SIRFT
SIRFT
Po čtyřech měsících zpoždění byl na oběžnou dráhu z mysu Canaveral ve Floridě 25. srpna úspěšně vypuštěn nový vesmírný dalekohled. Zatím nese označení SIRTF (Space Infrared Telescope Facility) a je určen pro zkoumání infračerveného záření z vesmíru.
Karel Mokrý Kosmonautika

Kudy k Marsu?

Dráha sondy Mars Express
Dráha sondy Mars Express
K Marsu míří čtyři kosmické sondy, které se na svou cestu vydaly před několika měsíci (v případě Japonské Nozomi v roce 1998). Proč nebyly vyslány až nyní, když včera 27.8. byl Mars Zemi nejblíže (56 milionů kilometrů) za posledních 60 tisíc let?
Karel Mokrý Kosmonautika

Pheonix - staronová sonda k Marsu

phoenix.jpg
Na počátku srpna oznámila NASA vývoj mise "Phoenix" k Marsu. Start je plánován na rok 2007, v květnu 2008 by sonda již měla obíhat Mars. Mise má dva hlavní cíle. Prvním je studium historie vody na Marsu - klíčový prvek k odhalení změn klimatu. Druhým cílem je výzkum oblastí vhodných pro život jednoduchých organismů.
Karel Mokrý Kosmonautika

Start SMART-1 odložen

Start mise SMART-1 planovaný na čtvrtek 28.8.2003 byl odložen o šest dní na 3.9.2003. První evropské sondě určené ke zkoumání Měsíce bude cesta k cíli trvat 16 měsíců. Bližší informace o sondě naleznete v článku SMART-1: mise k Měsíci. Odložení je způsobeno dodatečným testováním jednoho ze satelitů, které Ariane 5 vynese na oběžnou dráhu. Arianespace neuvádí, který satelit je testován.

Zdroj: ESA, Arianespace

Karel Mokrý Kosmonautika

SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1
SMART-1
První evropská sonda k Měsíci SMART-1 je připravována ke své jedinečné cestě, na které bude poháněna iontovým motorem. SMART-1 je první evropskou sondou, která je vybavena pouze tímto druhem pohonu.
Pavel Koten Kosmonautika

Iontový motor téměř pět let v provozu

V JPL byl po téměř pěti letech nepřetržitého provozu zastaven chod experimentálního iontového motoru. Záloha motoru použitého na sondě Deep Space One skoro čtyřikrát překročila původně plánovanou životnost. A co víc, zastavení bylo vyvoláno nutností kontroly stavu jednotlivých částí, nikoliv selháním samotného zařízení.
Karel Mokrý Kosmonautika

Šance vypuštěna

Raketa Delta 2 vynáší sondu Opprtunity na cestu k Marsu (8.7.2003 8:15 SELC)
Raketa Delta 2 vynáší sondu Opprtunity na cestu k Marsu (8.7.2003 8:15 SELC)
V úterý 8.7.2003 v 5:18 SELČ vypustila NASA druhý rover určený k prozkoumání Marsu - Šanci (Opportunity). Opportunity vynesla raketa Delta II z mysu Cape Canaveral. v 5:18 SELČ. Po 83 minutách se sonda úspěšně oddělila od nosiče a byla navedena na dráhu k Marsu. Všechny systémy sondy pracují dle předpokladů.
Karel Mokrý Kosmonautika

Dopřejte si "drtivý dopad" na kometu

Přesněji řečeno svému jménu, to má možnost 4. července 2005 dopadnout na kometu Tempel 1. Sonda Deeep impact ponese mini-CD se statisíci jmen. Může tam být i Vaše. Deep impact bude zkoumat jádro komety Tempel 1 a umožní tak poprvé přímo zkoumat materiál ze kterého se skládají komety. Z nepřímých pozorování pomocí spektroskopie víme, že se komety skládají převážně z ledu (25%) a prachových zrn (75%). Z chemických sloučenin se v jádře vyskytuje množství jednoduchých uhlovodíků.

Karel Mokrý Kosmonautika

MOST - kanadský vesmírný teleskop

MOST.jpg
Kanadská vesmírná agentura (CSA) vypustila mikrosatelit MOST (Microvariability and Oscillations of Stars) byl vypuštěn 30. června 2003 (současně s českou družicí MIMOSA). Družice MOST je určena ke studiu změn jasností hvězd a ke studiu extrasolárních planet.

Dle presidenta CSA Marc Garneau umožní nejmenší vesmírný teleskop zkoumáním blízkých hvězd lépe porozumět vesmíru. MOST bude zkoumat malé změny v jasnostech blízkých hvězd a určovat jejich stáří a složení. Dalším pozorovacím programem je studium atmosfér extrasolárních planet.

Karel Mokrý Kosmonautika

MIMOSA: na oběžné dráze

Dnes v 17:43 SELČ byl z pozemní stanice v Panské Vsi potvrzen příjem radiomajáku družice MIMOSA, která tímto byla úspěšně vyvedena na oběžnou dráhu kolem Země!

Právě teď v 17:52 bylo telemtrii ruské rakety ROKOT oddělení družic MIMOSA a MOST podle plánu. Přesná data budou k dispozici později.

Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa - START !!!

16:18:30 - oddělil se první stupeň... Odhozen kryt užitečného nákladu
16:15:02Právě došlo k zažehnutí hlavních motorů, poté zahájen LIFT-OFF, začíná nejdůležitějších 300 sekund...
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa: poslední minuty před startem

16:09 - právě se odsouvá servisní věž, už je vidět i raketa ROCKOT.Do startu zbývá 6 minut a 46 sekund.
15:50:09 - byl vydán povel ke startu!
15:40 - zbývá 10 minut do zahájení automatické startovní sekvence.
15:31 lSEČ - zapojeno napájení do raketového napájení a systém přešel do autonomního režimu.
15:06 LSEČ - začala příprava ke startu. Podle posledního (další už nebude) měření je vítr pod 10 m/s.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa - události před startem

T - 1:47:29
Právě jsme dostali zprávu, ze servisní věž je připravena k odsunutí.Před chvílí nás připojili na elektřinu v MCC (Mission Control Center)Do startu zbývá přesně 1:47:29.
T - 3 hodiny
Počasí se radikálně změnilo (umoudřilo) a je zde nádherně. Obloha je zcela jasná. Vítr při zemi je ješte dost silný, ale zcela v normě. Budeme-li mít štěstí, uvidíme i zde v kontrolním centru, tedy cca 35 km od místa startu, odlet naší MIMOSY do kosmu. Tedy pokud nás nesežerou dřív komáři.... Do startu zbývají téměř přesně 3 hodiny. Zatím vše podle plánu.
T - 7 hod. 35 min
Ruská státní komise na základě aktuálního stavu počasí rozhodla o provedení startu dnes, podle původního plánu! Vitr ve výšce 10 km mírný, asi 9 m/s. Předpověď počasí je dobrá.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Karel Mokrý Kosmonautika

MIMOSA

01VibrTest.jpg
Dnes v 16:15:12 SELČ bude z ruského kosmodromu Pleseck vypuštěna česká družice MIMOSA (MIcroMeasurements Of Satellite Accelerations, tj. mikroměření satelitních zrychlení). Družice Mimosa bude řízena z pozemní stanice v Panské Vsi v severních Čechách.
Pavel Koten Kosmonautika

Problém s anténou družice SOHO

Sluneční observatoř SOHO, která od roku 1995 sleduje naši mateřskou hvězdu, utrpěla problémy s hlavní anténou. Anténa, která je určena pro přenos vědeckých dat, se přestala požadovaným způsobem otáčet. Výsledkem budou mnohadenní přerušení pozorování Slunce, kdy nebude možno předat získaná dat na Zemi.
prof. RNDr. Jan Palouš DrSc., RNDr. Ladislav Sehnal DrSc. Kosmonautika

Družice MIMOSA prošla předstartovní přípravou

Již šestá česká družice s názvem MIMOSA bude 30. června 2003 z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku (asi 200 km jižně od Archangelska) vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Je určena pro vědecký výzkum podmínek, za nichž se pohybují umělé družice blízké Zemi (ve výškách od 100 do 800 km). Jedná se o působení atmosféry, různých druhů tlaků záření (např. i odraženého od zemského povrchu) a vůbec všech sil které působí při letu družice na její povrch. Síly bude měřit originální přístroj, tzv. mikroakcelerometr, který je schopen zachytit jevy až miliardkrát menší, než je síla přitažlivosti na povrchu Země.

Milan Halousek Kosmonautika

Columbia - vyšetřování pokračuje...

Od tragické havárie raketoplánu COLUMBIA uplynulo již dva a půl měsíce - je tedy čas na hodnocení prvních výsledků vyšetřování.

Ačkoliv má plán možných důvodů a příčin havárie, vypracovaný vyšetřovací komisí CAIB (Columbia Accident Investigation Board), téměř 3200 bodů zaměřme se pouze na několik málo z nich - na ty, které se jeví jako nejpravděpodobnější a které svým nešťastným propojením nejspíše zapříčinily ztrátu sedmi lidských životů a vesmírného korábu.

Karel Mokrý Kosmonautika

mise: Pluto-Kuiper

Kuiperův pás, vnější část sluneční soustavy je oblast ledových objektů. Rozprostírá se za drahou Neptunu a prozatím zůstává téměř neprozkoumaná. Známe mnoho objektů - Pluto a jeho měsích Charon a díky výkonným dalekohledům i velké množství objektů. Boužel, žádná sonda se nevydala zblízka prozkoumat tuto "bílou oblast" na mapě sluneční soustavy.



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »