Kosmonautika

10.11.2003 14:26 František Martinek Kosmonautika

15. výročí startu raketoplánu BURAN

15. listopadu 2003 uplyne 15 let od prvního a zároveň posledního startu raketoplánu BURAN. Raketoplán byl vyvíjen jako sovětská adekvátní odpověď na vývoj amerického "šattlu". Práce na jeho vývoji byly zahájeny v roce 1976. V průběhu vývoje bylo vyrobeno 6 maket ve skutečné velikosti a 3 letové exempláře.

03.11.2003 16:21 František Martinek Kosmonautika

Operace ve stavu beztíže

Jedním z mnoha problémů, které bude nutno vyřešit před vysláním člověka na Mars, je zajištění lékařské péče pro posádku kosmické lodi, letící k Mars či vracející se zpět na Zemi, eventuelně pracující na stálé základně, vybudované na povrchu Marsu. Při sebelepším výběru kosmonautů nelze vyloučit vážné onemocnění, při kterém bude nezbytně nutný chirurgický zákrok, prováděný v beztížném stavu. V teoretické rovině se problém řeší, prakticky zatím prověřen nebyl.

31.10.2003 16:29 František Martinek Kosmonautika

Iontové motory a kosmonautika

V poslední době se při výzkumu vesmíru pomocí kosmických sond uplatňují (a stále více se o nich uvažuje pro budoucnost) také iontové motory. Ve srovnání s klasickými raketovými motory mají při nízké hmotnosti mnohonásobně nižší tah, který však může působit nebývale dlouho, čímž lze dosáhnout stejného efektu. Známé je jejich použití na americké sondě Deep Space - 1 (start 24. 10. 1998).

28.10.2003 17:34 Petr Bartoš Kosmonautika

Posádka ISS na Zemi

"Stará" posádka Mezinárodní kosmické stanice (ISS) se v úterý 28.10.2003 vrátila na Zemi, když přistávací modul ruské lodi Sojuz dopadl v 3:40 SEČ do kazašské stepi, a to asi 35 kilometrů od města Arkalyk. Rus Jurij Malenčenko, Američan Edward Luo strávili ve vesmíru půl roku. Třetí člen posádky přistávacího modulu, Španěl Pedro Duque, letěl na ISS jen v rámci střídacího letu a deset dní tam provádět vědecké pokusy.

27.10.2003 11:19 František Martinek Kosmonautika

Japonsko a planetární výzkum

9. 5. 2003 vypustilo Japonsko již svoji pátou kosmickou sondu. Původně označovaná sonda MUSES-C (po startu přejmenovaná na HAYABUSA) byla navedena na meziplanetární dráhu a pomocí iontového motoru míří k planetce s pořadovým číslem 25 143 (předběžné označení 1998 SF36, jméno Itokawa). Do blízkosti planetky se sonda dostane v říjnu 2005. Sonda má 2 hlavní úkoly: prověřit některé nové technologie (např. iontový motor, laserovou komunikaci, automatický navigační systém apod.) a z povrchu planetky odebrat několik gramů horniny, které v návratovém pouzdru přistanou na Zemi v červnu 2007.

23.10.2003 08:51 Jiří Dušek Kosmonautika

Jak dál s Čínou?

Úspěch Číny s kosmickou lodí Shenzhou 5 a kosmonautem Yang Liweim roztočil na stránkách papírových i internetových novin spekulace o dalším komunistického státu podnikání na oběžné dráze. Spekuluje se o cestě na Měsíc nebo o budoucím vojenském kolbišti v prostředí absolutního vakua... Takže, jak to asi bude? Zrodila se na Dálném východě další kosmonautická velmoc?

21.10.2003 12:06 František Martinek Kosmonautika

Střídání posádek na ISS

Dne 18. 10. 2003 v 05:38:03 UT odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-FG, která na oběžnou dráhu kolem Země dopravila kosmickou loď Sojuz TMA-3. Její posádku tvoří Alexandr J. Kaleri (Rusko), Michael C. Foale (USA) a Pedro Duque (Španělsko). První dva členové posádky převezmou "štafetu" na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Nová, v pořadí již osmá posádka přestoupila na palubu ISS 20. 10. 2003, kde stráví přibližně 200 dnů.

15.10.2003 08:06 Karel Mokrý Kosmonautika

První tchajkonaut odstartoval do vesmíru

Čína vyslala do vesmíru svou první raketu s lidskou posádkou. Z kosmodromu v poušti Gobi odstartoval 38letý Jang Li-wej. Tchajkonaut, jak Peking říká prvnímu Číňanovi ve vesmíru, má za 21 hodin 14krát obkroužit Zemi. Čína jeho jméno tajila do poslední chvíle.

Pokračování článku najdete na serveru iDnes.

03.10.2003 09:30 Marcel Grün Kosmonautika

Světový kosmický týden 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 52

Každá výprava do vesmíru přináší něco nového - a každá zůstává velkým dobrodružstvím. "Nové perspektivy ve vesmíru" se staly tématem letošního Světového kosmického týdne, celosvětové akce, vyhlášené před čtyřmi lety Valným shromážděním OSN. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 vzlétl první Sputnik a 10. října 1967 nabyla platnosti Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.

30.09.2003 12:14 Karel Mokrý Kosmonautika

Světový kosmický týden

23.09.2003 16:55 Aleš Holub Kosmonautika

Světový kosmický týden (4.-10.10.)

V roce 1999 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace spojených národů týden ohraničený každoročně daty 4.10 až 10.10 za Světový kosmický týden (World Space Week).

Připomíná tím dva významné mezníky v dějinách kosmonautiky. 4.10.1957 vypustil tehdejší Sovětský svaz na oběžnou dráhu kolem Země první umělou družici - Sputnik 1. A o deset roků a jeden týden později, tedy 10.10.1967, byla pod záštitou OSN podepsána ve Vídni Mezinárodní smlouva o mírovém využívání kosmického prostoru a těles.

22.09.2003 21:17 Karel Mokrý Kosmonautika

SMART-1 připraven ke startu

První "evropská" družice k Měsíci odstartuje v noci z 27 na 28 září 2003. Startovací okno je otevřené od 20:02 do 20:21 (místní čas v Kourou, Francouzská Guiana). Sonda je již připravena na raketě Ariane 5.

Zdroj: ESA

17.09.2003 17:12 Jiří Dušek Kosmonautika

21. září 2003: Smrt Galilea

V neděli 21. září jenom pár hodin před půlnocí našeho času vlétne americká sonda Galileo do Jupiterovy atmosféry. Tím se definitivně uzavře existence jedné báječné mezihvězdné výpravy a největší planeta Sluneční soustavy zůstane na řadu roků zase osamocena.

09.09.2003 08:43 Karel Mokrý Kosmonautika

SIRFT: první světlo

Satelit SIRFT bezproblémově prošel prověrkou přístrojů. Po odstranění prachové zátky a otevření clony byla otestována kamera IRAC (Infrared Array Camera). 5. září byl teleskop o průměru 85cm zaměřen směrem k souhvězdí Persea a kamera IRAC pořídila první 100 vteřin trvající expozici na vlnové délce 3.6 mikronů.

04.09.2003 22:54 Petr Sobotka Kosmonautika

Vypuštěn nový vesmírný dalekohled SIRTF

Po čtyřech měsících zpoždění byl na oběžnou dráhu z mysu Canaveral ve Floridě 25. srpna úspěšně vypuštěn nový vesmírný dalekohled. Zatím nese označení SIRTF (Space Infrared Telescope Facility) a je určen pro zkoumání infračerveného záření z vesmíru.

28.08.2003 10:37 Karel Mokrý Kosmonautika

Kudy k Marsu?

K Marsu míří čtyři kosmické sondy, které se na svou cestu vydaly před několika měsíci (v případě Japonské Nozomi v roce 1998). Proč nebyly vyslány až nyní, když včera 27.8. byl Mars Zemi nejblíže (56 milionů kilometrů) za posledních 60 tisíc let?

20.08.2003 16:11 Karel Mokrý Kosmonautika

Pheonix - staronová sonda k Marsu

Na počátku srpna oznámila NASA vývoj mise "Phoenix" k Marsu. Start je plánován na rok 2007, v květnu 2008 by sonda již měla obíhat Mars. Mise má dva hlavní cíle. Prvním je studium historie vody na Marsu - klíčový prvek k odhalení změn klimatu. Druhým cílem je výzkum oblastí vhodných pro život jednoduchých organismů.

15.08.2003 08:34 Karel Mokrý Kosmonautika

Start SMART-1 odložen

Start mise SMART-1 planovaný na čtvrtek 28.8.2003 byl odložen o šest dní na 3.9.2003. První evropské sondě určené ke zkoumání Měsíce bude cesta k cíli trvat 16 měsíců. Bližší informace o sondě naleznete v článku SMART-1: mise k Měsíci. Odložení je způsobeno dodatečným testováním jednoho ze satelitů, které Ariane 5 vynese na oběžnou dráhu. Arianespace neuvádí, který satelit je testován.

Zdroj: ESA, Arianespace

12.08.2003 08:38 Karel Mokrý Kosmonautika

SMART-1: mise k Měsíci

První evropská sonda k Měsíci SMART-1 je připravována ke své jedinečné cestě, na které bude poháněna iontovým motorem. SMART-1 je první evropskou sondou, která je vybavena pouze tímto druhem pohonu.

01.08.2003 10:30 Pavel Koten Kosmonautika

Iontový motor téměř pět let v provozu

V JPL byl po téměř pěti letech nepřetržitého provozu zastaven chod experimentálního iontového motoru. Záloha motoru použitého na sondě Deep Space One skoro čtyřikrát překročila původně plánovanou životnost. A co víc, zastavení bylo vyvoláno nutností kontroly stavu jednotlivých částí, nikoliv selháním samotného zařízení.