Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa: poslední minuty před startem

16:09 - právě se odsouvá servisní věž, už je vidět i raketa ROCKOT.Do startu zbývá 6 minut a 46 sekund.
15:50:09 - byl vydán povel ke startu!
15:40 - zbývá 10 minut do zahájení automatické startovní sekvence.
15:31 lSEČ - zapojeno napájení do raketového napájení a systém přešel do autonomního režimu.
15:06 LSEČ - začala příprava ke startu. Podle posledního (další už nebude) měření je vítr pod 10 m/s.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa - události před startem

T - 1:47:29
Právě jsme dostali zprávu, ze servisní věž je připravena k odsunutí.Před chvílí nás připojili na elektřinu v MCC (Mission Control Center)Do startu zbývá přesně 1:47:29.
T - 3 hodiny
Počasí se radikálně změnilo (umoudřilo) a je zde nádherně. Obloha je zcela jasná. Vítr při zemi je ješte dost silný, ale zcela v normě. Budeme-li mít štěstí, uvidíme i zde v kontrolním centru, tedy cca 35 km od místa startu, odlet naší MIMOSY do kosmu. Tedy pokud nás nesežerou dřív komáři.... Do startu zbývají téměř přesně 3 hodiny. Zatím vše podle plánu.
T - 7 hod. 35 min
Ruská státní komise na základě aktuálního stavu počasí rozhodla o provedení startu dnes, podle původního plánu! Vitr ve výšce 10 km mírný, asi 9 m/s. Předpověď počasí je dobrá.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Karel Mokrý Kosmonautika

MIMOSA

01VibrTest.jpg
Dnes v 16:15:12 SELČ bude z ruského kosmodromu Pleseck vypuštěna česká družice MIMOSA (MIcroMeasurements Of Satellite Accelerations, tj. mikroměření satelitních zrychlení). Družice Mimosa bude řízena z pozemní stanice v Panské Vsi v severních Čechách.
Pavel Koten Kosmonautika

Problém s anténou družice SOHO

Sluneční observatoř SOHO, která od roku 1995 sleduje naši mateřskou hvězdu, utrpěla problémy s hlavní anténou. Anténa, která je určena pro přenos vědeckých dat, se přestala požadovaným způsobem otáčet. Výsledkem budou mnohadenní přerušení pozorování Slunce, kdy nebude možno předat získaná dat na Zemi.
prof. RNDr. Jan Palouš DrSc., RNDr. Ladislav Sehnal DrSc. Kosmonautika

Družice MIMOSA prošla předstartovní přípravou

Již šestá česká družice s názvem MIMOSA bude 30. června 2003 z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku (asi 200 km jižně od Archangelska) vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Je určena pro vědecký výzkum podmínek, za nichž se pohybují umělé družice blízké Zemi (ve výškách od 100 do 800 km). Jedná se o působení atmosféry, různých druhů tlaků záření (např. i odraženého od zemského povrchu) a vůbec všech sil které působí při letu družice na její povrch. Síly bude měřit originální přístroj, tzv. mikroakcelerometr, který je schopen zachytit jevy až miliardkrát menší, než je síla přitažlivosti na povrchu Země.

Milan Halousek Kosmonautika

Columbia - vyšetřování pokračuje...

Od tragické havárie raketoplánu COLUMBIA uplynulo již dva a půl měsíce - je tedy čas na hodnocení prvních výsledků vyšetřování.

Ačkoliv má plán možných důvodů a příčin havárie, vypracovaný vyšetřovací komisí CAIB (Columbia Accident Investigation Board), téměř 3200 bodů zaměřme se pouze na několik málo z nich - na ty, které se jeví jako nejpravděpodobnější a které svým nešťastným propojením nejspíše zapříčinily ztrátu sedmi lidských životů a vesmírného korábu.

Karel Mokrý Kosmonautika

mise: Pluto-Kuiper

Kuiperův pás, vnější část sluneční soustavy je oblast ledových objektů. Rozprostírá se za drahou Neptunu a prozatím zůstává téměř neprozkoumaná. Známe mnoho objektů - Pluto a jeho měsích Charon a díky výkonným dalekohledům i velké množství objektů. Boužel, žádná sonda se nevydala zblízka prozkoumat tuto "bílou oblast" na mapě sluneční soustavy.

Karel Mokrý Kosmonautika

42. výročí letu J. Gagarina

12. dubna 1961 v 09:07 hodin (moskevského času) z kosmické základny Bajkonur odstartovala kosmická loď Vostok 1 s J. Gagarinem na palubě. Let trval 1 hodinu 48 minut a kosmonaut jednou obletěl Zemi.

S Gagarinem bylo navázáno a udržováno radiové spojení. Během letu pil, jedl, viděl východ Slunce nad Severní Amerikou, rozeznal hranice kontinentů, řeky a pozoroval hvězdy.

Kosmonaut přistál na padáku poblíž města Saratovo v 10:55 hodin. Je nazýván Kolumbem vesmíru.

Text převzat ze serveru www.astronomie.cz

Jiří Dušek Kosmonautika

Výstava papírových modelů

Na brněnské hvězdárně v těchto dnech probíhá výstava unikátních papírových modelů orbitálních stanic, umělých družic a kosmických raket. Téměř stovku modelů sestavil Miloš Drábek a Petr Balda. K vidění je například model rakety Sojuz, na které letěl první československý kosmonaut Vladimir Remek, speciální modely lodí Mercury, které u nás dosud nebyly vystavovány, a třeba i první umělá družice Zeme -- Sputnik 1.
Milan Halousek Kosmonautika

kosmos-news party 2003

Milan Halousek, vydavatel KOSMOS-NEWS, informačního bulletinu zájemců o kosmonautiku a sběratelů autogramů astronautů, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční setkání zájemců o pilotované kosmické lety, výstavbu Mezinárodní kosmické stanice a další aspekty pilotovaného výzkumu kosmu které se uskuteční v Pardubicích/Lázních Bohdaneč o víkendu 30.5. - 1.6.2003 pod názvem KOSMOS-NEWS PARTY 2003.
Karel Mokrý Kosmonautika

Mars Express přepraven do Bajkonuru

Mars Express
Mars Express
V Toulouse byly ukončeny poslední testy první evropské sondy určené ke zkoumání planety Mars. Marss Express s přistávacím modulem Beagle 2 opustil Toulouse 19. března 2003 na palubě letadla Antonov 124. Marss Express bude vypuštěn na palubě ruské rakety Soyuz-Fregat v červnu tohoto roku.
Karel Mokrý Kosmonautika

SOHO a Merkur

Mekrur na snimku druzice SOHO
Mekrur na snimku druzice SOHO
Na snímkcích družice SOHO můžete sledovat pohyb planety Merkur.

22. března hodinu po půlnoci projde Merkur horní konjukncí se Sluncem.

Jiří Dušek Kosmonautika

25. výročí letu Vladimíra Remka

Na stránkách Astronomického deníku si můžete poslechnout záznam z tiskové konference, která se 10. března uskutečnila na brněnské hvězdárně u příležitosti 25. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru. Vzácné události se zúčastnila celá řada pozoruhodných osobností, především pak Ivan Bella, Alexej Alexandrovič Gubarev,Valerij Ivanovič Tokarev, Vitalij Ivanovič Sevasťjanov, Oldřich Pelčák, Vladimír Remek, Mark Liberzon a Vladimír Sokolov.

Pavel Koten Kosmonautika

Rosetta má nový cíl

Lednový odklad startu kvůli pochybnostem ohledně nosné rakety způsobil, že sonda Rosetta nestihne kometu Wirtanen, svůj původní cíl. Začalo hledání cíle nového, který by splňoval podobné požadavky jako tato kometa. Ač to ještě nebylo oznámeno oficiálně, v úvahu připadá údajně jen kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Karel Mokrý Kosmonautika

Nová stanice ESA

Antena observatore New Norcia
Antena observatore New Norcia
150 kilometrů severně od Perthu byla ve středu slavnostně otevřena nová pozemní stanice ESA - New Norcia. Stanice bude hrát klíčovou roli při komunikaci se vzdálenými sondami, včetně sond Rosetta a Mars Express. Mars Express je připraven ke startu v květnu tohoto roku.
Karel Mokrý Kosmonautika

Evropští kosmonauté zůstávají na Zemi

V rámci solidarity s partnery International Space Stasion změnila ESA program letů evropských kosmonautů. ESA souhlasla s šestiměsíčním odkladem dvou letů evropských kosmonautů. Lety se měly uskutečnit v dubnu a říjnu 2003 pomocí ruských lodí Sojuz.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »