Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vypuštěn nový vesmírný dalekohled SIRTF

Vypuštěn nový vesmírný dalekohled SIRTF

SIRFT
SIRFT
Po čtyřech měsících zpoždění byl na oběžnou dráhu z mysu Canaveral ve Floridě 25. srpna úspěšně vypuštěn nový vesmírný dalekohled. Zatím nese označení SIRTF (Space Infrared Telescope Facility) a je určen pro zkoumání infračerveného záření z vesmíru.

Doplní tak další tři vesmírné dalekohledy Hubblův (HST), který pozoruje viditelné světlo, družici Chandra sledující rentgenové záření a observatoř Compton sledující záření gama. Dalekohled SIRTF bude připraven k měření za tři měsíce až se dostatečně vzdálí od Země a přístroje projdou všemi testy.

Proč právě infračervený?
Z vesmíru přichází k zemi velké množství záření v celé škále vlnových délek. Nejkratší vlnové délky má záření gama, následuje rentgenové, ultrafialové, všem dobře známé viditelné záření a na dlouhých vlnových délkách pak najdeme ještě záření infračervené a radiové. Každý z druhů záření přináší z vesmíru důležité informace, jenomže zemská atmosféra propouští jen malou část záření a v omezeném rozsahu vlnových délek. Z hlediska života na Zemi je to dobře, protože jinak by na planetě vše živé zahynulo. Z hlediska vědeckého je to potíž a nezbývá nic jiného než vypustit družici, aby pozorování provedla zcela bez vlivu naší atmosféry.

Start rakety Delta II s dalekohledem SIRTF
Start rakety Delta II s dalekohledem SIRTF

Vědecké cíle
Velké části vesmíru jsou vyplněny plynem a prachem, který nepropouští viditelné světlo a pro HST zůstávají tyto oblasti úplně skryty. Dalekohled SIRTF dokáže svými citlivými přístroji proniknout i do oblastí, které pro nás byly zatím neviditelné, protože infračervené záření prachem dokáže proniknout. Uvidíme tak do nitra galaxií či do zárodečných mlhovin, ve kterých vznikají nové hvězdy. Dalekohled umožní sledovat i hvězdy na sklonku svého života, protože ty jsou jinak skryty v prachu, který sami vyvrhly. Budeme moci zkoumat organické molekuly nebo hledat planety u cizích hvězd. V centru pozornosti budou jistě i vzdálené galaxie, jejichž pozorování nám pomůže sestavit si správný obrázek o vesmíru jako celku.

O dalekohledu
NASA plánuje životnost dalekohledu na 2,5 roku. Je to podstatně méně než u Hubblova dalekohledu, který pracuje již 13 let, ale k dalekohledu SIRTF nebude možné vysílat servisní lety raketoplánem, jako se to dělá právě u HST. SIRTF sice bude obíhat Slunce spolu se Zemí, ale bude za ní zaostávat o celých 15 milionů kilometrů.

Dalekohled SIRTF se vzdaluje od Zemi
Dalekohled SIRTF se vzdaluje od Zemi
S průměrem zrcadla dalekohledu 85 centimetrů a třemi detektory je největším infračerveným dalekohledem, který kdy byl do vesmíru vypuštěn. První infračervenou družicí vypuštěnou v roce 1983 byla IRAS s průměrem zrcadla 60 centimetrů. Infračervené záření je tepelné a pro zlepšení přesnosti měření musí být detektory dalekohledu chlazeny na co nejnižší teplotu blízkou minus 273 °C, protože jinak by bylo měření rušeno vlastním tepelným zářením dalekohledu. Stejně tak se dalekohled musí vyhnout záření Slunce a Země. Hmotnost dalekohledu se všemi přístroji a slunečními panely je 950 kilogramů. Samotná optika váží jen 50 kilogramů díky nové technologii zrcadel vyrobených z berylia.

Uvážíme-li schopnosti dalekohledu SIRTF, můžeme v příštích letech očekávat řadu převratných vědeckých objevů stejně, jako se to povedlo HST. SIRTF má ambice stát se po HST druhým nejúspěšnějším dalekohledem v historii astronomie.

Zdroj: Sky and Telescope a domovská stránka dalekohledu na Caltech




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M45

Canon Eos 550D modifikovaný Sigma DC 17-70mm SW EQ6-R PRO 31x3min 1600ISO F/4 70mm Deepskystacker, photoshop

Další informace »