Vypuštěn nový vesmírný dalekohled SIRTF

Doplní tak další tři vesmírné dalekohledy Hubblův (HST), který pozoruje viditelné světlo, družici Chandra sledující rentgenové záření a observatoř Compton sledující záření gama. Dalekohled SIRTF bude připraven k měření za tři měsíce až se dostatečně vzdálí od Země a přístroje projdou všemi testy.

Proč právě infračervený?
Z vesmíru přichází k zemi velké množství záření v celé škále vlnových délek. Nejkratší vlnové délky má záření gama, následuje rentgenové, ultrafialové, všem dobře známé viditelné záření a na dlouhých vlnových délkách pak najdeme ještě záření infračervené a radiové. Každý z druhů záření přináší z vesmíru důležité informace, jenomže zemská atmosféra propouští jen malou část záření a v omezeném rozsahu vlnových délek. Z hlediska života na Zemi je to dobře, protože jinak by na planetě vše živé zahynulo. Z hlediska vědeckého je to potíž a nezbývá nic jiného než vypustit družici, aby pozorování provedla zcela bez vlivu naší atmosféry.

Vědecké cíle
Velké části vesmíru jsou vyplněny plynem a prachem, který nepropouští viditelné světlo a pro HST zůstávají tyto oblasti úplně skryty. Dalekohled SIRTF dokáže svými citlivými přístroji proniknout i do oblastí, které pro nás byly zatím neviditelné, protože infračervené záření prachem dokáže proniknout. Uvidíme tak do nitra galaxií či do zárodečných mlhovin, ve kterých vznikají nové hvězdy. Dalekohled umožní sledovat i hvězdy na sklonku svého života, protože ty jsou jinak skryty v prachu, který sami vyvrhly. Budeme moci zkoumat organické molekuly nebo hledat planety u cizích hvězd. V centru pozornosti budou jistě i vzdálené galaxie, jejichž pozorování nám pomůže sestavit si správný obrázek o vesmíru jako celku.

O dalekohledu
NASA plánuje životnost dalekohledu na 2,5 roku. Je to podstatně méně než u Hubblova dalekohledu, který pracuje již 13 let, ale k dalekohledu SIRTF nebude možné vysílat servisní lety raketoplánem, jako se to dělá právě u HST. SIRTF sice bude obíhat Slunce spolu se Zemí, ale bude za ní zaostávat o celých 15 milionů kilometrů.

S průměrem zrcadla dalekohledu 85 centimetrů a třemi detektory je největším infračerveným dalekohledem, který kdy byl do vesmíru vypuštěn. První infračervenou družicí vypuštěnou v roce 1983 byla IRAS s průměrem zrcadla 60 centimetrů. Infračervené záření je tepelné a pro zlepšení přesnosti měření musí být detektory dalekohledu chlazeny na co nejnižší teplotu blízkou minus 273 °C, protože jinak by bylo měření rušeno vlastním tepelným zářením dalekohledu. Stejně tak se dalekohled musí vyhnout záření Slunce a Země. Hmotnost dalekohledu se všemi přístroji a slunečními panely je 950 kilogramů. Samotná optika váží jen 50 kilogramů díky nové technologii zrcadel vyrobených z berylia.

Uvážíme-li schopnosti dalekohledu SIRTF, můžeme v příštích letech očekávat řadu převratných vědeckých objevů stejně, jako se to povedlo HST. SIRTF má ambice stát se po HST druhým nejúspěšnějším dalekohledem v historii astronomie.

Zdroj: Sky and Telescope a domovská stránka dalekohledu na Caltech