Kosmonautika

11.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Základna "Marťanů" v Utahu

Základna "Marťanů" neboli Mars Desert Research Station byla uvedena do provozu v poušti severovýchodně od města Hanksville v americkém státě Utah. Základnu ovšem neprovozují bytosti z Rudé planety, ale společnost Mars Society. Tato stanice, stejně jako stanice Flashline Mars Arctic Research Station, která se nachází v Arktidě na kanadském ostrově Devon, slouží jako základna šestičleným týmům vědců, kteří zde žijí týdny až měsíce v relativní izolaci v prostředí podobném tomu, se kterým se setkáme na Marsu. Cílem projektu je příprava lidské výpravy na tuto planetu. Každá ze stanic je válcovou budovou o průměru 8 metrů, se dvěma patry, umístěná na přistávacích vzpěrách. Další struktury, především nafukovací, mohou být k této základní budově připojeny. Obě stanice by měly pomoci při testování a vývoji nástrojů, technologií, strategie průzkumu cizí planety i výběru nejvhodnější konstrukce samotné základny a členů její posádky tak, aby případná lidská výprava na Mars byla co nejvíce efektivní. Vědecké týmy jsou tvořeny z geologů, astrobiologů, inženýrů, konstruktérů, lékařů a dalších profesí.
Zdroj: Space Daily ze dne 8. února
PK

06.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

HESSI konečně letí

O celých 19 měsíců později než bylo původně plánováno, odstartovala na oběžnou dráhu družice High Energy Solar Spectroscopic Imager (HESSI). Do vesmíru ji v večerních hodinách 5. února vylesla raketa Pegasus startující z letounu Lockheed L-1011. Družice HESSI měla původně startovat už v červenci 2000, ale během testování v dubnu 2000 došlo k jejímu vážnému poškození. Start byl později znovu odložen kvůli havárii raketového nosiče při experimentálním letu s letounem X-34. Ovšem ani tentokrát nebylo vše bez problémů a start se podařil až na druhý pokus, protože došlo k přerušení komunikace mezi posádkou letadla a řídícím střediskem. Po vyřešení tohoto problému už vše dále probíhalo podle plánu a tak družice po necelých 10 minutách letu dorazila na oběžnou dráhu. Cílem družice je výzkum slunečních erupcí, nejenergetičtějších procesů ve Sluneční soustavě. Kdyby byla vypuštěna podle původních plánů, mohla zachytit maximum sluneční aktivity v předchozích dvou letech, kdy je těchto erupcí nejvíce. Nyní se předpokládá, že během plánované dvou- až tříleté výpravy zachytí přístroje na její palubě kolem tisíce erupcí. Mohlo jich však být i dvakrát tolik, nebýt zmíněných zpoždění.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 6. února
PK

30.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

EUVE zanikne v zemské atmosféře

Úspěšná astronomická družice Extreme Ultraviolet Explorer (EUVE) zanikne v nejbližších dnech v zemské atmosféře. V současné době je již na jejím samém okraji a každý den klesá o dalších 25 km. Jelikož na palubě sondy není pohonný systém, bude se jednat o zánik neřízený. Družice obíhá kolem Země po dráze se sklonem 28,5 stupně k rovníku, tudíž k jejímu zániku může dojít kdekoliv v pásu kolem rovníku, který sahá na severu k Orlandu na Floridě a na jihu k Brisbane v Austrálii. Pravděpodobnost dopadu trosek do obydlené oblasti je ovšem velmi malá a nejspíš dopadnou do oceánu. Přesnou polohu oblasti dopadu bude možno stanovit až 12 hodin před zánikem. Tato oblast by měla být dlouhá 800 až 1 000 km. Předpokládá se, že většina hmoty z 3 275 kg vážící družice shoří v atmosféře. Přesto však až devět dílů může dopadnout na povrch. Ty jsou vyrobeny z oceli či titanu a váží od 2 do 45 kg. Družice byla vypuštěna v roce 1992 a původně měla pracovat tři roky. NASA její činnost dvakrát prodloužila. Výprava skončila 31. ledna 2001. Družice otevřela nové okno do vesmíru ve vzdálené ultrafialové oblasti spektra a pozorovala více než 1 000 zdrojů v tomto oboru zářících.
Zdroj: NASA Press release 02-16 ze dne 29. ledna
PK

23.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Rekordní let vědeckého balónu

Nový rekord v délce letu zaznamenal nepilotovaný balón NASA nesoucí experiment Tiger, který byl určený k hledání původu kosmického záření. Tento balón plněný héliem oblétl během necelých 32 dnů dvakrát jižní pól a celkem procestoval vzdálenost 14 000 km. Předchozí rekord přitom činil 26 dnů nepřetržitého letu. Během letu bylo pořízeno dvakrát více měření ve srovnání s kterýmkoliv předcházejícím letem. Samotná experimentální aparatura vážila dvě tuny a balón, který ji vynesl do výšky 38 km nad povrchem, byl obrovský. Jeho průměr činil 129 metrů a hmotnost 1 674 kg. Je vyroben z tenkého polyethylenu. Po skončení letu byla experimentální aparatura uvolněna od balónu a přistála na padáku v blízkosti polární stanice McMurdo. Zde také balón k letu odstartoval. Experiment Tiger byl schopný měřit zastoupení těžkých prvků od železa po zirkonium ve zdrojích kosmického záření.
Zdroj: NASA Press release 02-13 ze dne 22. ledna
PK

18.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Galileo v bezpečnostním režimu

Intenzívní záření v těsné blízkosti Jupitera je zřejmě příčinou problémů, které potkaly sondu Galileo v době, kdy se přibližovala k měsíci Io. Podobná situace se opakovala už několikrát v historii. Vysloužilá sonda totiž obdržela 3,5 krát větší celkovou dávku záření, než na jakou byla původně postavena. Současné setkání bylo vůbec posledním, které měl Galileo naplánováno. Zároveň se jednalo o nejbližší průlet kolem některého z měsíců. Sonda se k povrchu Io přiblížila na pouhých 102 km. Vedle sběru vědeckých dat, ke kterému bohužel nedošlo, byla cílem setkání změna dráhy sondy vlivem gravitace. Tento úkol byl samozřejmě splněn bez ohledu na stav sondy. Sonda je nyní na takové dráze, která ji v září 2003 přivede k zániku v atmosféře Jupitera. Vzhledem k tomu, že sonda nemá už příliš mnoho vlastního paliva ke změnám dráhy a udržení antény namířené k Zemi, byla navedena na tuto dráhu dříve, než bude nad ní nadobro ztracena kontrola. Řídící tým se totiž chce vyhnout případnému budoucímu dopadu sondy na povrch měsíce Europa a kontaminaci zdejšího prostředí. Všeobecně se předpokládá, že na tomto měsíci je podpovrchový oceán vody. A tudíž by zde teoreticky mohl existovat i život.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. ledna
PK

16.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

První start roku patří vojákům

První start na oběžnou dráhu v novém roce si připsala nejsilnější americká nepilotovaná raketa Titan 4B. Start se uskutečnil dnes v ranních hodinách našeho času z kosmodromu Cap Canaveral a byl věnován vojenským účelům. Na palubě rakety se totiž nacházela vojenská spojovací družice Milstar 5, která doplní trojici už existujících družic stejného typu. Tyto družice slouží k velmi utajenému přenosu zpráv pro vojenské jednotky a vládní představitele USA po celém světě. Jednalo se o start vskutku miliardový, protože raketa v ceně 453 miliónů dolarů vynesla družici stojící 800 miliónů. Téměř pět tun vážící družici dopravil horní stupeň Centaur na geostacionární dráhu 36 000 km nad rovníkem. Šest a půl hodiny po startu byla družice uvolněna z nákladového prostoru. V následujících měsících proběhne intenzívní testování a poté se družice zařadí do služby. Ačkoliv armáda tají její polohu, z náznaků se obecně vyvozuje, že družice bude pokrývat oblast Evropy.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. ledna
PK

14.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey končí aerobreaking

Kosmická sonda 2001 Mars Odyssey dostala z řídícího střediska příkaz, který ukončil operaci zvanou "aerobreaking", tedy brždění sondy v horních vrstvách atmosféry planety. Sonda na 244 sekund zažehla malé raketové motory, čímž změnila svoji rychlost o 20 m/s a zvýšila oběžnou dráhu o 85 kilometrů nad povrchem. Nyní obíhá kolem Rudé planety po dráze 201 - 500 km vysoké. Během několika následujících týdnů dojde k dalším úpravám této dráhy a výsledkem by měla být kruhová dráha 400 km nad povrchem, s oběžnou dobou dvě hodiny. Během více než dva měsíce trvající operace se sonda 332 krát zanořila do horní vrstvy atmosféry Marsu. Celkové snížení rychlosti odpovídá zážehu raketových motorů, při kterém by se spotřebovalo 200 kilogramů paliva. O tuto hmotnost lehčí sonda tak mohla být na svoji cestu vynesena lehčí raketou Delta 2, místo rakety větší a tím pádem dražší. V průběhu následujícího měsíce bude sonda připravována na zahájení vědeckých operací. K tomu by mělo dojít na konci února.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 11. ledna
PK

02.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Šest letů raketoplánů v roce 2002

Šestici letů mají pro letošní rok naplánovány americké raketoplány Columbia, Endeavour a Atlantis, zatímco Discovery zůstane po celý rok na Zemi a podrobí se důkladné údržbě a kontrole. Raketoplán Columbia, který je vůbec nejstarším z celé flotily, se naopak vrací do služby po delší přestávce věnované jeho modernizaci. Po Atlantis je to druhý z raketoplánů, který je vybaven "skleněným" kokpitem, sestávajícím z 11 barevných obrazovek. Právě Columbia odstartuje nový rok v únoru, kdy se vydá k Hubble Space Telescope. Bude to poprvé po více než dvou letech, kdy cílem raketoplánu nebude kosmická stanice ISS. Cílem čtvrté servisní výpravy ke slavnému dalekohledu bude instalace nové kamery, nových slunečních panelů, nové energetické jednotky a pokus o znovuoživení existujícího infračerveného přístroje. Celkem pět výstupů do volného prostoru bude věnováno splnění těchto úkolů, které by měly opět prodloužit životnost tohoto unikátního astronomického zařízení. Rok 2002 by měl vůbec být bohatý na kosmické procházky. Celkem by se mělo uskutečnit 15 výstupů do volného prostoru z palub raketoplánů a dalších sedm z paluby ISS. Na kosmickou stanici bude v průběhu čtyř letů dopraveno dalších 50 tun součástí a také řada nových experimentů. Ke kosmické stanici se dvakrát vydají Atlantis a Endeavour a kromě již zmíněného nákladu sem dopraví i pátou a šestou stálou posádku. Na polovinu roku je plánován další let Columbie, který nezamíří ke stanici. Bude se jednat o vědeckou výpravu věnovanou výzkumu mikrogravitace. Na palubě raketoplánu bude dvojitý vědecký modul Spacehab se 32 experimenty.
Zdroj: NASA Press release ze dne 31. prosince
PK

29.12.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Sbohem, Deep Space 1

11.12.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Stovka startů Delty II

Při jubilejním stém startu vynesla raketa Delta II na oběžnou dráhu dvě vědecké družice. Raketa odstartovala z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii v pátek v 16:07 našeho času, aby 55 minut poté uvolnila na požadovanou oběžnou dráhu družici Jason-1. Dvě hodiny a pět minut po startu se na vlastní oběžnou dráhu dostala i druhá družice TIMED. Jason-1 je společným francouzsko-americkým projektem určeným k dlouhodobému monitorování světového oceánu a jeho vlivu na klimatické změny. Družice naváže na činnost francouzské, dnes už stárnoucí družice TOPEX/Poseidon, která tuto činnost provádí už devět let. Nová družice se bude pohybovat po stejné dráze jen o 60 sekund napřed. Po dobu devíti měsíců budou společně sledovat stejné oblasti, aby bylo možné data z Jason-1 kalibrovat a byla zachována kontinuita dat. Zatímco TOPEX měří hladinu oceánu s přesností 5 cm, Jason by měl být dvakrát přesnější. Družice TIMED je naopak určena pro studium nejvrchnějších vrstev zemské atmosféry, které jsou nedostupné pro letadla a balóny, protože jsou příliš vysoko a pro družice jsou zase příliš nízko. Jedná se o výšky od 100 do 180 km nad Zemí. Díky pokroku v technologiích dálkového průzkumu bude schopna nová družice studovat jevy v těchto výškách z dráhy ležící 620 km nad zemským povrchem. Ze stovky startů rakety Delta II bylo celých 98 úspěšných. První se uskutečnil v roce 1989.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 7. prosince
PK

06.12.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Střídání stráží na ISS

Pobyt současné stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) se pomalu blíží ke konci. Frank Culbertson, Vladimír Děžurov a Michail Tjurin budou po 126 dnech na palubě vystřídáni trojicí Jurij Onufrienko, Daniel Bursch a Carl Walz. Ti jsou v současné době na cestě ke kosmické stanici. Raketoplán Endeavour, který je veze, totiž odstartoval v noci ze středy na čtvrtek (5./6.) po několika odkladech způsobených problémy na ISS a poté špatným počasí na Floridě. Ke spojení obou těles by mělo dojít v noci z pátka na sobotu. Posádku raketoplánu dále tvoří jeho velitel Dominic Gorie, pilot Mark Kelly a letový inženýři Daniel Tani a Linda Godwin. Raketoplán dopraví i několik tun vybavení a zásob, například čerstvé jídlo, oděvy a také pětioktávové elektronické piáno. Astronaut Walz slíbil občasné koncerty z vesmíru. Na palubě jsou dále symbolické suvenýry, které budou po návratu věnovány pozůstalým obětí teroristických útoků 11. září. Jedná se o šest tisíc amerických vlaječek o rozměrech 10 x 15 cm. Dále je přibalena velká americká vlajka, která byla nalezena v troskách WTC, vlajka námořní pěchoty nalezená v Pentagonu a další vlajka z Pensylvánie, která v inkriminované době vlála, a hasičské i policejní symboly vzpomínající příslušníky těchto sborů, kteří zahynuli při záchranných pracích ve zřícených budovách. Start raketoplánu se uskutečnil za velmi přísných bezpečnostních opatření. Ve vzduchu byly například stíhačky, které nepustily žádné jiné letadlo do okruhu téměř 60 km od kosmodromu. Uzavření přístupových cest způsobilo výrazné snížení počtu diváků startu.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 5. prosince
PK

04.12.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Progress pevně připojen

Během neplánovaného výstupu do volného prostoru vyřešila dvojice kosmonauté Vladimír Děžurov a Michail Tjurin problém se spojením zásobovací lodě Progress s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Nákladní loď se se stanicí spojila minulou středu. Spojení ovšem nebylo dokonalé, něco zabránilo osmi západkám pevně přichytit loď ke stanici. Ukázalo se, že problém způsobilo gumové těsnění spojovací sondy z předchozí nákladní lodě, které uvázlo ve spojovacím mechanismu a bránilo dokonalému přilnutí. Ruští kosmonauté během výstupu překážející těsnění rozřezali a odstranili, což umožnilo následné pevné spojení obou kosmických těles. Vadné těsnění bude vráceno zpět na Zemi, aby mohla být provedena jeho analýza. Kosmická vycházka trvala 2 hodiny a 46 minut, což bylo o téměř tři hodiny méně než se původně plánovalo. Velitel kosmické stanice Frank Culbertson sledoval výstup z paluby ISS. Problém se spojením nákladní lodi vedl ke zpoždění startu amerického raketoplánu Endeavour, který přiveze novou, v pořadí již čtvrtou stálou posádku ISS. Poté, co pevné spojení Progressu a ISS dalo zelenou pro start raketoplánu, postavilo se proti nepříznivé počasí. Start je momentálně odložen na středu 23:19 SEČ.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 3. prosince
PK

29.11.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Sto tisíc snímků MGS

Mars Global Surveyor (MGS) odstartoval ze Země 7. října 1996 a téměř přesně pět let poté, tj. 5. října 2001, odeslal zpět 100000. snímek rudé planety. Na oběžné dráze Marsu operuje od 12. září 1997. Počet snímků i množství dat už velmi výrazně přesáhlo čísla, kterých dosáhly například slavné sondy Viking 1 a 2. Ty v letech 1976 až 1980 poslaly dohromady na Zemi přibližně 55000 obrázků a celkem 70 GB dat. Objem dat pořízených kamerou MOC (Mars Orbital Camera) na sondě MGS už dosáhl hodnoty 163 GB po dekomprimaci. Jubilejní snímek zachycuje oblast Cyane Sulci, což je skupina horských hřebenů nacházejících se severovýchodně od hory Olympus Mons. V atmosféře planety jsou stále ještě patrné dozvuky několika obřích prachových bouří, které zasáhly Mars v období mezi červencem a říjnem. Snímek je proto méně kontrastní. Zaznamenaná oblast má průměr kolem 1,5 km.
Zdroj: Malin Space Science Systems ze dne 20. listopadu
PK

12.11.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Výprava k Plutu dostala zelenou,

zatímco záchranný člun pro kosmickou stanici prozatím ne. Americký Kongres schválil rozpočet kosmické agentury NASA pro příští rok. NASA dostane 14,8 miliardy dolarů, což je o 0,5 miliardy více než v roce letošním. Američtí zákonodárci přímo určují, na které projekty budou schválené prostředky věnovány. Dostalo se tak na vědeckou i laickou veřejností požadovanou výpravu k Plutu, jediné planetě, kterou zatím nenavštívila žádná kosmická sonda. V roce 2002 dostane tento projekt 30 miliónů dolarů na výběr vhodného návrhu a začátek jeho realizace. Zato nejistý stav financování Mezinárodní kosmické stanice způsobený překročením nákladů způsobil, že v rozpočtu se nepočítá se zahájením konstrukce záchranného člunu pro šestičlennou posádku. Kongres rozhodl, že toto by bylo v současné situaci předčasné. Tento člun společně s obytným modulem, který zatím také nedostal prostředky, je nezbytný pro další rozšíření kosmické stanice tak, aby na ní mohla pracovat šestičlenná posádka. Z dosavadní tříčlenné posádky je totiž úsilí 2,5 člena věnováno řízení a údržbě stanice a na vědecké experimenty, jeden z hlavních cílů výstavby stanice, tak prozatím nezbývá příliš času.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 8. listopadu
PK

02.11.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

První snímek Marsu z Odyssey

Vědci jsou velmi spokojeni s prvním snímkem v infračerveném oboru spektra, který pořídila sonda Mars Odyssey po uvedení na oběžnou dráhu kolem Marsu. Na snímku je zachycena oblast jižní polokoule, kde v současné době panuje pozdní jaro. Jižní polární čepička o průměru 900 km, tvořená ledem oxidu uhličitého, je na snímku zřetelně viditelná jako kruhová oblast o teplotě -120 C. S nastávajícím létem na jižní polokouli se její průměr bude postupně zmenšovat. Dále jsou na snímku viditelná oblaka chladného vzduchu pronikajícího od polární čepičky do oblasti teplejšího vzduchu dále od pólu. Snímek byl pořízen v rámci kalibračních a testovacích procedur a ukazuje noční teploty na Marsu. Demonstruje také schopnost nočního vidění kamery, tedy možnost pozorovat Mars v době, kdy je na jeho povrchu tma. Sonda jej pořídila v době, kdy se nacházela ve vzdálenosti 22 000 km od povrchu. Snímek zachycuje pás o délce více než 6 500 km, od jednoho okraje kotouče planety k okraji druhému. Nejlepší rozlišení snímku je 5,5 km na jeden obrazový element. Až bude sonda na kruhové dráze s výškou 400 km nad planetou, slibují si vědci možnost zachytit mnohem více detailů, mezi nimi například i případné "horké" prameny, tedy místa, kde by byla voda velmi blízko pod povrchem.
Zdroj: JPL Press release ze dne 31. října
PK

30.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Maličké buldozery pro Mars

Odborníci v JPL/NASA vyvíjejí pro budoucí výpravy na Mars maličké rovery, miniaturní verze reálných buldozerů a nákladních vozidel, které se budou podílet na výzkumu této planety. Každý rover o hmotnosti pouhých 3,6 kg je vybaven lopatkou na dvojici ramen, která bude sloužit k odběru půdy a nakládání materiálu na korbu roveru. V případě jeho převrácení bude použita i pro návrat do původní polohy. Předpokládá se, že tato vozidla budou pracovat ve skupinách a vytvoří virtuální komunikační síť v okolí centrální řídící věže. Ta bude vybavena stereokamerou, která bude poskytovat pohled na okolní terén. Reflektor na této věži bude sloužit k přesměrování slunečního záření na jednotlivé rovery, aby mohly být poháněny sluneční energií i v případě, že budou pracovat pod úrovní okolního terénu. V současné době existují čtyři prototypy těchto vozidel a provádějí se s nimi experimenty, které mají za cíl určit jejich optimální velikost. Skupiny těchto roverů budou provádět detailní výzkum zajímavých míst na povrchu planety, například míst s výskytem vody, vrstev vodního ledu či podzemních rezervoárů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 29. října
PK

29.10.2001 00:00 Karel Mokrý Kosmonautika

Havaroval vrtulník s Cernanem a Remkem

28.10.2001 v 14:50 havaroval vrtulník s Cernanem a RemkemVrtulník havaroval při nouzovém přistání u Okrouhlé nedaleko Milevska na Písecku.Při nehodě nikdo nezahynul, zranění utrpěli údajně pouze čtyři členové posádky; Cernan s Remkem byli přesto převezeni do nemocnice na pozorování."Při přistávání vrtulníku došlo z dosud nezjištěných příčin k náhlému poklesu výkonu motoru a v důsledku toho k tvrdému přistání do terénu, při kterém byl vrtulník poškozen."
Zdroj: ČTK

29.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

ISS je rok obydlená

Celý rok nepřetržité přítomnosti posádky završí 2. listopadu Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Během uplynulých dvanácti měsíců se rozrostla více než dvojnásobně. V době příletu první stálé posádky to byl 70 tun vážící objekt s vnitřním prostorem srovnatelným s malým bytem, zatímco nyní se na oběžné dráze pohybuje 150tunový obr s objemem vnitřního prostoru třípokojového bytu. Na kosmické stanici pobývalo během uplynulého roku devět členů posádek, z toho pět Rusů a čtyři Američané. Dalších 79 astronautů či kosmonautů zahrnujících muže i ženy celkem šesti národů kosmickou stanici krátkodobě navštívilo. 14x během roku přiletěla ke stanici další kosmická loď. Od loňského listopadu ke kosmické stanici přibyl dosud nejrozsáhlejší systém slunečních panelů, americká laboratoř Destiny, kanadský manipulátor CanadaArm2 a dvojice přechodových komor podporující americké i ruské skafandry. Tyto moduly byly připojeny v průběhu celkem 18 výstupů posádek do volného kosmického prostoru.
Zdroj: NASA Press release 01-205 ze dne 25. října
PK

24.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey je na dráze kolem Marsu!

Spojené státy se vrátily na Mars, tak začíná dnešní tiskové prohlášení JPL/NASA oznamující úspěšné navedení kosmické sondy 2001 Mars Odyssey na oběžnou dráhu kolem této planety. Dvacetiminutový zážeh hlavního motoru kosmické sondy provedený dnes v ranních hodinách našeho času snížil rychlost sondy natolik, že ji gravitační pole planety bylo schopno zachytit na oběžnou dráhu. Podle prvních zpráv obdržených z blízkosti Marsu se zdá, že vše proběhlo přesně podle plánu. Pozemský řídící tým v současné době analyzuje informace odeslané sondou, aby zjistil v jakém je stavu a přesně určil její dráhu. V pátek 26. října poté bude zahájen tříměsíční proces tzv. aerobreakingu, tedy brždění sondy o horní vrstvy atmosféry planety, jehož cílem bude postupná změna současné dlouhé, velmi protáhlé dráhy na dráhu kruhovou ve výšce 400 km nad povrchem a oběžnou dobou 2 hodiny. Ačkoliv je přechod na dráhu kolem planety nejkritičtější fází letu, jsou si členové pozemského týmu vědomi, že je čeká ještě hodně práce. Aerobreaking totiž vyžaduje neustálou pozornost a nutnost reagovat na změny v atmosféře planety. Ovšem již nyní je velmi nadějné, že fiasko předchozých výprav k Marsu, které skončily těsně po příletu k planetě, by se opakovat nemělo.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. října
PK

23.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Francouzská návštěva na ISS

Ve 12:44 letního středoevropského času se spojila kosmická loď Sojuz s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Její posádku tvoří Rusové velitel Viktor Afanasjev a letový inženýr Konstantin Kozejev a Francouzka Claudie Haignere. Ta je sice trénována též jako velitel lodi Sojuz, ale na této výpravě působí ve funkci druhého letového inženýra. Zatímco Afanasjev (4. let do vesmíru) a Haignere (ve vesmíru podruhé) už v minulosti navštívili stanici Mir, Kozejev je úplným nováčkem kosmických letů. Hlavním cílem této výpravy je dopravit novou záchrannou loď Sojuz ke kosmické stanici, protože Sojuz v současnosti k ISS připojený se blíží konci své půlroční záruční lhůty. Hosté pobudou na ISS osm dnů a poté se vrátí na Zemi právě v této kosmické lodi. Francouzská kosmonautka je první Evropankou, která ISS navštívila. Její přítomnost na palubě je výsledkem komerčního kontraktu mezi francouzskou kosmickou agenturou CNES a Ruskem. Mezi její další úkoly patří provedení řady vědeckých experimentů. Nový Sojuz odstartoval na cestu k ISS v neděli 21. října.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 23. října
PK

předchozí 1 …68 69 70 71 72 73 74 …82 následující