Zcela netradiční a přitom velmi elegantní metodu k průzkumu vnitřní struktury Jupiterova měsíce Europa navrhuje americký oceánolog z MIT. Místo vypravení nákladné sondy, která by se provrtala skrz ledovou kůru, by mohlo stačit vysadit na povrchu tohoto měsíce "elektronické ucho".
ESA v příštích letech utratí 50 milionů euro projekt sond nové generace. Ty budou levnější a chytřejší. Plán je založen na komponentách použitelných pro různé sondy. Nové sondy se tedy nebudou připravovat od nuly, ale základní sytémy budou připraveny.
Evropská kosmická agentura ESA dnes z kosmodromu Baikonur (Kazachstan) vypustila družici Integral. Jde o prvníastrofyzikální družici evropské kosmické agentury ESA s českou účastí
Hlavními přístroji jsouSpektrometr SPI,Gama teleskop - Imager IBIS, rentgenový monitor JEM-X aOptická Monitorovací Kamera OMC.Podrobnosti naleznete v článcíchINTEGRAL a Česká republika (1),INTEGRAL a Česká republika (2),INTEGRAL a Česká republika (3).
Zdroje: ESA news,Europe opens a window onto a violent Universe
 |
| Oběžná dráha družice INTEGRAL |
Druhou hlavní oblastí, kterou se na projektu INTEGRALaktivně podílíme, je ISDC, tedy INTEGRALScience Data Centre (Vědecké středisko projektuINTEGRAL) umístěné poblíž Ženevské observatořeve Versoix, Švýcarsko. Toto důležité centrum jeprovozováno konsorciem významných evropskýchvědeckých ústavů, k nimž patří i ASÚ AV ČRv Ondřejově.
ISDC je střediskem, ve kterém budou telemetrická data z družice zpracována až na úroveňumožňující jednotlivým vědeckým pracovníkům uživatelům - jejich vědeckou interpretaci. To znamenánapříklad plnou korekci vůči technickýmpřístrojovým vlivům a efektům a základní standardnívědecké procesy a analýzy. ISDC také zajistíarchivaci dat a zabezpečí jejich zpřístupněnívědecké světové komunitě.
 |
| Palubní vědecké přístroje na družici INTEGRAL |
17. října 2002 vynese ruská družice Proton z kosmodromu Bajkonurdo vesmíru čtyřtunový kolos - astrofyzikální družici INTEGRALEvropské kosmické agentury ESA. Na projektu se kromě ESA podílejí také USA, Rusko,Česká Republika a Polsko. Česká republika participuje na základě dohody o spoluprácimezi vládou ČR a ESA a dohody o účasti ČR na vědeckém experimentálním vývojovémprogramu ESA PRODEX.
Ruská kosmická agentura Rosaviakosmos a ruský televizní kanál TV1 spojily síly a připravily novou televizní soutěž. Vítěz získá letenku na mezinárodní kosmickou stanici ISS.
Ve dnech 4. až 10. října 2002 probíhá již potřetí Světový kosmický týden, vyhlášený r. 1999 Valným shromážděním OSN jako každoroční oslava přínosu výzkumu a využívání kosmického prostoru celému lidstvu. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 byla vypuštěna první umělá družice Země Sputnik 1 a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.
Podrobnosti uvádí server idnes.cz
Zítra odstartuje dlouho odkládaný let raketoplánu Atlantis. Start byl odkláán od Června, kdy byla objevena závada na palivovém systému. Na přídavné palivové nádrži bude připevněna kamera snímající start raketoplánu. Tento záznam bude vysílán na NASA TV. Kamera začne snímat zedm vteřin před startem. Po osmi minutách se nádrž s kamerou oddělí od raketoplánu a shoří v atmosféře.
Posádka raketoplánu připevní další část nosníku na ISS. Sekce obsahuje chladicí zařízení pro stanici.Přesný čas startu není z bezpečnostních důvodů zveřejněn. Start proběhne v období 18:00 - 22:00 UT.
Podle Douglase Adamse a jeho známé knihy Stopařův průvodce po Galaxii je vesmír veliký. Přesto se zdá, že v těsném okolí Země není dostatečně veliký. V Prosinci 2001 postrčil raketoplán ISS od odhozeného přídavného motoru staré ruské rakety, který ohrožoval ISS. Množství vesmírného nepořádku je stále větším problémem.
Nový vesmírný dalekohledu bude pojmenován po James E. Webb, správci NASA v počátcíchprogramu Apollo. Vypuštění nového teleskopu v ceně $824.8 milionů dolarů je plánováno na rok 2010.
Sonda bude vypuštěna do výšky 940 000 mil (1 512 783 km) a stabilizovaná v Lagrangeově bodu 2- oblasti ve vesmíru, kde se vyrovnává gravitační působení Země a Slunce.
17. července se na internetu objevily články (CNN, NASA), kdebylo nesprávně uvedeno, že mise Genesis byla první,krerá použila gravitační dálnici v slunečním systému. Ta bylapopsána v textu "meziplanetární dálnice". Následující upravenátisková zpráva NASA uvádí na pravou míru uvedené skutečnosti a přidává historické pozadí.
Dálnice slunečním systémem se podobá rozsáhlému poli rozsáhlých tunelů a potrubí okolo Slunce a planet, jak bylo předpovězeno inženýry z NASA JPL. Dálnice může snížit množství potřebného paliva pro budoucí mise.
Nasa prodlouží kontrakt se Smithsonian Astrophysical Observatory v Cambridge, Massachussets do srpna 2003 na poskytování vědecké podpory rentgenové observatoři Chandra. Ta je jedním z velkých přístrojů, které pomáhají porozumět struktuře a vývoji Vesmíru.
NASA vybrala další dva malé satelity v rámci programu SMEX (Small Explorer). Tyto satelity jsou určené k detekci skryté hmoty ve vesmíru a k pozorování vysoké oblačnosti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4