Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Staňte se kosmonautem!

Staňte se kosmonautem!

Ruská kosmická agentura Rosaviakosmos a ruský televizní kanál TV1 spojily síly a připravily novou televizní soutěž. Vítěz získá letenku na mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Soutěžící budou podrobeni lékařské prohlídce. Dva vítězové soutěže se zúčastní výcviku v Hvězdném městečku. Na základě výsledků bude jeden z nich vybrán jako člen posádky lodě Sojuz a stráví týden v Ruské části ISS. Televizní diváci budou moci v reálném čase sledovat jeho přípravu ke startu. Vítěz se stane třetím členem ruské posádky vyslané k ISS v říjnu 2003.

Rosaviakosmos obdržel množství nabídek ke spolupráci včetně západních televizních stanic. Nejlepší podmínky nabídl TV1. Podrobnosti nebyly uvedeny. Soutěž by měla probíhat i v následujících letech, nebylo však zvěřejněno, kdo bude platit náklady na start.


Po prvním turistovi následují další

Agentura Rosaviakosmos poprvé rozvířila vody loňský rok, kdy si jako první nechala zaplatit za cestu turisty. Cesta jednoho turisty zaplatí téměř všechny výlohy na start.

Americký obchodník Denis Tito se stal v roce 2001 prvním kosmickým turistou. Jihoafrický podnikatel Mark Shuttleworth ho následoval minulý duben. Oba za cestu zaplatili 20 milionů dolarů.Americká popová hvězda Lance Bass se měl stát třetím vesmírným turistou, ale jeho cesta byla minulý měsíc zrušena, neboť včas nezaplatil.

Titova cesta zvýšila napětí mezi Ruskem a USA. V NASA panoval strach o stanici - nezkušený turista by mohl stanici ohrozit. Shuttleworthova cesta již proběhla téměř bez připomínek.

Ruský kosmický program nutně potřebuje peníze na starty lodí Sojuz, které jsou na ISS využívány jako záchranná plavidla a jsou nezbytné k zajištění trvalé obyvatelnosti stanice.

ISS je obývána od roku 2000. Stavěna je ve spolupráci Ruska, USA za přispění Evropy, Kanady a Japonska.Reuters,




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »