Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  INTEGRAL - první družice Evropské kosmické agentury ESA s českou účastí

INTEGRAL - první družice Evropské kosmické agentury ESA s českou účastí

17. října 2002 vynese ruská družice Proton z kosmodromu Bajkonurdo vesmíru čtyřtunový kolos - astrofyzikální družici INTEGRALEvropské kosmické agentury ESA. Na projektu se kromě ESA podílejí také USA, Rusko,Česká Republika a Polsko. Česká republika participuje na základě dohody o spoluprácimezi vládou ČR a ESA a dohody o účasti ČR na vědeckém experimentálním vývojovémprogramu ESA PRODEX.

Přímá účast Astronomického ústavu AV ČR (ASÚ AV ČR) v projektu znamená především pro mladou nastupující generaci českých astrofyziků unikátní možnost zapojení do velkého mezinárodního vědeckého programu a vyhodnocení získaných dat (za účast na přípravě projektu získáváme práva na data).

Účastníme se palubního experimentu OMC (Optical Monitoring Camera, Optická monitorovací kamera) a práce vědeckého střediska ISDC (INTEGRAL Science and Data Center) ve Versoix, Švýcarsko, které provozuje konsorcium evropských ústavů včetně ASÚ AV ČR. Rovněž se podílíme na pozemních experimentech, které podpoří a doplní výzkumy z paluby družice - jde například o robotický dalekohled BART na Ondřejovské observatoři.Hlavní část české skupiny projektu INTEGRAL představují pracovníci oddělení astrofyziky vysokých energií v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Kromě nich se na projektu INTEGRAL v ČR podílejí Elektrotechnická fakulta ČVUT, Přírodovědecká fakulta Masarykovy university v Brně a studenti MFF UK v Praze.

INTEGRAL (International Gamma-Ray Astrophysics Laboratory - Mezinárodní laboratoř pro astrofyziku záření gama) patří ke klíčovým programům ESA i evropské astrofyziky. Družice přispěje k řešení největších záhad současné astrofyziky. Její čtyři palubní přístroje budou studovat vzdálené kosmické objekty v oborech gama, rentgenového a viditelného záření, s těžištěm v oboru gama. Gama záření je ještě energetičtější než rentgenové záření používané například v lékařské praxi. Zemská atmosféra funguje naštěstí jako bezpečný štít proti tomuto pronikavému a pro člověka nebezpečnému kosmickému záření. To ovšem znamená, že záření gama můžeme sledovat jen z družic.

INTEGRAL je dosud nejcitlivější kosmickou gama observatoří v historii, která nám poskytne unikátní data o nejenergetičtějších a nejexotičtějších procesech ve vesmíru. Očekáváme, že posune obzor našeho poznání například v oblasti největších kosmických explozí a uvolňování energie ve vesmíru, vzniku chemických prvků, černých děr a dalších exotických objektů v naší galaktické soustavě Mléčné dráze i v jejím okolí a ještě mnohem dále, ve velmi vzdálených galaxiích a na samé hranici pozorovatelného vesmíru.

Informace:
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, fax 323 620263,
RNDr. René Hudec, CSc., rhudec@asu.cas.cz, tel. 323 620128, 737 137396,
Mgr. Martin Jelínek mates@asu.cas.cz, tel. 323 620142, 602 105255.
http://www.esa.int/export/esaMI/Integral/
Vyřizuje: Božena Matoulková, e-mail: matoulkova@kav.cas.cz , tel: 221 403 438

Zdroj:
Tiskový odbor Akademie věd ČR
Národní tř. 3, 110 00 Praha 1
http://www.kav.cas.cz/press
E-mail: tisk@kav.cas.cz




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



45. vesmírný týden 2026

45. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2026. Měsíc mění fázi od nedělní poslední čtvrti do novu, který nastane v pondělí 9. listopadu. Večer je vidět Saturn a slabší Uran a Neptun. Ráno 2. a 3. 11. nastanou pěkné konjunkce Měsíce s Marsem, Jupiterem a Regulem.  7. 11. ráno bude tenký srpek nízko u Venuše a hvězdy Spica. Slunce je zatím klidné. Před 120 lety se narodil Fred Whipple, autor výroku, že komety jsou něco jako špinavé sněhové koule.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »