Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový vesmírný dalekohled bude pojmenován po James E. Webb

Nový vesmírný dalekohled bude pojmenován po James E. Webb

Nový vesmírný dalekohledu bude pojmenován po James E. Webb, správci NASA v počátcíchprogramu Apollo. Vypuštění nového teleskopu v ceně $824.8 milionů dolarů je plánováno na rok 2010.

Sonda bude vypuštěna do výšky 940 000 mil (1 512 783 km) a stabilizovaná v Lagrangeově bodu 2- oblasti ve vesmíru, kde se vyrovnává gravitační působení Země a Slunce.

Před slunečním zářením bude sonda chráněna ochranným štítem o velikosti tenisového kurtu. Ten umožní trvale udržovat teplotu dalekohledu na -370 stupních. To zvýší citlivost snímačů v infračervené oblasti spektra.

Průměr primárního zrcadla bude minimálně 20 stop (610 cm) - více než dvojnásobek zrcadla HST - 8 stop (244 cm). Větší zrcadlo společně se stabilním umístěním umožní zkoumat vesmír mnohem hlouběji než HST.

Zrcadlo Webbova dalekohledu bude během startu a dvouměsíční cesty do Lagrangeova bodu 2 rozdělené a přeložené. Po dosažení konečného umístění vyšlou operátoři signál a zrcadlo se rozloží a zapadne na své místo.

Na palubě budou tři základní snímače, všechny připravené k shromažďování snímků vesmíru v infračervené části spektra. To umožní získávat informace o formování hvězd a galaxií několik set milionů let po velkém třesku.

O prvních galaxiích vytvořených po velkém třesku, teoretickém počátku vesmíru před 14 miliardami let, se předpokládá, že jsou pozorovatelné pouze v infračerveném světle.

Webb se bude také věnovat zkoumání tvorby planet a hledání tmavé hmoty, tajemné, nepozorovatelné hmoty, o které se předpokládá, že tvoří 90% hmoty ve vesmíru.

James E. Webb byl druhým správcem NASA, od 14. února 1961 do 7. října 1968. Během této doby probíhaly první pokusy o stavbu raket a vyslání člověka do vesmíru.

Když opouštěl své místo, NASA byla těsně před vysláním člověka na Měsíc - Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969, jen několik měsíců po jeho odchodu do penze. Webb také řídil rozsáhlý program automatických sond zkoumajících ostatní planety.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »