Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový vesmírný dalekohled bude pojmenován po James E. Webb

Nový vesmírný dalekohled bude pojmenován po James E. Webb

Nový vesmírný dalekohledu bude pojmenován po James E. Webb, správci NASA v počátcíchprogramu Apollo. Vypuštění nového teleskopu v ceně $824.8 milionů dolarů je plánováno na rok 2010.

Sonda bude vypuštěna do výšky 940 000 mil (1 512 783 km) a stabilizovaná v Lagrangeově bodu 2- oblasti ve vesmíru, kde se vyrovnává gravitační působení Země a Slunce.

Před slunečním zářením bude sonda chráněna ochranným štítem o velikosti tenisového kurtu. Ten umožní trvale udržovat teplotu dalekohledu na -370 stupních. To zvýší citlivost snímačů v infračervené oblasti spektra.

Průměr primárního zrcadla bude minimálně 20 stop (610 cm) - více než dvojnásobek zrcadla HST - 8 stop (244 cm). Větší zrcadlo společně se stabilním umístěním umožní zkoumat vesmír mnohem hlouběji než HST.

Zrcadlo Webbova dalekohledu bude během startu a dvouměsíční cesty do Lagrangeova bodu 2 rozdělené a přeložené. Po dosažení konečného umístění vyšlou operátoři signál a zrcadlo se rozloží a zapadne na své místo.

Na palubě budou tři základní snímače, všechny připravené k shromažďování snímků vesmíru v infračervené části spektra. To umožní získávat informace o formování hvězd a galaxií několik set milionů let po velkém třesku.

O prvních galaxiích vytvořených po velkém třesku, teoretickém počátku vesmíru před 14 miliardami let, se předpokládá, že jsou pozorovatelné pouze v infračerveném světle.

Webb se bude také věnovat zkoumání tvorby planet a hledání tmavé hmoty, tajemné, nepozorovatelné hmoty, o které se předpokládá, že tvoří 90% hmoty ve vesmíru.

James E. Webb byl druhým správcem NASA, od 14. února 1961 do 7. října 1968. Během této doby probíhaly první pokusy o stavbu raket a vyslání člověka do vesmíru.

Když opouštěl své místo, NASA byla těsně před vysláním člověka na Měsíc - Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969, jen několik měsíců po jeho odchodu do penze. Webb také řídil rozsáhlý program automatických sond zkoumajících ostatní planety.




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2019

49. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, Jupiter rychle mizí. Ráno je vidět Merkur a Mars. Na ISS má proběhnout další výstup k AMS-02 a měly by k ní startovat dvě zásobovací lodi. Před 380 lety byl pozorován první přechod Venuše přes sluneční kotouč.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »