Kosmonautika

12.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Columbia je zpátky na Zemi

Dnes v 10:33 SEČ přistál na Floridě raketoplán Columbia po velmi úspěšném letu věnovaném modernizaci HST. Během pěti výstupů do volného kosmického prostoru splnili astronauté všechny naplánované úkoly. Mimo raketoplán strávili celkem 35 hodin a 55 minut, čímž překonali rekord při jednotlivém letu raketoplánu o 29 minut. Během všech čtyř servisních výprav k dalekohledu uskutečnilo 14 astronautů dohromady 18 výstupů v celkové délce 129 hodin a 10 minut. Nynější výprava stála 172 miliónů dolarů, v čemž samozřejmě není započítána cena letu raketoplánu. Pátá a poslední výprava se k HST vydá v roce 2004.
Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK

08.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Dalekohled dostal novou kameru

Během čtvrtého výstupu do volného kosmického prostoru nainstalovali astronauté James Newman a Michael Massimino do Hubbleova dalekohledu nový vědecký přístroj, kterým je tzv. Advanced Camera for Surveys (ACS). Z dalekohledu naopak odebrali v současné době už nepoužívaný přístroj Faint Object Camera (FOC). FOC byl vůbec posledním přístrojem, který byl na palubě dalekohledu od jeho vypuštění. Zároveň to byl také poslední přístroj, který používal korekční aparaturu COSTAR. Ta bude z dalekohledu odstraněna při příštím servisním letu. O rozměrech telefonní budky a vážící téměř 400 kg ACS za 75 miliónů dolarů má dvakrát lepší rozlišení a pětkrát vyšší citlivost než součásná WFPC-2. Předpokládá se, že za prvních 18 měsíců činnosti bude tato nová kamera schopna detekovat více slabých hvězd a galaxií než bylo dosud zaznamenáno všemi dosavadními přístroji na dalekohledu. Na slavný snímek Hubble Deep Field, který kamera WFPC-2 pořizovala celkem deset dnů, by kameře ACS stačily dny dva. FOC, kterou poskytla Evropská kosmická agentura, se stala nejdéle používaným přístrojem v kosmickém prostoru, který bude navrácen zpět na Zemi. Pokud raketoplán přistane podle plánu 12. dubna, stráví FOC ve vesmíru 4340 dnů. Tato kamera si připsala řadu úspěchů, jmenujme například první snímek atmosféry jiné hvězdy (Betelgeuze), první snímek detailů na povrchu planety Pluto, objev pohybu materiálu ve výtrysku z galaxie M87 a mnoho dalších.
Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK

07.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

"Elektrikářské" práce na HST úspěšné

Raketoplán Columbia zachytit HST v neděli a hned v pondělí začala série výstupů astronautů do volného prostoru. První tři vycházky byly věnovány "elektrikářským" pracem. V pondělí byl vyměněn jeden sluneční panel, v úterý následoval druhý a ve středu přišla na řadu nejobtížnější operace - výměna centrální energetické jednotky dalekohledu. S tou prací se při konstrukci dalekohledu nepočítalo. Astronauté museli ve velmi stísněných podmínkách odpojit 36 konektorů, aby mohli starou jednotku odebrat z dalekohledu. Přístroj o hmotnosti 80 kg sloužil k zásobování všech systémů dalekohledu elektrickou energií. Proto musel být dalekohled poprvé v historii zcela "vypnut". Všechny práce bylo nutné provést během jednoho dne, aby nedošlo k poškození přístrojů vlivem nízké teploty na oběžné dráze. Jisté riziko tedy tato operace přinesla, ale byla nutná. Stará jednotka utrpěla pobytem v kosmickém prostoru a hrozilo nebezpečí selhání, které by pro dalekohled bylo fatální. Operátoři tedy zvolili "menší zlo". Práce proběhly velmi hladce a dalekohled byl znovuoživen už s novou jednotkou. Nová jednotka společně s novými slunečními panely umožní astronomům vůbec poprvé v historii simultánní pozorování se všemi přístroji dalekohedu.
Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK

06.03.2002 00:00 Luděk Vašta Kosmonautika

Pioneer 10 stále žije

V pátek 1. března byl vyslán signál z Goldstone (Kalifornie) k sondě Pioneer 10. O 22 hodin později zachytili odpověď 70m anténou v Madridu (Španělsko). V současnosti je sonda odSlunce vzdálena 79,86 AU (asi 11,95 mld. km) a letí rychlostí 12,24 km/s (asi 44 tisíc km/hod). Sonda Pioneer startovala před 30 lety, 2. března 1972.
Zdroj: Space Projects ze dne 5. března
LV

01.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Vzhůru k dalekohledu!

Ve 12:22 středoevropského času odstartoval z kosmodromu Cap Canaveral raketoplán Columbia mířící k Hubbleově kosmickému dalekohledu (HST). Po 8,5 minutách dosáhl oběžné dráhy a následující dva dny bude kosmický dalekohled stíhat, aby jej posléze zachytil. Cílem sedmičlenné posádky bude zásadní modernizace kosmického dalekohledu. Po technické stránce bude dalekohled vybaven novými slunečními panely a napájecí jednotkou, vyměněn bude rovněž jeden z gyroskopů, který je mimo provoz. Z vědeckých přístrojů je největší pozornost věnována výměně dnes už nepoužívané Faint Object Camera za novou Advanced Camera for Surveys. Kromě toho je v plánu instalace nového chladícího systému infračerveného spektrografu NICMOS. Za řízením raketoplánu sedí velitel Scott D. Altman (3. let do vesmíru) a pilot Duane G. Carey (letí poprvé). Dvojice astronautů John M. Grunsfeld (4. let), Richard M. Linnehan (3. let) a James H. Newman (4. let), Michael J. Massimino (poprvé) vystoupí celkem pětkrát do volného prostoru, aby provedly naplánované úkoly. Náročností těchto výstupů do volného kosmického prostoru je výprava považována za jednu z nejsložitějších v historii letů raketoplánů. Poslední členkou posádky je Nancy Jane Currie (3. let), která bude obsluhovat robotický manipulátor. Raketoplán Columbia se vydal do vesmíru po více než dvouleté přestávce věnované důkladné prohlídce, opravám a modernizaci některých systémů.
Zdroj: SpaceFlight.Now ze dne 1. března
PK

17.02.2002 00:00 Karel Mokrý Kosmonautika

Kosmonautika v roce 2001

V úterý 26. února 2002 se od 18 hodin v kinosále Planetária Prahauskuteční přednáška Kosmonautika v roce 2001. Přehled nejzajímavějšíchudálostí slovem i obrazem připravil a hovoří Ing. Marcel Grün ředitelHvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Přednáška je přístupná veřejnosti.Členove ČAS mají vstup zdarma, pokud se prokáží členskou legitimací.
Pořádá Pražská pobočka ČAS.

12.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Iridium posiluje

Dalších pět záložních družic pro satelitní telefonní síť Iridium vynesla v pondělí večer našeho času osvědčená raketa Delta 2. Její start byl v předchozích dnech třikrát po sobě odložen kvůli technickým problémům nebo nepříznivému počasí. Tentokrát již vše proběhlo podle plánu a vynesené družice posílily dalších sedm, které slouží jako záloha pro případ selhání některé z 66 základních družic sítě. Jednalo se o 12. start rakety Delta 2 pro Iridium, celkem tedy raketa vynesla už 60 družic z celkového počtu 93, které byly kdy na oběžnou dráhu dopraveny. Kromě 66 funkčních a 12 záložních zbývajících 15 družic na oběžné dráze selhalo. Připomeňme, že zkrachovalé Iridium bylo oživeno na konci roku 2000 a komerční služby znovu spustilo v březnu loňského roku. Pro letošní rok je plánován ještě jeden start. Raketa Eurockot by měla vynést na oběžnou dráhu další dvě záložní družice. Celý systém by poté měl mít zajištěnu plnou funkčnost až do konce tohoto desetiletí.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 11. února
PK

11.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Základna "Marťanů" v Utahu

Základna "Marťanů" neboli Mars Desert Research Station byla uvedena do provozu v poušti severovýchodně od města Hanksville v americkém státě Utah. Základnu ovšem neprovozují bytosti z Rudé planety, ale společnost Mars Society. Tato stanice, stejně jako stanice Flashline Mars Arctic Research Station, která se nachází v Arktidě na kanadském ostrově Devon, slouží jako základna šestičleným týmům vědců, kteří zde žijí týdny až měsíce v relativní izolaci v prostředí podobném tomu, se kterým se setkáme na Marsu. Cílem projektu je příprava lidské výpravy na tuto planetu. Každá ze stanic je válcovou budovou o průměru 8 metrů, se dvěma patry, umístěná na přistávacích vzpěrách. Další struktury, především nafukovací, mohou být k této základní budově připojeny. Obě stanice by měly pomoci při testování a vývoji nástrojů, technologií, strategie průzkumu cizí planety i výběru nejvhodnější konstrukce samotné základny a členů její posádky tak, aby případná lidská výprava na Mars byla co nejvíce efektivní. Vědecké týmy jsou tvořeny z geologů, astrobiologů, inženýrů, konstruktérů, lékařů a dalších profesí.
Zdroj: Space Daily ze dne 8. února
PK

06.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

HESSI konečně letí

O celých 19 měsíců později než bylo původně plánováno, odstartovala na oběžnou dráhu družice High Energy Solar Spectroscopic Imager (HESSI). Do vesmíru ji v večerních hodinách 5. února vylesla raketa Pegasus startující z letounu Lockheed L-1011. Družice HESSI měla původně startovat už v červenci 2000, ale během testování v dubnu 2000 došlo k jejímu vážnému poškození. Start byl později znovu odložen kvůli havárii raketového nosiče při experimentálním letu s letounem X-34. Ovšem ani tentokrát nebylo vše bez problémů a start se podařil až na druhý pokus, protože došlo k přerušení komunikace mezi posádkou letadla a řídícím střediskem. Po vyřešení tohoto problému už vše dále probíhalo podle plánu a tak družice po necelých 10 minutách letu dorazila na oběžnou dráhu. Cílem družice je výzkum slunečních erupcí, nejenergetičtějších procesů ve Sluneční soustavě. Kdyby byla vypuštěna podle původních plánů, mohla zachytit maximum sluneční aktivity v předchozích dvou letech, kdy je těchto erupcí nejvíce. Nyní se předpokládá, že během plánované dvou- až tříleté výpravy zachytí přístroje na její palubě kolem tisíce erupcí. Mohlo jich však být i dvakrát tolik, nebýt zmíněných zpoždění.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 6. února
PK

30.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

EUVE zanikne v zemské atmosféře

Úspěšná astronomická družice Extreme Ultraviolet Explorer (EUVE) zanikne v nejbližších dnech v zemské atmosféře. V současné době je již na jejím samém okraji a každý den klesá o dalších 25 km. Jelikož na palubě sondy není pohonný systém, bude se jednat o zánik neřízený. Družice obíhá kolem Země po dráze se sklonem 28,5 stupně k rovníku, tudíž k jejímu zániku může dojít kdekoliv v pásu kolem rovníku, který sahá na severu k Orlandu na Floridě a na jihu k Brisbane v Austrálii. Pravděpodobnost dopadu trosek do obydlené oblasti je ovšem velmi malá a nejspíš dopadnou do oceánu. Přesnou polohu oblasti dopadu bude možno stanovit až 12 hodin před zánikem. Tato oblast by měla být dlouhá 800 až 1 000 km. Předpokládá se, že většina hmoty z 3 275 kg vážící družice shoří v atmosféře. Přesto však až devět dílů může dopadnout na povrch. Ty jsou vyrobeny z oceli či titanu a váží od 2 do 45 kg. Družice byla vypuštěna v roce 1992 a původně měla pracovat tři roky. NASA její činnost dvakrát prodloužila. Výprava skončila 31. ledna 2001. Družice otevřela nové okno do vesmíru ve vzdálené ultrafialové oblasti spektra a pozorovala více než 1 000 zdrojů v tomto oboru zářících.
Zdroj: NASA Press release 02-16 ze dne 29. ledna
PK

23.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Rekordní let vědeckého balónu

Nový rekord v délce letu zaznamenal nepilotovaný balón NASA nesoucí experiment Tiger, který byl určený k hledání původu kosmického záření. Tento balón plněný héliem oblétl během necelých 32 dnů dvakrát jižní pól a celkem procestoval vzdálenost 14 000 km. Předchozí rekord přitom činil 26 dnů nepřetržitého letu. Během letu bylo pořízeno dvakrát více měření ve srovnání s kterýmkoliv předcházejícím letem. Samotná experimentální aparatura vážila dvě tuny a balón, který ji vynesl do výšky 38 km nad povrchem, byl obrovský. Jeho průměr činil 129 metrů a hmotnost 1 674 kg. Je vyroben z tenkého polyethylenu. Po skončení letu byla experimentální aparatura uvolněna od balónu a přistála na padáku v blízkosti polární stanice McMurdo. Zde také balón k letu odstartoval. Experiment Tiger byl schopný měřit zastoupení těžkých prvků od železa po zirkonium ve zdrojích kosmického záření.
Zdroj: NASA Press release 02-13 ze dne 22. ledna
PK

18.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Galileo v bezpečnostním režimu

Intenzívní záření v těsné blízkosti Jupitera je zřejmě příčinou problémů, které potkaly sondu Galileo v době, kdy se přibližovala k měsíci Io. Podobná situace se opakovala už několikrát v historii. Vysloužilá sonda totiž obdržela 3,5 krát větší celkovou dávku záření, než na jakou byla původně postavena. Současné setkání bylo vůbec posledním, které měl Galileo naplánováno. Zároveň se jednalo o nejbližší průlet kolem některého z měsíců. Sonda se k povrchu Io přiblížila na pouhých 102 km. Vedle sběru vědeckých dat, ke kterému bohužel nedošlo, byla cílem setkání změna dráhy sondy vlivem gravitace. Tento úkol byl samozřejmě splněn bez ohledu na stav sondy. Sonda je nyní na takové dráze, která ji v září 2003 přivede k zániku v atmosféře Jupitera. Vzhledem k tomu, že sonda nemá už příliš mnoho vlastního paliva ke změnám dráhy a udržení antény namířené k Zemi, byla navedena na tuto dráhu dříve, než bude nad ní nadobro ztracena kontrola. Řídící tým se totiž chce vyhnout případnému budoucímu dopadu sondy na povrch měsíce Europa a kontaminaci zdejšího prostředí. Všeobecně se předpokládá, že na tomto měsíci je podpovrchový oceán vody. A tudíž by zde teoreticky mohl existovat i život.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. ledna
PK

16.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

První start roku patří vojákům

První start na oběžnou dráhu v novém roce si připsala nejsilnější americká nepilotovaná raketa Titan 4B. Start se uskutečnil dnes v ranních hodinách našeho času z kosmodromu Cap Canaveral a byl věnován vojenským účelům. Na palubě rakety se totiž nacházela vojenská spojovací družice Milstar 5, která doplní trojici už existujících družic stejného typu. Tyto družice slouží k velmi utajenému přenosu zpráv pro vojenské jednotky a vládní představitele USA po celém světě. Jednalo se o start vskutku miliardový, protože raketa v ceně 453 miliónů dolarů vynesla družici stojící 800 miliónů. Téměř pět tun vážící družici dopravil horní stupeň Centaur na geostacionární dráhu 36 000 km nad rovníkem. Šest a půl hodiny po startu byla družice uvolněna z nákladového prostoru. V následujících měsících proběhne intenzívní testování a poté se družice zařadí do služby. Ačkoliv armáda tají její polohu, z náznaků se obecně vyvozuje, že družice bude pokrývat oblast Evropy.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. ledna
PK

14.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey končí aerobreaking

Kosmická sonda 2001 Mars Odyssey dostala z řídícího střediska příkaz, který ukončil operaci zvanou "aerobreaking", tedy brždění sondy v horních vrstvách atmosféry planety. Sonda na 244 sekund zažehla malé raketové motory, čímž změnila svoji rychlost o 20 m/s a zvýšila oběžnou dráhu o 85 kilometrů nad povrchem. Nyní obíhá kolem Rudé planety po dráze 201 - 500 km vysoké. Během několika následujících týdnů dojde k dalším úpravám této dráhy a výsledkem by měla být kruhová dráha 400 km nad povrchem, s oběžnou dobou dvě hodiny. Během více než dva měsíce trvající operace se sonda 332 krát zanořila do horní vrstvy atmosféry Marsu. Celkové snížení rychlosti odpovídá zážehu raketových motorů, při kterém by se spotřebovalo 200 kilogramů paliva. O tuto hmotnost lehčí sonda tak mohla být na svoji cestu vynesena lehčí raketou Delta 2, místo rakety větší a tím pádem dražší. V průběhu následujícího měsíce bude sonda připravována na zahájení vědeckých operací. K tomu by mělo dojít na konci února.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 11. ledna
PK

02.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Šest letů raketoplánů v roce 2002

Šestici letů mají pro letošní rok naplánovány americké raketoplány Columbia, Endeavour a Atlantis, zatímco Discovery zůstane po celý rok na Zemi a podrobí se důkladné údržbě a kontrole. Raketoplán Columbia, který je vůbec nejstarším z celé flotily, se naopak vrací do služby po delší přestávce věnované jeho modernizaci. Po Atlantis je to druhý z raketoplánů, který je vybaven "skleněným" kokpitem, sestávajícím z 11 barevných obrazovek. Právě Columbia odstartuje nový rok v únoru, kdy se vydá k Hubble Space Telescope. Bude to poprvé po více než dvou letech, kdy cílem raketoplánu nebude kosmická stanice ISS. Cílem čtvrté servisní výpravy ke slavnému dalekohledu bude instalace nové kamery, nových slunečních panelů, nové energetické jednotky a pokus o znovuoživení existujícího infračerveného přístroje. Celkem pět výstupů do volného prostoru bude věnováno splnění těchto úkolů, které by měly opět prodloužit životnost tohoto unikátního astronomického zařízení. Rok 2002 by měl vůbec být bohatý na kosmické procházky. Celkem by se mělo uskutečnit 15 výstupů do volného prostoru z palub raketoplánů a dalších sedm z paluby ISS. Na kosmickou stanici bude v průběhu čtyř letů dopraveno dalších 50 tun součástí a také řada nových experimentů. Ke kosmické stanici se dvakrát vydají Atlantis a Endeavour a kromě již zmíněného nákladu sem dopraví i pátou a šestou stálou posádku. Na polovinu roku je plánován další let Columbie, který nezamíří ke stanici. Bude se jednat o vědeckou výpravu věnovanou výzkumu mikrogravitace. Na palubě raketoplánu bude dvojitý vědecký modul Spacehab se 32 experimenty.
Zdroj: NASA Press release ze dne 31. prosince
PK

29.12.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Sbohem, Deep Space 1

11.12.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Stovka startů Delty II

Při jubilejním stém startu vynesla raketa Delta II na oběžnou dráhu dvě vědecké družice. Raketa odstartovala z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii v pátek v 16:07 našeho času, aby 55 minut poté uvolnila na požadovanou oběžnou dráhu družici Jason-1. Dvě hodiny a pět minut po startu se na vlastní oběžnou dráhu dostala i druhá družice TIMED. Jason-1 je společným francouzsko-americkým projektem určeným k dlouhodobému monitorování světového oceánu a jeho vlivu na klimatické změny. Družice naváže na činnost francouzské, dnes už stárnoucí družice TOPEX/Poseidon, která tuto činnost provádí už devět let. Nová družice se bude pohybovat po stejné dráze jen o 60 sekund napřed. Po dobu devíti měsíců budou společně sledovat stejné oblasti, aby bylo možné data z Jason-1 kalibrovat a byla zachována kontinuita dat. Zatímco TOPEX měří hladinu oceánu s přesností 5 cm, Jason by měl být dvakrát přesnější. Družice TIMED je naopak určena pro studium nejvrchnějších vrstev zemské atmosféry, které jsou nedostupné pro letadla a balóny, protože jsou příliš vysoko a pro družice jsou zase příliš nízko. Jedná se o výšky od 100 do 180 km nad Zemí. Díky pokroku v technologiích dálkového průzkumu bude schopna nová družice studovat jevy v těchto výškách z dráhy ležící 620 km nad zemským povrchem. Ze stovky startů rakety Delta II bylo celých 98 úspěšných. První se uskutečnil v roce 1989.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 7. prosince
PK

06.12.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Střídání stráží na ISS

Pobyt současné stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) se pomalu blíží ke konci. Frank Culbertson, Vladimír Děžurov a Michail Tjurin budou po 126 dnech na palubě vystřídáni trojicí Jurij Onufrienko, Daniel Bursch a Carl Walz. Ti jsou v současné době na cestě ke kosmické stanici. Raketoplán Endeavour, který je veze, totiž odstartoval v noci ze středy na čtvrtek (5./6.) po několika odkladech způsobených problémy na ISS a poté špatným počasí na Floridě. Ke spojení obou těles by mělo dojít v noci z pátka na sobotu. Posádku raketoplánu dále tvoří jeho velitel Dominic Gorie, pilot Mark Kelly a letový inženýři Daniel Tani a Linda Godwin. Raketoplán dopraví i několik tun vybavení a zásob, například čerstvé jídlo, oděvy a také pětioktávové elektronické piáno. Astronaut Walz slíbil občasné koncerty z vesmíru. Na palubě jsou dále symbolické suvenýry, které budou po návratu věnovány pozůstalým obětí teroristických útoků 11. září. Jedná se o šest tisíc amerických vlaječek o rozměrech 10 x 15 cm. Dále je přibalena velká americká vlajka, která byla nalezena v troskách WTC, vlajka námořní pěchoty nalezená v Pentagonu a další vlajka z Pensylvánie, která v inkriminované době vlála, a hasičské i policejní symboly vzpomínající příslušníky těchto sborů, kteří zahynuli při záchranných pracích ve zřícených budovách. Start raketoplánu se uskutečnil za velmi přísných bezpečnostních opatření. Ve vzduchu byly například stíhačky, které nepustily žádné jiné letadlo do okruhu téměř 60 km od kosmodromu. Uzavření přístupových cest způsobilo výrazné snížení počtu diváků startu.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 5. prosince
PK

04.12.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Progress pevně připojen

Během neplánovaného výstupu do volného prostoru vyřešila dvojice kosmonauté Vladimír Děžurov a Michail Tjurin problém se spojením zásobovací lodě Progress s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Nákladní loď se se stanicí spojila minulou středu. Spojení ovšem nebylo dokonalé, něco zabránilo osmi západkám pevně přichytit loď ke stanici. Ukázalo se, že problém způsobilo gumové těsnění spojovací sondy z předchozí nákladní lodě, které uvázlo ve spojovacím mechanismu a bránilo dokonalému přilnutí. Ruští kosmonauté během výstupu překážející těsnění rozřezali a odstranili, což umožnilo následné pevné spojení obou kosmických těles. Vadné těsnění bude vráceno zpět na Zemi, aby mohla být provedena jeho analýza. Kosmická vycházka trvala 2 hodiny a 46 minut, což bylo o téměř tři hodiny méně než se původně plánovalo. Velitel kosmické stanice Frank Culbertson sledoval výstup z paluby ISS. Problém se spojením nákladní lodi vedl ke zpoždění startu amerického raketoplánu Endeavour, který přiveze novou, v pořadí již čtvrtou stálou posádku ISS. Poté, co pevné spojení Progressu a ISS dalo zelenou pro start raketoplánu, postavilo se proti nepříznivé počasí. Start je momentálně odložen na středu 23:19 SEČ.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 3. prosince
PK

29.11.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Sto tisíc snímků MGS

Mars Global Surveyor (MGS) odstartoval ze Země 7. října 1996 a téměř přesně pět let poté, tj. 5. října 2001, odeslal zpět 100000. snímek rudé planety. Na oběžné dráze Marsu operuje od 12. září 1997. Počet snímků i množství dat už velmi výrazně přesáhlo čísla, kterých dosáhly například slavné sondy Viking 1 a 2. Ty v letech 1976 až 1980 poslaly dohromady na Zemi přibližně 55000 obrázků a celkem 70 GB dat. Objem dat pořízených kamerou MOC (Mars Orbital Camera) na sondě MGS už dosáhl hodnoty 163 GB po dekomprimaci. Jubilejní snímek zachycuje oblast Cyane Sulci, což je skupina horských hřebenů nacházejících se severovýchodně od hory Olympus Mons. V atmosféře planety jsou stále ještě patrné dozvuky několika obřích prachových bouří, které zasáhly Mars v období mezi červencem a říjnem. Snímek je proto méně kontrastní. Zaznamenaná oblast má průměr kolem 1,5 km.
Zdroj: Malin Space Science Systems ze dne 20. listopadu
PK

předchozí 1 …69 70 71 72 73 74 75 …83 následující