Kosmonautika

09.04.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Raketoplán Atlantis odstartoval k ISS

Pouhých 11 sekund zbývalo do uzavření startovacího okna k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), když se raketoplán Atlantis odpoutal od kosmodromu Cap Canaveral. Zpozdění bylo způsobeno závadou na pozemním vybavení kosmodromu. Na palubě Atlantis je sedmičlenná posádka, kterou tvoří velitel Michael Bloomfield, pilot Stephen Frick, operátor robotického manipulátoru Ellen Ochoa a astronauté Steven Smith, Rex Walheim, Jerry Ross a Lee Morin, kteří vystoupí do volného kosmického prostoru. Po dvou dnech stíhání by se měl raketoplán se stanicí spojit ve středu večer. Během následných čtyřech výstupů bude ke stanici připojen další díl nesoucí označení S0. Jedná o první z devíti částí kostry kosmické stanice, na kterou budou později připojeny obří pole slunečních panelů. Součástí kostry jsou i kolejnice, po kterých se budou pohybovat manipulátor Canadarm2. Cena nákladu raketoplánu dosahuje hodnoty 790 miliónů dolarů. Start byl zajímavý ještě ze dvou dalších důvodů. Astronaut Jerry Ross se stal prvním člověkem, který se na oběžnou dráhu vydal posedmé. Naopak vůbec poprvé je raketoplán vybaven třemi hlavními motory nové generace.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 8. dubna
PK

06.04.2002 00:00 redakce II Kosmonautika

Atlantis odstartuje 8.4.

05.04.2002 00:00 Karel Mokrý Kosmonautika

Atlantis odstartuje nejdříve v neděli

Atlantis odstartuje nejdříve v neděli
Start bude odložen do doby, než se opraví únik vodíku.K úniku pravděpodobně způsobilo špatný svár.Atlantis a jeho sedmičlená posádka mají na ISS dopravita v průběhu čtyř výstupů do vesmíru připevnit nosník S0.
Karel Mokrý, zdroj NASA

04.04.2002 00:00 Karel Mokrý Kosmonautika

Start Atlantisu odložen

Start Atlantisu odložen
Únik vodíku donutil NASA odložit dnešní start raketoplánu Atlantis.

K úniku došlo asi hodinu po začátku tankování.Únik zaznamenaly videokamery rozmístěné okolo rampy. "Něco takového jsme nikdy neviděli" poznamenal Kyle Herring(tiskový mluvčí NASA).

Start bude opožděn minimálně o jeden den.
Karel Mokrý, zdroj NASA

03.04.2002 00:00 Karel Mokrý Kosmonautika

Atlantis odstartuje 4. dubna

Atlantis odstartuje 4. dubna
V úterý bylo schváleno datum mise raketoplánu Atlantis. Tento 11 ti denní let odstartujedalší fázi výstavby mezinárodní stanice ISS. Jedná se o třináctý let raketoplánu ke stanici ISS.

"Tento let začne náročný rok při výstavbě stanice. V jeho průběhu bude na stanici dopraveno více než 50 tun materiálu." oznámil Ron Dittemore.

Odpočítávání se očekává mezi 14:00 - 18:00 místního času (21:00 - 01:00 SELČ). Vzhledem k bezpečnostním předpisůmbude přesnější čas startu uveden až 24 hodin předem.

V průběhu mise dopraví Atlantis nosník S0 (13.4m, 13tun), který sedmičlenná posádka v průběhu čtyř výstupů upevní ke stanici.S0 je základní částí vnější konstrukce a základem k rozšiřování vědeckého výzkumu.

Posádka STS-110 zprovozní mobilní transportér, který se bude pohybovat po nosníku S0. Tento vozík mimo jiné umožní přesun robotické ruky na ISS.

Karel Mokrý, zdroj: NASA

26.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Třetí let čínské lodi Shenzhou

Třetí čínská nepilotovaná loď Shenzhou odstartovala v pondělí 25.3. v 15:15 SEČ na vrcholku raketu Dlouhý pochod 2F z kosmodromu Jiquan. Start byl dlouho očekávaný, ale Čína není příliš sdílná, co se týká jejího kosmického programu, tudíž byl oznámen až poté, co byl úspěšný. Po deseti minutách dosáhla kosmická loď oběžné dráhy. Shenzhou 3 má ve srovnání s předchozí verzí č. 2, která letěla před více než rokem, upravený design. Skládá se z orbitálního modulu, návratového modulu, raketové sekce a "dodatečného" modulu. Bližší informace o tomto modulu nebyly sděleny. Očekává se, že kolem Země bude kroužit několik dnů a poté návratový modul přistane zpátky na povrchu. Orbitální sekce by měla kroužit kolem Země několik dalších měsíců. Na palubě je řada vědeckých experimentů, mj. figurína kosmonauta (po čínsku taikonauta) určená k testování vlivu kosmického letu na člověka.
Zdroj: Space.Com ze dne 25. března.
PK

25.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Zásoby dopraveny, výměna posádky zpozděna

Ruská nákladní loď Progress, v pořadí sedmá určená pro Mezinárodní kosmickou stanici (ISS), odstartovala z kosmodromu Bajkonur v pátek a a po třech dnech letu se bez problémů k ní připojila. Pro posádku stanice přivezla nové zásoby - různé vybavení, palivo, jídlo a další věci. O několik dnů dříve se od stanice odpojila předchozí loď a ještě než řízeně zanikla v atmosféře, vypustila na oběžnou dráhu malou rusko-australskou družici Kolibřík. Zároveň bylo oznámeno, že start raketoplánu Endeavour, původně plánovaný na 6. května, bude asi tři o týdny odložen. Současné posádce se o tuto dobu prodlouží pobyt na ISS, protože raketoplán má mj. přivést jejich následovníky. Důvodem zpoždění je výměna části manipulátoru Canadarm2 na ISS. Ta byla do programu výpravy přidána dodatečně. Tři týdny budou věnovány tréninku výměny této části posádkou. Místo původních dvou výstupů do volného prostoru se uskuteční tři. Výprava raketoplánu bude prodloužena z 11 na 12 dnů.
Zdroj: Spaceflight Now
PK

17.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Tom a Jerry budou měřit gravitační pole Země

Dvojice družic projektu GRACE přezdívaných Tom a Jerry odstartovala na oběžnou dráhu na palubě rakety Rockot z kosmodromu Plesetsk v severní části Ruska. Dvoustupňová přestavěná mezikontinentální balistická raketa vynesla obě družice na dráhu s výškou 480 kilometrů nad Zemí. Družice se budou pohybovat po této dráze s odstupem 220 km a jejich úkolem je měřit nepatrné změny gravitačního pole Země souvisejících s přesuny hmoty v jejím tělese. Každých 30 dnů vznikne aktuální celosvětová mapa gravitačního pole, která by podle předpokladů měla být 100 až 1000 krát přesnější než mapy současné. Mikrovlnný měřící systém bude měřit vzdálenost obou družic s přesností 10 mikrometrů a to společně s přesným určováním polohy družic pomocí systému GPS umožní dosáhnout požadovaných výsledků. Projekt GRACE je výsledkem spolupráce americké NASA (97 miliónů dolarů) a německé DLR (30 miliónů dolarů).
Zdroj: Spaceflight Now ze 17. března.
PK

14.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

MARIE už zase měří

MARIE neboli MArtian RAdiation Environment experiment je jedním z přístrojů na palubě sondy 2001 Marss Odyssey. Jeho úkolem je měřit úroveň záření na Marsu a v jeho bezprostředním okolí s cílem zjistit potenciální rizika pro případné budoucí lety s lidskou posádkou. Tento přístroj ovšem v srpnu loňského roku - tedy ještě před příletem k Marsu - přestal s řídícím střediskem komunikovat. Od konce února se řídící tým snažil komunikaci obnovit a jeho snaha nebyla marná, komunikaci se na konci minulého týdne podařilo obnovit. Problém byl zřejmě v softwaru přístroje a týkal se jeho paměti. Po několika dnech vyhodnocování stavu přístroje, bylo včera zahájeno měření. Zbývající přístroje sondy fungují velmi dobře a bez problémů.
Zdroj: JPL Press release ze 13. března.
PK

12.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Columbia je zpátky na Zemi

Dnes v 10:33 SEČ přistál na Floridě raketoplán Columbia po velmi úspěšném letu věnovaném modernizaci HST. Během pěti výstupů do volného kosmického prostoru splnili astronauté všechny naplánované úkoly. Mimo raketoplán strávili celkem 35 hodin a 55 minut, čímž překonali rekord při jednotlivém letu raketoplánu o 29 minut. Během všech čtyř servisních výprav k dalekohledu uskutečnilo 14 astronautů dohromady 18 výstupů v celkové délce 129 hodin a 10 minut. Nynější výprava stála 172 miliónů dolarů, v čemž samozřejmě není započítána cena letu raketoplánu. Pátá a poslední výprava se k HST vydá v roce 2004.
Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK

08.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Dalekohled dostal novou kameru

Během čtvrtého výstupu do volného kosmického prostoru nainstalovali astronauté James Newman a Michael Massimino do Hubbleova dalekohledu nový vědecký přístroj, kterým je tzv. Advanced Camera for Surveys (ACS). Z dalekohledu naopak odebrali v současné době už nepoužívaný přístroj Faint Object Camera (FOC). FOC byl vůbec posledním přístrojem, který byl na palubě dalekohledu od jeho vypuštění. Zároveň to byl také poslední přístroj, který používal korekční aparaturu COSTAR. Ta bude z dalekohledu odstraněna při příštím servisním letu. O rozměrech telefonní budky a vážící téměř 400 kg ACS za 75 miliónů dolarů má dvakrát lepší rozlišení a pětkrát vyšší citlivost než součásná WFPC-2. Předpokládá se, že za prvních 18 měsíců činnosti bude tato nová kamera schopna detekovat více slabých hvězd a galaxií než bylo dosud zaznamenáno všemi dosavadními přístroji na dalekohledu. Na slavný snímek Hubble Deep Field, který kamera WFPC-2 pořizovala celkem deset dnů, by kameře ACS stačily dny dva. FOC, kterou poskytla Evropská kosmická agentura, se stala nejdéle používaným přístrojem v kosmickém prostoru, který bude navrácen zpět na Zemi. Pokud raketoplán přistane podle plánu 12. dubna, stráví FOC ve vesmíru 4340 dnů. Tato kamera si připsala řadu úspěchů, jmenujme například první snímek atmosféry jiné hvězdy (Betelgeuze), první snímek detailů na povrchu planety Pluto, objev pohybu materiálu ve výtrysku z galaxie M87 a mnoho dalších.
Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK

07.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

"Elektrikářské" práce na HST úspěšné

Raketoplán Columbia zachytit HST v neděli a hned v pondělí začala série výstupů astronautů do volného prostoru. První tři vycházky byly věnovány "elektrikářským" pracem. V pondělí byl vyměněn jeden sluneční panel, v úterý následoval druhý a ve středu přišla na řadu nejobtížnější operace - výměna centrální energetické jednotky dalekohledu. S tou prací se při konstrukci dalekohledu nepočítalo. Astronauté museli ve velmi stísněných podmínkách odpojit 36 konektorů, aby mohli starou jednotku odebrat z dalekohledu. Přístroj o hmotnosti 80 kg sloužil k zásobování všech systémů dalekohledu elektrickou energií. Proto musel být dalekohled poprvé v historii zcela "vypnut". Všechny práce bylo nutné provést během jednoho dne, aby nedošlo k poškození přístrojů vlivem nízké teploty na oběžné dráze. Jisté riziko tedy tato operace přinesla, ale byla nutná. Stará jednotka utrpěla pobytem v kosmickém prostoru a hrozilo nebezpečí selhání, které by pro dalekohled bylo fatální. Operátoři tedy zvolili "menší zlo". Práce proběhly velmi hladce a dalekohled byl znovuoživen už s novou jednotkou. Nová jednotka společně s novými slunečními panely umožní astronomům vůbec poprvé v historii simultánní pozorování se všemi přístroji dalekohedu.
Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK

06.03.2002 00:00 Luděk Vašta Kosmonautika

Pioneer 10 stále žije

V pátek 1. března byl vyslán signál z Goldstone (Kalifornie) k sondě Pioneer 10. O 22 hodin později zachytili odpověď 70m anténou v Madridu (Španělsko). V současnosti je sonda odSlunce vzdálena 79,86 AU (asi 11,95 mld. km) a letí rychlostí 12,24 km/s (asi 44 tisíc km/hod). Sonda Pioneer startovala před 30 lety, 2. března 1972.
Zdroj: Space Projects ze dne 5. března
LV

01.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Vzhůru k dalekohledu!

Ve 12:22 středoevropského času odstartoval z kosmodromu Cap Canaveral raketoplán Columbia mířící k Hubbleově kosmickému dalekohledu (HST). Po 8,5 minutách dosáhl oběžné dráhy a následující dva dny bude kosmický dalekohled stíhat, aby jej posléze zachytil. Cílem sedmičlenné posádky bude zásadní modernizace kosmického dalekohledu. Po technické stránce bude dalekohled vybaven novými slunečními panely a napájecí jednotkou, vyměněn bude rovněž jeden z gyroskopů, který je mimo provoz. Z vědeckých přístrojů je největší pozornost věnována výměně dnes už nepoužívané Faint Object Camera za novou Advanced Camera for Surveys. Kromě toho je v plánu instalace nového chladícího systému infračerveného spektrografu NICMOS. Za řízením raketoplánu sedí velitel Scott D. Altman (3. let do vesmíru) a pilot Duane G. Carey (letí poprvé). Dvojice astronautů John M. Grunsfeld (4. let), Richard M. Linnehan (3. let) a James H. Newman (4. let), Michael J. Massimino (poprvé) vystoupí celkem pětkrát do volného prostoru, aby provedly naplánované úkoly. Náročností těchto výstupů do volného kosmického prostoru je výprava považována za jednu z nejsložitějších v historii letů raketoplánů. Poslední členkou posádky je Nancy Jane Currie (3. let), která bude obsluhovat robotický manipulátor. Raketoplán Columbia se vydal do vesmíru po více než dvouleté přestávce věnované důkladné prohlídce, opravám a modernizaci některých systémů.
Zdroj: SpaceFlight.Now ze dne 1. března
PK

17.02.2002 00:00 Karel Mokrý Kosmonautika

Kosmonautika v roce 2001

V úterý 26. února 2002 se od 18 hodin v kinosále Planetária Prahauskuteční přednáška Kosmonautika v roce 2001. Přehled nejzajímavějšíchudálostí slovem i obrazem připravil a hovoří Ing. Marcel Grün ředitelHvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Přednáška je přístupná veřejnosti.Členove ČAS mají vstup zdarma, pokud se prokáží členskou legitimací.
Pořádá Pražská pobočka ČAS.

12.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Iridium posiluje

Dalších pět záložních družic pro satelitní telefonní síť Iridium vynesla v pondělí večer našeho času osvědčená raketa Delta 2. Její start byl v předchozích dnech třikrát po sobě odložen kvůli technickým problémům nebo nepříznivému počasí. Tentokrát již vše proběhlo podle plánu a vynesené družice posílily dalších sedm, které slouží jako záloha pro případ selhání některé z 66 základních družic sítě. Jednalo se o 12. start rakety Delta 2 pro Iridium, celkem tedy raketa vynesla už 60 družic z celkového počtu 93, které byly kdy na oběžnou dráhu dopraveny. Kromě 66 funkčních a 12 záložních zbývajících 15 družic na oběžné dráze selhalo. Připomeňme, že zkrachovalé Iridium bylo oživeno na konci roku 2000 a komerční služby znovu spustilo v březnu loňského roku. Pro letošní rok je plánován ještě jeden start. Raketa Eurockot by měla vynést na oběžnou dráhu další dvě záložní družice. Celý systém by poté měl mít zajištěnu plnou funkčnost až do konce tohoto desetiletí.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 11. února
PK

11.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Základna "Marťanů" v Utahu

Základna "Marťanů" neboli Mars Desert Research Station byla uvedena do provozu v poušti severovýchodně od města Hanksville v americkém státě Utah. Základnu ovšem neprovozují bytosti z Rudé planety, ale společnost Mars Society. Tato stanice, stejně jako stanice Flashline Mars Arctic Research Station, která se nachází v Arktidě na kanadském ostrově Devon, slouží jako základna šestičleným týmům vědců, kteří zde žijí týdny až měsíce v relativní izolaci v prostředí podobném tomu, se kterým se setkáme na Marsu. Cílem projektu je příprava lidské výpravy na tuto planetu. Každá ze stanic je válcovou budovou o průměru 8 metrů, se dvěma patry, umístěná na přistávacích vzpěrách. Další struktury, především nafukovací, mohou být k této základní budově připojeny. Obě stanice by měly pomoci při testování a vývoji nástrojů, technologií, strategie průzkumu cizí planety i výběru nejvhodnější konstrukce samotné základny a členů její posádky tak, aby případná lidská výprava na Mars byla co nejvíce efektivní. Vědecké týmy jsou tvořeny z geologů, astrobiologů, inženýrů, konstruktérů, lékařů a dalších profesí.
Zdroj: Space Daily ze dne 8. února
PK

06.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

HESSI konečně letí

O celých 19 měsíců později než bylo původně plánováno, odstartovala na oběžnou dráhu družice High Energy Solar Spectroscopic Imager (HESSI). Do vesmíru ji v večerních hodinách 5. února vylesla raketa Pegasus startující z letounu Lockheed L-1011. Družice HESSI měla původně startovat už v červenci 2000, ale během testování v dubnu 2000 došlo k jejímu vážnému poškození. Start byl později znovu odložen kvůli havárii raketového nosiče při experimentálním letu s letounem X-34. Ovšem ani tentokrát nebylo vše bez problémů a start se podařil až na druhý pokus, protože došlo k přerušení komunikace mezi posádkou letadla a řídícím střediskem. Po vyřešení tohoto problému už vše dále probíhalo podle plánu a tak družice po necelých 10 minutách letu dorazila na oběžnou dráhu. Cílem družice je výzkum slunečních erupcí, nejenergetičtějších procesů ve Sluneční soustavě. Kdyby byla vypuštěna podle původních plánů, mohla zachytit maximum sluneční aktivity v předchozích dvou letech, kdy je těchto erupcí nejvíce. Nyní se předpokládá, že během plánované dvou- až tříleté výpravy zachytí přístroje na její palubě kolem tisíce erupcí. Mohlo jich však být i dvakrát tolik, nebýt zmíněných zpoždění.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 6. února
PK

30.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

EUVE zanikne v zemské atmosféře

Úspěšná astronomická družice Extreme Ultraviolet Explorer (EUVE) zanikne v nejbližších dnech v zemské atmosféře. V současné době je již na jejím samém okraji a každý den klesá o dalších 25 km. Jelikož na palubě sondy není pohonný systém, bude se jednat o zánik neřízený. Družice obíhá kolem Země po dráze se sklonem 28,5 stupně k rovníku, tudíž k jejímu zániku může dojít kdekoliv v pásu kolem rovníku, který sahá na severu k Orlandu na Floridě a na jihu k Brisbane v Austrálii. Pravděpodobnost dopadu trosek do obydlené oblasti je ovšem velmi malá a nejspíš dopadnou do oceánu. Přesnou polohu oblasti dopadu bude možno stanovit až 12 hodin před zánikem. Tato oblast by měla být dlouhá 800 až 1 000 km. Předpokládá se, že většina hmoty z 3 275 kg vážící družice shoří v atmosféře. Přesto však až devět dílů může dopadnout na povrch. Ty jsou vyrobeny z oceli či titanu a váží od 2 do 45 kg. Družice byla vypuštěna v roce 1992 a původně měla pracovat tři roky. NASA její činnost dvakrát prodloužila. Výprava skončila 31. ledna 2001. Družice otevřela nové okno do vesmíru ve vzdálené ultrafialové oblasti spektra a pozorovala více než 1 000 zdrojů v tomto oboru zářících.
Zdroj: NASA Press release 02-16 ze dne 29. ledna
PK

23.01.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Rekordní let vědeckého balónu

Nový rekord v délce letu zaznamenal nepilotovaný balón NASA nesoucí experiment Tiger, který byl určený k hledání původu kosmického záření. Tento balón plněný héliem oblétl během necelých 32 dnů dvakrát jižní pól a celkem procestoval vzdálenost 14 000 km. Předchozí rekord přitom činil 26 dnů nepřetržitého letu. Během letu bylo pořízeno dvakrát více měření ve srovnání s kterýmkoliv předcházejícím letem. Samotná experimentální aparatura vážila dvě tuny a balón, který ji vynesl do výšky 38 km nad povrchem, byl obrovský. Jeho průměr činil 129 metrů a hmotnost 1 674 kg. Je vyroben z tenkého polyethylenu. Po skončení letu byla experimentální aparatura uvolněna od balónu a přistála na padáku v blízkosti polární stanice McMurdo. Zde také balón k letu odstartoval. Experiment Tiger byl schopný měřit zastoupení těžkých prvků od železa po zirkonium ve zdrojích kosmického záření.
Zdroj: NASA Press release 02-13 ze dne 22. ledna
PK