< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dalekohled dostal novou kameru
Pavel Koten Vytisknout článek

Dalekohled dostal novou kameru

Během čtvrtého výstupu do volného kosmického prostoru nainstalovali astronauté James Newman a Michael Massimino do Hubbleova dalekohledu nový vědecký přístroj, kterým je tzv. Advanced Camera for Surveys (ACS). Z dalekohledu naopak odebrali v současné době už nepoužívaný přístroj Faint Object Camera (FOC). FOC byl vůbec posledním přístrojem, který byl na palubě dalekohledu od jeho vypuštění. Zároveň to byl také poslední přístroj, který používal korekční aparaturu COSTAR. Ta bude z dalekohledu odstraněna při příštím servisním letu. O rozměrech telefonní budky a vážící téměř 400 kg ACS za 75 miliónů dolarů má dvakrát lepší rozlišení a pětkrát vyšší citlivost než součásná WFPC-2. Předpokládá se, že za prvních 18 měsíců činnosti bude tato nová kamera schopna detekovat více slabých hvězd a galaxií než bylo dosud zaznamenáno všemi dosavadními přístroji na dalekohledu. Na slavný snímek Hubble Deep Field, který kamera WFPC-2 pořizovala celkem deset dnů, by kameře ACS stačily dny dva. FOC, kterou poskytla Evropská kosmická agentura, se stala nejdéle používaným přístrojem v kosmickém prostoru, který bude navrácen zpět na Zemi. Pokud raketoplán přistane podle plánu 12. dubna, stráví FOC ve vesmíru 4340 dnů. Tato kamera si připsala řadu úspěchů, jmenujme například první snímek atmosféry jiné hvězdy (Betelgeuze), první snímek detailů na povrchu planety Pluto, objev pohybu materiálu ve výtrysku z galaxie M87 a mnoho dalších.
Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK




O autorovi

Pavel Koten

Další články autora (169)

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »