Kosmonautika

04.06.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

První let X-43A skončil neúspěchem

První let experimentálního prototypu letadla X-43A skončil v sobotu vlastně dříve než vůbec začal. Letoun měl vynést do výšky 33 km nad povrchem upravený první stupeň nosné rakety Pegasus startující z paluby bombardéru B-52. Ovšem několik sekund po uvolnění z pod křídla bombardéru se raketa vymkla kontrole a začala se odchylovat od stanoveného kurzu, načež byla na příkaz z řídícího střediska zničena. Prototyp měl být urychlen na sedminásobek rychlosti zvuku a poté deset sekund letět poháněn vlastním motorem, čímž by byl ustanoven nový rychlostní rekord. Motor "scramjet" získává kyslík přímo ze vzduchu, což znamená značnou úsporu hmotnosti oproti konvenčním raketám, které si jeho zásoby vezou sebou. Konečným výsledkem může být zvyšení nosnosti či prodloužení doletu. Experiment byl součástí projektu "Hyper-X", jehož cílem je učinit kosmické lety mnohem běžnějšími a výrazně zrychlit leteckou dopravu. K dispozici jsou ještě další dva prototypy. Neúspěch rakety Pegasus může vážně ohrozit start vědecké družice HESSI, kterou by podle plánu měla 7. června vynést na oběžnou dráhu právě tato raketa.
Zdroj: Spaceflight Now ze 3. června
PK

31.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Výprava Deep Impact dostala zelenou

Kosmická agentura NASA schválila vývoj nové kosmické sondy v rámci programu Discovery. Výprava Deep Impact bude mít za úkol zkoumat materiál nacházející se pod povrchem komety. K tomuto účelu bude na palubě sondy uložen projektil o hmotnosti 350 kg, vybavený kamerou, který sonda pro průletu v blízkosti komety vystřelí. Projektil by měl dopadnout na povrch komety rychlostí přibližně 36 000 km/hod. a vyhloubit zde kráter o rozloze fotbalového hřiště a hloubce několika desítek metrů. Na vyvržený materiál z komety se zaměří jak kamera a infračervený spektrometr na palubě sondy, tak i pozemské dalekohledy. Jejich cílem bude studium čerstvých ledových trosek a vůbec poprvé odhaleného původního materiálu komety. Celková cena výpravy by měla činit 279 miliónů dolarů, předpokládaný start je v lednu 2004 a setkání s kometou je plánováno na červenec 2005. Kometa Tempel 1 byla objevena v roce 1867 a kolem Slunce oběhne každých 5,5 roku.
Zdroj: NASA Press release z 24. května
PK

29.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Sonda Galileo v blízkosti měsíce Kalisto

Sonda Galileo uskutečnila 25. května vůbec nejbližší průlet kolem některého z velkých Jupiterových měsíců, když prolétla ve vzdálenosti pouhých 138 km od povrchu měsíce Kalisto. Hlavním cílem této akce bylo využití gravitace měsíce k úpravě dráhy sondy tak, aby se mohla v srpnu přiblížit k vulkanickému měsíci Io. Průletu bylo samozřejmě využito i k dalšímu průzkumu těžce kráterovaného povrchu měsíce Kalisto. Všechny přístroje podle prvních zpráv pracovaly normálně, dokonce i kamera, která krátce předtím vykazovala anomální chování. O dva dny dříve totiž sonda prolétla ve vzdálenosti 460 000 km od horní vrstvy oblačnosti Jupitera a obdržela další dávku intenzívního záření, které způsobilo zmíněné problémy s kamerou. Sonda během své historie dostala už více než třikrát větší kumulativní dávku záření než na jakou byla konstruována. Během následujících dvou měsíců by měla být získaná data odeslána na Zemi. Ve spojení nyní nastane dvoutýdenní přerušení způsobené konjunkcí Jupitera se Sluncem.
Zdroj: JPL Press release z 25. května
PK

09.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Pioneer 10 stále žije!

Anténa sítě Deep Space Network v Madridu zachytila 28. dubna slaboučký signál ze směru souhvězdí Býka. Signál vyslala kosmická sonda Pioneer 10, která se v současnosti nachází ve vzdálenosti 11,8 miliardy km - tedy 78 AU - od Země a vzdaluje se od nás rychlostí 13 km/s. Pozemský řídící tým se marně pokoušel o kontakt se sondou od srpna loňského roku a vědci se pomalu smiřovali s představou, že se sonda odmlčela navždy z důvodu nedostatku energie pro vysílač. Sonda, která odstartovala 2. března 1972 na palubě rakety Atlas Centaur, už mnohonásobně překročila plánovanou dobu životnosti, jež činila 21 měsíců. Stala se první sondou, která prolétla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, první sondou u Jupitera a též první sondou, která využila gravitačního pole některé z planet ke změně směru letu a k získání únikové rychlosti ze Sluneční soustavy. Energii získává z radioaktivního rozpadu izotopu plutonia 238, který má poločas rozpadu 92 let. Ovšem termočlánky sloužící k převodu tepelné energie na elektrickou degradují mnohem rychleji a inženýři se domnívají, že zásobování energií může skončit kdykoliv. Na palubě je stále ještě funkční přístroj - Geiger Tube Telescope - sloužící k měření toku kosmického záření. V současné době slouží sonda zejména pro testování postupů k získání slabého signálu ze šumu oblohy.
Zdroj: Science @ NASA ze 3. května
PK

02.05.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Raketoplán přistál v Kalifornii

Nepříznivé počasí na Floridě opět donutilo NASA k přistání raketoplánu v Kalifornii. Raketoplán Endeavour přistál včera kolem 18. hodiny našeho času na základně Edwards, čímž skončila další výprava věnovaná budování Mezinárodní kosmické stanice. Vzhledem k tomu, že další let tohoto raketoplánu je plánován až na říjen, nemělo by přibližně týdenní zpozdění vzniklé jeho přepravou na Floridu ovlivnit plány startů. Výprava trvala 12 dnů a raketoplán v jejím průběhu 186 krát oblétl naší planetu, přičemž procestoval téměř 8 miliónů km. Během dvou výstupů do volného kosmického prostoru připojili astronauté ke kosmické stanici mobilní manipulátor, který bude využit hned při následujícím letu raketoplánu Atlantis v červnu. Atlantis totiž přiveze přechodovou komoru, kterou není schopen pomocí vlastního manipulátoru připojit a tento úkol čeká právě nově instalovaný Canadarm2. Připojení raketoplánu Endeavour ke kosmické stanici se neplánovaně prodloužilo o den z důvodu nečekaného a stále ještě ne zcela vyjasněného výpadku všech tří hlavních kontrolních počítačů.
Zdroj: NASA Human spaceflights
PK

01.05.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Sojuz dorazil ke kosmické stanici

19.04.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

"Ruce" pro kosmickou stanici

Vskutku mezinárodní posádka je připravena k dnešnímu startu raketoplánu Endeavour, let STS-100, jehož cílem je opět Mezinárodní kosmická stanice. Kromě 4 Američanů se na cestu do vesmíru vydají též Rus, Kanaďan a Ital. Hlavním úkolem posádky je připojit ke stanic kanadský mobilní manipulátor, pokročilejší verzi jeřábu, který je v současné době používán právě na raketoplánech. Velitelem výpravy je zkušený astronaut Kent Rominger (do vesmíru letí popáté) a pilotem je Jeffrey Ashby (druhý let). Posádku déle tvoří specialisté Chris Hadfield (Kanada, druhý let), John Phillips (nováček ve vesmíru), Scott Parazynski (čtvrtý let), Umberto Guidoni (Itálie, druhý let) a Jurij Lončakov (Rusko, ve vesmíru poprvé). Kromě SSRMS (Space Station Remote Manipulator System) je na palubě raketoplánu též italský logistický modul Raffaelo se zásobami a další sadou experimentů a také UHF anténa pro podporu komunikace během kosmických vycházek. Pokud vše půjde podle plánu, raketoplán se na cestu ke kosmické stanici vydá dnes v 20:41 LSEČ.
Zdroj: NASA Human spaceflights
PK

12.04.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Kulatá výročí 12. dubna

Na dnešní den připadají hned dvě významná kulatá výročí. Hlavně je tomu 40 let, co na oběžnou dráhu kolem naší planety vzlétl první člověk, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. V kosmické lodi Vostok 1 vynesené upravenou mezikontinentální raketou R7, obletěl jednou kolem Země a 108 minut po startu bezpečně přistál zpátky na povrchu. V průběhu letu ukázal, že člověk je schopen se vyrovnat se stavem beztíže. V uplynulých čtyřiceti letech jej následovalo již více než 400 mužů a žen, kteří se podívali na naši planetu z výšky stovek a několik jedinců i tisíců kilometrů. Větší část z těchto čtyř stovek lidí vzlétla do vesmíru na palubě amerického raketoplánu, který právě dnes slaví 20. výročí první startu. Byl to raketoplán Columbia s dvoučlenou posádkou tvořenou velitelem Johnem Youngem a pilotem Robertem Crippenem, který se 12. dubna 1981 vydal na zkušební dvoudenní let. Celá flotila raketoplánů absolvovala v uplynulých 20 letech už více než stovku letů do vesmíru.
Zdroj: 40 years of human spaceflights
Space shuttle 20th anniversary na www.space.com
PK

07.04.2001 00:00 Dalibor Hanžl Kosmonautika

Sonda Mars Odyssey odstartovala k výzkumu Marsu

(CNN) -- Novou kapitolu ve výzkumu Marsu otevřela v sobotu nová kosmická sonda NASA. K rudé planetě odstartovala sonda, jejíž cílem je tam hledat vodu ukrytou v podpovrchových vrstvách a geologicky horké lokality.Mise Mars Odyssey, která přišla daňové poplatníky v USA na $300 milionů, je první misí k Marsu od doby po dvou katastrofálních selháních v r. 1999.Hlavní činnost sondy Mars Odyssey bude spočívat ve vyhledávání vody, mapování povrchových minerálů a měření úrovní záření. Jedná se o sběr dat, který nám dá představu o tom, jaká je možnost života člověka na jiném kosmickém tělese než Země."Život na Zemi nebyla kosmická náhoda, ale roli zde sehrálo splnění mnoha nutných podmínek," řekl reportérům v pátek Ed Weiler, zástupce NASA. "Mars je v mnohém podobný Zemi." Před několika miliardami let měl stejnou atmosféru a na povrchu teklo velké množství vody."Kosmická sonda Odyssey, kterou vynesla na oběžnou dráhu raketa Delta II, startovala v sobotu ráno z Mysu Canaveral na Floridě, má před sebou cestu dlouhou 460 milionů kilometrů. K cíli by měla dorazit 24. října.Zdroj: CNN z 7. 4. 2001)
DH

06.04.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Návrat na rudou planetu

Kosmická sonda 2001 Mars Odyssey je připravena ke startu na cestu k Marsu, aby odčinila neúspěchy předchozích výprav k této planetě. Pokud vše půjde podle plánu, start se uskuteční v sobotu 7. dubna v odpoledních hodinách našeho času. Řídícímu týmu zatím ale působí vrásky zvýšená aktivita Slunce, která by mohla způsobit odklad startu. Startovací okno je otevřeno do 27. dubna. Sonda dorazí k planetě 24. října a zahájí brzdění o horní vrstvy atmosféry. Od počátku příštího roku by měla začít hlavní část výpravy, jeden marsovský rok trvající mapování mineralogického a prvkového složení povrchu Marsu, hledání příznaků výskytu vody pod jeho povrchem a měření úrovně záření v těsném sousedství planety. Za tímto účelem sonda nese 3 spektrometry pracující v různých oborech elektromagnetického záření. Sondu o hmotnosti 730 kg vynese do vesmíru raketa Delta II.
Zdroj: Mars Odyssey
PK

05.04.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Deep Space 1 láme rekordy

Experimentální sonda Deep Space 1 si připsala další rekordní zápis. Její iontový motor překonal hranici 10 000 hodin provozu, což je 50x více než byla jeho původně plánovaná životnost. Motor je jednou z dvanácti revolučních technologií, které sonda testuje. Podobné iontové motory by mohly být užívány pro budoucí kosmické výpravy. Deep Space 1 nyní v rámci prodloužení své mise směřuje ke kometě Borrelly. Odhaduje se, že na konci výpravy překročí doba provozu 14 000 hodin. Funkční kopie motoru běží v laboratoři ještě delší dobu, už více než 15 000 hodin. Motor pomocí dvou elektricky nabitých mřížek urychluje ionty xenonu na rychlost 35 km/s, přičemž spotřeba elektrické energie se pohybuje mezi 520 W a 1,9 kW. Maximálního tahu dosahuje při spotřebě 2,3 kW. V rámci projektu bude v následujících měsících testován jeho provoz na hranici nejnižšího výkonu.
Zdroj: JPL Press release ze 4. 4. 2001
PK

21.02.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Atlantis přistál v Kalifornii

20.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

NEAR měří na povrchu Erosu

Krátce po úspěšném přistání sondy NEAR na povrchu planetky Eros bylo rozhodnuto o prodloužení výpravy minimálně o deset dnů. NASA našla finanční zdroje i čas sítě Deep Space Network (DNS), sloužící pro komunikaci s kosmickými sondami. V současné době je na palubě sondy v provozu spektrometr pracující v pásmu gama záření. Za pomoci tohoto záření určuje elementální složení povrchu asteroidu v místě přistání. Podle zpráv jsou vědci nadšeni kvalitou dat. Citlivost přístroje je 10x větší než byla na oběžné dráze planetky. Na rozdíl od pobytu na oběžné dráze pracuje spektrometr za vyšších teplot, protože není možné odvádět teplo z důvodu polohy na povrchu. Kvalita dat ovšem ovlivněna není. Pokud se pokračování výpravy prokáže zajímavými výsledky, je možné další prodloužení až do konce měsíce.
Zdroj: www.space.com z 19. února.
PK

13.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Přistání na Erosu úspěšné!

Sonda NEAR úspěšně dne v noci přistála na povrchu planetky NEAR, ačkoliv nebyla k této operaci konstruována. Poslední snímek vyslaný ze sondy byl pořízen ve výšce 120 metrů nad povrchem planetky a pokrývá oblast o průměru 6 metrů. Sonda přistání přežila, o čemž svědčí zachycený signál rádiového majáku na palubě přijmutý anténami sítě Deep Space Network. Předběžná analýza ukazuje, že sonda leží na povrchu na boční straně. Na povrch dosedla sonda rychlostí 1,9 m/s. Na zítřek je naplánována tisková konference, kde budou oznámeny další podrobnosti o prvním přistání kosmické sondy na planetce.
Zdroj: tisková zpráva John Hopkins University z 12. února.
PK

12.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Pokus o přistání na planetce Eros

Kosmická sonda NEAR je od 14. února loňského roku oběžnicí blízkozemní planetky Eros. Během uplynulého roku splnila sonda všechny úkoly, téměř vyčerpala palivo a také finanční prostředky výpravě vyhrazené. Pozemský řídící se tým se na úplný závěr mise pokusí o něco, co tu ještě nebylo. O měkké přistání sondy na planetce. Riziko neúspěchu je velké, vždyť sonda k takovému pokusu není stavěna, ale vzhledem ke konci mise není co ztratit. Ba naopak, hodně může být získáno. Předpokladá se, že sonda bude schopna vysílat ostré snímky až do výšky 500 metrů nad povrchem. Očekávané rozlišení je 10 cm! V případě, že sonda opravdu dosedne měkce, je šance na navázání kontaktu. Vědci by v takovém případě byli zvědaví zejména na data pořízená magnetometrem na palubě sondy. Závěrečný manévr sondy začíná v 16:31 SEČ, kontakt s planetkou by měl nastat ve 21:04. Bez ohledu na úspěch či neúspěch manévru končí výprava 14. února.
Zdroj: Projekt NEAR na stránkách John Hopkins University.
PK

11.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Laboratoř spojena s ISS

Po dvoudenním stíhání se v pátek v 17:51 SEČ spojil raketoplán Atlantis s kosmickou stanicí Alfa, aby si o dvě hodiny později mohly obě posádky podat ruce. Následovalo přestěhování čerstvých zásob pro stálou posádku, včetně náhradních dílů pro systém čistící vzduch od oxidu uhličitého. V průběhu noci ze soboty na neděli došlo k připojení laboratoře Destiny k modulu Unity. Nejdříve ovšem musela astronautka Ivinsová pomocí robotického manipulátoru přemístit přechodový adaptér PMA-2, který byl k Unity připojen právě v místě určeném pro Destiny. Poté vyložila laboratoř z nákladového prostoru, otočila ji o 180 stupňů a připojila na zmíněné místo. Ve volném kosmickém prostoru se v tuto dobu nacházeli astronauté Jones a Curbeam, kteří propojili modul se stanicí pomocí kabelů pro přenos energie a dat. Při připojování trubic vedoucích čpavek k chladícím panelům na "stožáru" Z1 došlo k malému úniku této látky, který se ale podařilo brzy zastavit. Curbeamův skafandr byl lehce potřísněn, proto bylo nutno přistoupit k proceduře jeho čištění, což prodloužilo kosmickou vycházku. Ta trvala 7 hodin a 34 minut, téměř o hodinu déle než bylo původně plánováno.
Zdroj: STS-98 mission control center status reports.
PK

07.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Laboratoř Destiny

Na startovací rampě 39A Kennedyho kosmodromu na Floridě je připraven na cestu ke kosmické stanici Alfa raketoplán Atlantis, let nesoucí označení STS-98. V jeho nákladovém prostoru se nachází americký laboratorní modul Destiny v ceně 1,38 miliardy dolarů, který umožní v průběhu letošního roku zahájit vědecký výzkum v podmínkách beztížného stavu. Posádku v pořadí 102. letu raketoplánu tvoří velitel Kenneth Cockrell (4. start) pilot Mark Polansky (1) a specialisté Marscha Ivinsová (5), Thomas Jones (2) a Robert Curbeam (4). Zatímco Ivinsová bude obsluhovat robotický jeřáb raketoplánu, Jones a Curbeam provedou tři (v případě potřeby čtyři) výstupy do volného kosmického prostoru, aby společně připojili modul Destiny k uzlu Unity. Pokud vše půjde podle plánu, uskuteční se start ve čtvrtek 8. února 11 minut po půlnoci našeho času. Spojení s kosmickou stanicí by se mělo v takovém případě uskutečnit v ranních hodinách 10. února.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 1. února.
PK

01.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

MGS splnil úkoly

Sonda Mars Global Surveyor (MGS), která je již několik let oběžnicí rudé planety, splnila hlavní úkoly své výpravy. Jejím cílem bylo mapování planetypo dobu jednoho marsovského roku (tedy dvou roků pozemských). Nyní začíná prodloužená část mise, která je prozatím plánována do dubna roku 2002. Ke konci ledna zaznamenala sonda více než 8500 obletů planety, během kterých pořídila přes 58000 snímků, 490 miliónů laserových měření k určení topografie povrchu a 97 miliónů spektrálních měření. Vědci tvrdí, že díky sondě máme dnes před sebou úplně jinou planetu, než jak jsme Mars znali ještě před několika lety. Dokonce je nyní Mars po některých stránkách lépe zmapován než samotná naše Země. Z velké řady významných přínosů uveďme nalezení vážných důkazů pro existenci vody v dávné historii planety, první reálný odhad množství vody zbývající v polárních čepičkách, zjištění sklonu terénu směrem od jižního k severnímu pólu, který pravděpodobně určoval směr proudění vody a mnoho dalších objevů.
Zdroj: NASA Press release 01-14 ze dne 31. ledna.
PK

17.01.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda Stardust nabrala kurz ke kometě

Kosmická sonda Stardust přešla na dráhu, která ji navede do blízkosti komety Wild 2. Stalo se tak 15. ledna, kdy prolétla v těsné blízkosti Země a využila jejího gravitačního pole pro změnu vlastní dráhy a rychlosti. Oběžná doba sondy kolem Slunce se prodloužila ze 2 na 2,5 roku. Sonda toho dne ve 12:13 SEČ prolétla ve výšce 6012 km nad jižním výběžkem afrického kontinentu rychlostí kolem 10 km/s. Několik pozemských pozorovatelů zaznamenalo blízký průlet sondy kolem naší planety fotograficky. O 15 hodin později prolétla sonda ve vzdálenosti necelých 100000 km od Měsíce, čehož bylo využito pro testování navigační kamery, která byla nedávno znovu uvedena do provozu. Podařilo se odstranit nečistotu, která vedla k pořizování neostrých snímků. Kamera získala 25 snímků Měsíce. S kometou Wild 2 se Stardust setká v lednu roku 2004.
Zdroj: stardust.jpl.nasa.gov.

15.01.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Mir zanikne 6. března

Krátce po "oslavě" 15. narozenin základního modulu bude proveden řízený zánik ruské kosmické stanice Mir. Za tímto účelem odstartuje 18. ledna nákladní loď Progress M1-5, která zánik bude řídit. Aby se ušetřilo drahocenné palivo, nebude Progress používat hlavní raketový motor, ale menší trysky. Cesta ke kosmické stanici tak bude trvat čtyři místo obvyklých dvou dnů. Pokud by se automatické spojení nepodařilo, je v záloze připravena posádka zkušených kosmonautů Genadij Padalka a Nikolaj Budarin, kteří by v takovém případě k Miru letěli a spojení provedli ručně. Setrvačníky kontrolující polohu a orientaci stanice budou vypnuty 10. února. A konečně 4. a 5. března zažehne své trysky nákladní loď a sníží rychlost Miru o 28 m/s. Následující den proběhne poslední zážeh, který ubere dalších 17,3 m/s a navede kosmickou stanici nad Tichý oceán, kde vstoupí do atmosféry. Předpokládá se, že některé části neshoří v atmosféře a dopadnou na zemský povrch.
Zdroj: Space.Com ze 12. ledna.