< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce II Kosmonautika

NEAR blíže Erosu

V pátek 3. března provedla sonda NEAR 15 sekund trvající zážeh motoru, který zpřesnil její dráhu kolem asteroidu Eros. Nyní se NEAR nachází na kruhové dráze 200 km nad povrchem planetky a měla by na ní setrvat následující 4 týdny. Během této doby pořídí kamera na její palubě dostatek barevných i černobílých snímků pro zkompletování mapy povrchu Erosu. Měření vzdáleností mezi sondou a povrchem pomocí laserového dálkoměru umožní získat 3D perspektivu kráterů, hřebenů a dalších povrchových znaků. Rádiový experiment zase poslouží k lepšímu změření gravitačního pole Erosu. A když bude přát Slunce, tj. planetku zasáhne jeden z projevů jeho aktivity, bude schopen rentgenový spektrometr zjistit elementarní složení povrchu planetky. Další změna dráhy čeká sondu 1. dubna, kdy se přiblíží na 100 km vzdálenost od povrchu.
Zdroj: John Hopkins University, Near Earth Asteroid Rendezvous z 6. března.

redakce II Kosmonautika

Ceník komerčního využití ISS

Na webové stránce NASA byl zveřejněn plán ceníku služeb, které budou nabídnuty firmám majícím zájem o experimenty na budované Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Je zde ustanovena jakási základní experimentální jednotka, jejíž roční cena je 20.8 miliónů dolarů. Jedná se buď o interní nebo externí experiment v jehož ceně je 2 880 kWh energie. Vnitřní experiment dále zahrnuje 86 hodin práce posádky a 2 terabity dat přenesených informací na Zemi, vnější 32 hodin posádky a 2,6 terabitů dat. Dále jsou zde příplatky za dopravu pomocí raketoplánu. Ty činí 22 000 $ / kg přetlakovaného a 26 400 $ / kg nepřetlakovaného nákladu. Další příplatky zahrnují 15 000 $ za za hodinu práce posádky, 2 000 $ za kWh energie a 100 $ za minutu přenosu dat přes družici TDRS. Plán umožňuje zakoupit minimálně 1/6 této experimentální jednotky. Je navržen i systém slev pro experimenty s přínosem pro NASA či USA. Předpokládá se, že komerční experimenty se budou podílet 30% na všech experimentech prováděných v amerických modulech stanice.
Zdroj: www.spaceviews.com ze 29. února.

redakce II Kosmonautika

Sonda NEAR na oběžné dráze planetky Eros

Dnes v 16:33 SEČ byl na 57 sekund zažehnut malý hydrazinový motor sondy NEAR, který snížil rychlost sondy na úroveň srovnatelnou s rychlostí chůze. Díky tomu mohla být sonda zachycena slabým gravitačním polem této planetky. NEAR se v této době nacházela ve vzdálenosti 327 km od planetky a 256 miliónů km od Země. Sonda se stala první umělou družicí některého malého tělesa Sluneční soustavy. Navigační data, která potvrdila tento úspěch dorazila na Zemi v 17:00. V průběhu hodin předcházejících zážehu prolétla sonda v blízkosti severní polokoule planetky (asi 200 km), přičemž využila výhodného postavení mezi planetkou a Slunce pro určení složení povrchu Erosu. Tato data by měla být odvysílána na Zemi v následujících dnech, stejně tak jako první snímky z oběžné dráhy a též data sloužící ke upřesnění hmotnosti Erosu. Ta je důležitá pro přesné stanovení dráhy sondy, která bude "balancovat" mezi pádem na její povrch a odpoutáním od jejího gravitačního pole.
Zdroj: John Hopkins University, Near Earth Asteroid Rendezvous ze 14. února.

redakce II Kosmonautika

Mapování zemského povrchu z raketoplánu

Raketoplán Endeavour STS-99 úspěšně odstartoval z Floridy v pátek 11. února v 18:44 SEČ. Drobné zdržení oproti původnímu plánu bylo způsobeno malou závadou v poslední fázi odpočítávání, která byla během několika minut vyřešena. O 8 minut později dosáhl raketoplán oběžné dráhy. Poté se posádka rozdělila na dvě skupiny. Červený tým, který tvoří velitel letu Kevin Kregel a specialisté Janet Kavandi a Gerhard Thiele, úspěšně připravil mapovací aparaturu. Rameno dlouhé 60 m je dosud nejdelší struktura, která byla ve vesmíru umístěna. Druhý tým, tzv. modrý, který tvoří pilot Dom Gorie a specialisté Janice Voss a Mamoru Mohri, v té době spal. Tento režim bude posádka dodržovat po celý let, aby tak bylo možno mapovat zemský povrchu nepřetržitě. V průběhu soboty se činnosti radaru rozeběhla na plný výkon. Na internetu se objevil i první "snímek" zobrazující oblast White Sands v Novém Mexiku.
Zdroj: Kennedy Space Center, mise STS-99

redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu

2000.02.11
Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce
Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce

Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

redakce II Kosmonautika

Sonda Astro-E je ztracena

Japonsko oznámilo neúspěch pokusu o vynesení rengtenové družice Astro-E na oběžnou dráhu. Příčinou bylo selhání prvního stupně nosné rakety M-V. Start se uskutečnil ve čtvrtek ve 2:30 SEČ. Druhý a třetí stupeň sice fungovaly dobře, ale nebyly schopny sondě nahradit výpadek zrychlení, ta se kvůli tomu dostala na příliš nízkou oběžnou dráhu a zřejmě vstoupila zpět do zemské atmosféry, kde shořela. Družice byla určena pro pětileté studium vesmíru v rentgenovém oboru spektra. K tomuto účelu byla vybavena šesti malými rtg. dalekohledy připojenými ke třem různým typům přístrojů. Kromě Japonska se na některých experimentech podílely i NASA a MIT ze Spojených států. Selhání nosiče M-V bude mít vážné dopady pro Japonsko, protože předchozí start jiné rakety H-2 v listopadu loňského roku byl též neúspěšný.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

redakce II Kosmonautika

Raketoplán odstartuje nejdříve 9. února

NASA se rozhodla, že pozdrží start raketoplánu Endeavour minimálně do 9. února, aby mohl být vyměněn tzv. Master Events Controller (MEC), který zamotal hlavu řídícímu týmu při včerejším odpočítávání před startem. Tento počítač selhal v čase T-29 a přestože se později problém podařilo vyřešit, není vyloučeno, že by se mohl znovu opakovat. Inženýři totiž úplně přesně nevědí, co tento problém způsobilo. MEC se nachází v zadní části motoru raketoplánu a je odpovědný za předání příkazů k oddělení dvojice raketových motorů na pevné palivo a vnější palivové nádrže. Zařízení je sice zálohováno, ale protože je velmi důležité, pro povolení startu musí být plně fukční obě dvě. Termín 9. února zatím koliduje s komerčním startem rakety Delta 2 a dosud není jisté, který z těchto dvou startů dostane přednost.
Zdroj: www.spaceflightnow.com ze dne 1. února

redakce II Kosmonautika

Sonda Cassini pozorovala planetku

Meziplanetární sonda Cassini, která letí k Saturnu, se na své cestě Sluneční soustavou přiblížila 23. ledna na vzdálenost 1,5 miliónu km k planetce 2685 Masursky. Tři přístroje pro provádění vzdálených pozorovaní se na planetku zaměřily v průběhu několika hodin před okamžikem nejbližšího průletu. V té době byl totiž úhel mezi Sluncem, planetkou a sondou kolem 90 stupňů. Cílem pozorování bylo určení velikosti, albeda a jasnosti planetky a pořízení jejího prvního spektra s vysokým rozlišením v oblasti 2,5-5 mikrometrů. Zároveň byla pozorování použita pro ověření kalibrace přístrojů a zjištění jejich omezení při pozorování malých, těžko rozlišitelných objektů. I s takovými objekty se sonda setká při své pouti kolem Saturnu.
Zdroj: Cassini v týdnu 20.-26. ledna (JPL)

redakce II Kosmonautika

Klouzající sondy?

Dva vědci z University v Illinois vymysleli novou metodu, která by mohla v budoucnosti umožnit kosmickým sondám změny oběžných planetárních drah a přitom nespotřebovávat cenné palivo. Princip spočívá v tom, že sonda se na krátkou dobu jakoby změní v letadlo, vstoupí do atmosféry a po určité době z ní zase vystoupí na jinou oběžnou dráhu. Dosud se pro změny dráhy používá metoda zvaná "aerobreaking", což je brždění sondy slunečními panely o horní vrstvy atmosféry planety. U nového návrhu sonda využije jakéhosi "aerodynamického výtahu". K tomu účelu bude vybavena měnitelnou konfigurací povrchu jako je tomu u letadel. Tuto roli by mohly plnit například kloubové sluneční panely. Využití tohoto způsobu změny dráhy povede k úsporám na hmotnosti paliva a sonda bude moci být vybavena větším množstvím užitečného zařízení.
Zdroj: Článek v New Scientist ze dne 22. ledna

redakce II Kosmonautika

Signál od MPL?

Přestože sonda Mars Polar Lander (MPL) už byla prohlášena za ztracenou, rozhodl se pozemský řídící tým vyslat k sondě ještě jednu sérii příkazů. Sonda, pokud je funkční, má za úkol vyslat signál pro pozemskou 45m anténu ve Stanfordu. Tato anténa totiž zachytila nějaké signály, které by mohly pocházet z Marsu, 18. prosince a 4. ledna. Jelikož signály byly příliš slabé, trvalo několik týdnů než byly zanalyzovány. Signál byl zcela jistě umělého původu, ale není možno říci, zda pocházel právě z MPL. Proto byl uskutečněn ještě dodatečný test. Výsledek testu se očekává během několika dnů. Ačkoliv je velmi málo pravděpodobné, že by sonda mohla poslat nějaké vědecké výsledky, případný zachycený signál by mohl poskytnout několik drobných náznaků o tom, co se skutečně při pokusu o přistání stalo.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 25. ledna

redakce II Kosmonautika

Deep Space 1

Sonda Deep Space 1 má za sebou další novátorský manévr. Řídícímu týmu se totiž podařilo nasměrovat její hlavní anténu směrem k Zemi. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tato operace byla provedena s hlavním naváděcím senzorem sondy, tzv. "star-trackerem". Ten je ovšem od října mimo provoz. Inženýři ale vymysleli způsob, jak se bez něj obejít. Operace spočívala v tom, že sonda postupně otáčela hlavní anténou a pozemská sítě Deep Space Network se pokoušela zachytit její signál. Podle změny intenzity signálu posléze operátoři určovali nasměrování antény a zastavili její pohyb v okamžiku, kdy byla namířena právě směrem k Zemi. To nebylo samozřejmě možné okamžitě, setrvačnost v pohybu antény byla vyřešena tak, že se posléze anténa o určený úhel pootočila zpět. Nyní je tedy sonda schopna přenášet na Zemi velké množství vědeckých i technických dat a zároveň je možné do paměti jejího počítače nahrát nový software, který ji umožní fungovat i bez naváděcího senzoru. Je paradoxní, že tento senzor, ikdyž je nové konstrukce, stejně nepatří mezi 12 nových testovaných technologií pro sondy příštího tisíciletí.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 21. ledna

redakce II Kosmonautika

NEAR se blíží k Erosu

Sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) se po více než roce opět blíží k planetce Eros a k druhému pokusu o přechod na její oběžnou dráhu. První pokus v prosinci předloňského roku se nepodařil, protože sonda kvůli závadě nestihla provést nutné manévry a kolem planetky "jenom" prolétla. Nyní sonda už svůj cíl "vidí", první snímek planetky pořídila 12. ledna ze vzdálenosti 45 350 km. Planetka je na něm viditelná jako protáhlá světlá skrvnka na pozadí tmavé oblohy. Ovšem i takový snímek je užitečný pro zpřesnění polohy planetky a přesnější navigaci družice na cíl. Další snímky budou pořizovány v průběhu následujících dnů a poslouží také pro zpřesnění rotace planetky. Na 2. a 8. února jsou naplánovány dva manévry, které sondu připraví do pozice pro závěrečný přechod na dráhu kolem planetky 14. února. Řídídí tým provedl úpravy, které by měly zabránit stejné chybě, která vedla k neúspěchu prvního pokusu v prosinci 1998. V současné době je sonda ve vzdálenosti 33 600 km od Erosu a přibližuje se rychlostí 68 km/hod.
Zdroj: NEAR project home page

redakce II Kosmonautika

Mars Express schválen

Sonda Mars Express, jejímž cílem bude rudá planeta, prošla úspěšně další fází svého vývoje, kterou bylo nezávislé posouzení projektu a jeho schválení. Nyní začne nová fáze a to sice samotná konstrukce sondy. Sondu postaví pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) firma Matra Marconi za 60 miliónů Euro. Start by se měl uskutečnit v červnu 2003 pomocí ruské rakety Sojuz a přílet k Marsu na konci téhož roku. Celková hmotnost sondy bude činit 1 070 kg, z čehož 116 kg připadne na sedm vědeckých přístrojů. Mezi ně patří kamera s vysokým rozlišením, radarový výškoměr, řada spektrometrů a další. Dalších 60 kg připadne na přistávací modul Beagle 2, který vyvíjí samostatně Velká Británie. Jeho cílem bude pátrání po důkazech minulého či současného života na povrchu, stejně tak jako geologie místa přistání. Celkové náklady na výpravu budou činit 175 miliónů Euro.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 15. ledna

redakce II Kosmonautika

Servisní modul se stále více zpožďuje

Ruská strana oznámila, že start už tak hodně zpožděného servisního modulu Mezinárodní kosmické stanice (ISS) by se mohl opět posunout a to minimálně až na srpen. Důvody zpoždění souvisí s nutností vyměnit motory u nosičů Proton, jeden z nichž má právě modul Zvezda vynést na oběžnou dráhu. Motory druhého stupně všech Protonů musí být vyměněny kvůli výrobní chybě a je zřejmé, že nebudou k dispozici dříve než na konci června. V důsledku této závady byly dva starty v loňském roce neúspěšné. Poté bude ještě potřeba 45 dnů na přípravu modulu ke startu. Je samozřejmé, že nejdříve se uskuteční několik startů s "obyčejným" nákladem a teprve po vyzkoušení dříve spolehlivých Protonů bude možno vynést i další díl kosmické stanice. Zpoždění v přípravě modulu Zvezda, který je pro další stavbu kosmické stanice nezbytný, se tak protáhne už na více než 2,5 roku. Americká strana už dokonce zkouší stavět jakýsi provizorní modul, který by dočasně Zvezdu nahradil, ovšem ten nebude připraven dříve.
Zdroj: SpaceViews ze dne 11. ledna

redakce II Kosmonautika

Co bude s HST až skončí?

Hubble Space Telescope (HST) je nyní úspěšně opraven a astronomové už netrpělivě očekávají plné uvedení do provozu, ale už dnes se lidé v NASA zamýšlejí nad otázkou, co bude s dalekohledem až ukončí činnost v roce 2010. Hlavní důvod je, že v tomto roce se bude blížit Slunce dalšímu maximu ve svém 11 let dlouhém cyklu. To povede k ohřátí zemské atmosféry a zvýšení tření, jež může způsobit ztrátu výšky HST a jeho návratu do zemské atmosféry. Panuje vážné podezření, že 13 tun vážící observatoř by v zemské atmosféře zcela neshořela a některé její části by mohly nekontrolovaně dopadnout na zemský povrch. Něco podobného potkalo americkou stanici Skylab v roce 1979, její části ale dopadly na neobydlená uzemí Austrálie. Jedna možnost je připojit k dalekohledu raketový motor a vynést jej na vysokou oběžnou dráhu, kde bude v bezpečí. Mnohem pravděpodobnější je ale druhá alternativa - k dalekohledu se ještě jednou vydá některý z raketoplánů, naloží jej do nákladového prostoru a vrátí na Zem. Jeden let sice dnes stojí půl miliardy dolarů, ale pro NASA je to jistější než nechat zbytky HST dopadnout na povrch. Už se dokonce spekuluje o pozdějším umístnění dalekohledu. Mohl by skončit jako exponát v Smithsonian Air & Space Museum ve Washingtonu.
Zdroj: www.space.com ze dne 29. listopadu

redakce II Kosmonautika

Galileo prolétl nad Europou

Sonda Galileo vstoupila do nového roku dalším úspěšným průletem nad některým z Jupiterových měsíců. Tentokrát se jednalo o měsíc Europa k němuž se sonda přiblížila 3. ledna v 19:38 SEČ na vzdálenost 351 km. To je srovnatelná výška nad povrchem, v jaké létají raketoplány nad Zemí. Sonda funguje normálně a zdá se, že její přístroje provedly všechna plánovaná měření. Ta byla mj. zaměřena na detekci poruch magnetického pole, které by mohly vznikat v důsledku elektrických proudů z předpokládaného oceánu pod ledovým příkrovem. Sonda během přiblížení prolétla za kotoučem Europy, čehož bylo využito pro studium změn signálů vyslaných sondou na Zemi při jejich průchodu ionosférou měsíce. V plánu byla ještě pozorování malých měsíců Amalthea, Thebe a Metis, průlet okolo Io ve vzdálenosti více než 200 000 km a také pozorování oblačnosti na samotném Jupiteru. Všechna data jsou zaznamenána na palubním záznamníku a budou odeslána na Zem během následujících týdnů. Sonda by měla uskutečnit minimálně ještě jeden blízký průlet nad Io v únoru.
Zdroj: Galileo Mission Status ze dne 3. ledna.

redakce II Kosmonautika

Družice Terra v pořádku

Po drobných postartovních problémech se družice Terra "usadila" a nyní všechny její systémy nyní pracují velmi dobře. Jeden z problémů nastal, když se sonda přepnula do bezpečného režimu. Ukázalo se, že se tak stalo pouhou minutu poté, co nastal zimní slunovrat. Podrobnější analýza ukázala, že v daný moment se palubní software pokusil spočítat hodnotu funkce arcussinus z čísla menšího než -1. Jelikož by se něco podobného mohlo stát i při letních slunovratech, byla nahrána do palubního počítače oprava této chyby. Druhý problém se týkal nasměrování antény, která slouží ke komunikaci se Zemí prostřednictvím některé ze 4 družic TDRSS. Anténa se pravidelně přepínala též do jakéhosi bezpečnostního režimu. Ukázalo se, že k tomuto jevu dochází vždy při přeletu jihoatlantické anomálie a to jenom v případě, že se jedná o noční či vzestupný přelet. I tento problém byl vyřešen drobnou úpravou softwaru.
Zdroj: www.spacedaily.com ze dne 3. ledna.

redakce II Kosmonautika

Discovery zpátky na Zemi

Raketoplán Discovery úspěšně zakončil výpravu, jejímž cílem bylo opravit kosmický dalekohled HST, když hladce přistál v úterý v 1:01 SEČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Jednalo se o 13. noční přistání projektu Raketoplánu. Během devítidenní výpravy uskutečnila posádka 3 výstupy do volného prostoru o celkové délce 24 hodin a 33 minut. Astronauté při těchto výstupech nainstalovali 6 nových setrvačníků, 6 zařízení chránících baterie, palubní počítač, který je 20x rychlejší (25 MHz) a má 6x větší paměť (2 MB) než ten původní, nový záznamník dat, nový vysílač, nový jemný naváděcí senzor a částečně vyměnili izolaci dalekohledu. Raketoplán uletěl během mise téměř 5,3 miliónů km.
Zdroj: STS-103 Mission status report #17 ze dne 27. prosince.

redakce II Kosmonautika

Discovery zachytil HST

Posádka Discovery dnes v noci zachytila Hubbleův kosmický dalekohled do nákladového prostoru raketoplánu. Stalo se tak po téměř dvou dnech "pronásledování" dalekohledu raketoplánem. Poté následovala série manévrů raketoplánu, které prováděl velitel Brown ručně a jejichž cílem bylo přiblížit se na dosah robotického ramene k HST. Pomocí tohoto ramene specialista Clervoy dalekohled v 1:34 SEČ zachytil a opatrně jej umístnil do nákladového prostoru, kde byl dalekohled bezpečně uložen. Operace trvala asi jednu hodinu. S pomocí kamery upevněné na robotickém rameni pak byla provedena vizuální inspekce vnějšího pláště dalekohledu, která ukázala, že je ve stejném stavu jako při poslední návštěvě v únoru 1997. Dnes ve večerních hodinách našeho času bude zahájena samotná oprava dalekohledu. Ve 20:40 SEČ by měly do volného prostoru vystoupit Smith a Grunsfeld nejdůležitější část opravy, tj. výměnu všech šesti setrvačníků. Výstup do volného prostoru by měl trvat asi 6 hodin.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 21. prosince.

1 …74 75 76 77 78 79 80 …83

27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »