Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce II Kosmonautika

Proč neuspěl Mars Polar Lander?

NASA zveřejnila závěry, ke kterým došla komise zabývající se ztrátou sondy Mars Polar Lander, jež měla přistát na Marsu 4. prosince loňského roku. Jako nejpravděpodobnější varianta je uvedeno předčasné vypnutí přistávacích motorů jako reakce na špatný signál, který dostal řídící počítač od senzorů umístěných na třech přistávacích nohách. V momentě, kdy byly tyto nohy vysunuty, senzory zaznamenaly tlak řídké atmosféry, který byl identifikován jako kontakt s povrchem a počítač dal příkaz vypnout motory. Došlo k tomu ve výšce 40 m nad povrchem, kdy sonda klesala rychlostí 13 m/s. Vezme-li se v úvahu gravitace Marsu, dopadla sonda na povrch rychlostí 22 m/s, což bylo nad hranicí přežití. Byly studovány rovněž další varianty jako například příliš drsné podmínky na povrchu, ztráta kontroly nad sondou, selhání tepelného štítu či dopad padáku na sondu, ale tato varianta byla uznána za nejpravděpodobnější. Mj. z toho důvodu, že při všech 4 modelových testech k tomuto problému došlo.
Zdroj: SpaceViews news z 28. března.

redakce II Kosmonautika

Družice IMAGE na oběžné dráze

Raketa Delta 2 úspěšně vynesla na oběžnou dráhu družici IMAGE (Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration) určenou pro výzkum interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou. Start se uskutečnil v sobotu ve 21:34 SEČ z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Z eliptické polární dráhy, s perigeem 1 000 km a apogeem 44 600 km, bude družice studovat jak zemské magnetické pole reaguje na změny ve slunečním větru. Jejím úkolem je pořizovat snímky záření neutrálních atomů, protonů, elektronů a dalších částic v širokém rozsahu vlnových délek, což dosud žádná družice nedělala. Vědci doufají, že nasbíraná data jim umožní sledovat jak sluneční erupce pumpují plazma do magnetosféry, co se s tímto plazmatem stane uvnitř magnetosféry a jak obecně magnetosféra odpovídá na změny ve slunečním větru. IMAGE je prvním projektem programu medium-class Explorer (MIDEX), programu levných družic pro kosmický výzkum.
Zdroj: SpaceViews News z 25. března.

redakce II Kosmonautika

Compton GRO bude končit

NASA plánuje řízený zánik této úspěšné observatoře v zemské atmosféře po 1. červnu. Hlavním důvodem jsou obavy o bezpečnost obyvatel. Observatoř totiž přišla o jeden ze tří setrvačníků, které slouží k jejímu řízení. Zbývající dva pro tuto funkci postačují, ale kdyby přestal fungovat některý z nich, manipulace s observatoří by se výrazně zhoršila. Vzhledem k tomu, že Comptonova observatoř váží přes 17 tun a některé části jsou z titanu, hrozí nebezpečí, že by při neřízeném zániku mohly její části dopadnout na zemský povrch. Proto se zánik uskuteční řízeně dříve než dojde k poruše zbývajících gyroskopů. K zániku dojde nad neobydlenými oblastmi Tichého oceánu. Compton pracuje na oběžné dráze od roku 1991, což znamená, že několikrát překočil původně plánovanou životnost (2-4 roky). Během uplynulých 9 let objevil více než 400 zdrojů gama záření, což je 10x více než před ním. Detekoval též 2500 gama záblesků, do doby před jeho vypuštěním jich bylo pouze 300.
Zdroj: NASA Press release 00-44 z 24. března.

redakce II Kosmonautika

Český přístroj na oběžné dráze

Nosná raketa Taurus odstartovala v neděli 12. března v 10:29 SEČ z kosmodromu Vandenberg a na oběžnou dráhu umístila experimentální družici MTI (Multispectral Thermal Imager). Družice MTI vyrobená v Sandia National Laboratory bude pořizovat snímky Země na 15 vlnových délkách od viditelné po vzdálenou infračervenou oblast s přesností dosud dosaženou pouze v laboratořích. Testovaná technologie by mohla být v budoucnosti používána na družicích jak pro vědecké tak i vojenské účely. Druhým přístrojem na palubě ja HXRS (High-energy X-ray Spectrometer), což je společný americko-český projekt určený pro studium vzácného typu slunečních erupcí, které zřejmě spouští bouře vysokoenergetických částic jež mohou ohrozit družice a astronauty na oběžné dráze. Tento přístroj byl postaven v České republice. Z naší strany se na projektu podílí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Zdroj: SpaceViews News z 12. března.

redakce II Kosmonautika

Další plány pro Galilea

NASA se rozhodla znovu prodloužit výpravu sondy Galileo u Jupitera. Vědci budou moci tak nadále pokračovat ve výzkumu největší planety Sluneční soustavy i jejích fascinujících měsíců. V průběhu nového prodloužení nazvaného Galileo Millennium Mission čekají na sondu tři hlavní úkoly. Galileo se dvakrát přiblíží k největšímu měsíci Ganymed, poprvé 20. května, podruhé 28. prosince. Cílem je zjistit více o geologické historii tohoto měsíce a také pořídit snímky jeho povrchu s dosud největším rozlišením. Na konci letošního roku jej pak čekají společná pozorování Jupiteravo magnetického pole se sondou Cassini. Cassini, který letí k Saturnu, využije v prosinci gravitační asistence Jupitera k získání dostatečné rychlosti pro další část letu. V té době se Galileo bude nacházet uvnitř magnetického pole Jupitera, Cassini naopak vně tohoto pole a budou společně studovat změny slunečního větru při setkání s magnetosférou Jupitera. Do dubna příštího roku by měla sonda Galileo odvysílat na Zemi všechna data a pak se uvidí, co bude dále. Vše záleží na stavu sondy a na finančních možnostech.
Zdroj: JPL Press release z 8. března.

redakce II Kosmonautika

NEAR blíže Erosu

V pátek 3. března provedla sonda NEAR 15 sekund trvající zážeh motoru, který zpřesnil její dráhu kolem asteroidu Eros. Nyní se NEAR nachází na kruhové dráze 200 km nad povrchem planetky a měla by na ní setrvat následující 4 týdny. Během této doby pořídí kamera na její palubě dostatek barevných i černobílých snímků pro zkompletování mapy povrchu Erosu. Měření vzdáleností mezi sondou a povrchem pomocí laserového dálkoměru umožní získat 3D perspektivu kráterů, hřebenů a dalších povrchových znaků. Rádiový experiment zase poslouží k lepšímu změření gravitačního pole Erosu. A když bude přát Slunce, tj. planetku zasáhne jeden z projevů jeho aktivity, bude schopen rentgenový spektrometr zjistit elementarní složení povrchu planetky. Další změna dráhy čeká sondu 1. dubna, kdy se přiblíží na 100 km vzdálenost od povrchu.
Zdroj: John Hopkins University, Near Earth Asteroid Rendezvous z 6. března.

redakce II Kosmonautika

Ceník komerčního využití ISS

Na webové stránce NASA byl zveřejněn plán ceníku služeb, které budou nabídnuty firmám majícím zájem o experimenty na budované Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Je zde ustanovena jakási základní experimentální jednotka, jejíž roční cena je 20.8 miliónů dolarů. Jedná se buď o interní nebo externí experiment v jehož ceně je 2 880 kWh energie. Vnitřní experiment dále zahrnuje 86 hodin práce posádky a 2 terabity dat přenesených informací na Zemi, vnější 32 hodin posádky a 2,6 terabitů dat. Dále jsou zde příplatky za dopravu pomocí raketoplánu. Ty činí 22 000 $ / kg přetlakovaného a 26 400 $ / kg nepřetlakovaného nákladu. Další příplatky zahrnují 15 000 $ za za hodinu práce posádky, 2 000 $ za kWh energie a 100 $ za minutu přenosu dat přes družici TDRS. Plán umožňuje zakoupit minimálně 1/6 této experimentální jednotky. Je navržen i systém slev pro experimenty s přínosem pro NASA či USA. Předpokládá se, že komerční experimenty se budou podílet 30% na všech experimentech prováděných v amerických modulech stanice.
Zdroj: www.spaceviews.com ze 29. února.

redakce II Kosmonautika

Sonda NEAR na oběžné dráze planetky Eros

Dnes v 16:33 SEČ byl na 57 sekund zažehnut malý hydrazinový motor sondy NEAR, který snížil rychlost sondy na úroveň srovnatelnou s rychlostí chůze. Díky tomu mohla být sonda zachycena slabým gravitačním polem této planetky. NEAR se v této době nacházela ve vzdálenosti 327 km od planetky a 256 miliónů km od Země. Sonda se stala první umělou družicí některého malého tělesa Sluneční soustavy. Navigační data, která potvrdila tento úspěch dorazila na Zemi v 17:00. V průběhu hodin předcházejících zážehu prolétla sonda v blízkosti severní polokoule planetky (asi 200 km), přičemž využila výhodného postavení mezi planetkou a Slunce pro určení složení povrchu Erosu. Tato data by měla být odvysílána na Zemi v následujících dnech, stejně tak jako první snímky z oběžné dráhy a též data sloužící ke upřesnění hmotnosti Erosu. Ta je důležitá pro přesné stanovení dráhy sondy, která bude "balancovat" mezi pádem na její povrch a odpoutáním od jejího gravitačního pole.
Zdroj: John Hopkins University, Near Earth Asteroid Rendezvous ze 14. února.

redakce II Kosmonautika

Mapování zemského povrchu z raketoplánu

Raketoplán Endeavour STS-99 úspěšně odstartoval z Floridy v pátek 11. února v 18:44 SEČ. Drobné zdržení oproti původnímu plánu bylo způsobeno malou závadou v poslední fázi odpočítávání, která byla během několika minut vyřešena. O 8 minut později dosáhl raketoplán oběžné dráhy. Poté se posádka rozdělila na dvě skupiny. Červený tým, který tvoří velitel letu Kevin Kregel a specialisté Janet Kavandi a Gerhard Thiele, úspěšně připravil mapovací aparaturu. Rameno dlouhé 60 m je dosud nejdelší struktura, která byla ve vesmíru umístěna. Druhý tým, tzv. modrý, který tvoří pilot Dom Gorie a specialisté Janice Voss a Mamoru Mohri, v té době spal. Tento režim bude posádka dodržovat po celý let, aby tak bylo možno mapovat zemský povrchu nepřetržitě. V průběhu soboty se činnosti radaru rozeběhla na plný výkon. Na internetu se objevil i první "snímek" zobrazující oblast White Sands v Novém Mexiku.
Zdroj: Kennedy Space Center, mise STS-99

redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu

2000.02.11
Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce
Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce

Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

redakce II Kosmonautika

Sonda Astro-E je ztracena

Japonsko oznámilo neúspěch pokusu o vynesení rengtenové družice Astro-E na oběžnou dráhu. Příčinou bylo selhání prvního stupně nosné rakety M-V. Start se uskutečnil ve čtvrtek ve 2:30 SEČ. Druhý a třetí stupeň sice fungovaly dobře, ale nebyly schopny sondě nahradit výpadek zrychlení, ta se kvůli tomu dostala na příliš nízkou oběžnou dráhu a zřejmě vstoupila zpět do zemské atmosféry, kde shořela. Družice byla určena pro pětileté studium vesmíru v rentgenovém oboru spektra. K tomuto účelu byla vybavena šesti malými rtg. dalekohledy připojenými ke třem různým typům přístrojů. Kromě Japonska se na některých experimentech podílely i NASA a MIT ze Spojených států. Selhání nosiče M-V bude mít vážné dopady pro Japonsko, protože předchozí start jiné rakety H-2 v listopadu loňského roku byl též neúspěšný.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

redakce II Kosmonautika

Raketoplán odstartuje nejdříve 9. února

NASA se rozhodla, že pozdrží start raketoplánu Endeavour minimálně do 9. února, aby mohl být vyměněn tzv. Master Events Controller (MEC), který zamotal hlavu řídícímu týmu při včerejším odpočítávání před startem. Tento počítač selhal v čase T-29 a přestože se později problém podařilo vyřešit, není vyloučeno, že by se mohl znovu opakovat. Inženýři totiž úplně přesně nevědí, co tento problém způsobilo. MEC se nachází v zadní části motoru raketoplánu a je odpovědný za předání příkazů k oddělení dvojice raketových motorů na pevné palivo a vnější palivové nádrže. Zařízení je sice zálohováno, ale protože je velmi důležité, pro povolení startu musí být plně fukční obě dvě. Termín 9. února zatím koliduje s komerčním startem rakety Delta 2 a dosud není jisté, který z těchto dvou startů dostane přednost.
Zdroj: www.spaceflightnow.com ze dne 1. února

redakce II Kosmonautika

Sonda Cassini pozorovala planetku

Meziplanetární sonda Cassini, která letí k Saturnu, se na své cestě Sluneční soustavou přiblížila 23. ledna na vzdálenost 1,5 miliónu km k planetce 2685 Masursky. Tři přístroje pro provádění vzdálených pozorovaní se na planetku zaměřily v průběhu několika hodin před okamžikem nejbližšího průletu. V té době byl totiž úhel mezi Sluncem, planetkou a sondou kolem 90 stupňů. Cílem pozorování bylo určení velikosti, albeda a jasnosti planetky a pořízení jejího prvního spektra s vysokým rozlišením v oblasti 2,5-5 mikrometrů. Zároveň byla pozorování použita pro ověření kalibrace přístrojů a zjištění jejich omezení při pozorování malých, těžko rozlišitelných objektů. I s takovými objekty se sonda setká při své pouti kolem Saturnu.
Zdroj: Cassini v týdnu 20.-26. ledna (JPL)

redakce II Kosmonautika

Klouzající sondy?

Dva vědci z University v Illinois vymysleli novou metodu, která by mohla v budoucnosti umožnit kosmickým sondám změny oběžných planetárních drah a přitom nespotřebovávat cenné palivo. Princip spočívá v tom, že sonda se na krátkou dobu jakoby změní v letadlo, vstoupí do atmosféry a po určité době z ní zase vystoupí na jinou oběžnou dráhu. Dosud se pro změny dráhy používá metoda zvaná "aerobreaking", což je brždění sondy slunečními panely o horní vrstvy atmosféry planety. U nového návrhu sonda využije jakéhosi "aerodynamického výtahu". K tomu účelu bude vybavena měnitelnou konfigurací povrchu jako je tomu u letadel. Tuto roli by mohly plnit například kloubové sluneční panely. Využití tohoto způsobu změny dráhy povede k úsporám na hmotnosti paliva a sonda bude moci být vybavena větším množstvím užitečného zařízení.
Zdroj: Článek v New Scientist ze dne 22. ledna

redakce II Kosmonautika

Signál od MPL?

Přestože sonda Mars Polar Lander (MPL) už byla prohlášena za ztracenou, rozhodl se pozemský řídící tým vyslat k sondě ještě jednu sérii příkazů. Sonda, pokud je funkční, má za úkol vyslat signál pro pozemskou 45m anténu ve Stanfordu. Tato anténa totiž zachytila nějaké signály, které by mohly pocházet z Marsu, 18. prosince a 4. ledna. Jelikož signály byly příliš slabé, trvalo několik týdnů než byly zanalyzovány. Signál byl zcela jistě umělého původu, ale není možno říci, zda pocházel právě z MPL. Proto byl uskutečněn ještě dodatečný test. Výsledek testu se očekává během několika dnů. Ačkoliv je velmi málo pravděpodobné, že by sonda mohla poslat nějaké vědecké výsledky, případný zachycený signál by mohl poskytnout několik drobných náznaků o tom, co se skutečně při pokusu o přistání stalo.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 25. ledna

redakce II Kosmonautika

Deep Space 1

Sonda Deep Space 1 má za sebou další novátorský manévr. Řídícímu týmu se totiž podařilo nasměrovat její hlavní anténu směrem k Zemi. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby tato operace byla provedena s hlavním naváděcím senzorem sondy, tzv. "star-trackerem". Ten je ovšem od října mimo provoz. Inženýři ale vymysleli způsob, jak se bez něj obejít. Operace spočívala v tom, že sonda postupně otáčela hlavní anténou a pozemská sítě Deep Space Network se pokoušela zachytit její signál. Podle změny intenzity signálu posléze operátoři určovali nasměrování antény a zastavili její pohyb v okamžiku, kdy byla namířena právě směrem k Zemi. To nebylo samozřejmě možné okamžitě, setrvačnost v pohybu antény byla vyřešena tak, že se posléze anténa o určený úhel pootočila zpět. Nyní je tedy sonda schopna přenášet na Zemi velké množství vědeckých i technických dat a zároveň je možné do paměti jejího počítače nahrát nový software, který ji umožní fungovat i bez naváděcího senzoru. Je paradoxní, že tento senzor, ikdyž je nové konstrukce, stejně nepatří mezi 12 nových testovaných technologií pro sondy příštího tisíciletí.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 21. ledna

redakce II Kosmonautika

NEAR se blíží k Erosu

Sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) se po více než roce opět blíží k planetce Eros a k druhému pokusu o přechod na její oběžnou dráhu. První pokus v prosinci předloňského roku se nepodařil, protože sonda kvůli závadě nestihla provést nutné manévry a kolem planetky "jenom" prolétla. Nyní sonda už svůj cíl "vidí", první snímek planetky pořídila 12. ledna ze vzdálenosti 45 350 km. Planetka je na něm viditelná jako protáhlá světlá skrvnka na pozadí tmavé oblohy. Ovšem i takový snímek je užitečný pro zpřesnění polohy planetky a přesnější navigaci družice na cíl. Další snímky budou pořizovány v průběhu následujících dnů a poslouží také pro zpřesnění rotace planetky. Na 2. a 8. února jsou naplánovány dva manévry, které sondu připraví do pozice pro závěrečný přechod na dráhu kolem planetky 14. února. Řídídí tým provedl úpravy, které by měly zabránit stejné chybě, která vedla k neúspěchu prvního pokusu v prosinci 1998. V současné době je sonda ve vzdálenosti 33 600 km od Erosu a přibližuje se rychlostí 68 km/hod.
Zdroj: NEAR project home page

redakce II Kosmonautika

Mars Express schválen

Sonda Mars Express, jejímž cílem bude rudá planeta, prošla úspěšně další fází svého vývoje, kterou bylo nezávislé posouzení projektu a jeho schválení. Nyní začne nová fáze a to sice samotná konstrukce sondy. Sondu postaví pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) firma Matra Marconi za 60 miliónů Euro. Start by se měl uskutečnit v červnu 2003 pomocí ruské rakety Sojuz a přílet k Marsu na konci téhož roku. Celková hmotnost sondy bude činit 1 070 kg, z čehož 116 kg připadne na sedm vědeckých přístrojů. Mezi ně patří kamera s vysokým rozlišením, radarový výškoměr, řada spektrometrů a další. Dalších 60 kg připadne na přistávací modul Beagle 2, který vyvíjí samostatně Velká Británie. Jeho cílem bude pátrání po důkazech minulého či současného života na povrchu, stejně tak jako geologie místa přistání. Celkové náklady na výpravu budou činit 175 miliónů Euro.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 15. ledna



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19 9.2025

Měsíc a Venuše 6:05 ráno 19.9.2025

Další informace »