Kosmonautika
Tvrdý boj o rozpočet NASA
Zatímco na jedné straně slaví NASA úspěchy jako je 30. výročí přistání na Měsíci či vypuštění rentgenové observatořeChandra, na druhé straně musí tvrdě bojovat o finanční prostředky na další budoucí mise. Zasedání podkomise SněmovnyRepresentantů amerického Kongresu totiž na počátku týdne provedlo doslova "brutální" škrty v presidentově návrhu rozpočtutéto organizace. Celková výše škrtů 1,32 miliardy US$ znamená snížení rozpočtu téměr o 10%. Škrty však nejsou rovnoměrněrozděleny, zatímco například projekt mezinárodní kosmické stanice zaznamenal "ztrátu" jenom 4,4%, program kosmickéhoDeep Space 1 a planetka Braille
Sonda Deep Space 1 určená k testování nových technologií pro kosmické projekty 21. století splnila už většinu svýchúkolů. Nyní ji čeká poslední, kterým je těsný průlet kolem planetky označené 1992 KD a teprve nedávno pojmenovanéBraille po vynálezci slepeckého písma, Francouzovi Louisi Braillem. Experimentální navigační systém zvaný AutoNav vede sondu k planetce rychlostí 56 000 km/hod. Sonda se pohybuje v rovině ekliptiky, planetka přiletí "zdola" o něco větší rychlostí, takže ve skutečnosti vlastně planetka dožene sondu. K přiblížení na pouhých 15 km dojde dnes v 6:46 hod. LSEČ.Během průletu budou v provozu dva přístroje na palubě sondy, kamera, která pořídí černo-bílé a infračervené snímky asteroidua spektrometr, který zaznamená 3D rozdělení plazmy v okolí tělesa. Jednou z mála znalostí, které dnes vědci o planetce mají,je je její předpokládaný průměr mezi 1 až 5 km.Zdroj: JPL press release z 28. července 1999
Observatoř Chandra vypuštěna
Pouhých sedm hodin po pátečním startu splnila posádka raketoplánu STS-93 Columbia hlavní úkol mise a z nákladovéhoprostoru raketoplánu vypustila rentgenovou observatoř Chandra. Poté se raketoplán od observatoře vzdálil a zážeh prvního stupně rakety IUS vynesl Chandru na eliptickou dráhu. Následoval zážeh druhého stupně IUS a první z pětice plánovanýchzážehů motorů samotné observatoře, které ji navedly na vyšší eliptickou dráhu 1250 - 71800 km nad Zemí. V průběhu následujích14 dnů se uskuteční zbývající 4 zážehy, které observatoř navedou na konečnou pozorovací dráhu. Posádka raketoplánu mezitímprováděla některé další expetimenty jako např. pozorování pomocí UV dalekohledu SWUIS nebo některé biologické pokusy s růstem rostlin. Přistání Columbie je plánováno na úterý.Zdroj: Chandra X-ray observatory News
Raketoplán Columbia odstartoval
Třetí pokus o start raketoplánu Columbia uskutečněný dnes ráno v 6h 31m SELČ byl úspešný a raketoplán může splnithlavní úkol své mise, tj. vypustit rentgenový dalekohled Chandra. Během startu nastaly dva problémy, které vedlyk tomu, že raketoplán dosáhl nižší oběžné dráhy (o 11.3 km) než bylo plánováno. Jednak to byl zkrat, který vedl k dočasné ztrátě kontroly nad dvěma ze tří hlavních motorů několik sekund po startu a jednak byl hlavní motor vypnut o něco dříve nežbylo plánováno z důvodu vyčerpání tekutého kyslíku. K dorovnání výšky nad Zemí bude použit motor raketoplánu. První pokuso start se uskutečnil 20. 7. a byl přerušen 7 sekund před zážehem kvůli chybnému hlášení jednoho senzoru, druhý pokus 22. 7.byl zrušen kvůli špatnému počasí. Let STS-93 je vůbec prvním letem jemuž velí žena. Velitelkou výpravy je EileenCollinsová.Zdroj: SpaceViews ze dne 23. července.
Před 30 lety vstupil člověk na Měsíc
Právě dnes si celý svět připomíná 30. výročí prvního přistání kosmické lodi s lidskou posádkou na povrchu Měsíce. LoďApollo 11 odstartovala na cestu k Měsíci 16. července 1969 pomocí obří rakety Saturn V a o tři dny pozdějidorazila k Měsíci. Lunární modul se oddělil od velitelské sekce, ve které zůstal Michael Collins 20. července a po 2,5hodinách přistál v Moři klidu. O 6,5 hodiny později vstoupil Neil Armstrong na povrch Měsíce a pronesl památný výroko "malém kroku a velkém skoku". Byly 3 hodiny 56 minut 21 sekund SEČ 21. července 1969. O čtvrt hodiny později jej následoval i Buzz Aldrin. Oba strávili na Měsíci 21 hodin, z toho 2 hodiny a 16 minut se nacházeli mimo lunární modul. Během procházek nasbírali mj. 23 kg měsíčních hornin. Poté lunární modul Eagle odstartoval z povrchu Měsíce a opět se spojil s velitelskou sekcí. Výprava byl zakončena úspěšným přistáním 24. července.Zdroj: Stránky NASA věnované výročí
Progress se spojil s Mirem
Ruská nákladní kosmická loď Progress M-42 se včera odpoledne v 19:53 LSEČ spojila s orbitální stanicí MIR.Loď přivezla vodu, potraviny a další zásoby pro poslední posádku stanice, mj. také nový navigační systém, který umožní jejířízený zánik. Bez něj by se opuštěná stanice zřítila na zemský povrch. Startu Progressu 16. července předcházelo napětí meziRuskem a Kazachstánem, který pozastavil starty raket z kosmodromu Bajkonur. Stalo se tak po neúspěšném pokusu o vypuštění vojenského satelitu Raduga. Rusko by mělo platit ročně 115 miliónů US$, ale jeho současný dluh jen za kosmodrom činí 300 miliónů US$. Rusové uváděli, že když se nepodaří nákladní loď vypustit do 20. července, bude nutné, aby se posádka z Miru evakuovala a stanice se brzy stane neovladatelnou.Zdroj: SpaceViews ze 17. a 18. července
HST sledoval kolidující galaxie
Hubble Space Telescope (HST) přinesl snímky více než tuctu velmi vzdálených kolidujících galaxií nacházejících sev kupě galaxií označené MS1054-03, která leží ve vzdálenosti 8 miliard světelných roků. Dohromady astronomové zkoumali81 galaxií z této kupy a 13 z nich jsou pozůstatky srážek galaxií nebo přímo páry právě kolidujících galaxií. Pozorování dokazují,minimálně v několika případech, že obří galaxie se formují při kolizích menších galaxií, v "generace po generaci" nekončícím příběhu. To podporuje předpovědi teorie Velkého třesku, podle kterých právě velké galaxie vznikají postupným splýváním menších.Zdroj: STScI Press release z 15. července.
Třetí muž na Měsíci zahynul
Charles P. Conrad, v pořadí třetí člověk, který se procházel po povrchu Měsíce, zemřel 9. července na následky zranění při nehodě na motocyklu. Bylo mu 69 let. Conrad vešel do historie 19. listopadu 1969, kdy jako velitel lodě Apollo 12 přistál spolu s A. Beanem na Měsíci. Během 8 hodinového pobytu zde umístnili řadu měřících přístrojů,nasbírali přes 30 kg měsíčních hornin a také vyjmuli kameru ze sondy Surveyor 3, která nedaleko přistála o dva rokydříve. Conrad se stal astronautem v roce 1962, v srpnu 1965 strávil 8 dní na palubě Gemini 3 spolu s G. Cooperem a dále velel letu Gemini 11 v září 1966. Naposledy se do vesmíru podíval jako velitel první posádky orbitální staniceSkylab v roce 1973. Spolu s Paulem Weitzem a Josephem Kerwinem zde pobyli 28 dnů a vlastně stanici zachránili,protože kvůli problémům při startu byla její další existence velmi ohrožena. Conradova smrt přišla pouhých 11 dnů před30. výročím prvního přistání na Měsíci.Zdroj: NASA News z 9. července.
Sondy ke kometě a k Merkuru
Deep Impact a Messenger, tak se jmenují další dvě mise z amerického programu "levných, rychlých a lepších" sond, programu Discovery, které byly vybrány z 26 návrhů podaných v loňském roce. První z nich vyšle 500 kg vážícíměďený projektil na kometu Tempel 1, který na jejím povrchu dopadne rychlostí 10 km/s a vytvoří kráter o velikosti fotbalového hřiště a hloubce sedmipatrové budovy. Kamera a spektrometr na palubě sondy budou společně s řadou pozemských přístrojů sledovat jak uvolněné ledové trosky, tak i odhalené nitro komety. Druhá sonda má za úkol pořídit první globální mapu Merkuru a studovat jeho tvar, strukturu a magnetické pole. Bude to návrat k Merkuru po více než třiceti letech. Start obou sond je plánován na první polovinu roku 2004, Merkuru bude dosaženo v roce 2009, komety v roce 2005.Zdroj: NASA News ze 7. července.
Družice QuikScat vypuštěna
V sobotu 19. 6. byla vynesena raketou Titan II do kosmického prostoru družice QuikScat (Quick Scatterometer). Startproběhl bez komplikaci a po 59 minutách se satelit oddělil od 2. stupně nosné rakety. Nyní se nachází na eliptické dráze279 - 807 km nad zemským povrchem. Během následujících dvou týdnů bude jeho dráha upravena na kruhovou polární. Osmnáctý den po startu bude zahájeno testování přístroje na palubě sondy a po dalších 12 dnech by měla být zahájena měření. Předpokládaná doba trvání mise je 2 roky. Družice bude denně poskytovat klimatologům, oceánologům a meteorologům detailní pohled na oceánské větry. Větry mají velký vliv na vývoj počasí na Zemi. QuikScat by měl pomoci výrazně zlepšit předpovědi počasí. Zároveň se očekává, že umožní nahlédnout do tajemství ničivých bouří jako jsou tornáda, tajfuny a cyklóny.Zdroj: JPL Press release z 19. června.
Remote Agent splnil všechny úkoly
Remote Agent, speciální program na palubě sondy Deep Space 1, ukázal, že je možno využít umělou inteligencik řízení kosmických sond. Program zároveň dokázal diagnostikovat efektivně řešit problémy, které mu byly inženýry připraveny.Poprvé byl spuštěn 17. května a během prvních 24 hodin provozu se objevil jeden neplánovaný problém. Zde ukázal RA svousílu, když zprostředkoval vědcům vodítka pro jeho odhalení a vyřešení. Jednalo se o počítačovou chybu, která znemožnilavypnutí iontového motoru. Bez pomoci RA by pozemské kontrole trvalo několik dní než by tuto chybu vůbec odhalila. Aby demonstrovali schopnosti RA, připravili pro něj vědci čtyři simulované závady na různých systémech na palubě sondy. RA sise všemi dokázal poradit. Testování nových technologií na palubě DS1 bude ukončeno v průběhu června, vyjímkou je automatický navigační systém, který se uplatní zejména při přibližování k planetce 1992 KD v průběhu července.Zdroj: JPL Press release ze 7. června.
Cíl pro Lunar Prospector
Na základě radarových pozorování oblasti jižního pólu Měsíce byl určen nejvhodnější cíl pro dopad sondy Lunar Prospector (LP). S použitím 70m antény sítě Deep Space Network (DSN) v Goldstone jako vysílače a dvoudalších 34m antén vzdálených 20 km jako přijímačů zmapoval tým astronomů okolí jižního pólu s přesností na 150 metrův horizontálním a 50 metrů ve vertikálním směru. Pomocí interferometrie získali 3D mapu, ze které zjistili, že pět velkých kráterů je v permanentním stínu a díky tomu mohou obsahovat vodní led. Jako nejvhodnější cíl pro dopad sondy byl vytipován kráterMawson.Zdroj: NASA Space science news z 4. června.
Plánovaný zánik Lunar Prospectoru
Mise sondy Lunar Prospector (LP) bude ukončena 31. července. Sondy bude využito i tento poslední den k pokusuo detekci přítomnosti vody na povrchu Měsíce. LP bude naveden tak, aby dopadl do kráteru v oblasti věčného stínu u jižníhopólu. Při jeho dopadu se uvolní energie ekvivalentní nárazu dvoutunového vozu jedoucího rychlostí necelých 2000 km/h. Vědcivěří, že to bude dostatečné pro uvolnění asi 20 kg vodních par, které by mohly být detekovány, případně molekuly OH, z oběžné dráhy či povrchu Země. Už byl i rezervován čas na Hubbleově teleskopu pro toto pozorování. Pravděpodobnost úspěšnosti tohoto experimentu je odhadnuta na 10%. Lunar Prospector má za sebou 1 rok základní a půl roku prodloužené mise u Měsíce.Zdroj: Ames Research Center Press release z 2. června.
Družice Terriers má problémy
Družici Terriers postavili studenti Bostonské univerzity s cílem získat nové poznatky o tom, jak změny v ionosféřeovlivňují globální telekomunikační systémy a družice. Družici vynesla na oběžnou dráhu raketa Pegasus startující18. května ze základny Vandenberg v Kalifornii. Už krátce po startu se objevili problémy s orientací satelitu v prostoru, kterévedly k tomu, že sluneční panely nemohly být nasměrovány přímo ke Slunci. K zásobování energií posloužily baterie, které sevšak už vybily a nyní je pravděpodobně družice bez elektrického proudu a není schopná komunikovat se Zemí. Už byl sestaven tým odborníků, jehož cílem je pokusit se družici zachránit. Data nasvědčují tomu, že družice je na správné dráze a experti doufají, že dojde k opětovnému, ikdyž pomalému, dobití baterií.Zdroj: NASA Press release 99-64 ze dne 19. května.
Počítačový program bude velet sondě
Stěžejní test jedné z nových technologií n palubě sondy Deep Space 1 by měl probíhat právě v současné době. Poprvév historii kosmických letů bude velení kosmické sondy svěřeno umělému počítačovému programu. Tzv. Remote Agentbyl uveden do provozu včera a jeho cílem je odpovědět na otázku, zda je možné aby sonda byla plně funkční ve vzdálenosti120 miliónů kilometrů bez podrobných instrukcí ze Země. Během 48 hodin trvajícího testu bude palubní software sám rozhodovat o poloze sondy ve Sluneční soustavě a zažehnutí motorů k zachování vybraného směru. Zároveň bude muset sám řešit "neočekávaný" problém, který pro něj připravila pozemská kontrola, a navrhnout cestu, jak zachovat sondu funční bezlidského zásahu.Zdroj: JPL Press release ze dne 17. května.
Start raketoplánu odložen
Start raketoplánu Discovery STS-96, který se měl uskutečnit 20. května, byl minimálně o jeden týden odložen. Odkladby měl umožnit technikům opravu izolace vnější palivové nádrže, která byla poškozena těžkým krupobitím o minulém víkendu. Nové datum startu bude oznámeno zhruba v polovině týdne. Raketoplán byl přesunut ze startovací rampy zpět do hangáru. Cílemletu je základní část Mezinárodní kosmické stanice (ISS) tvořená moduly Zarja a Unity. Discovery bude k ISS připojen 6 dnůa během této doby sedmičlenná posádka přesune na palubu stanice téměř 2 tuny materiálu od přenosných počítačů k oděvůmpro budoucí posádky. Posádku tvoří 4 muži a 3 ženy, velitelem je Kent Rominger, kromě 5 Američanů ji tvoří jeden Rus a jedenKanaďan.Zdroj: NASA Space Shuttle.
Novinky z Lunar Prospectoru
Nová data z Lunar Prospectoru potvrzují, že Měsíc má malé jádro, což podporuje teorii podle které vznikl Měsíc odtržením od Země při srážce s tělesem velikosti Marsu. Jádro obsahuje pravděpodobně pouhá 2% celkové hmotnosti Měsíce,přičemž zemské jádro 30%. To ukazuje, že obě tělesa nejsou stejného původu, tedy nevznikla ze stejného oblaku prachu aplynu. Na základě gravitačních měření byl poloměr jádra stanoven mezi 220 a 450 km, což je v souladu s magnetickými měřeními,která dávají hodnotu mezi 300 a 425 km. Výsledky mapy složení lunárního pláště předčily všechna očekávání a umožní vědcůmdetekovat jednotlivá ložiska thoria a podobných prvků. Ukazuje se, že thorium bylo "vykopáno" spíše impakty asteroidů a komet než vulkanickou činností.Zdroj: NASA Ames Research Center release 99-18 z 16. března.
Oprava HST bude dříve
Další servisní mise k Hubble Space Telescope, která byla plánována na příští rok, bude rozdělena na dvě části, z nichžta první se uskuteční už letos v říjnu. Mj. se tím zmenší množství práce, které při každé misi musí astronauté udělat. Hlavním důvodem je současný stav gyroskopů na palubě HST. Z celkového počtu šest kusů jsou funkčních pouze tři, což je minimumpro navádění dalekohledu na jednotlivé cíle. Kdyby některý z nich vysadil, dalekohled se automaticky uvede do bezpečnostníhorežimu. Tým zkušených astronautů už začal trénovat jednotlivé činnosti pro tuto výpravu. Kromě výměny všech šesti gyroskopů bude vyměněn naváděcí senzor a palubní počítač, dále bude nainstalován systém na ochranu baterií před přebitím a přehřátím v případě přechodu do bezpečnostího režimu, nový vysílač a nový rekordér. Při obou misích bude vyměněna izolace dalekohledu.Zdroj: NASA Press Release 99-38 z 10. března.
Družice WIRE ztracena
Projekt infračervené družice WIRE skončil neúspěchem. Družice sice odstartovala v pořádku, ale při druhém oběhuZemě se objevily problémy a začala nekontrovatelně rotovat. V sobotu stabilizovali technici její rotaci na šedesát otáček za minutua nyní ji postupně zpomalují. Bohužel, družice ztratila veškeré zásoby zmzlého vodíku, který měl udržovat 30cm dalekohled na teplotě kolem -277 C. Pravděpodobně došlo k předčasnému uvolnění krytu dalekohledu, což mělo za následek ohřevvodíku, jeho únik do okolního prostoru mnohem rychlejším tempem než bylo plánováno, a to vedlo k rozrotování družice.Pozemská kontrola věří, že ke konci týdne dostanou družici do stabilního stavu a bude možné přistoupit k analýze jejíhoselhání.Zdroj: NASA Press Release 99-37 z 8. března .
