Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce II Kosmonautika

Problémy sondy DS1

Experimentální sonda Deep Space 1, která byla vypuštěna 24. října, a jejímž úkolem je otestování nových technologiípro začátek příštího století, má problémy. Nejdříve v úterý 10. 11. došlo k samovolnému vypnutí iontového motoru po 4,5minutách jeho provozu a o den později dokonce sonda přesla sama do bezpečnostního módu, protože palubní systém detekoval neobvyklou událost u zařízení sloužícího k navigaci podle hvězd (tzv. star tracker). O několik minutpozději zařízení opět začalo fungovat. Třetím problémem, který se vyskytl, bylo spuštění zařízení sloužícího k rozvinutíslunečních panelů. Ty jsou ale už rozvinuty, takže událost neměla vliv na činnost sondy.
Zdroj: Tiskové zprávy JPL z 11. listopadu a 12. listopadu.
redakce II Kosmonautika

Výstup do prostoru z MIRu

Kosmonauté Genadij Padalka a Sergei Avdejev uskutečnili v úterý z MIRu 6hodinový výstup do volného prostoru.Výstup začal v 20:24 SEČ a během něj byl MIR bez lidské posádky. Kosmonauté instalovali francouzkou aparaturu, kterábude sloužit pro zachytávání meteorodů během následujícího meteorického roje Leonidy. Zpět ji dopraví francouzský kosmonaut, který navštíví MIR na začátku příštího roku. Dále byla během výstupu odinstalována některá zařízení v souvislostis postupným uzavíráním stanice a byl vyměněn jeden ze slunečních panelů.
Zdroj: Houston Chronicles ze dne 10. listopadu.
redakce II Kosmonautika

NEAR se blíží k planetce Eros

První snímky planetky Eros pořídila sonda Near Earth Asteroid Rendevouz (NEAR) pomocí multispektrální kameryze vzdálenosti 2,5 miliónů kilometrů od planetky. Na Zemi byla odeslána sekvence snímků trvající 5,3 hodiny a pokrývajícícelou rotační periodu planetky. Snímkování bude pokračovat a poslouží ke zpřesnění dráhy sondy tak, aby se mohla státoběžnicí planetky. Sonda se v současné době nachází ve vzdálenosti 321 miliónů kilometrů od Země. V období od 20. prosince bude 3x zažehnut motor sondy, aby se snížila její rychlost vzhledem k planetce a 10. ledna sonda přejde na oběžnoudráhu kolem planetky.
Zdroj: Spacer.Com - daily news from the frontier ze dne 10. listopadu.
redakce II Kosmonautika

Deep Space 1

První sonda programu New Millenium, sonda Deep Space 1, která odstartovala 24. října pomocí rakety Delta II,pokračuje úspěšně ve svém letu. Krátce po startu byly uvedeny do provotu dvě z celkového počtu 12 nových technologií - sluneční panely a přijímač/vysílač. Drobné problémy s jedním slunečním panelem se podařilo rychle vyřešit. Vyskytly se ještě občasná krátkodobá selhání přístroje určeného pro zaměřování hvězd, který nepatří mezi testované technologie. Ta by všakpodle řídícího týmu neměla mít vliv na průběh mise. Nyní se vše připravuje ke spuštění iontového motoru, ke kterému by mělodojít asi za týden.
Zdroj: Deep Space 1 News .
redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 startuje

První sonda program New Millenium, sonda Deep Space 1 by podle plánu měla zítra zahájit svou misi z misu Canaveral.Vynese je ji raketa Delta 2. Cílem sondy je blízkozemní planetka 1992 KD, ke které by sonda měla dorazit v červenci příštího roku a případně ještě dvě komety - Wilson-Harrington and Borrelly. Sonda by měla především vyzkoušet 12 nových technologiíurčených pro sondy příštího století. Jsou mezi nimi např. iontový motor, který bude poprvé použit jako hlavní pohonná jednotkasondy, autonomní navigační systém, který by ušetřit čas a energii věnovanou komunikaci s pozemní kontrolou, nový typ slunečníchpanelů zajišťujících větší množství elektrické energie a řada dalších novinek.
Zdroj: Stránky Deep Space 1 mise.
redakce II Kosmonautika

Úspěšný start Ariane 503

Třetí a poslední ze série testovacích startů nové evropské rakety Ariane-5 úspěšně proběhl včera. Raketa odstartovalaz kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě v 18h 37m 21s SELČ. Ve výšce 209 km po 12 minutách letu se od raketyuvolnila testovací kapsle ARD (Atmospheric Reentry Demonstrator), která později přistála do oceánu. V čase 30m28s po startu byla navedena na geostacionární přechodnou dráhu maketa družice MaqSat 3. Ariane-5 je těžkýmnosičem určeným pro 21. století. Na geostacionární dráhu je schopná vynést náklad o hmotnosti 5,5 tuny.
Zdroj: Tisková zpráva ESA ze dne 21. října.
redakce II Kosmonautika

Dědictví HST

Pracovníci Vědeckého institutu kosmického dalekohledu (STScI) uvedou zítra (22. října) do provozu novou webovskoustránku věnovanou "dědictví" Hubbleova dalekohledu. Na http://heritage.stsci.edu bude možné si každý měsíc prohlédnout snímek měsíce. Novésnímky zde budou zvěřejněny vždy první čtvrtek v měsíci. První dávka snímků zahrnuje snímek centra naší Galaxie plného hvězd, Saturn v "přirozených" barvách, mlhovinu vytvořenou hvězdných větrem masívní horké hvězdy a nádhernou spirálnígalaxii. Snímky jsou vybírány z archívu dalekohledu, ve kterém se jich v současné době vyskytuje kolem 130 000 ks. HSTod svého startu v roce 1990 pozoroval již více než 10 000 objektů ve vesmíru.
Zdroj: STScI Press release No. 28 ze dne 21. října.
redakce II Kosmonautika

SOHO téměř oživeno

Oživování jednotlivých přístojů na palubě sondy SOHO probíhá velmi dobře a naděje, že se sondu podaří uvéstdo plného provozu, stále roste. V současné době je oživeno 9 přístrojů z celkového počtu 12. Z těchto 9 jsou 4 přístroje jižplně funkční, dalších 5 je průběžně aktivováno. Nezdá se ale, že by některý z nich byl poškozen. Zbývající 3 přístoje budou oživeny v následujících týdnech. Největší obavy měli vědci o jeden z klíčových přístojů sondy, o tzv. Michelson Doppler Imager (MDI), který slouží k zaznamenávání seizmických vln v nitru Slunce. Ovšem podle nejnovějších snímků pořízených tímto přístrojem se zdá být MDI v pořádku.
Zdroj: MSFC Astronomy Headlines ze dne 14. října.
redakce II Kosmonautika

Nové snímky z Galilea a MGS

NASA uvolnila nové snímky pořízené sondami Galileo a Mars Global Surveyor (MGS). Na snímcích z Galilea jsou zachyceny blesky na Jupiteru, zatmění a polární záře měsíce Io a útvary na povrchu měsíců Europa a Kallisto. Snímky polárnízáře na Io jsou vůbec první takovéto snímky pořízené ve viditelném světle. Na jednom ze snímků sondy MGS je zachycenanejvyšší sopka ve Sluneční soustavě Olympus Mons v okamžiku chladného mrazivého rána, na dalších oblast Kasei Vallis, což jesystém obrovských kanálů, které mohly být vytvořeny katastrofickými záplavami před miliardou let.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 9. října (Galileo) a JPL Press Release ze dne 12. října (MGS).
redakce II Kosmonautika

Výstavba ISS začne letos

Po týdenních konzultacích a shromažďování informací se partneři z 16 zemích podílejících se na stavbě InternationalSpace Station (ISS) dohodli, že první dva moduly budou vyneseny na oběžnou dráhu ještě letos, tj. podle původníhoplánu. Třetí modul, tzv. Service Module, který se sestavuje v Rusku, bude odložen z dubna na červenec příštího roku.Aby nedošlo k dalšímu zpoždění, které by již bylo pravděpodobně pro celou výstavbu osudné, uvažuje NASA o finanční pomoci ruskému výrobci ve výši 660 miliónů US$. Zároveň NASA odkoupí od Rusů část jejich vědeckého času na stanici v následujících 4 letech za dalších 60 miliónů US$ a ruští kosmonauté se budou věnovat americkým experimentům.
Zdroj: Florida Today - Space On-line ze dne 6. 10.
redakce II Kosmonautika

40 let NASA

Dnes slaví National Aeronautics and Space Administration 40. výročí svého založení. NASA byla založena 1. října1958 jako americká odpověď na vypuštění první umělé družice Země Sovětským svazem. Vznikla spojením National Advisory Committee for Aeronautics se 3 výzkumnými centry a dvěma testovacími zařízeními. Postupně na sebe navazovala další centra a laboratoře jako např. Jet Propulsion Laboratory a v dnešní době je tvořena desetivýzkumnými centry rozmístněnými po celých Spojených státech. NASA během předchozích 40 let dosáhla řady úspěchů při dobývání kosmu a to jak na poli letů s lidskou posádkou, tak i v průzkumu planet Sluneční soustavy včetně naší Země nebo výzkumu vzdáleného vesmíru.
Zdroj: Stránka NASA věnovaná výročí.
redakce II Kosmonautika

MGS obnovil aerobreaking

Sonda Mars Gloval Surveyor (MGS) zahájila 23. září druhou fázi aerobreakingu. Stalo se tak v 18:11 LSEČ, kdy bylna 14,8 sekundy zažehnut raketový motor sondy. Sonda v této době absolvovala svůj 573. oběh kolem Marsu. Zážeh motoruzpomalil sondu o 11,62 m/s a snížil její periapsis ze171,4 km na 127 km nad povrchem Marsu. Zhruba o sedm hodin pozdějipoprvé sonda vstoupila do horních vrstev atmosféry planety. Tento proces bude pokračovat v následujících 5 měsících a jeho cílem je dosažení dvouhodinové kruhové dráhy potřebné pro kompletní mapování povrchu.
Zdroj: MGS Mission Status ze dne 23. září.
redakce II Kosmonautika

Nozomi proletí kolem Měsíce

Japonská sonda Nozomi (Planet-B) uskuteční dnes první ze svých dvou přiblížení k Měsíci. Druhé se uskuteční 20. prosince a obě poslouží sondě k získání dostatečné rychlosti pro cestu k Marsu. Tam by měla sonda dorazit 11. října příštího roku. Jejím cílem bude studium vrchních vrstev atmosféry Marsu a jejich interakce se slunečním větrem.Mise byla zahájena 3. července, kdy raketa M-V-3 vynesla sondu na silně eliptickou dráhu kolem Zeměs perigeem ve výšce 340 km nad povrchem a s apogeem 400 000 km. Délka mise v blízkosti Marsu by měla být minimálně 2 roky.
Zdroj: National Space Science Data Center.
redakce II Kosmonautika

MIR končí v létě 1999

Podle vyjádření mluvčího Ruské kosmické agentury bude stanice MIR stažena z oběžné dráhy v polovině příštího roku. Rozhodnutí je údajně už definitivní a ukončení činnosti 12 let staré stanice bude provedeno bez ohledu na dalšímožné zpoždění výstavby mezinárodní stanice Alfa. Spojené státy už delší dobu tlačí na Rusko, aby ukončilo provozna MIRu a plně se věnovalo svému podílu na budování Alfy. Její výstavba je díky Rusku už o jeden rok zpožděna oprotipůvodnímu harmonogramu.
Zdroj: Houston Chronicle ze dne 17. září.
redakce II Kosmonautika

Kontrola nad SOHO znovu získána

Řídícímu týmu se podařilo znovu získat kontrolu nad sondou SOHO, když včera, po sérii několika povelů, sonda zažehla svoje motory a natočila se směrem ke Slunci tak, aby její sluneční panely byly plně využity. Nyní bude následovat postupná kontrola funkčnosti všech 12 přístrojů na palubě. Přestože některé z nich prošly těžkou zkouškou, kdy byly ohřátynebo naopak ochlazeny na teploty 100 C, resp. -100 C, odborníci věří, že většina z nich bude schopna dále poskytovat cenná data o naší hvězdě. Sonda byla mimo kontrolu téměř 3 měsíce, od 24. června.
Zdroj: NASA Press Release 98-168 ze dne 17. září..
redakce II Kosmonautika

MGS zkoumal Phobos

Sonda Mars Global Surveyor zaměřila svou pozornost ve dnech 7, 19. a 31. srpna na Marsův měsíček Phobos apořídila ze vzdálenosti 1 045 - 1 435 km řadu snímků a tepelných měření. Ukázalo se, že povrch měsíčku je pokryt vrstvou velmi jemného prachu, který vznikl při dopadech meteoroidů v průběhu miliónů let. Tlouštka této vrstvy je asi 1 m. Snímky odhalily také řadu dosud nepozorovaných terénních znaků na povrchu tělesa. Dále sondazjistila, že se teplota na povrch Phobosu prudce mění v závislosti na "denní" době v intervalu od -4 C do -112 C.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 11. září.
redakce II Kosmonautika

Iridium kompletní

Raketa Delta II včera úspěšně odstartovala ze základny Vandenberg v Kalifornii a vynesla na oběžnou dráhu pětdodatečných satelitů sítě Iridium. Dva z nich nahradily nefunkční satelity, zbývající tři budou sloužit jako záloha propřípad výpadku jiného satelitu. Raketa opustila startovací rampu ve 14:13 pacifického času a po 75 minutách se jednotlivésatelity oddělily od nosiče. Jednalo se o 17. start pro Iridium během 6 měsíců. Od 23. září bude síť 66 satelitů sloužitke okamžitému spojení mobilních telefonů z kteréhokoliv místa na světě.
Zdroj: Florida Today - Space Online ze dne 9. září.
redakce II Kosmonautika

Další část ISS připravena

Modul Unity, který je prvním americkým modulem budované mezinárodní kosmické stanice (ISS), byl officiálněpředán NASA svým výrobcem firmou Boeing. Jestli nedojde k žádným časovým posunům, měl by být tento modul vynesen na oběžnou dráhu 3. prosince raketoplánem Endeavour při letu STS-88 a připojen k prvnímu ruskému modulu Zarya. Unity je klíčovým modulem stanice, protože obsahuje 6 uzlů pro zakotvení dalších částí stanice. Spolus tímto modulem je momentálně v Kennedy Space Center připraveno pro vypuštění šest částí stanice.
Zdroj: NASA Press Release 98-160 ze dne 4. září.
redakce II Kosmonautika

Další odklad ISS Alfa?

Současná politická a ekonomická krize v Rusku může mít neblahé následky i na vypuštění mezinárodní kosmické stanice(ISS) Alfa. NASA vážně uvažuje o odkladu vypuštění prvních modulů této stanice. První z nich má být vypuštěn20. listopadu pomocí ruské rakety Proton, druhý pak 3. prosince pomocí raketoplánu Endeauvour. Ovšemtato část stanice by se na oběžné dráze delší dobu neudržela a bez připojení servisního modulu, který mají Rusové vypustit v dubnu 1999, by sestoupila zpět do atmosféry. NASA nyní odhaduje šanci na včasné vypuštění třetího moduluna pouhých 50%. Ještě tento měsíc se do Ruska vydá tým expertů NASA, který celou situaci posoudí.
Zdroj: FLORIDA TODAY Space Online.
redakce II Kosmonautika

Nová posádka k Miru

Kosmická loď Sojuz TM-28 byla včera vypuštěna podle plánu ve 13:43 místního času z kosmodromu Bajkonur. Po devíti minutách dosáhla oběžné dráhy. Na palubě lodi jsou tři kosmonauti - velitel Sergej Avdejev, inženýr GenadijPadalka a bývalý poradce ruského prezidenta Jurij Baturin. Jejich cílem je kosmická stanice Mir, se kterou by se Sojuz mělspojit v sobotu. Baturin se ještě v průběhu srpna vrátí na Zem se současnou posádkou Miru, kterou tvoří Talgat Musabajev a Nikolaj Budarin, nová posádka bude na Miru působit do února 1999 (velitel Avdejev až do června).
Zdroj: Florida Today - Space On-line


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »