< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce II Kosmonautika

Sojuz TM-29 se spojil s Mirem

Ruská kosmická loď Sojuz TM-29 se včera v 6:46 SEČ spojila s orbitální stanicí Mir a její posádka, kteroutvoří velitel Rus Viktor Afanasjev, Francouz Jean-Pierre Haignere a první slovenský kosmonaut Ivan Bella se připojila ke stávající posádce Genadij Padalka a Sergej Avdejev. Jedná se pravděpodobně o poslední pilotovaný let ke stanici Mir. Ivan Bella se na stanici zdrží 9 dnů a poté se s Genadijem Padalkou vrátí zpět na Zem. Ostatní tři kosmonauté zde pobydou do srpna. O několik dní později by mělo dojít k řízenému zániku stanice v zemské atmosféře.
Zdroj: CNN News z 22. února.

redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo

Sonda Galileo už opět pracuje v normálním režimu. Do bezpečnostního módu přešla po posledním průletu v blízkosti měsíce Europa 31. ledna. Naštěstí na rozdíl od předchozích dvou průletů tato situace nastala až 4 hodiny po nejmenším přiblíženía všechny přístroje během přiblížení pracovaly a pořizovaly data. K přechodu došlo během opětovného natáčení sondy směrem ke Slunci, kdy řídící software na palubě sondy zjistil, že tato činnosti trvá příliš dlouho. Od 11. února pokračuje předávání nových dat směrem k Zemi. Pozemský řídící tým zároveň zkoumá příčíny přechodu do bezpečnostního režimu. Nyní bude následovat druhá fáze prodloužené mise, během které se sníží perijovum dráhy sondy tak, aby se mohla přiblížit k měsící Io.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 12. února.

redakce II Kosmonautika

Stardust startuje

Stardust jako čtvrtá sonda programu Discovery, se chystá ke startu do vesmíru. Pokud nenastanou nějaké komplikace,vynese sondu na oběžnou dráhu v sobotu ve večerních hodinách raketa Delta II. Cílem sondy je kometa Wild-2. Setkání s níje naplánováno na leden 2004. Ještě před tímto datem sonda dvakrát oblétne kolem Slunce a při letu v meziplanetárním prostoruse bude věnovat sběru mezihvězdných prachových částic. Ke kometě by se měla přiblížit na vzdálenost zhruba 150 km a běhemprůletu bude pořizovat snímky komety, počítat prachové částice se kterými se srazí, analyzovat je a hlavně tyto částice sbíratpomocí speciální látky zvané aerogel. V roce 2006, při průletu kolem Země, se od sondy oddělí speciální pouzdro,které nasbíraný materiál dopraví na zemský povrch.
Zdroj: WWW stránky projektu Stardust.

redakce II Kosmonautika

MGS skončil aerobreaking

Sonda Mars Global Surveyor (MGS) úspěšně ukončila brždění o horní vrstvy atmosféry Marsu, tzv. aerobreaking.Poté, co výška nejvzdálenějšího bodu dráhy sondy klesla na 450 km nad povrchem Marsu, byl zažehnut motor, který sonduvyzvedl nad atmosféru planety. V následujících dvou týdnech se bude dráha sondy pomalu měnit, aby se stala kruhovou a synchronní se Sluncem. Další zážeh, který je naplánován na 18. února, sníží výšku nejbližšího bodu dráhy na 379 km nad povrchem. Poté proběhne krátká kalibrace přístrojů a na začátku března začne globální mapování povrchu planety, magnetických polí, minerálního složení a atmosféry. Celý proces aerobreakingu se protáhl kvůli strukturálním problém s jedním slunečním panelem asi o rok.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 4. února 1999.

redakce II Kosmonautika

Sondy Voyager

Podle poslední tiskové zprávy vydané JPL jsou obě sondy Voyager v dobrém stavu a pokračují v průzkumu vnějšíchčástí Sluneční soustavy. Voyager 2, se kterým bylo v listopadu krátce ztraceno spojení, nyní pracuje bez problémů. Ke konciminulého roku byl modifikován palubní software, který zajistí, aby se v případě výpadku spojení sonda sama automaticky pokusila o jeho obnovení. Na palubě sondy je v provozu 5 z celkového počtu 11 přístrojů. Voyager 2 se v současné doběnachází ve vzdálenosti 8,6 miliardy km od Země a vzdaluje se rychlostí 15,9 km/s. Voyager 1 je nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem. Dosáhl vzdálenosti 10,9 miliardy km a jeho rychlosti činí17,3 km/s.
Zdroj: Voyager Mission status ze dne 1. února 1999.

redakce II Kosmonautika

Lunar Prospector blíže k Měsíci

Sonda Lunar Prospector zahájila 29. ledna prodlouženou část své mise přechodem na dráhu s výškou pouhých 30 km nad povrchem Měsíce. Tato dráha poskytne přístrojům na palubě sondy dosud nevídaný, blízký pohled na povrchnašeho souseda během následujících šesti měsíců. V průběhu celé primární části svého programu se sonda pohybovala ve vzdálenosti 100 km od povrchu Měsíce. Každých 28 dnů se musí uskutečnit manévr, jehož cílem bude úprava nové dráhy. Z důvodů nesymetrie gravitačního pole Měsíce totiž hrozí nebezpečí pádu družice na jeho povrch. Kdyby se některý z těchto manévrů neuskutečnil, sonda se zřítí během dvou dnů.
Zdroj: Tisková zpráva z NASA Ames Research Center ze dne 28. ledna 1999.

redakce II Kosmonautika

Návrhy na nové sondy

V rámci programu MIDEX (Medium-class Explorer) vybrala NASA z 35 návrhů pět, které projdou další fází vývoje, a zekterých budou v září vybrány dva projekty pro zařazení do tohoto programu. Jejich start by poté měl proběhnout v letech2003 a 2004. Mezi vybranými návrhy jsou sonda pro výzkum gamma-záblesků skládající se ze tři dalekohledů, infračervenýdalekohled, který by měl provést přehlídku oblohy se 1000x lepší citlivostí než předchozí mise, dalekohled pro přesné změřenípozic a jasností 40 miliónů hvězd, 4 družice pro studium elektrických spojení mezi zemskou ionosférou a magnetosférou a sluneční dalekohled pro studium slunečního větru a koronárních výbuchů.
Zdroj: NASA Press Release 99-7 ze dne 26. ledna 1999.

redakce II Kosmonautika

Raketa Roton C9

Společnost Rotary Rocket Comp. vyvíjí pilotovanou komerční raketu Roton C-9, která je určena pro rychlý a rutinní přístup na oběžnou dráhu pro dvoučlenou posádku a náklad. Jedná se o plně znovupoužitelnou jednostupňovouraketu, která by měla vynést na nízkou oběžnou dráhu a zpět na Zemi náklad do 3 500 kg za cenu 7 miliónů US$ za jeden start. Kontrolované, měkké přistání bude zajišťovat samorotojící rotor umístěný na horním konci rakety a raketové motorky.Raketa bude vysoká 21 m a široká 7 m. Při startu bude posádka vystavena maximálnímu přetížení 4 g, při přistání 8 g.
Zdroj: Web firmy Rotary Rocket Comp.

redakce II Kosmonautika

Mars Polar Lander odstartoval

Další americká sonda určená pro výzkum Marsu, sonda Mars Polar Lander, úspěšně odstartovala na svou pouť k tétoplanetě v neděli 3. ledna, hned během prvního dne startovacího okna. První a druhý stupeň rakety Delta II vynesly sondu na oběžnou dráhu Země, zážeh třetího stupně, který nastal asi 1,5 hodiny po startu, poslal sondu na meziplanetární dráhu. Sondapoletí k Marsu po tzv. trajektorii typu 2, což znamená oblouk 180 stupňů kolem Slunce. Cílem sondy je přístání na povrchu Marsu v blízkosti jižního pólu mezi 73 a 76 stupněm jižní šířky. V následujících dnech bude pozemní kontrola testovat jednotlivésystémy sondy. Další korekce dráhy je naplánována na 18. ledna
Zdroj: JPL Press Release ze dne 3. ledna.

redakce II Kosmonautika

Endeavour přistál

Americký raketoplán Endeavour STS-88 dnes před 4. hodinou SEČ úspěšně přistál na Floridě a ukončil tak první montážní misi Mezinárodní kosmické stanice. Jednalo se o desáté noční přistání v historii letů raketoplánů. Po opuštění základní částistanice v neděli, posádka raketoplánu vypustila v pondělí na oběžnou dráhu argentinskou 300 kg vážící družici SAC-A. Družiceje vybavena 5 experimenty, jeden z nich např. slouží ke sledování pohybů velryb u pobřeží Argentiny. Dále byla ještě vypuštěnadružice MightySat (kolem 350 kg), která patří vojenskému letectvu a bude sloužit k otestování některých nových technologií.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice VI.

Astronauté z raketoplánu Endeavour ukončili v pátek 11. 12. pobyt na Mezinárodní kosmické stanici. V sobotu se uskutečnilposlední, třetí plánovaný výstup do volného prostoru. Během něj dvojice Ross a Newman spojila případně rozpojila některékabely spojující oba moduly, umístnila na plášť stanice některé přístoje a zábradlí, které použijí astronauté při další misi, pořídiladetailní snímky povrchu stanice a na závěr Ross uvolnil i druhou zaseknutou anténu modulu Zarja. K rozpojení obou těles došlov neděli. Raketoplán ještě uskutečnil jeden oblet kolem stanice ve vzdálenosti 150 metrů, během kterého byly pořízeny další snímky a poté se od stanice vzdálil. Další návštěva na stanici je plánována na květen příštího roku.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mars Climat Orbiter startuje

Další z amerických sond určených pro výzkum Marsu, sonda Mars Climat Orbiter (MCO), uspěšně odstartovala na svoji cestu k této planetě v pátek 11. prosince v 19:45 SEČ. Start pomocí rakety Delta II se uskutečnil o 24 hodin později než bylo původně plánováno. Důvodem byla závada na palubním softwaru. Po 60 sekundách letu byl odhozen první stupeň nosné rakety a zažehnut druhý. Ten po 11m a 22s umístnil sondu na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 189 km nad povrchem. 88 sekund trvající zážeh třetího stupně poslal sondu na meziplanetární dráhu k Marsu. Tam by měla dorazit 23. září příštího roku.
Zdroj: MCO mission status ze dne 11. prosince.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice V.

Astronauté včera poprvé vstoupili do vnitřních prostor zárodku mezinárodní kosmické stanice. Stalo se tak ve 20:54 SEČ,kdy velitel Bob Cabana a ruský kosmonaut Sergej Krikaljev poklop modulu Unity a vpluli dovnitř. O hodinu později otevřeli i modul Zarja. Spolu s ostatními astronauty poté oživili komunikační systém Unity a provedli úspěšný test videokonference z vnitřku stanice. V modulu Zarja vyměnili jednu jednotku z šesti baterií, která v automatickém režimu nepracovala správně.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice IV.

Astronauté Jerry Ross a Jim Newman absolvovali další výstup do volného prostoru. Tentokrát zde pobyli 7h 2m. Nejprveumístnili na modul Unity dvě antény, které umožní americké letové kontrole monitorovat systémy modulu a v době, kdy budestanice obydlena, poslouží také pro přenos videokonferencí. Dále odstranili kryty 4 stykovacích průlezů na Unity. K nimbudou v následujících 18 měsících připojeny další komponenty stanice. Na závěr výstupu byl Newman přenesen robotickýmramenem raketoplánu k modulu Zarja a pomocí speciálního háku uvolnil jednu ze dvou antén rezervního navigačního systému Zarji. Tyto dvě antény se po startu ne zcela rozvinuly.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice III.

Americký modul Unity byl včera poprvé oživen. Stalo se tak po 7h a 21m dlouhém pobytu astronautů Jerryho Rossea Jima Newmana ve volném prostoru, během kterého spojili moduly Unity a Zarja celkem 40 elektrickými a datovýmikabely. Kromě toho instalovali také na plášť stanice zábradlí, které zlehčí budoucí výstupu do kosmického prostoru. Poté začalozásobování modulu Unity energií ze Zarji a byly spuštěny systémy modulu Unity. Byla také provedena prohlídka záložních setkávacích antén na Zarje, které se po jejím startu ne zcela rozvinuly. Pro zajímavost, astronaut Ross absolvoval svůj 5. výstup do volného prostoru a s celkovou dobou 30h 8m se vytvořil nový rekord v celkové době strávené Američanem ve volném prostoru.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice II.

Poslední fáze stíhání modulu Zarja raketoplánem Endeavour začala zhruba v 1:30 SEČ v pondělí, když velitel raketoplánu Bob Cabana přezval manuální řízení. Vzdálenost obou těles v tom okamžiku byla asi 800 metrů. Raketoplán se postupně přiblížil až na vzdálenost pouhých 3 metrů. V ten moment astronautka Nancy Currieová "uchopila" Zarju pomocí 16m robotického ramena. Velmi jemnou manipulací jej dovedla tak, že spojovací adaptér Zarji byl přímo proti spojovacímu adaptéru modulu Unity. Ke spojení došlo jemným zapálením motorů raketoplánu, ale první pokus nebyl úspěšný. Ovšem v 15:48 SEČ už byly oba moduly pevně spojeny.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice

Další fáze výsavby Mezinárodní kosmické stanice začala 4. prosince startem raketoplánu Endeavour, ke kterému došlos jednodenní zpožděním v 9:36 SEČ. Raketoplán ihned začal stíhat modul Zarja, ke kterému jeho posádka připojíamerický modul Unity. Ten byl dnes vyložen z nákladového prostoru raketoplánu a připojen k němu kolmo tak, aby mohl být z druhého konce spojen se Zarjou. Kromě toho posádka provedla testy obleků, ve kterých dva astronauti vystoupí do volného prostoru.
Zdroj: International Space Station home page.
redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 "nastartovala"

Iontový motor sondy Deep Space 1 byl znovu nastartován 24. listopadu ve večerních hodinách SEČ. Předchozísamovolné vypnutí motoru bylo pravděpodobně způsobeno přítomností kovového smítka nebo jiné nečistoty mezi dvěma mřížkami motoru. Zřejmě se tam dostalo při testování jiných přístrojů a technologií na sondě. Konstruktéři počítají s tím, ževzhledem k poslání sondy, kterým je ověření nových technologií pro budoucí mise, takovéto neočekávané události se budouvyskytovat. Motor spotřebuje při maximálním výkonu 2 500 W elektrické energie. Nastartován byl při spotřebě 500 W,jeho výkon se postupně zvyšuje a v současné době je 1 300 W. Na této hodnotě bude ponechán po několik dnů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 25. listopadu.
redakce II Kosmonautika

Zarja dosáhla své dráhy

První část mezinárodní kosmické stanice, modul Zarja, jež byl úspěšně vypuštěn 20. listopadu ruskou raketou Proton,se dostal 24. listopadu na svoji dráhu. Stalo se tak po téměř dvouminutovém zážehu jednoho ze dvou motorů modulu. Jednalo seo pátý a poslední plánovaný manévr. Modul se nyní pohybuje po dráze ve výšce 383-399 km nad povrchem s dobou oběhu92 minut. Jeho stav je uspokojivý, neobjevily se žádné větší technické problémy, které by jej mohly ohrozit. Pozemští kontroloři pokračují v testování jednotlivých palubních systémů. Do doby příletu raketoplánu Endeavour 5. prosince se jehodráha nepatrně sníží a stane se téměř kruhovou s výškou 387 km.
Zdroj: ISS status report no. 6 ze dne 24. listopadu.
redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo

Sonda Galileo uskutečnila další, v pořadí již desátý, blízký průlet kolem měsíce Europa v neděli 22. listopadu. Bohužel6 hodin před nejmenším přiblížením se sonda přepnula do bezpečnostního režimu a nebyla pořízována data měsíců Europa aIo. Důvodem pro toto bylo resetování části řídícího systému sondy, který zajišťuje komunikaci se Zemí. Podobná situace potkalasondu během červencového přiblížení k Europě. Tehdy se také sama přepnula do bezpečnostního režimu. Řídící tým očekáváobnovení všech funkcí sondy během následujících hodin. Další průlet kolem měsíce Europa je v plánu 31. ledna.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. listopadu.
1 …78 79 80 81 82 83 84

29. vesmírný týden 2026

29. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 10P/Tempel

Snímek širšího okolí komety 10P/Tempel v souhvězdí Kozoroha. Složeno z 11 expozic po 60 sekundách. Výsledek je proti originálu 4x zmenšený.

Další informace »