Kosmonautika
Mezinárodní kosmická stanice IV.
Astronauté Jerry Ross a Jim Newman absolvovali další výstup do volného prostoru. Tentokrát zde pobyli 7h 2m. Nejprveumístnili na modul Unity dvě antény, které umožní americké letové kontrole monitorovat systémy modulu a v době, kdy budestanice obydlena, poslouží také pro přenos videokonferencí. Dále odstranili kryty 4 stykovacích průlezů na Unity. K nimbudou v následujících 18 měsících připojeny další komponenty stanice. Na závěr výstupu byl Newman přenesen robotickýmramenem raketoplánu k modulu Zarja a pomocí speciálního háku uvolnil jednu ze dvou antén rezervního navigačního systému Zarji. Tyto dvě antény se po startu ne zcela rozvinuly.Zdroj: International Space Station home page.
Mezinárodní kosmická stanice III.
Americký modul Unity byl včera poprvé oživen. Stalo se tak po 7h a 21m dlouhém pobytu astronautů Jerryho Rossea Jima Newmana ve volném prostoru, během kterého spojili moduly Unity a Zarja celkem 40 elektrickými a datovýmikabely. Kromě toho instalovali také na plášť stanice zábradlí, které zlehčí budoucí výstupu do kosmického prostoru. Poté začalozásobování modulu Unity energií ze Zarji a byly spuštěny systémy modulu Unity. Byla také provedena prohlídka záložních setkávacích antén na Zarje, které se po jejím startu ne zcela rozvinuly. Pro zajímavost, astronaut Ross absolvoval svůj 5. výstup do volného prostoru a s celkovou dobou 30h 8m se vytvořil nový rekord v celkové době strávené Američanem ve volném prostoru.Zdroj: International Space Station home page.
Mezinárodní kosmická stanice II.
Poslední fáze stíhání modulu Zarja raketoplánem Endeavour začala zhruba v 1:30 SEČ v pondělí, když velitel raketoplánu Bob Cabana přezval manuální řízení. Vzdálenost obou těles v tom okamžiku byla asi 800 metrů. Raketoplán se postupně přiblížil až na vzdálenost pouhých 3 metrů. V ten moment astronautka Nancy Currieová "uchopila" Zarju pomocí 16m robotického ramena. Velmi jemnou manipulací jej dovedla tak, že spojovací adaptér Zarji byl přímo proti spojovacímu adaptéru modulu Unity. Ke spojení došlo jemným zapálením motorů raketoplánu, ale první pokus nebyl úspěšný. Ovšem v 15:48 SEČ už byly oba moduly pevně spojeny.Zdroj: International Space Station home page.
Mezinárodní kosmická stanice
Další fáze výsavby Mezinárodní kosmické stanice začala 4. prosince startem raketoplánu Endeavour, ke kterému došlos jednodenní zpožděním v 9:36 SEČ. Raketoplán ihned začal stíhat modul Zarja, ke kterému jeho posádka připojíamerický modul Unity. Ten byl dnes vyložen z nákladového prostoru raketoplánu a připojen k němu kolmo tak, aby mohl být z druhého konce spojen se Zarjou. Kromě toho posádka provedla testy obleků, ve kterých dva astronauti vystoupí do volného prostoru.Zdroj: International Space Station home page.
Deep Space 1 "nastartovala"
Iontový motor sondy Deep Space 1 byl znovu nastartován 24. listopadu ve večerních hodinách SEČ. Předchozísamovolné vypnutí motoru bylo pravděpodobně způsobeno přítomností kovového smítka nebo jiné nečistoty mezi dvěma mřížkami motoru. Zřejmě se tam dostalo při testování jiných přístrojů a technologií na sondě. Konstruktéři počítají s tím, ževzhledem k poslání sondy, kterým je ověření nových technologií pro budoucí mise, takovéto neočekávané události se budouvyskytovat. Motor spotřebuje při maximálním výkonu 2 500 W elektrické energie. Nastartován byl při spotřebě 500 W,jeho výkon se postupně zvyšuje a v současné době je 1 300 W. Na této hodnotě bude ponechán po několik dnů.Zdroj: JPL Press release ze dne 25. listopadu.
Zarja dosáhla své dráhy
První část mezinárodní kosmické stanice, modul Zarja, jež byl úspěšně vypuštěn 20. listopadu ruskou raketou Proton,se dostal 24. listopadu na svoji dráhu. Stalo se tak po téměř dvouminutovém zážehu jednoho ze dvou motorů modulu. Jednalo seo pátý a poslední plánovaný manévr. Modul se nyní pohybuje po dráze ve výšce 383-399 km nad povrchem s dobou oběhu92 minut. Jeho stav je uspokojivý, neobjevily se žádné větší technické problémy, které by jej mohly ohrozit. Pozemští kontroloři pokračují v testování jednotlivých palubních systémů. Do doby příletu raketoplánu Endeavour 5. prosince se jehodráha nepatrně sníží a stane se téměř kruhovou s výškou 387 km.Zdroj: ISS status report no. 6 ze dne 24. listopadu.
Sonda Galileo
Sonda Galileo uskutečnila další, v pořadí již desátý, blízký průlet kolem měsíce Europa v neděli 22. listopadu. Bohužel6 hodin před nejmenším přiblížením se sonda přepnula do bezpečnostního režimu a nebyla pořízována data měsíců Europa aIo. Důvodem pro toto bylo resetování části řídícího systému sondy, který zajišťuje komunikaci se Zemí. Podobná situace potkalasondu během červencového přiblížení k Europě. Tehdy se také sama přepnula do bezpečnostního režimu. Řídící tým očekáváobnovení všech funkcí sondy během následujících hodin. Další průlet kolem měsíce Europa je v plánu 31. ledna.Zdroj: JPL Press release ze dne 23. listopadu.
Modul Zarja startuje
Dnes dopoledne v 7:40 SEČ by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat ruská raketa Proton, aby vynesla na oběžnoudráhu první část Mezinárodní kosmické stanice, modul Zarja. Modul byl na zakázku americké strany vyroben v Rusku.Je dlouhý 14 m, široký 4,5 m a jeho hmotnost činí více než 21 tun. V počáteční fázi výstavby stanice bude sloužit jakocentrála stanice. Je mj. vybaven i porty pro připojení kosmických lodí Sojuz a Progress. Následovat bude dalších 44 letůamerických raketoplánů a ruských raket a v roce 2004 by stanice měla být dokončena.Zdroj: [http://station.nasa.gov/].
NASA vyvíjí novou raketu
NASA ve spolupráci s několika firmami vyvíjí novou raketu, která by měla výrazně zlevnit náklady na vynášení materiálu naoběžnou dráhu kolem Země. Nedávno proběhl úspěšný test nových motorů, které "dýchají" kyslík ze zemské atmosféry. Raketatedy nebude muset vést sebou tolik kyslíku, protože se předpokládá, že zhruba polovinu letu jej bude čerpat právě zatmosféry. Tento nový raketový motor umožní přiblížit cestování do kosmu na úroveň cestování letadlem. Cílem výzkumu jesnížení nákladů na vynesení jednoho kilogramu materiálu z dnešních 20 000 dolarů na několik stovek dolarů.Zdroj: CNN Space News ze dne 11. listopadu.
Problémy sondy DS1
Experimentální sonda Deep Space 1, která byla vypuštěna 24. října, a jejímž úkolem je otestování nových technologiípro začátek příštího století, má problémy. Nejdříve v úterý 10. 11. došlo k samovolnému vypnutí iontového motoru po 4,5minutách jeho provozu a o den později dokonce sonda přesla sama do bezpečnostního módu, protože palubní systém detekoval neobvyklou událost u zařízení sloužícího k navigaci podle hvězd (tzv. star tracker). O několik minutpozději zařízení opět začalo fungovat. Třetím problémem, který se vyskytl, bylo spuštění zařízení sloužícího k rozvinutíslunečních panelů. Ty jsou ale už rozvinuty, takže událost neměla vliv na činnost sondy.Zdroj: Tiskové zprávy JPL z 11. listopadu a 12. listopadu.
Výstup do prostoru z MIRu
Kosmonauté Genadij Padalka a Sergei Avdejev uskutečnili v úterý z MIRu 6hodinový výstup do volného prostoru.Výstup začal v 20:24 SEČ a během něj byl MIR bez lidské posádky. Kosmonauté instalovali francouzkou aparaturu, kterábude sloužit pro zachytávání meteorodů během následujícího meteorického roje Leonidy. Zpět ji dopraví francouzský kosmonaut, který navštíví MIR na začátku příštího roku. Dále byla během výstupu odinstalována některá zařízení v souvislostis postupným uzavíráním stanice a byl vyměněn jeden ze slunečních panelů.Zdroj: Houston Chronicles ze dne 10. listopadu.
NEAR se blíží k planetce Eros
První snímky planetky Eros pořídila sonda Near Earth Asteroid Rendevouz (NEAR) pomocí multispektrální kameryze vzdálenosti 2,5 miliónů kilometrů od planetky. Na Zemi byla odeslána sekvence snímků trvající 5,3 hodiny a pokrývajícícelou rotační periodu planetky. Snímkování bude pokračovat a poslouží ke zpřesnění dráhy sondy tak, aby se mohla státoběžnicí planetky. Sonda se v současné době nachází ve vzdálenosti 321 miliónů kilometrů od Země. V období od 20. prosince bude 3x zažehnut motor sondy, aby se snížila její rychlost vzhledem k planetce a 10. ledna sonda přejde na oběžnoudráhu kolem planetky.Zdroj: Spacer.Com - daily news from the frontier ze dne 10. listopadu.
Deep Space 1
První sonda programu New Millenium, sonda Deep Space 1, která odstartovala 24. října pomocí rakety Delta II,pokračuje úspěšně ve svém letu. Krátce po startu byly uvedeny do provotu dvě z celkového počtu 12 nových technologií - sluneční panely a přijímač/vysílač. Drobné problémy s jedním slunečním panelem se podařilo rychle vyřešit. Vyskytly se ještě občasná krátkodobá selhání přístroje určeného pro zaměřování hvězd, který nepatří mezi testované technologie. Ta by všakpodle řídícího týmu neměla mít vliv na průběh mise. Nyní se vše připravuje ke spuštění iontového motoru, ke kterému by mělodojít asi za týden.Zdroj: Deep Space 1 News .
Deep Space 1 startuje
První sonda program New Millenium, sonda Deep Space 1 by podle plánu měla zítra zahájit svou misi z misu Canaveral.Vynese je ji raketa Delta 2. Cílem sondy je blízkozemní planetka 1992 KD, ke které by sonda měla dorazit v červenci příštího roku a případně ještě dvě komety - Wilson-Harrington and Borrelly. Sonda by měla především vyzkoušet 12 nových technologiíurčených pro sondy příštího století. Jsou mezi nimi např. iontový motor, který bude poprvé použit jako hlavní pohonná jednotkasondy, autonomní navigační systém, který by ušetřit čas a energii věnovanou komunikaci s pozemní kontrolou, nový typ slunečníchpanelů zajišťujících větší množství elektrické energie a řada dalších novinek.Zdroj: Stránky Deep Space 1 mise.
Úspěšný start Ariane 503
Třetí a poslední ze série testovacích startů nové evropské rakety Ariane-5 úspěšně proběhl včera. Raketa odstartovalaz kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě v 18h 37m 21s SELČ. Ve výšce 209 km po 12 minutách letu se od raketyuvolnila testovací kapsle ARD (Atmospheric Reentry Demonstrator), která později přistála do oceánu. V čase 30m28s po startu byla navedena na geostacionární přechodnou dráhu maketa družice MaqSat 3. Ariane-5 je těžkýmnosičem určeným pro 21. století. Na geostacionární dráhu je schopná vynést náklad o hmotnosti 5,5 tuny.Zdroj: Tisková zpráva ESA ze dne 21. října.
Dědictví HST
Pracovníci Vědeckého institutu kosmického dalekohledu (STScI) uvedou zítra (22. října) do provozu novou webovskoustránku věnovanou "dědictví" Hubbleova dalekohledu. Na http://heritage.stsci.edu bude možné si každý měsíc prohlédnout snímek měsíce. Novésnímky zde budou zvěřejněny vždy první čtvrtek v měsíci. První dávka snímků zahrnuje snímek centra naší Galaxie plného hvězd, Saturn v "přirozených" barvách, mlhovinu vytvořenou hvězdných větrem masívní horké hvězdy a nádhernou spirálnígalaxii. Snímky jsou vybírány z archívu dalekohledu, ve kterém se jich v současné době vyskytuje kolem 130 000 ks. HSTod svého startu v roce 1990 pozoroval již více než 10 000 objektů ve vesmíru.Zdroj: STScI Press release No. 28 ze dne 21. října.
SOHO téměř oživeno
Oživování jednotlivých přístojů na palubě sondy SOHO probíhá velmi dobře a naděje, že se sondu podaří uvéstdo plného provozu, stále roste. V současné době je oživeno 9 přístrojů z celkového počtu 12. Z těchto 9 jsou 4 přístroje jižplně funkční, dalších 5 je průběžně aktivováno. Nezdá se ale, že by některý z nich byl poškozen. Zbývající 3 přístoje budou oživeny v následujících týdnech. Největší obavy měli vědci o jeden z klíčových přístojů sondy, o tzv. Michelson Doppler Imager (MDI), který slouží k zaznamenávání seizmických vln v nitru Slunce. Ovšem podle nejnovějších snímků pořízených tímto přístrojem se zdá být MDI v pořádku.Zdroj: MSFC Astronomy Headlines ze dne 14. října.
Nové snímky z Galilea a MGS
NASA uvolnila nové snímky pořízené sondami Galileo a Mars Global Surveyor (MGS). Na snímcích z Galilea jsou zachyceny blesky na Jupiteru, zatmění a polární záře měsíce Io a útvary na povrchu měsíců Europa a Kallisto. Snímky polárnízáře na Io jsou vůbec první takovéto snímky pořízené ve viditelném světle. Na jednom ze snímků sondy MGS je zachycenanejvyšší sopka ve Sluneční soustavě Olympus Mons v okamžiku chladného mrazivého rána, na dalších oblast Kasei Vallis, což jesystém obrovských kanálů, které mohly být vytvořeny katastrofickými záplavami před miliardou let.Zdroj: JPL Press Release ze dne 9. října (Galileo) a JPL Press Release ze dne 12. října (MGS).
Výstavba ISS začne letos
Po týdenních konzultacích a shromažďování informací se partneři z 16 zemích podílejících se na stavbě InternationalSpace Station (ISS) dohodli, že první dva moduly budou vyneseny na oběžnou dráhu ještě letos, tj. podle původníhoplánu. Třetí modul, tzv. Service Module, který se sestavuje v Rusku, bude odložen z dubna na červenec příštího roku.Aby nedošlo k dalšímu zpoždění, které by již bylo pravděpodobně pro celou výstavbu osudné, uvažuje NASA o finanční pomoci ruskému výrobci ve výši 660 miliónů US$. Zároveň NASA odkoupí od Rusů část jejich vědeckého času na stanici v následujících 4 letech za dalších 60 miliónů US$ a ruští kosmonauté se budou věnovat americkým experimentům.Zdroj: Florida Today - Space On-line ze dne 6. 10.
