Kosmonautika

15.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice VI.

Astronauté z raketoplánu Endeavour ukončili v pátek 11. 12. pobyt na Mezinárodní kosmické stanici. V sobotu se uskutečnilposlední, třetí plánovaný výstup do volného prostoru. Během něj dvojice Ross a Newman spojila případně rozpojila některékabely spojující oba moduly, umístnila na plášť stanice některé přístoje a zábradlí, které použijí astronauté při další misi, pořídiladetailní snímky povrchu stanice a na závěr Ross uvolnil i druhou zaseknutou anténu modulu Zarja. K rozpojení obou těles došlov neděli. Raketoplán ještě uskutečnil jeden oblet kolem stanice ve vzdálenosti 150 metrů, během kterého byly pořízeny další snímky a poté se od stanice vzdálil. Další návštěva na stanici je plánována na květen příštího roku.
Zdroj: International Space Station home page.

14.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mars Climat Orbiter startuje

Další z amerických sond určených pro výzkum Marsu, sonda Mars Climat Orbiter (MCO), uspěšně odstartovala na svoji cestu k této planetě v pátek 11. prosince v 19:45 SEČ. Start pomocí rakety Delta II se uskutečnil o 24 hodin později než bylo původně plánováno. Důvodem byla závada na palubním softwaru. Po 60 sekundách letu byl odhozen první stupeň nosné rakety a zažehnut druhý. Ten po 11m a 22s umístnil sondu na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 189 km nad povrchem. 88 sekund trvající zážeh třetího stupně poslal sondu na meziplanetární dráhu k Marsu. Tam by měla dorazit 23. září příštího roku.
Zdroj: MCO mission status ze dne 11. prosince.

11.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice V.

Astronauté včera poprvé vstoupili do vnitřních prostor zárodku mezinárodní kosmické stanice. Stalo se tak ve 20:54 SEČ,kdy velitel Bob Cabana a ruský kosmonaut Sergej Krikaljev poklop modulu Unity a vpluli dovnitř. O hodinu později otevřeli i modul Zarja. Spolu s ostatními astronauty poté oživili komunikační systém Unity a provedli úspěšný test videokonference z vnitřku stanice. V modulu Zarja vyměnili jednu jednotku z šesti baterií, která v automatickém režimu nepracovala správně.

10.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice IV.

Astronauté Jerry Ross a Jim Newman absolvovali další výstup do volného prostoru. Tentokrát zde pobyli 7h 2m. Nejprveumístnili na modul Unity dvě antény, které umožní americké letové kontrole monitorovat systémy modulu a v době, kdy budestanice obydlena, poslouží také pro přenos videokonferencí. Dále odstranili kryty 4 stykovacích průlezů na Unity. K nimbudou v následujících 18 měsících připojeny další komponenty stanice. Na závěr výstupu byl Newman přenesen robotickýmramenem raketoplánu k modulu Zarja a pomocí speciálního háku uvolnil jednu ze dvou antén rezervního navigačního systému Zarji. Tyto dvě antény se po startu ne zcela rozvinuly.
Zdroj: International Space Station home page.

09.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice III.

Americký modul Unity byl včera poprvé oživen. Stalo se tak po 7h a 21m dlouhém pobytu astronautů Jerryho Rossea Jima Newmana ve volném prostoru, během kterého spojili moduly Unity a Zarja celkem 40 elektrickými a datovýmikabely. Kromě toho instalovali také na plášť stanice zábradlí, které zlehčí budoucí výstupu do kosmického prostoru. Poté začalozásobování modulu Unity energií ze Zarji a byly spuštěny systémy modulu Unity. Byla také provedena prohlídka záložních setkávacích antén na Zarje, které se po jejím startu ne zcela rozvinuly. Pro zajímavost, astronaut Ross absolvoval svůj 5. výstup do volného prostoru a s celkovou dobou 30h 8m se vytvořil nový rekord v celkové době strávené Američanem ve volném prostoru.
Zdroj: International Space Station home page.

08.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice II.

Poslední fáze stíhání modulu Zarja raketoplánem Endeavour začala zhruba v 1:30 SEČ v pondělí, když velitel raketoplánu Bob Cabana přezval manuální řízení. Vzdálenost obou těles v tom okamžiku byla asi 800 metrů. Raketoplán se postupně přiblížil až na vzdálenost pouhých 3 metrů. V ten moment astronautka Nancy Currieová "uchopila" Zarju pomocí 16m robotického ramena. Velmi jemnou manipulací jej dovedla tak, že spojovací adaptér Zarji byl přímo proti spojovacímu adaptéru modulu Unity. Ke spojení došlo jemným zapálením motorů raketoplánu, ale první pokus nebyl úspěšný. Ovšem v 15:48 SEČ už byly oba moduly pevně spojeny.
Zdroj: International Space Station home page.

07.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice

Další fáze výsavby Mezinárodní kosmické stanice začala 4. prosince startem raketoplánu Endeavour, ke kterému došlos jednodenní zpožděním v 9:36 SEČ. Raketoplán ihned začal stíhat modul Zarja, ke kterému jeho posádka připojíamerický modul Unity. Ten byl dnes vyložen z nákladového prostoru raketoplánu a připojen k němu kolmo tak, aby mohl být z druhého konce spojen se Zarjou. Kromě toho posádka provedla testy obleků, ve kterých dva astronauti vystoupí do volného prostoru.
Zdroj: International Space Station home page.

26.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 "nastartovala"

Iontový motor sondy Deep Space 1 byl znovu nastartován 24. listopadu ve večerních hodinách SEČ. Předchozísamovolné vypnutí motoru bylo pravděpodobně způsobeno přítomností kovového smítka nebo jiné nečistoty mezi dvěma mřížkami motoru. Zřejmě se tam dostalo při testování jiných přístrojů a technologií na sondě. Konstruktéři počítají s tím, ževzhledem k poslání sondy, kterým je ověření nových technologií pro budoucí mise, takovéto neočekávané události se budouvyskytovat. Motor spotřebuje při maximálním výkonu 2 500 W elektrické energie. Nastartován byl při spotřebě 500 W,jeho výkon se postupně zvyšuje a v současné době je 1 300 W. Na této hodnotě bude ponechán po několik dnů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 25. listopadu.

25.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Zarja dosáhla své dráhy

První část mezinárodní kosmické stanice, modul Zarja, jež byl úspěšně vypuštěn 20. listopadu ruskou raketou Proton,se dostal 24. listopadu na svoji dráhu. Stalo se tak po téměř dvouminutovém zážehu jednoho ze dvou motorů modulu. Jednalo seo pátý a poslední plánovaný manévr. Modul se nyní pohybuje po dráze ve výšce 383-399 km nad povrchem s dobou oběhu92 minut. Jeho stav je uspokojivý, neobjevily se žádné větší technické problémy, které by jej mohly ohrozit. Pozemští kontroloři pokračují v testování jednotlivých palubních systémů. Do doby příletu raketoplánu Endeavour 5. prosince se jehodráha nepatrně sníží a stane se téměř kruhovou s výškou 387 km.
Zdroj: ISS status report no. 6 ze dne 24. listopadu.

24.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo

Sonda Galileo uskutečnila další, v pořadí již desátý, blízký průlet kolem měsíce Europa v neděli 22. listopadu. Bohužel6 hodin před nejmenším přiblížením se sonda přepnula do bezpečnostního režimu a nebyla pořízována data měsíců Europa aIo. Důvodem pro toto bylo resetování části řídícího systému sondy, který zajišťuje komunikaci se Zemí. Podobná situace potkalasondu během červencového přiblížení k Europě. Tehdy se také sama přepnula do bezpečnostního režimu. Řídící tým očekáváobnovení všech funkcí sondy během následujících hodin. Další průlet kolem měsíce Europa je v plánu 31. ledna.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. listopadu.

20.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Modul Zarja startuje

Dnes dopoledne v 7:40 SEČ by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat ruská raketa Proton, aby vynesla na oběžnoudráhu první část Mezinárodní kosmické stanice, modul Zarja. Modul byl na zakázku americké strany vyroben v Rusku.Je dlouhý 14 m, široký 4,5 m a jeho hmotnost činí více než 21 tun. V počáteční fázi výstavby stanice bude sloužit jakocentrála stanice. Je mj. vybaven i porty pro připojení kosmických lodí Sojuz a Progress. Následovat bude dalších 44 letůamerických raketoplánů a ruských raket a v roce 2004 by stanice měla být dokončena.
Zdroj: [http://station.nasa.gov/].

13.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

NASA vyvíjí novou raketu

NASA ve spolupráci s několika firmami vyvíjí novou raketu, která by měla výrazně zlevnit náklady na vynášení materiálu naoběžnou dráhu kolem Země. Nedávno proběhl úspěšný test nových motorů, které "dýchají" kyslík ze zemské atmosféry. Raketatedy nebude muset vést sebou tolik kyslíku, protože se předpokládá, že zhruba polovinu letu jej bude čerpat právě zatmosféry. Tento nový raketový motor umožní přiblížit cestování do kosmu na úroveň cestování letadlem. Cílem výzkumu jesnížení nákladů na vynesení jednoho kilogramu materiálu z dnešních 20 000 dolarů na několik stovek dolarů.
Zdroj: CNN Space News ze dne 11. listopadu.

13.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Problémy sondy DS1

Experimentální sonda Deep Space 1, která byla vypuštěna 24. října, a jejímž úkolem je otestování nových technologiípro začátek příštího století, má problémy. Nejdříve v úterý 10. 11. došlo k samovolnému vypnutí iontového motoru po 4,5minutách jeho provozu a o den později dokonce sonda přesla sama do bezpečnostního módu, protože palubní systém detekoval neobvyklou událost u zařízení sloužícího k navigaci podle hvězd (tzv. star tracker). O několik minutpozději zařízení opět začalo fungovat. Třetím problémem, který se vyskytl, bylo spuštění zařízení sloužícího k rozvinutíslunečních panelů. Ty jsou ale už rozvinuty, takže událost neměla vliv na činnost sondy.
Zdroj: Tiskové zprávy JPL z 11. listopadu a 12. listopadu.

11.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Výstup do prostoru z MIRu

Kosmonauté Genadij Padalka a Sergei Avdejev uskutečnili v úterý z MIRu 6hodinový výstup do volného prostoru.Výstup začal v 20:24 SEČ a během něj byl MIR bez lidské posádky. Kosmonauté instalovali francouzkou aparaturu, kterábude sloužit pro zachytávání meteorodů během následujícího meteorického roje Leonidy. Zpět ji dopraví francouzský kosmonaut, který navštíví MIR na začátku příštího roku. Dále byla během výstupu odinstalována některá zařízení v souvislostis postupným uzavíráním stanice a byl vyměněn jeden ze slunečních panelů.
Zdroj: Houston Chronicles ze dne 10. listopadu.

10.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

NEAR se blíží k planetce Eros

První snímky planetky Eros pořídila sonda Near Earth Asteroid Rendevouz (NEAR) pomocí multispektrální kameryze vzdálenosti 2,5 miliónů kilometrů od planetky. Na Zemi byla odeslána sekvence snímků trvající 5,3 hodiny a pokrývajícícelou rotační periodu planetky. Snímkování bude pokračovat a poslouží ke zpřesnění dráhy sondy tak, aby se mohla státoběžnicí planetky. Sonda se v současné době nachází ve vzdálenosti 321 miliónů kilometrů od Země. V období od 20. prosince bude 3x zažehnut motor sondy, aby se snížila její rychlost vzhledem k planetce a 10. ledna sonda přejde na oběžnoudráhu kolem planetky.
Zdroj: Spacer.Com - daily news from the frontier ze dne 10. listopadu.

03.11.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1

První sonda programu New Millenium, sonda Deep Space 1, která odstartovala 24. října pomocí rakety Delta II,pokračuje úspěšně ve svém letu. Krátce po startu byly uvedeny do provotu dvě z celkového počtu 12 nových technologií - sluneční panely a přijímač/vysílač. Drobné problémy s jedním slunečním panelem se podařilo rychle vyřešit. Vyskytly se ještě občasná krátkodobá selhání přístroje určeného pro zaměřování hvězd, který nepatří mezi testované technologie. Ta by všakpodle řídícího týmu neměla mít vliv na průběh mise. Nyní se vše připravuje ke spuštění iontového motoru, ke kterému by mělodojít asi za týden.
Zdroj: Deep Space 1 News .

23.10.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Deep Space 1 startuje

První sonda program New Millenium, sonda Deep Space 1 by podle plánu měla zítra zahájit svou misi z misu Canaveral.Vynese je ji raketa Delta 2. Cílem sondy je blízkozemní planetka 1992 KD, ke které by sonda měla dorazit v červenci příštího roku a případně ještě dvě komety - Wilson-Harrington and Borrelly. Sonda by měla především vyzkoušet 12 nových technologiíurčených pro sondy příštího století. Jsou mezi nimi např. iontový motor, který bude poprvé použit jako hlavní pohonná jednotkasondy, autonomní navigační systém, který by ušetřit čas a energii věnovanou komunikaci s pozemní kontrolou, nový typ slunečníchpanelů zajišťujících větší množství elektrické energie a řada dalších novinek.
Zdroj: Stránky Deep Space 1 mise.

22.10.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Úspěšný start Ariane 503

Třetí a poslední ze série testovacích startů nové evropské rakety Ariane-5 úspěšně proběhl včera. Raketa odstartovalaz kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě v 18h 37m 21s SELČ. Ve výšce 209 km po 12 minutách letu se od raketyuvolnila testovací kapsle ARD (Atmospheric Reentry Demonstrator), která později přistála do oceánu. V čase 30m28s po startu byla navedena na geostacionární přechodnou dráhu maketa družice MaqSat 3. Ariane-5 je těžkýmnosičem určeným pro 21. století. Na geostacionární dráhu je schopná vynést náklad o hmotnosti 5,5 tuny.
Zdroj: Tisková zpráva ESA ze dne 21. října.

21.10.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Dědictví HST

Pracovníci Vědeckého institutu kosmického dalekohledu (STScI) uvedou zítra (22. října) do provozu novou webovskoustránku věnovanou "dědictví" Hubbleova dalekohledu. Na http://heritage.stsci.edu bude možné si každý měsíc prohlédnout snímek měsíce. Novésnímky zde budou zvěřejněny vždy první čtvrtek v měsíci. První dávka snímků zahrnuje snímek centra naší Galaxie plného hvězd, Saturn v "přirozených" barvách, mlhovinu vytvořenou hvězdných větrem masívní horké hvězdy a nádhernou spirálnígalaxii. Snímky jsou vybírány z archívu dalekohledu, ve kterém se jich v současné době vyskytuje kolem 130 000 ks. HSTod svého startu v roce 1990 pozoroval již více než 10 000 objektů ve vesmíru.
Zdroj: STScI Press release No. 28 ze dne 21. října.

15.10.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

SOHO téměř oživeno

Oživování jednotlivých přístojů na palubě sondy SOHO probíhá velmi dobře a naděje, že se sondu podaří uvéstdo plného provozu, stále roste. V současné době je oživeno 9 přístrojů z celkového počtu 12. Z těchto 9 jsou 4 přístroje jižplně funkční, dalších 5 je průběžně aktivováno. Nezdá se ale, že by některý z nich byl poškozen. Zbývající 3 přístoje budou oživeny v následujících týdnech. Největší obavy měli vědci o jeden z klíčových přístojů sondy, o tzv. Michelson Doppler Imager (MDI), který slouží k zaznamenávání seizmických vln v nitru Slunce. Ovšem podle nejnovějších snímků pořízených tímto přístrojem se zdá být MDI v pořádku.
Zdroj: MSFC Astronomy Headlines ze dne 14. října.