Kosmonautika

13.08.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

SOHO - naděje roste

Nová data vyslaná z odmlčené sondy SOHO byla zachycena 8. srpna. Ukazuje se, že díky orientaci sondy majíněkteré její části nižší a některé naopak vyšší teplotu, než je obvyklé. Zároveň je pravděpodobné, že palivo na paluběsondy (hydrazin) je částečně zmzlé. Pozemské kontrole se podařilo pomocí slunečních panelů dobít jedny baterie, pokusyo dobití druhých budou následovat. Poté by se technici chtěli pokusit o roztátí zamrzlého paliva. To by jim umožnilo znovu získat kontrolu nad sondou. Současná teplota paliva je kolem 0 stupňů Celsia. Obsluha doufá, že poškození přístrojů kvůli nízkým teplotám nebude příliš rozsáhlé.
Zdroj: SOHO home page.

13.08.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Neúspěšný start rakety Titan IV

Nejsilnější americká raketa Titan IV explodovala včera krátce po startu z Cap Canaveral. Na oběžnou dráhu měla vynést špionážní satelit v ceně 1 miliardy US$. Připočteme-li cenu samotné rakety, dosáhne škoda částky 1,35 miliardy US$. Tato událost se tak stala druhou nejdražší katastrofou v dějinách kosmických letů (po raketoplánu Challenger). Raketa explodovala ve 42. sekundě po startu ve výšce kolem 6,7 km. Příčinou ztráty stability bylo buď selhání jejího řídícího systému nebo jednoho ze dvou raketových motorů na pevné palivo. Jednalo se o 25. start rakety Titan IV a zároveň poslední plánovaný start její verze Titan IVA.
Zdroj: Florida Today - Space On-line.

12.08.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda ICE - 20 let

Dnes uplynulo 20 let od vypuštění sondy ICE (International Cometary Explorer), která byla první sondou v historii, jejímž cílem byl blízký průlet kolem komety. Sonda, jejíž původní označení bylo ISEE-3 (International Sun-Earth Explorer), a která byla původně určena pro výzkum slunečního větru, byla pomocí gravitačních asistencí Měsíce navedena na dráhu, jež ji přivedla do blízkosti komety P/Giacobini-Zinner. Nejmenší přiblížení dosáhla 11. září 1985, kdy prolétla ve vzdálenosti 7 800 km od jádra komety. Hlavním cílem byl výzkum interakce slunečního větru s rázovou vlnou šířící sepřed kometou. V roce 1986 se ještě sonda podílela na výzkumu komety P/Halley.
Zdroj: [http://stardust.jpl.nasa.gov/comets/ice.html].

11.08.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Mars Global Surveyor

Rozvinutí velké vysokoziskové antény sondy Mars Global Surveyor bude pravděpodobně odloženo až o 9 měsíců.Doposud je plánováno na březen 1999, kdy by mělo začít globální mapování Marsu z kruhové dráhy. Anténa o průměru2 metry je složena, aby při startu a v průběhu celého letu byla chráněna před unikajícími plyny z hlavního motoru sondy.Při jejím rozvinutí dojde k nárazu a inženýři se obávají, že síla tohoto nárazu by mohla být vyšší než na jakou je sondakonstruována a v úplně nejhorším případě by mohlo dojít k přerušení komunikace. Sonda zatím bude komunikovat přesnerozvinutou anténu. Tento způsob komunikace je méně výhodný z toho důvodu, že je nutné natáčet celou sondu směrem k Zemi. Definitivní rozhodnutí o odložení padne v únoru 1999.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 10. srpna.

10.08.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Pošlete jméno ke kometě

Každý, kdo má zájem poslat své jméno ke kometě, a dosud tak neučinil, má několik posledních dní. Jména se přijímajído 15. srpna! Jména budou umístněna na mikročipu na palubě sondy Stardust. Ta prolétne ve vzdálenosti 160 kmod jádra komety Wild-2, sebere vzorky kometárního prachu a v roce 2006 se s nimi vrátí zpět na Zemi. Start mise jejiž za 180 dnů. Na prvním mikročipu, který je již na palubě sondy umístněn, je sebráno 136 000 jmen. Počet jmen na druhém překročil 6. srpna počet jeden milión. Jméno je možno zadat pouze elektronicky na [http://stardust.jpl.nasa.gov].

10.08.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Výškový rekord "slunečního" letadla

Pathfinder-Plus, dálkově řízený letoun poháněný sluneční energií, zaznamenal 6. srpna nový výškový rekord. Během15 hodinového letu dosáhl výšky 26 750 metrů. Letadlo odstartovalo z havajského ostrova Kaua, do zmíněné výškyvystoupilo za 7,5 hodiny, zde strávilo asi 3 hodiny a poté sestoupilo a bezpečně přistálo. Zhruba o 3 km tak překonalorekord svého předchůdce z loňského podzimu. Letoun je součastí jednoho z programů NASA, jehož cílem je provádětvýzkum vysokých vrstev atmosféry Země.
Zdroj: Dryden Flight Research CenterPress Release ze dne 7. srpna.

05.08.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Pioneer 10 stále "žije"

Pozemští kontroloři dokončili čtvrtý přesný manévr za posledního 1,5 roku, jehož cílem bylo nasměrovat sondu směrem k Zemi. Program sondy Pioneer 10 byl sice officiálně ukončen z finančních důvodů 31. března 1997, ale je s ní komunikovánodále v rámci tréninkového procesu pro řídící kontrolory programu Lunar Prospector. Na palubě sondy stále ještě pracují dva přístroje. Předpokládá se, že komunikace bude probíhat ještě asi 6 měsíců, ale nikdo není schopen skutečně určit aktuálnístav baterií na palubě. Poineer 10 je vzdálen 70,58 AU od Slunce, jeho rychlost vzhledem ke Slunci je 12,24 km/s a signálpotřebuje k překonání vzdálenosti od Země dobu 9 hodin a 50 minut. Sonda míří k hvězdě Aldebaran.
Zdroj: Mission status 98/08/01.

04.08.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

SOHO kontaktováno!

Po šesti týdnech mlčení se podařilo obnovit spojení se sondou SOHO. Sonda odpověděla na signály, které byly vyslányvčera ze stanice DSN v Canbeřře v Austrálii. Odpověď přišla ve formě krátkých sekvencí trvajících od dvou do deseti sekund. Ačkoliv jsou signály přerušovány a neobsahují žádná data, ukazují, že sonda je stále schopna přijímat příkazyze Země a odpovídat na ně. Dalším krokem, který má řídící tým v plánu, budou opatrné pokusy o znovuzískání kontroly nad sondou.
Zdroj: SOHO home page.

03.08.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

SOHO nalezeno radarem

Sonda SOHO, se kterou bylo ztraceno spojení 24. června, se stále nachází na své původní dráze v blízkosti Lagrangeovabodu L1 a rotuje s frekvencí zhruba jedné otáčky za minutu. Toto jsou základní výsledky experimentu, který byl uskutečněn pomocí radioteleskopu v Arecibo na Portoriku. Tento radioteleskop o průměru 305 metrů byl použit k vysílání signálu směremk očekávané pozici sondy. Následně zachytila 70m anténa sítě Deep Space Network umístněná v Goldstone v Kalifornii signálodražený od sondy a sledovala ji více než hodinu. Vědci nyní pokračují v analýze získaných dat s cílem získat přesné údajeo poloze a pohybu sondy. Zároveň pokračuje i úsilí o obnovení komunikace se sondou.
Zdroj: SOHO home page.

29.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Kontakt se SOHO přerušen

Pozemští kontroloři ztratili během rutinní udržby 24. června kontakt se sondou SOHO. Sonda přešla do nouzovéhorežimu, který se aktivuje v případě, že se stane něco neočekávaného a sonda ztratí orientaci směrem ke Slunci. Když se toto přihodí, poloha sondy se automaticky srovná pomocí jejích vlastních motorků. Technici se nadále pokoušejí o kontaktse sondou, doposud ovšem bezúspěšně. Sonda SOHO, vypuštěná v roce 1995, dokončila úspěšně v dubnu plánovanoudvouletou misi, jejímž cílem bylo studium sluneční atmosféry, povrchu a nitra.
Zdroj: SOHO home page.

24.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Neúspěšný start amatérské rakety

V sobotu 20. června se skupina nadšenců pokusila o zápis do historie kosmických letů vypuštěním první amatérské raketydo vesmíru. V rámci projektu HALO (High Alltitude Lift Off) měla být nejdříve vynesena raketa balónem do výškykolem 30 km nad Zemí a z této výšky pokračovat pomocí vlastního motoru. Z bezpečnostních důvodů byl balón vypuštěn z prámu v Mexickém zálivu, asi 60 km od jižního pobřeží Spojených států. Pokus byl ale neúspěšný. Při výstupu se gondola utrhla a přistála na padáku v moři. Vybavení se podařilo zachránit, balón je však ztracen. Pokud se seženou finance na nový, další pokus by se mohl uskutečnit na podzim tohoto roku.
Zdroj: Stránky projektu HALO.

18.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Testování technologií pro Mars v Arktidě

Od 22. do 26. července se chystá tým z NASA a dalších výzkumných ogranizací navštívit impaktní kráter Haughton a jehookolí na ostrově Devon v Arktidě. Předpokládá se, že toto místo by mohlo být svými geologickými znaky podobné podmínkámna ranném Marsu. Během expedice bude provedena řada experimentů jako je testování autonomní helikoptéry vážící 80 kg a nesoucí několik přístrojů, vrtací soupravy, radarového systému, polního spektrometru či přenosnéstereo kamery. Vědci věří, že expedice jim pomůže lépe pochopit procesy vedoucí k formování terenních znaků na Marsu.
Podrobnosti o expedici na http://www.arctic-mars.org

17.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

35 let od letu první ženy do vesmíru

Včera 16. června uplynulo 35 let od zahájení letu první ženy do vesmíru. Stala se jí sovětská kosmonautka ValentinaVladimírovna Těreškovová, která na palubě lodi Vostok 6 strávila na oběžné dráze necelé tři dny. Loď o hmotnosti4,7 tuny se pohybovala po téměř kruhové dráze 165-166 km nad povrchem, se sklonem 64,9 stupněa oběžnou dobou 87,8 minuty. Cílem letu bylo srovnání vlivu stavu beztíže na ženský a mužský organismus. Šéf programuKoroljov nebyl s kosmonautkou spokojen a ta měla, oproti původnímu plánu, zakázáno použití ručního řízení lodi.
Zdoj: Mark Wade's Encyclopedia astronautica

16.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Japonsko chystá sondu k Merkuru

Japonsko plánuje ambiciózní výpravu sondy k planetě Merkur, kterou chce ukončit již více než 20 let trvající klid při přímémprůzkumu Slunci nejbližší planety. Merkur je nejméně prozkoumanou vnitřní planetou a Japonci by jej chtěli důkladně zmapovat,zjistit jeho vnitřní strukturu, složení povrchu a prozkoumat jeho magnetosféru. Jako poslední navštívila Merkur sonda Mariner 10 v letech 1974 a 1975, avšak zmapovala pouze polovinu jeho povrchu. Mise, předbězně označovanájako Muses-D nebo Planet-C, by měla být zahájena v srpnu 2005 a po dvou průletech kolem Venuše a jednom Merkuruby se měla 1,5 tuny vážící sonda dostat na parkovací dráhu planety v září roku 2009.
Zdoj: SPACER.COM - daily news from the frontier ze dne 12. června.

15.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Šéfové Mars Pathfinderu na obloze

Na počest velmi úspěšné mise Mars Pathfinder byli čtyři planetky Sluneční soustavy pojmenovány podle vůdčíchosobností tohoto projektu. Odměněnými jsou Matthew Golombek, Brian Muirhead, Donna Shirley a Tony Spear. Planetky jim"darovala" Eleanor Helinová, vedoucí projektu NEAT (Near-Earth Asteroid Tracking), který se zabývá vyhledáváním a katalogizací blízkozemních planetek. Není náhodou, že všechny čtyři planetky se na svých drahách přibližují k dráze Marsu, nebo ji protínají.
Zdoj: JPL Press Release ze dne 10. června.

10.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Schválen program budování ISS

Zástupci všech partnerů, kteří se účastní budování mezinárodní kosmické stanice (ISS), oficiálně schválili na setkání konaném30.-31. května v Kennedy Space Center pozměněný harmonogram všech 44 letů, které se uskuteční při sestavování stanice.Z důvodu zpoždění výroby Service Module na ruské straně bylo přeloženo i vynesení prvního dílu ISS. Tvz.Control Module (FGB) bude vynesen 20 listopadu ruskou raketou Proton, 3. prosince bude následovat americký modul Node-1 vynesený raketoplánem STS-88 a v dubnu 1999 zpožděný Service Module.V létě 1999 přiletí na stanici první posádka. Poslední start je plánován na leden 2004.
Zdoj: ISS home page

08.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Nové cíle mise Deep Space 1

V pátek 5. června byly oznámeny nové cíle pro sondu Deep Space 1,jejíž start byl již dříve z technických důvodů odložen z června na druhou polovinu října. Novým primárním cílem je blízkozemníplanetka 1992 KD, která tak nahradila planetku McAuliffe. Průlet kolem ní by měl nastat 28. července 1999. Za sekundární cíl byla vybrána kometa Borrelly a k ní se sonda přiblíží o dva roky později. Deep Space 1 bude prvnísondou tzv. New Millennium Program, jehož cílem je testování nových technologií pro mise příštího tisíciletí. DS1 se staneprvní sondou poháněnou iontovým motorem.
Snímky: JPL Press Release ze dne 5. června

04.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

První snímky sondy TRACE

Na mítinku Americké geofyzikální unie v Bostonu byla prezentovány první snímky ze sluneční sondy TRACE (Transition Region And Coronal Explorer). Velmi detailně je na nich zachycen jev ve sluneční atmosféře zvaný rekonexe magnetického pole. Sonda je unikátní svým vynikajícím prostorovým i časovým rozlišením v extrémné ultrafialové oblasti, díky němuž je schopna zaznamenat dosud nedostupné jevy. Byla vypuštěna 1. dubna raketou Pegasus a jejím cílemje průzkum dynamické oblasti sluneční atmosféry mezi relativně chladným povrchem (teploty několik tisíc K) a extremněhorkou vrstvou atmosféry - koronou, kde teploty dosahují miliónů K.
Snímky: Goddard Space Flight Center - NASA

03.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Start poslední mise k Miru

Dnes v 00:06:24 SELČ byla zahájena mise raketoplánu Discovery STS-91, jejímž cílem je poslední spojeníamerického raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Ke spojení by mělo dojít ve čtvrtek kolem osmnácté hodiny SELČ. Velitelem posádky je Charles J. Precourt a spolu s ním ji tvoří dalších 5 astronautů. Ze stanice vezme raketoplán zpět na Zemi Američana Andyho Thomase, který na Miru pobývá od ledna. Dalšími cíly mise je vyzkoušení nové superlehké externí nádrže a hledání antihmoty a temné hmoty ve vesmíru pomocí spektrometru AMSI.
Zdroj: Kennedy Space Center - STS-91

02.06.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Galileo obletěl Europu

Sonda Galileo v rámci prodloužené mise nazvané Galileo Europa Mission uskutečnila další přiblížení k některému z Jupiterových měsíců. Bylo v pořadí již 15. a jednalo se o průlet kolem měsíce Europa. K maximálnímupřiblížení došlo 31. května v 21:12 UT, kdy sonda prolétla ve výšce 2 521 km nad povrchem. Mezi hlavní cíle patřil např.průzkum masívu Cillix, snímkování povrchu v blízkosti terminároru, pořizování tepelné mapy měsíce, hledání řídké atmosférya řada dalších experimentů. Data budou ze sonda přenesena během následujících týdnů.
Zdroj: Galileo Countdown Page