Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Deep Space 1 a planetka Braille
redakce II Vytisknout článek

Deep Space 1 a planetka Braille

Sonda Deep Space 1 určená k testování nových technologií pro kosmické projekty 21. století splnila už většinu svýchúkolů. Nyní ji čeká poslední, kterým je těsný průlet kolem planetky označené 1992 KD a teprve nedávno pojmenovanéBraille po vynálezci slepeckého písma, Francouzovi Louisi Braillem. Experimentální navigační systém zvaný AutoNav vede sondu k planetce rychlostí 56 000 km/hod. Sonda se pohybuje v rovině ekliptiky, planetka přiletí "zdola" o něco větší rychlostí, takže ve skutečnosti vlastně planetka dožene sondu. K přiblížení na pouhých 15 km dojde dnes v 6:46 hod. LSEČ.Během průletu budou v provozu dva přístroje na palubě sondy, kamera, která pořídí černo-bílé a infračervené snímky asteroidua spektrometr, který zaznamená 3D rozdělení plazmy v okolí tělesa. Jednou z mála znalostí, které dnes vědci o planetce mají,je je její předpokládaný průměr mezi 1 až 5 km.
Zdroj: JPL press release z 28. července 1999




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »