Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Galileo vydrží hodně
redakce II Vytisknout článek

Galileo vydrží hodně

O tom, že schopnosti sondy Galileo předčí očekávání jejích konstruktérů, jsme se mohli přesvědčit krátce před dalšímprůletem kolem Jupiterova měsíce Kalisto. Kolem poledne našeho času 12. srpna sonda prolétávala 452 000 km nad vrchní oblačností planety, když náhle byla bombardována zářením, jehož intenzita téměř 5x předčila dávky, na které bylakonstruována. Zároveň jeho úroveň byla několikanásobně vyšší, než se očekává při těsných průletech kolem měsíce Io v říjnua listopadu. Vysvětlení se nabízí několik, jedním z nich je vzrůst vulkanické aktivity na měsíci Io, protože v uplynulých týdnechpozemské dalekohledy zaznamenaly největší produkci tepelného záření z tohoto měsíce za několik posledních let. Kromě 4selhání, které byly napraveny palubním softwarem, sonda přežila bez následků a mohla o dva dny později prolétnout vevzdálenosti 2 299 km od Kalisto. Během průletu byla provedena řada experimentů, např. se na Zemi měřily změny signálusondy při průchodu atmosférou měsíce.
Zdroj: Galileo Europa Mission Status z 16. srpna 1999.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »