Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Galileo vydrží hodně
redakce II Vytisknout článek

Galileo vydrží hodně

O tom, že schopnosti sondy Galileo předčí očekávání jejích konstruktérů, jsme se mohli přesvědčit krátce před dalšímprůletem kolem Jupiterova měsíce Kalisto. Kolem poledne našeho času 12. srpna sonda prolétávala 452 000 km nad vrchní oblačností planety, když náhle byla bombardována zářením, jehož intenzita téměř 5x předčila dávky, na které bylakonstruována. Zároveň jeho úroveň byla několikanásobně vyšší, než se očekává při těsných průletech kolem měsíce Io v říjnua listopadu. Vysvětlení se nabízí několik, jedním z nich je vzrůst vulkanické aktivity na měsíci Io, protože v uplynulých týdnechpozemské dalekohledy zaznamenaly největší produkci tepelného záření z tohoto měsíce za několik posledních let. Kromě 4selhání, které byly napraveny palubním softwarem, sonda přežila bez následků a mohla o dva dny později prolétnout vevzdálenosti 2 299 km od Kalisto. Během průletu byla provedena řada experimentů, např. se na Zemi měřily změny signálusondy při průchodu atmosférou měsíce.
Zdroj: Galileo Europa Mission Status z 16. srpna 1999.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »