Kosmonautika

10.01.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Druhý start Shenzhou

Čína vypustila do vesmíru druhou kosmickou loď Shenzhou (Boží loď). Start se uskutečnil ve středu v ranních hodinách místního času z kosmodromu Jiuquan. Na oběžnou dráhu vynesla kosmickou loď raketa Dlouhý pochod 2-F. První let čínské kosmické lodi se uskutečnil před více než rokem a trval "jenom" 21 hodin. Tentokrát byl měla loď Shnezhou obíhat kolem naší planety několik dní, možná až týden. Čínští odborníci budou v průběhu letu provádět složitější testy. Na palubě jsou i živá zvířata což ukazuje, že jsou testovány i systémy na podporu životních podmínek, vliv beztížného stavu na živé organismy a jejich znovupřizpůsobení se gravitaci po přistání. Čína plánuje ještě několik dalších testovacích letů dříve než proběhne pilotovaný let. O jeho datu se stále spekuluje.
Zdroj: Space.Com z 9. ledna.

29.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Galileo prolétl nad Ganymedem

Kosmická sonda Galileo uskutečnila další přiblížení k některému z velkých Jupiterových měsíců. Tentokrát se jednalo o Ganymed. Galileo se k němu přiblížil na minimální vzdálenost 2 337 km. Přiblížení bylo zajímavé tím, že měsíc se v té době nacházel ve stínu planety. Sonda měla za úkol pozorovat hlavně polární záře v řídké atmosféře měsíce vznikající při její interakci s elektrony z jupiterových radiačních pásů. Za normálních podmínek je polární záře přesvětlena slunečním zářením. Vědci využijí této možnosti pro studium složení atmosféry měsíce a jeho magnetického pole. Kromě Ganymeda se sonda zaměřila i na vzdálená pozorování Jupitera a dalších měsíců. Část těchto pozorování probíhá ve spolupráci se sondou Cassini, která prolétne kolem Jupitera zítra v mnohem větší vzdálenosti než Galileo.
Zdroj: Galileo Millenium Mission status z 28. prosince.

13.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Kontakt se sondou Pioneer 6

Pioneer 6, nejstarší funkční kosmická sonda vyrobená NASA, byla úspěšně kontaktována 70m radioteleskopem v Goldstone. Sonda byla do vesmíru vypuštěná 16. prosince 1965 pomocí rakety Thor-Delta. Cílem bylo po dobu 6 měsíců zkoumat sluneční vítr, magnetická pole a kosmické záření. Místo toho funguje už 35 let a přežila i řadu svých konstruktérů. Přístroje na palubě jsou ale vypnuty. Sonda se nachází na stabilní dráze se střední vzdáleností 0,8 AU od Slunce, rotuje 60x za minutu a sluneční panely ji zásobují 79 W energie. Může se stát, že bude funkční i za dalších 35 let. Naposledy byla kontaktována před třemi roky. Vysílač na palubě sondy má výkon 8 W. NASA používala sérii sond Pioneer 6 - 9 k pravidelnému monitorování sluneční aktivity v průběhu letů na Měsíc.
Zdroj: www.space.com z 9. prosince.

12.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour přistál

Nočním přistáním, 16. v historii letů raketoplánů, skončil dnes v noci na Floridě poslední letošní let tohoto kosmického letounu. Let, který se složitostí úkolů řadí k nejnáročnějším v historii. Pětice astronautů připojila ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých polí slunečních panelů v hodnotě 600 miliónů dolarů. Sluneční panely dosahující rozpětí téměř 80 metrů jsou schopny za ideálních podmínek generovat až 60 kW elektrické energie. Výprava trvala 10 dnů 19 hodin

10.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour se vrací domů

Raketoplán Endeavour se v sobotu oddělil od kosmické stanice Alfa a vrací se zpět na Zemi. Rozpojení obou těles předcházelo vůbec první setkání se stálou posádkou stanice v pátek. Raketoplán a stanice byly doposud neustále odděleny jedním z poklopů. Důvodem byl nižší atmosférický tlak v kabině raketoplánu, který pomáhá astronautům rychleji vylučovat dusík z krve po výstupech do volného prostoru. Obě posádky dokončili stěhování materiálu přivezeného raketoplánem a nakládku odpadků a materiálu zpět pro návrat na Zemi. Provedli také strukturální testy stanice a nových slunečních panelů a dokončili instalaci kamery, která bude užitečná při připojování modulu Destiny. Na závěr absolvovali společnou tiskovou konferenci. Po oddělení od kosmické stanice uskutečnil raketoplán její oblet a poté se vzdálil. Přistání je plánováno na pondělní večer.
Zdroj: STS-97 mission status reports.

08.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sluneční panely jsou v pořádku

Po dalších dvou výstupech do volného prostoru, které provedli astronauté Noriega a Tanner je možno říci, že oba dva sluneční panely nainstalované na kosmické stanici Alfa jsou zcela v pořadku rozvinuty. Druhý panel byl rozvinut v pondělí trochu pozměneným postupem. V úterý vystoupili astronauté ven z raketoplánu a spojili celou novou strukturu řadou kabelů s samotnou stanicí. Při dalších vycházce uskutečněné ve čtvrtek napravili za pomoci zbylých členů posádky nedokonalé rozvinutí dvou žeber prvního slunečního panelu. Oba panely generují elektrickou energii podle očekávání. Astronauté dále nainstalovali aparaturu sloužící k měření elektromagnetických polích v blízkosti slunečních panelů a také kameru, která bude využita při připojování laboratoře Destiny v průběhu dalšího letu raketoplánu.
Zdroj: STS-97 mission status reports.

04.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sluneční panely na místě

Po dvoudenním pronásledování se raketoplán Endeavour připojil v sobotu k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. V neděli uskutečnili astronauté Joe Tanner a Carlos Noriega první ze tří plánovaných výstupů do volného prostoru, který trval 7 hodin a 33 minut, během kterého připojili k Alfě strukturu P6 se slunečními panely. Z nákladního prostoru raketoplánu tento díl vyložil pomocí manipulátoru Marc Garneau. Po propojení 9 kabelů zajišťujících přenos energie, dat a povelů byl dán příkaz k rozvinutí panelů. Nastaly ale problémy s jejich uvolněním. První pokus byl zcela neúspěšný, při druhém pokusu se podařilo rozvinout jeden panel. Na druhém zůstala zavřená jedna záklopka. Následoval příkaz pro opětovné uzavření a následné znovuotevření záklopek, který byl tentokrát splněn. Momentálně je tedy rozvinutý pouze jeden ze dvou panelů a pozemský tým se zabývá zkoumáním příčiny těchto problémů. Druhý panel bude rozvinut později, protože není důvod ke spěchu.
Zdroj: STS-97 mission status report #7 ze 3. prosince.

01.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour odstartoval k Alfě

Americký raketoplán Endeavour odstartoval v ranních hodinách našeho času k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. Za kokpitem raketoplánu sedí velitel Brent Jett (3. let) a pilot Michael Bloomfield (2). Tři výstupy do volného prostoru uskuteční specialisté Joe Tanner (3) a Carlos Noriega (2). Posledním členem posádky je Marc Garneau (3), který bude ovládat robotický manipulátor. Hlavním cílem výpravy je připojit ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých pol9 slunečních panelů, které dodají Alfě energii téměř 20 kW a umožní další rozvoj aktivit na stanici. Hlavně pak připojení laboratorního modulu Destiny. Tato pole mají rozpětí kolem 80 m a stanice se díky nim stane jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. Posádka raketoplánu nyní stíhá kosmickou stanici a měla by se k ní připojit dva dny po startu.
Zdroj: STS-97 mission status report #1 ze 30. listopadu.

28.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Ulysses u jižního pólu Slunce

Kosmická sonda Ulysses se podruhé během 10 let od startu dostala do blízkosti jižního pólu Slunce. Tentokrát dosáhla 80,1 stupně jižní šířky. Poprvé se tak stalo v září 1994, tedy v době kdy Slunce bylo v blízkosti minima aktivity. Podmínky jsou nyní zcela odlišné, protože Slunce je v maximu 11 let dlouhého cyklu. Vědcům se tak nabízí unikátní možnost srovnání dat z obou průletů. Věří, že jim toto srovnání umožní poznat další střípky ze složité mozaiky, kterou naše slunce je. V těchto dnech například sonda detekuje výrazně nižší rychlost slunečního větru než tomu bylo při průletu minulém. Vynikající podívanou připravilo pro vědce Slunce 8. října, kdy se odehrála nejintenzívnější sluneční erupce od roku 1976. A Ulysses byl u toho. Průlet nad jižními oblastmi Slunce skončí v lednu a poté bude sonda opět "stoupat" směrem k slunečnímu rovníku.
Zdroj: ESA news z 27. listopadu.

22.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Dodatek k předchozí zprávě

Pravděpodobně z důvodu selhání druhého stupně nosné rakety byla ztracena kontrola na družicí, která se zřejmě vrátila zpět do atmosféry a zanikla.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 20. listopadu.

22.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sondu Startdust zasáhlo sluneční vzplanutí

Sondu Stardust mířící ke kometě Wild-2 zasáhl 9. listopadu mohutný oblak energetických částic mířících od Slunce. Oblak pocházel ze čtvrtého největšího slunečního vzplanutí od roku 1976 a byl 100 000 krát intenzivnější než je obvyklé. Kamery sloužící k orientaci sondy v prostoru byly zasaženy mohutnými dávkami energie. V důsledku toho se na jejich snímcích objevila řada teček, které kamery identifikovaly jako hvězdy. Stovky těchto falešných hvězd zmátly řídící systém, který je nebyl schopen identifikovat se skutečnými hvězdami. Sonda proto přešla automaticky do bezpečnostního režimu. O dva dny později pozemský tým resetoval jednu kameru a pomocí náhradní metody sondu opět zorientoval v prostoru. V bezpečnostním režimu ji ponechal pro jistotu až do tohoto pondělí. Nové snímky ukazují, že se tato kamera již zcela "zotavila" z následků protonové smrště. Všechny hvězdy v obraze jsou už reálné.
Zdroj: JPL Press release z 21. listopadu.

21.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Další komerční "fotograf" na oběžné dráze

Družice QuickBird 1 se stala dalším přístrojem na oběžné dráze kolem Země, jehož cílem je pořizovat snímky povrchu s vysokým rozlišením pro komerční účely. Na oběžnou dráhu ji v pondělí vynesla ruská raketa Kosmos-3M startující z kosmodromu Plesetsk. Z kruhové dráhy 600 km nad zemí bude kamera na palubě schopna pořizovat digitální černobílé snímky s rozlišením 1 metru a barevné s rozlišením 4 m. Společnost EarthWatch plánuje vypuštění druhého "fotografa" na polovinu příštího roku. Družice vážila na startu jednu tunu, je dlouhá před 3 metry a její životnost je plánována na 5 let. S podobnými cíly se už na oběžné dráze prezentují družice Ikonos a OrbView 1 a 2.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 20. listopadu.

16.11.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Zásobovací loď letí k Alfě

Na cestu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), která má též prozatímní označení Alfa, se vydala ruská zásobovací loď Progress. Start se uskutečnil dnes v časných ranních hodinách a byl úspěšný. V současné době je Progress na oběžné dráze a přibližuje se k ISS. K automatickému spojení obou těles by mělo dojít v sobotu ráno. Pokud by automatika selhala, ujme se řízení manévru kosmonaut Jurij Gidzenko, který použije systém TORU zprovozněný minulý týden. Na palubě nákladní lodi jsou naloženy potraviny, lékařské vybavení, různé nástroje, notebook ThinkPad, "poštovní" počítač, kabely, úchyty, elektrické vybavení, části výstražného systému, absorbátory CO2 a další užitečný náklad. Stálá posádka kosmické stanice má na vyložení 2 týdny, poté musí být nákladní loď odpojena od ISS, protože se k ní má 2. prosince připojit raketoplán Endeavour.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 16. listopadu.

12.10.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Space shuttle odstartoval

Po téměř týdenním čekání vyplněném odklady z technických důvodů a nepřízní počasím se dnes v noci v 1:17 hodin našeho času vydal na cestu do vesmíru raketoplán Discovery. Po dosažení oběžné dráhy se pustil do stíhání Mezinárodní kosmické stanice (ISS), se kterou by se měl spojit v pátek večer. Posádku ve složení Brian Duffy (velitel), Pamela Melroy (pilot), Leroy Chiao, Bill McArthur, Jeff Wisoff, Mike Lopez-Alegria a Koichi Wakata (Jap.) čeká náročná výprava s množstvím složitých úkolů. K modulu Unity připojí strukturu označovanou Z1, což je základní díl konstrukce na rozsáhlá pole slunečních panelů. Dále namontují PMA-3, stykovací modul pro další výpravy raketoplánů. Čtveřici astronautů čekají 4 výstupy do volného prostoru v předpokládané celkové délce 30 hodin. Rovněž je v plánu výpravy vykládka dalšího zařízení pro budoucí posádky stanice. Let STS-92 je v pořadí jubilejním 100. letem amerického raketoplánu v dvacetileté historii tohoto kosmického letounu.
Zdroj: SpaceViews News z 11. října.

11.10.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Cassini se blíží k Jupiteru

S tím, jak se postupně meziplanetární sonda Cassini blíží k Jupiteru, začínají se na tuto planetu zaměřovat přístroje na palubě. Ze vzdálenosti 84 miliónů km byly pořízeny první snímky planety, na kterých jsou velmi zřetelně viditelná oblaka, bouře i oblačné pásy. Jupiter je vhodným cílem pro otestování přístrojů sondy Cassini. Už první snímky Jupitera jsou velmi kvalitní a ukazují na výjimečnou stabilitu sondy. Snímky jsou až nečekaně ostré a jasné, ačkoliv byly pořízeny dlouhými expozicemi a v různých spektrálních oblastech. Experti zároveň řeší potenciální problém s komunikačním systémem atmosférické sondy Huygens, která po oddělení samostatně vstoupí do atmosféry měsíce Titan. Podle předběžných testů se může stát, že v důsledku Dopplerova jevu vzniklého při rychlém vzdalování obou sond, dojde k takovému posunu frekvencí vysílaného signálu z Huygense, který už nebude schopen přijímač na Cassinim zachytit. Na vyřešení tohoto problému se intenzívně pracuje, možností je několik, například změna dráhy pouzdra Huygens. Konečné rozhodnutí by mělo padnout na jaře příštího roku. Času je relativně dostatek, Cassini má dorazit k Saturnu v roce 2004.
Zdroj: Cassini Mission status z 5. října.

10.10.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Start družice HETE-2

Raketa Pegasus vynesla včera na oběžnou dráhu astronomickou družici HETE-2 (High Energy Transient Explorer) určenou k výzkumu záblesků gama záření. Družice byla umístěna na dráhu 590 x 650 km se sklonem 1.95 stupně k rovníku. Přístroje na palubě družice budou schopny rychle detekovat počátky gama záblesků a během několik sekund poskytnou informace potřebné pro sledování dalšími dalekohledy v čase, kdy samotný záblesk bude stále ještě probíhat. Určení polohy zdroje záblesku bude mnohem přesnější než umožňoval přístroj BATSE na nedávno ukončené observatoři Compton. HETE-2 je náhradou za družici HETE, která odstartovala v roce 1996 též pomocí rakety Pegasus, ale kvůli selhání jejího třetího stupně nebyla uvolněna a neotevřely se sluneční panely. Raketa Pegasus je vypouštěna z paluby upraveného letounu L-1011, který tentokrát startoval ze základny Kwajalein Missile Range ve středním Pacifiku.
Zdroj: SpaceViews News z 9. října.

20.09.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Atlantis úspěšně přistál

Americký raketoplán Atlantis, let s označením STS 106, ukončil nočním přistáním výpravu k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Jednalo se o 23. přistání na Floridě v řadě. Raketoplán se dotkl přistávací dráhy v 10:56 LSEČ. Během letu trvajícího 12 dnů uskutečnil 185 obletů naší planety a procestoval skoro 8 miliónů kilometrů. Ve spojení s kosmickou stanicí strávil téměř 7 dnů a 22 hodin. Hlavním cílem výpravy bylo připravit kosmickou stanici na pobyt první stálé posádky. Astronauté vyložili půl tuny nákladu ze zásobovací lodi Progress a 2,5 tuny z vlastního raketoplánu. Mezitím už je na startovací rampě na Cap Canaveral připravován další raketoplán, Discovery, který ke kosmické stanici odstartuje 5. října. Úkolem Discovery bude připojit ke stanici další modul označovaný jako Z1, což je základna pro mohutnou soustavu sluneční panelů. Ta bude na stanici dopravena v prosinci.
Zdroj: STS-106 Mission Status Report # 25 z 20. září.

19.09.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda k Plutu nepoletí

Z finančních důvodů pozastavila NASA práce na kosmické sondě určené k blízkému průzkumu systému Pluto-Charon. Sonda označovaná jako Pluto Kuiper Express (PKE) měla odstartovat ze Země v roce 2004 a po gravitačním urychlení v blízkosti Jupitera v roce 2006 dorazit k Plutu v roce 2012. Ovšem údajně z důvodů rostoucích nákladů byly práce na této sondě zastaveny a plnou podporu dostal druhý projekt průzkumu vnějších částí Sluneční soustavy, sonda k měsíci Europa zvaná Europa Orbiter. Obě sondy měly být původně velmi podobné. Výprava k Plutu je ovšem podle řady vědců velmi aktuální, protože planeta se pomalu vzdaluje od Slunce, což způsobuje ochlazování její atmosféry. Pokud by se s výpravou ještě dlouho váhalo, zmrzlá atmosféra se uloží na povrchu planety a vědci ztratí možnost ji na dobu 200 let zkoumat. Kromě toho navíc v roce 2006 skončí na dlouhou dobu možnost využití gravitačního pole Jupitera pro let k Plutu.
Zdroj: SpaceViews News z 16. září.

11.09.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Atlantis se spojil s ISS

Americký raketoplán Atlantis, let označený STS-106, odstartoval v pátek ve 14:45 LSEČ z Kennedyho kosmodromu na Floridě. Po 8,5 minutách dosáhl orbitální dráhy a pustil se do stíhání Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Posádku raketoplánu tvoří velitel Terry Wilcutt, pilot Scott Altman a specialisté Edward Lu, Jurij Malenčenko Boris Morukov (oba Rusko), Dan Burbank a Rick Mastracchio. Ke spojení obou těles došlo v neděli v 7:51 LSEČ, v době, kdy se kosmická stanice nacházela nad územím Kazachstánu. Raketoplán se připojil k připojovacímu portu na americkém modulu Unity. Spojení neohrozil ani výpadek jednoho ze dvou navigačních zařízení zvaných "startracker" na palubě Atlantisu. Od kosmické stanice se raketoplán odpoutá v sobotu 16. září a na Zemi by měl podle plánu přistát o tři dny později. Let STS-106 je 99. letem amerického raketoplánu.
Zdroj: STS-106 information from Kennedy Space Center

12.08.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Dva rovery na Mars v roce 2003

NASA oznámila plán na vyslání dvou identických roverů na Mars v roce 2003 namísto dosud zamýšleného jednoho. Oba dva by měly odstartovat ze Země pomocí raket Delta II, první 22. května, druhý 4. června. K Marsu dorazí po 7,5 měsíčním letu na začátku roku 2004 a přistanou v zcela odlišných částech planety. Oba dva rovery budou vážit 150 kg. Jejich cílem bude geologický průzkum v okolí míst přistání. Ta vybrána zatím nejsou. Jejich výběru bude předcházet důkladná analýza dat proudících ze sondy Mars Global Surveyor a též plánovaného Mars Orbiter 2001. Je zřejmé, že se bude jednat o místa podezřelá z dávného výskytu vody. Cílem obou přístrojů bude zkoumat výskyt vody a klima na Marsu v jeho dávné minulosti.
Zdroj: NASA Press release 00-124 z 10. srpna.