< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



redakce II Kosmonautika

Výstup do volného prostoru

Astronauté Jim Voss a Jeffrey Williams absolvovali výstup do volného prostoru z raketoplánu Atlantis trvající 6 hodin 44 minut. Během této doby provedli řadu prací na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Nejdříve zkontrolovali a správně upevnili americký jeřáb na modulu Unity, který byl od poslední výpravy nesprávně upevněn na svém místě. Posléze instalovali podobný jeřáb určený k obsluze ruské části stanice. Následovala výměna jedné vadné antény na Unity, umístění řady madel na povrchu stanice pro budoucí výstupy a též kabel pro budoucí televizní kameru. Na závěr pobytu ve volném prostoru pořídili sérii fotografií exteriéru modulu Zarja. Další práce budou probíhat uvnitř stanice, astronauté by do ní měli vstoupit v úterý ve 2 hodiny našeho času. Hlavním úkolem je výměna vadných baterií modulu Zarja a přestěhování zásob pro první posádku stanice.
Zdroj: SpaceViews news z 22. května.

redakce II Kosmonautika

Atlantis odstartuje nejdříve 18. května

Po třech neúspěšných pokusech o start raketoplánu Atlantis bylo rozhodnuto, že další pokus se uskuteční až 18. května. Důvodem je vytíženost kosmodromu na Cap Canaveral. V následujících týdnech se odtud uskuteční 4 starty. Jako první přijde na řadu 3. května raketa Atlas-2 s meteorologickou družicí GOES-L, 8. května je na programu Titan-4 s vojenskou družicí včasné výstrahy, 10. května by měla následovat Delta-2 s družicí systému GPS a konečně 15. května inaugurační let rakety Atlas-3 s komerční družicí. Tři pokusy o start raketoplánu na počátku tohoto týdne byly neúspěšné kvůli počasí. První dva dny bylo nepříznivé počasí na Floridě v místě případného nouzového přistání krátce po startu, třetí den zase na záložních přistávacích plochách v Maroku a ve Španělsku.
Zdroj: SpaceViews News z 28. dubna.

redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu začalo

Odpočítávání před pondělním startem raketoplánu Atlantis let STS-101 začalo v noci v 1 LSEČ na značce T-43 hodin. S několika plánovanými přestávkami dosáhne nuly v pondělí 24. dubna ve 22:15 LSEČ. Atlantis se vydá na 10 dnů trvající výpravu, jejímž cílem je setkání se dvěma moduly v současnosti tvořícími Mezinárodní kosmickou stanici. Během šestidenního spojení se bude posádka věnovat údržbě a opravám na stanici, včetně výměny vadných baterií na modulu Zarja. Velitelem letu je veterán Jim Halsell letící do vesmíru popáté, Scott Horowitz (třetí let) zastává roli pilota letu. Posádku dále tvoří specialisté Mary Ellen Weber (podruhé), Jeffrey Williams (poprvé), James Voss (počtvrté), Susan Helms (počtvrté) a ruský kosmonaut Jurij Usašev (potřetí). Předpověď počasí dává 70% šanci na příjatelné podmínky pro start. Startovací okno se otevře na pouhých 5 minut.
Zdroj: SpaceViews News z 21. dubna.

redakce II Kosmonautika

První snímky družice Terra

Včera byly zveřejněny první snímky pořízené družicí Terra. Ta odstartovala v prosinci loňského roku a po dokončení testů na oběžné dráze je připravena pro pravidelný provoz, který bude spočívat ve sledování "zdraví" naší planety pomocí pěti přístrojů na palubě. Terra bude každodenně a v globálním měřítku zkoumat jak se navzájem ovlivňují zemská atmosféra, pevniny a oceány spolu se slunečním zářením a životem na povrchu planety. Vědci věří, že nová data jim umožní lépe pochopit procesy, ke kterým na naší planetě dochází, pomohou rozlišit mezi změnami přírodními a těmi způsobenými člověkem a ukážou jak změny klimatu Země ovlivňují kvalitu lidských životů. První snímky ukazují "jarní zelenání" v různých částech Severní Ameriky a vztahy mezi koncentrací osídlení, znečištěním ovzduší a vegetací na Indickém subkontinentu.
Zdroj: JPL press release z 19. dubna.

redakce II Kosmonautika

Jídelníček pro kosmické lety

Vědci z Cornellovy university provedli experiment během kterého 16 dobrovolníků po dobu 30 dnů konzumovalo pouze jídla navrhovaná pro dlouhodobé kosmické lety či pobyt například v kolonii na povrchu Marsu. "Kosmická dieta" obsahuje hlavně vegetariánská jídla, bez masa a mléka, která je možno vyrobit z omezeného seznamu plodin, které by mohly být hydroponicky pěstovány na jakýchsi kosmických farmách. Jedná se hlavně o obilí, rýži, sójové boby a další rostlinné produkty. Vědci připravili více než 250 různých receptů pro kosmické lety, proto je tato potrava dost rozmanitá a při experimentu nepřipadala žádnému z dobrovolníků jednotvárná. Během experimentu byly sledovány různé fyzické i psychologické efekty u konzumentů diety. Jídla byla navržena s ohledem i na další omezující faktory, například aby nebyla příliš pracná, protože čas astronautů je cenný, aby se obešla bez některých složek, které jsou na kosmické stanici těžko dostupné, ale třeba i s velmi nízkým obsahem železa či soli, což je dáno potřebami organismu ve vesmíru.
Zdroj: Cornell University Press release ze dne 6. dubna.

redakce II Kosmonautika

Sojuz odstartoval k Miru

Ruská raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TM30 a dvěma kosmonauty na palubě odstartovala v uterý v 6 hodin SEČ z kosmodromu Bajkonur na cestu k orbitální stanici Mir. S tou by se Sojuz měl spojit v ranních hodinách čtvrtka. Posádka ve složení velitel Sergej Zaletin a letový inženýr Alexander Kalerij stráví na palubě Miru 45 dnů. Jejich úkolem bude oživit systémy stanice a vyřešit některé problémy, hlavně nalézt zdroj malého ale neustálého úniku vzduchu z kosmické stanice, který byl poprvé detekován v srpnu 1999. Jedná se o první komerční let k Miru, který financuje společnost MirCorp. Její představitelé věří, že výprava svými výsledky umožní nepřetržitou přítomnost lidské posádky na Miru.
Zdroj: SpaceViews News z 4. dubna.

redakce II Kosmonautika

Proč neuspěl Mars Polar Lander?

NASA zveřejnila závěry, ke kterým došla komise zabývající se ztrátou sondy Mars Polar Lander, jež měla přistát na Marsu 4. prosince loňského roku. Jako nejpravděpodobnější varianta je uvedeno předčasné vypnutí přistávacích motorů jako reakce na špatný signál, který dostal řídící počítač od senzorů umístěných na třech přistávacích nohách. V momentě, kdy byly tyto nohy vysunuty, senzory zaznamenaly tlak řídké atmosféry, který byl identifikován jako kontakt s povrchem a počítač dal příkaz vypnout motory. Došlo k tomu ve výšce 40 m nad povrchem, kdy sonda klesala rychlostí 13 m/s. Vezme-li se v úvahu gravitace Marsu, dopadla sonda na povrch rychlostí 22 m/s, což bylo nad hranicí přežití. Byly studovány rovněž další varianty jako například příliš drsné podmínky na povrchu, ztráta kontroly nad sondou, selhání tepelného štítu či dopad padáku na sondu, ale tato varianta byla uznána za nejpravděpodobnější. Mj. z toho důvodu, že při všech 4 modelových testech k tomuto problému došlo.
Zdroj: SpaceViews news z 28. března.

redakce II Kosmonautika

Družice IMAGE na oběžné dráze

Raketa Delta 2 úspěšně vynesla na oběžnou dráhu družici IMAGE (Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration) určenou pro výzkum interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou. Start se uskutečnil v sobotu ve 21:34 SEČ z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Z eliptické polární dráhy, s perigeem 1 000 km a apogeem 44 600 km, bude družice studovat jak zemské magnetické pole reaguje na změny ve slunečním větru. Jejím úkolem je pořizovat snímky záření neutrálních atomů, protonů, elektronů a dalších částic v širokém rozsahu vlnových délek, což dosud žádná družice nedělala. Vědci doufají, že nasbíraná data jim umožní sledovat jak sluneční erupce pumpují plazma do magnetosféry, co se s tímto plazmatem stane uvnitř magnetosféry a jak obecně magnetosféra odpovídá na změny ve slunečním větru. IMAGE je prvním projektem programu medium-class Explorer (MIDEX), programu levných družic pro kosmický výzkum.
Zdroj: SpaceViews News z 25. března.

redakce II Kosmonautika

Compton GRO bude končit

NASA plánuje řízený zánik této úspěšné observatoře v zemské atmosféře po 1. červnu. Hlavním důvodem jsou obavy o bezpečnost obyvatel. Observatoř totiž přišla o jeden ze tří setrvačníků, které slouží k jejímu řízení. Zbývající dva pro tuto funkci postačují, ale kdyby přestal fungovat některý z nich, manipulace s observatoří by se výrazně zhoršila. Vzhledem k tomu, že Comptonova observatoř váží přes 17 tun a některé části jsou z titanu, hrozí nebezpečí, že by při neřízeném zániku mohly její části dopadnout na zemský povrch. Proto se zánik uskuteční řízeně dříve než dojde k poruše zbývajících gyroskopů. K zániku dojde nad neobydlenými oblastmi Tichého oceánu. Compton pracuje na oběžné dráze od roku 1991, což znamená, že několikrát překočil původně plánovanou životnost (2-4 roky). Během uplynulých 9 let objevil více než 400 zdrojů gama záření, což je 10x více než před ním. Detekoval též 2500 gama záblesků, do doby před jeho vypuštěním jich bylo pouze 300.
Zdroj: NASA Press release 00-44 z 24. března.

redakce II Kosmonautika

Český přístroj na oběžné dráze

Nosná raketa Taurus odstartovala v neděli 12. března v 10:29 SEČ z kosmodromu Vandenberg a na oběžnou dráhu umístila experimentální družici MTI (Multispectral Thermal Imager). Družice MTI vyrobená v Sandia National Laboratory bude pořizovat snímky Země na 15 vlnových délkách od viditelné po vzdálenou infračervenou oblast s přesností dosud dosaženou pouze v laboratořích. Testovaná technologie by mohla být v budoucnosti používána na družicích jak pro vědecké tak i vojenské účely. Druhým přístrojem na palubě ja HXRS (High-energy X-ray Spectrometer), což je společný americko-český projekt určený pro studium vzácného typu slunečních erupcí, které zřejmě spouští bouře vysokoenergetických částic jež mohou ohrozit družice a astronauty na oběžné dráze. Tento přístroj byl postaven v České republice. Z naší strany se na projektu podílí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Zdroj: SpaceViews News z 12. března.

redakce II Kosmonautika

Další plány pro Galilea

NASA se rozhodla znovu prodloužit výpravu sondy Galileo u Jupitera. Vědci budou moci tak nadále pokračovat ve výzkumu největší planety Sluneční soustavy i jejích fascinujících měsíců. V průběhu nového prodloužení nazvaného Galileo Millennium Mission čekají na sondu tři hlavní úkoly. Galileo se dvakrát přiblíží k největšímu měsíci Ganymed, poprvé 20. května, podruhé 28. prosince. Cílem je zjistit více o geologické historii tohoto měsíce a také pořídit snímky jeho povrchu s dosud největším rozlišením. Na konci letošního roku jej pak čekají společná pozorování Jupiteravo magnetického pole se sondou Cassini. Cassini, který letí k Saturnu, využije v prosinci gravitační asistence Jupitera k získání dostatečné rychlosti pro další část letu. V té době se Galileo bude nacházet uvnitř magnetického pole Jupitera, Cassini naopak vně tohoto pole a budou společně studovat změny slunečního větru při setkání s magnetosférou Jupitera. Do dubna příštího roku by měla sonda Galileo odvysílat na Zemi všechna data a pak se uvidí, co bude dále. Vše záleží na stavu sondy a na finančních možnostech.
Zdroj: JPL Press release z 8. března.

redakce II Kosmonautika

NEAR blíže Erosu

V pátek 3. března provedla sonda NEAR 15 sekund trvající zážeh motoru, který zpřesnil její dráhu kolem asteroidu Eros. Nyní se NEAR nachází na kruhové dráze 200 km nad povrchem planetky a měla by na ní setrvat následující 4 týdny. Během této doby pořídí kamera na její palubě dostatek barevných i černobílých snímků pro zkompletování mapy povrchu Erosu. Měření vzdáleností mezi sondou a povrchem pomocí laserového dálkoměru umožní získat 3D perspektivu kráterů, hřebenů a dalších povrchových znaků. Rádiový experiment zase poslouží k lepšímu změření gravitačního pole Erosu. A když bude přát Slunce, tj. planetku zasáhne jeden z projevů jeho aktivity, bude schopen rentgenový spektrometr zjistit elementarní složení povrchu planetky. Další změna dráhy čeká sondu 1. dubna, kdy se přiblíží na 100 km vzdálenost od povrchu.
Zdroj: John Hopkins University, Near Earth Asteroid Rendezvous z 6. března.

redakce II Kosmonautika

Ceník komerčního využití ISS

Na webové stránce NASA byl zveřejněn plán ceníku služeb, které budou nabídnuty firmám majícím zájem o experimenty na budované Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Je zde ustanovena jakási základní experimentální jednotka, jejíž roční cena je 20.8 miliónů dolarů. Jedná se buď o interní nebo externí experiment v jehož ceně je 2 880 kWh energie. Vnitřní experiment dále zahrnuje 86 hodin práce posádky a 2 terabity dat přenesených informací na Zemi, vnější 32 hodin posádky a 2,6 terabitů dat. Dále jsou zde příplatky za dopravu pomocí raketoplánu. Ty činí 22 000 $ / kg přetlakovaného a 26 400 $ / kg nepřetlakovaného nákladu. Další příplatky zahrnují 15 000 $ za za hodinu práce posádky, 2 000 $ za kWh energie a 100 $ za minutu přenosu dat přes družici TDRS. Plán umožňuje zakoupit minimálně 1/6 této experimentální jednotky. Je navržen i systém slev pro experimenty s přínosem pro NASA či USA. Předpokládá se, že komerční experimenty se budou podílet 30% na všech experimentech prováděných v amerických modulech stanice.
Zdroj: www.spaceviews.com ze 29. února.

redakce II Kosmonautika

Sonda NEAR na oběžné dráze planetky Eros

Dnes v 16:33 SEČ byl na 57 sekund zažehnut malý hydrazinový motor sondy NEAR, který snížil rychlost sondy na úroveň srovnatelnou s rychlostí chůze. Díky tomu mohla být sonda zachycena slabým gravitačním polem této planetky. NEAR se v této době nacházela ve vzdálenosti 327 km od planetky a 256 miliónů km od Země. Sonda se stala první umělou družicí některého malého tělesa Sluneční soustavy. Navigační data, která potvrdila tento úspěch dorazila na Zemi v 17:00. V průběhu hodin předcházejících zážehu prolétla sonda v blízkosti severní polokoule planetky (asi 200 km), přičemž využila výhodného postavení mezi planetkou a Slunce pro určení složení povrchu Erosu. Tato data by měla být odvysílána na Zemi v následujících dnech, stejně tak jako první snímky z oběžné dráhy a též data sloužící ke upřesnění hmotnosti Erosu. Ta je důležitá pro přesné stanovení dráhy sondy, která bude "balancovat" mezi pádem na její povrch a odpoutáním od jejího gravitačního pole.
Zdroj: John Hopkins University, Near Earth Asteroid Rendezvous ze 14. února.

redakce II Kosmonautika

Mapování zemského povrchu z raketoplánu

Raketoplán Endeavour STS-99 úspěšně odstartoval z Floridy v pátek 11. února v 18:44 SEČ. Drobné zdržení oproti původnímu plánu bylo způsobeno malou závadou v poslední fázi odpočítávání, která byla během několika minut vyřešena. O 8 minut později dosáhl raketoplán oběžné dráhy. Poté se posádka rozdělila na dvě skupiny. Červený tým, který tvoří velitel letu Kevin Kregel a specialisté Janet Kavandi a Gerhard Thiele, úspěšně připravil mapovací aparaturu. Rameno dlouhé 60 m je dosud nejdelší struktura, která byla ve vesmíru umístěna. Druhý tým, tzv. modrý, který tvoří pilot Dom Gorie a specialisté Janice Voss a Mamoru Mohri, v té době spal. Tento režim bude posádka dodržovat po celý let, aby tak bylo možno mapovat zemský povrchu nepřetržitě. V průběhu soboty se činnosti radaru rozeběhla na plný výkon. Na internetu se objevil i první "snímek" zobrazující oblast White Sands v Novém Mexiku.
Zdroj: Kennedy Space Center, mise STS-99

redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu

2000.02.11
Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce
Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
redakce II Kosmonautika

Odpočítávání raketoplánu probíhá hladce

Jestliže nenastane nějaká závažná komplikace, měl by se dnes na oběžnou dráhu vydat raketoplán Endeavour, let STS-99, jehož úkolem je pořídit detailní 3D mapu velké části zemského povrchu. Okamžik startu je stanoven na 18:30 SEČ a podle meteorologů je 90% šance na přijatelné počasí. Na počátku tohoto týdne se objevil drobný problém s jedním z motorů na pevné palivo, byl ovšem zdárně vyřešen. První pokus o start uskutečněný 31. ledna byl zrušen pro špatné počasí a závadu na jednom počítačů raketoplánu. V uplynulých dnech byl dotyčný počítač vyměněn. Výprava označená též jako Shuttle Radar Topography Mission by měla trvat 11 dnů, z čehož bude samotnému mapování věnováno dnů devět. Jeden den, původně též zamýšlený pro mapování, byl vyčleněn jako rezerva pro případ, že by nebylo možné zpět uložit 60m rameno, které bude s radarem vysunuto z raketoplánu. V tomto případě by se uskutečnil výstup členů posádky do volného prostoru a rameno by bylo uloženo ručně.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

redakce II Kosmonautika

Sonda Astro-E je ztracena

Japonsko oznámilo neúspěch pokusu o vynesení rengtenové družice Astro-E na oběžnou dráhu. Příčinou bylo selhání prvního stupně nosné rakety M-V. Start se uskutečnil ve čtvrtek ve 2:30 SEČ. Druhý a třetí stupeň sice fungovaly dobře, ale nebyly schopny sondě nahradit výpadek zrychlení, ta se kvůli tomu dostala na příliš nízkou oběžnou dráhu a zřejmě vstoupila zpět do zemské atmosféry, kde shořela. Družice byla určena pro pětileté studium vesmíru v rentgenovém oboru spektra. K tomuto účelu byla vybavena šesti malými rtg. dalekohledy připojenými ke třem různým typům přístrojů. Kromě Japonska se na některých experimentech podílely i NASA a MIT ze Spojených států. Selhání nosiče M-V bude mít vážné dopady pro Japonsko, protože předchozí start jiné rakety H-2 v listopadu loňského roku byl též neúspěšný.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 11. února

1 …72 73 74 75 76 77 78 …82

17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »