Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Pavel Koten Kosmonautika

Pokus o přistání na planetce Eros

Kosmická sonda NEAR je od 14. února loňského roku oběžnicí blízkozemní planetky Eros. Během uplynulého roku splnila sonda všechny úkoly, téměř vyčerpala palivo a také finanční prostředky výpravě vyhrazené. Pozemský řídící se tým se na úplný závěr mise pokusí o něco, co tu ještě nebylo. O měkké přistání sondy na planetce. Riziko neúspěchu je velké, vždyť sonda k takovému pokusu není stavěna, ale vzhledem ke konci mise není co ztratit. Ba naopak, hodně může být získáno. Předpokladá se, že sonda bude schopna vysílat ostré snímky až do výšky 500 metrů nad povrchem. Očekávané rozlišení je 10 cm! V případě, že sonda opravdu dosedne měkce, je šance na navázání kontaktu. Vědci by v takovém případě byli zvědaví zejména na data pořízená magnetometrem na palubě sondy. Závěrečný manévr sondy začíná v 16:31 SEČ, kontakt s planetkou by měl nastat ve 21:04. Bez ohledu na úspěch či neúspěch manévru končí výprava 14. února.
Zdroj: Projekt NEAR na stránkách John Hopkins University.
PK

Pavel Koten Kosmonautika

Laboratoř spojena s ISS

Po dvoudenním stíhání se v pátek v 17:51 SEČ spojil raketoplán Atlantis s kosmickou stanicí Alfa, aby si o dvě hodiny později mohly obě posádky podat ruce. Následovalo přestěhování čerstvých zásob pro stálou posádku, včetně náhradních dílů pro systém čistící vzduch od oxidu uhličitého. V průběhu noci ze soboty na neděli došlo k připojení laboratoře Destiny k modulu Unity. Nejdříve ovšem musela astronautka Ivinsová pomocí robotického manipulátoru přemístit přechodový adaptér PMA-2, který byl k Unity připojen právě v místě určeném pro Destiny. Poté vyložila laboratoř z nákladového prostoru, otočila ji o 180 stupňů a připojila na zmíněné místo. Ve volném kosmickém prostoru se v tuto dobu nacházeli astronauté Jones a Curbeam, kteří propojili modul se stanicí pomocí kabelů pro přenos energie a dat. Při připojování trubic vedoucích čpavek k chladícím panelům na "stožáru" Z1 došlo k malému úniku této látky, který se ale podařilo brzy zastavit. Curbeamův skafandr byl lehce potřísněn, proto bylo nutno přistoupit k proceduře jeho čištění, což prodloužilo kosmickou vycházku. Ta trvala 7 hodin a 34 minut, téměř o hodinu déle než bylo původně plánováno.
Zdroj: STS-98 mission control center status reports.
PK

Pavel Koten Kosmonautika

Laboratoř Destiny

Na startovací rampě 39A Kennedyho kosmodromu na Floridě je připraven na cestu ke kosmické stanici Alfa raketoplán Atlantis, let nesoucí označení STS-98. V jeho nákladovém prostoru se nachází americký laboratorní modul Destiny v ceně 1,38 miliardy dolarů, který umožní v průběhu letošního roku zahájit vědecký výzkum v podmínkách beztížného stavu. Posádku v pořadí 102. letu raketoplánu tvoří velitel Kenneth Cockrell (4. start) pilot Mark Polansky (1) a specialisté Marscha Ivinsová (5), Thomas Jones (2) a Robert Curbeam (4). Zatímco Ivinsová bude obsluhovat robotický jeřáb raketoplánu, Jones a Curbeam provedou tři (v případě potřeby čtyři) výstupy do volného kosmického prostoru, aby společně připojili modul Destiny k uzlu Unity. Pokud vše půjde podle plánu, uskuteční se start ve čtvrtek 8. února 11 minut po půlnoci našeho času. Spojení s kosmickou stanicí by se mělo v takovém případě uskutečnit v ranních hodinách 10. února.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 1. února.
PK

Pavel Koten Kosmonautika

MGS splnil úkoly

Sonda Mars Global Surveyor (MGS), která je již několik let oběžnicí rudé planety, splnila hlavní úkoly své výpravy. Jejím cílem bylo mapování planetypo dobu jednoho marsovského roku (tedy dvou roků pozemských). Nyní začíná prodloužená část mise, která je prozatím plánována do dubna roku 2002. Ke konci ledna zaznamenala sonda více než 8500 obletů planety, během kterých pořídila přes 58000 snímků, 490 miliónů laserových měření k určení topografie povrchu a 97 miliónů spektrálních měření. Vědci tvrdí, že díky sondě máme dnes před sebou úplně jinou planetu, než jak jsme Mars znali ještě před několika lety. Dokonce je nyní Mars po některých stránkách lépe zmapován než samotná naše Země. Z velké řady významných přínosů uveďme nalezení vážných důkazů pro existenci vody v dávné historii planety, první reálný odhad množství vody zbývající v polárních čepičkách, zjištění sklonu terénu směrem od jižního k severnímu pólu, který pravděpodobně určoval směr proudění vody a mnoho dalších objevů.
Zdroj: NASA Press release 01-14 ze dne 31. ledna.
PK

redakce II Kosmonautika

Sonda Stardust nabrala kurz ke kometě

Kosmická sonda Stardust přešla na dráhu, která ji navede do blízkosti komety Wild 2. Stalo se tak 15. ledna, kdy prolétla v těsné blízkosti Země a využila jejího gravitačního pole pro změnu vlastní dráhy a rychlosti. Oběžná doba sondy kolem Slunce se prodloužila ze 2 na 2,5 roku. Sonda toho dne ve 12:13 SEČ prolétla ve výšce 6012 km nad jižním výběžkem afrického kontinentu rychlostí kolem 10 km/s. Několik pozemských pozorovatelů zaznamenalo blízký průlet sondy kolem naší planety fotograficky. O 15 hodin později prolétla sonda ve vzdálenosti necelých 100000 km od Měsíce, čehož bylo využito pro testování navigační kamery, která byla nedávno znovu uvedena do provozu. Podařilo se odstranit nečistotu, která vedla k pořizování neostrých snímků. Kamera získala 25 snímků Měsíce. S kometou Wild 2 se Stardust setká v lednu roku 2004.
Zdroj: stardust.jpl.nasa.gov.

redakce II Kosmonautika

Mir zanikne 6. března

Krátce po "oslavě" 15. narozenin základního modulu bude proveden řízený zánik ruské kosmické stanice Mir. Za tímto účelem odstartuje 18. ledna nákladní loď Progress M1-5, která zánik bude řídit. Aby se ušetřilo drahocenné palivo, nebude Progress používat hlavní raketový motor, ale menší trysky. Cesta ke kosmické stanici tak bude trvat čtyři místo obvyklých dvou dnů. Pokud by se automatické spojení nepodařilo, je v záloze připravena posádka zkušených kosmonautů Genadij Padalka a Nikolaj Budarin, kteří by v takovém případě k Miru letěli a spojení provedli ručně. Setrvačníky kontrolující polohu a orientaci stanice budou vypnuty 10. února. A konečně 4. a 5. března zažehne své trysky nákladní loď a sníží rychlost Miru o 28 m/s. Následující den proběhne poslední zážeh, který ubere dalších 17,3 m/s a navede kosmickou stanici nad Tichý oceán, kde vstoupí do atmosféry. Předpokládá se, že některé části neshoří v atmosféře a dopadnou na zemský povrch.
Zdroj: Space.Com ze 12. ledna.

redakce II Kosmonautika

Druhý start Shenzhou

Čína vypustila do vesmíru druhou kosmickou loď Shenzhou (Boží loď). Start se uskutečnil ve středu v ranních hodinách místního času z kosmodromu Jiuquan. Na oběžnou dráhu vynesla kosmickou loď raketa Dlouhý pochod 2-F. První let čínské kosmické lodi se uskutečnil před více než rokem a trval "jenom" 21 hodin. Tentokrát byl měla loď Shnezhou obíhat kolem naší planety několik dní, možná až týden. Čínští odborníci budou v průběhu letu provádět složitější testy. Na palubě jsou i živá zvířata což ukazuje, že jsou testovány i systémy na podporu životních podmínek, vliv beztížného stavu na živé organismy a jejich znovupřizpůsobení se gravitaci po přistání. Čína plánuje ještě několik dalších testovacích letů dříve než proběhne pilotovaný let. O jeho datu se stále spekuluje.
Zdroj: Space.Com z 9. ledna.

redakce II Kosmonautika

Galileo prolétl nad Ganymedem

Kosmická sonda Galileo uskutečnila další přiblížení k některému z velkých Jupiterových měsíců. Tentokrát se jednalo o Ganymed. Galileo se k němu přiblížil na minimální vzdálenost 2 337 km. Přiblížení bylo zajímavé tím, že měsíc se v té době nacházel ve stínu planety. Sonda měla za úkol pozorovat hlavně polární záře v řídké atmosféře měsíce vznikající při její interakci s elektrony z jupiterových radiačních pásů. Za normálních podmínek je polární záře přesvětlena slunečním zářením. Vědci využijí této možnosti pro studium složení atmosféry měsíce a jeho magnetického pole. Kromě Ganymeda se sonda zaměřila i na vzdálená pozorování Jupitera a dalších měsíců. Část těchto pozorování probíhá ve spolupráci se sondou Cassini, která prolétne kolem Jupitera zítra v mnohem větší vzdálenosti než Galileo.
Zdroj: Galileo Millenium Mission status z 28. prosince.

redakce II Kosmonautika

Kontakt se sondou Pioneer 6

Pioneer 6, nejstarší funkční kosmická sonda vyrobená NASA, byla úspěšně kontaktována 70m radioteleskopem v Goldstone. Sonda byla do vesmíru vypuštěná 16. prosince 1965 pomocí rakety Thor-Delta. Cílem bylo po dobu 6 měsíců zkoumat sluneční vítr, magnetická pole a kosmické záření. Místo toho funguje už 35 let a přežila i řadu svých konstruktérů. Přístroje na palubě jsou ale vypnuty. Sonda se nachází na stabilní dráze se střední vzdáleností 0,8 AU od Slunce, rotuje 60x za minutu a sluneční panely ji zásobují 79 W energie. Může se stát, že bude funkční i za dalších 35 let. Naposledy byla kontaktována před třemi roky. Vysílač na palubě sondy má výkon 8 W. NASA používala sérii sond Pioneer 6 - 9 k pravidelnému monitorování sluneční aktivity v průběhu letů na Měsíc.
Zdroj: www.space.com z 9. prosince.

redakce II Kosmonautika

Endeavour přistál

Nočním přistáním, 16. v historii letů raketoplánů, skončil dnes v noci na Floridě poslední letošní let tohoto kosmického letounu. Let, který se složitostí úkolů řadí k nejnáročnějším v historii. Pětice astronautů připojila ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých polí slunečních panelů v hodnotě 600 miliónů dolarů. Sluneční panely dosahující rozpětí téměř 80 metrů jsou schopny za ideálních podmínek generovat až 60 kW elektrické energie. Výprava trvala 10 dnů 19 hodin
redakce II Kosmonautika

Endeavour se vrací domů

Raketoplán Endeavour se v sobotu oddělil od kosmické stanice Alfa a vrací se zpět na Zemi. Rozpojení obou těles předcházelo vůbec první setkání se stálou posádkou stanice v pátek. Raketoplán a stanice byly doposud neustále odděleny jedním z poklopů. Důvodem byl nižší atmosférický tlak v kabině raketoplánu, který pomáhá astronautům rychleji vylučovat dusík z krve po výstupech do volného prostoru. Obě posádky dokončili stěhování materiálu přivezeného raketoplánem a nakládku odpadků a materiálu zpět pro návrat na Zemi. Provedli také strukturální testy stanice a nových slunečních panelů a dokončili instalaci kamery, která bude užitečná při připojování modulu Destiny. Na závěr absolvovali společnou tiskovou konferenci. Po oddělení od kosmické stanice uskutečnil raketoplán její oblet a poté se vzdálil. Přistání je plánováno na pondělní večer.
Zdroj: STS-97 mission status reports.
redakce II Kosmonautika

Sluneční panely jsou v pořádku

Po dalších dvou výstupech do volného prostoru, které provedli astronauté Noriega a Tanner je možno říci, že oba dva sluneční panely nainstalované na kosmické stanici Alfa jsou zcela v pořadku rozvinuty. Druhý panel byl rozvinut v pondělí trochu pozměneným postupem. V úterý vystoupili astronauté ven z raketoplánu a spojili celou novou strukturu řadou kabelů s samotnou stanicí. Při dalších vycházce uskutečněné ve čtvrtek napravili za pomoci zbylých členů posádky nedokonalé rozvinutí dvou žeber prvního slunečního panelu. Oba panely generují elektrickou energii podle očekávání. Astronauté dále nainstalovali aparaturu sloužící k měření elektromagnetických polích v blízkosti slunečních panelů a také kameru, která bude využita při připojování laboratoře Destiny v průběhu dalšího letu raketoplánu.
Zdroj: STS-97 mission status reports.

redakce II Kosmonautika

Sluneční panely na místě

Po dvoudenním pronásledování se raketoplán Endeavour připojil v sobotu k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. V neděli uskutečnili astronauté Joe Tanner a Carlos Noriega první ze tří plánovaných výstupů do volného prostoru, který trval 7 hodin a 33 minut, během kterého připojili k Alfě strukturu P6 se slunečními panely. Z nákladního prostoru raketoplánu tento díl vyložil pomocí manipulátoru Marc Garneau. Po propojení 9 kabelů zajišťujících přenos energie, dat a povelů byl dán příkaz k rozvinutí panelů. Nastaly ale problémy s jejich uvolněním. První pokus byl zcela neúspěšný, při druhém pokusu se podařilo rozvinout jeden panel. Na druhém zůstala zavřená jedna záklopka. Následoval příkaz pro opětovné uzavření a následné znovuotevření záklopek, který byl tentokrát splněn. Momentálně je tedy rozvinutý pouze jeden ze dvou panelů a pozemský tým se zabývá zkoumáním příčiny těchto problémů. Druhý panel bude rozvinut později, protože není důvod ke spěchu.
Zdroj: STS-97 mission status report #7 ze 3. prosince.

redakce II Kosmonautika

Endeavour odstartoval k Alfě

Americký raketoplán Endeavour odstartoval v ranních hodinách našeho času k Mezinárodní kosmické stanici Alfa. Za kokpitem raketoplánu sedí velitel Brent Jett (3. let) a pilot Michael Bloomfield (2). Tři výstupy do volného prostoru uskuteční specialisté Joe Tanner (3) a Carlos Noriega (2). Posledním členem posádky je Marc Garneau (3), který bude ovládat robotický manipulátor. Hlavním cílem výpravy je připojit ke kosmické stanici první sadu rozsáhlých pol9 slunečních panelů, které dodají Alfě energii téměř 20 kW a umožní další rozvoj aktivit na stanici. Hlavně pak připojení laboratorního modulu Destiny. Tato pole mají rozpětí kolem 80 m a stanice se díky nim stane jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. Posádka raketoplánu nyní stíhá kosmickou stanici a měla by se k ní připojit dva dny po startu.
Zdroj: STS-97 mission status report #1 ze 30. listopadu.

redakce II Kosmonautika

Ulysses u jižního pólu Slunce

Kosmická sonda Ulysses se podruhé během 10 let od startu dostala do blízkosti jižního pólu Slunce. Tentokrát dosáhla 80,1 stupně jižní šířky. Poprvé se tak stalo v září 1994, tedy v době kdy Slunce bylo v blízkosti minima aktivity. Podmínky jsou nyní zcela odlišné, protože Slunce je v maximu 11 let dlouhého cyklu. Vědcům se tak nabízí unikátní možnost srovnání dat z obou průletů. Věří, že jim toto srovnání umožní poznat další střípky ze složité mozaiky, kterou naše slunce je. V těchto dnech například sonda detekuje výrazně nižší rychlost slunečního větru než tomu bylo při průletu minulém. Vynikající podívanou připravilo pro vědce Slunce 8. října, kdy se odehrála nejintenzívnější sluneční erupce od roku 1976. A Ulysses byl u toho. Průlet nad jižními oblastmi Slunce skončí v lednu a poté bude sonda opět "stoupat" směrem k slunečnímu rovníku.
Zdroj: ESA news z 27. listopadu.

redakce II Kosmonautika

Sondu Startdust zasáhlo sluneční vzplanutí

Sondu Stardust mířící ke kometě Wild-2 zasáhl 9. listopadu mohutný oblak energetických částic mířících od Slunce. Oblak pocházel ze čtvrtého největšího slunečního vzplanutí od roku 1976 a byl 100 000 krát intenzivnější než je obvyklé. Kamery sloužící k orientaci sondy v prostoru byly zasaženy mohutnými dávkami energie. V důsledku toho se na jejich snímcích objevila řada teček, které kamery identifikovaly jako hvězdy. Stovky těchto falešných hvězd zmátly řídící systém, který je nebyl schopen identifikovat se skutečnými hvězdami. Sonda proto přešla automaticky do bezpečnostního režimu. O dva dny později pozemský tým resetoval jednu kameru a pomocí náhradní metody sondu opět zorientoval v prostoru. V bezpečnostním režimu ji ponechal pro jistotu až do tohoto pondělí. Nové snímky ukazují, že se tato kamera již zcela "zotavila" z následků protonové smrště. Všechny hvězdy v obraze jsou už reálné.
Zdroj: JPL Press release z 21. listopadu.

redakce II Kosmonautika

Další komerční "fotograf" na oběžné dráze

Družice QuickBird 1 se stala dalším přístrojem na oběžné dráze kolem Země, jehož cílem je pořizovat snímky povrchu s vysokým rozlišením pro komerční účely. Na oběžnou dráhu ji v pondělí vynesla ruská raketa Kosmos-3M startující z kosmodromu Plesetsk. Z kruhové dráhy 600 km nad zemí bude kamera na palubě schopna pořizovat digitální černobílé snímky s rozlišením 1 metru a barevné s rozlišením 4 m. Společnost EarthWatch plánuje vypuštění druhého "fotografa" na polovinu příštího roku. Družice vážila na startu jednu tunu, je dlouhá před 3 metry a její životnost je plánována na 5 let. S podobnými cíly se už na oběžné dráze prezentují družice Ikonos a OrbView 1 a 2.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 20. listopadu.

redakce II Kosmonautika

Zásobovací loď letí k Alfě

Na cestu k Mezinárodní kosmické stanici (ISS), která má též prozatímní označení Alfa, se vydala ruská zásobovací loď Progress. Start se uskutečnil dnes v časných ranních hodinách a byl úspěšný. V současné době je Progress na oběžné dráze a přibližuje se k ISS. K automatickému spojení obou těles by mělo dojít v sobotu ráno. Pokud by automatika selhala, ujme se řízení manévru kosmonaut Jurij Gidzenko, který použije systém TORU zprovozněný minulý týden. Na palubě nákladní lodi jsou naloženy potraviny, lékařské vybavení, různé nástroje, notebook ThinkPad, "poštovní" počítač, kabely, úchyty, elektrické vybavení, části výstražného systému, absorbátory CO2 a další užitečný náklad. Stálá posádka kosmické stanice má na vyložení 2 týdny, poté musí být nákladní loď odpojena od ISS, protože se k ní má 2. prosince připojit raketoplán Endeavour.
Zdroj: www.spaceflightnow.com z 16. listopadu.

redakce II Kosmonautika

Space shuttle odstartoval

Po téměř týdenním čekání vyplněném odklady z technických důvodů a nepřízní počasím se dnes v noci v 1:17 hodin našeho času vydal na cestu do vesmíru raketoplán Discovery. Po dosažení oběžné dráhy se pustil do stíhání Mezinárodní kosmické stanice (ISS), se kterou by se měl spojit v pátek večer. Posádku ve složení Brian Duffy (velitel), Pamela Melroy (pilot), Leroy Chiao, Bill McArthur, Jeff Wisoff, Mike Lopez-Alegria a Koichi Wakata (Jap.) čeká náročná výprava s množstvím složitých úkolů. K modulu Unity připojí strukturu označovanou Z1, což je základní díl konstrukce na rozsáhlá pole slunečních panelů. Dále namontují PMA-3, stykovací modul pro další výpravy raketoplánů. Čtveřici astronautů čekají 4 výstupy do volného prostoru v předpokládané celkové délce 30 hodin. Rovněž je v plánu výpravy vykládka dalšího zařízení pro budoucí posádky stanice. Let STS-92 je v pořadí jubilejním 100. letem amerického raketoplánu v dvacetileté historii tohoto kosmického letounu.
Zdroj: SpaceViews News z 11. října.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »