Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Proč neuspěl Mars Polar Lander?
redakce II Vytisknout článek

Proč neuspěl Mars Polar Lander?

NASA zveřejnila závěry, ke kterým došla komise zabývající se ztrátou sondy Mars Polar Lander, jež měla přistát na Marsu 4. prosince loňského roku. Jako nejpravděpodobnější varianta je uvedeno předčasné vypnutí přistávacích motorů jako reakce na špatný signál, který dostal řídící počítač od senzorů umístěných na třech přistávacích nohách. V momentě, kdy byly tyto nohy vysunuty, senzory zaznamenaly tlak řídké atmosféry, který byl identifikován jako kontakt s povrchem a počítač dal příkaz vypnout motory. Došlo k tomu ve výšce 40 m nad povrchem, kdy sonda klesala rychlostí 13 m/s. Vezme-li se v úvahu gravitace Marsu, dopadla sonda na povrch rychlostí 22 m/s, což bylo nad hranicí přežití. Byly studovány rovněž další varianty jako například příliš drsné podmínky na povrchu, ztráta kontroly nad sondou, selhání tepelného štítu či dopad padáku na sondu, ale tato varianta byla uznána za nejpravděpodobnější. Mj. z toho důvodu, že při všech 4 modelových testech k tomuto problému došlo.
Zdroj: SpaceViews news z 28. března.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »