Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vesmírný nepořádek v okolí Země

Vesmírný nepořádek v okolí Země

Podle Douglase Adamse a jeho známé knihy Stopařův průvodce po Galaxii je vesmír veliký. Přesto se zdá, že v těsném okolí Země není dostatečně veliký. V Prosinci 2001 postrčil raketoplán ISS od odhozeného přídavného motoru staré ruské rakety, který ohrožoval ISS. Množství vesmírného nepořádku je stále větším problémem.

Vesmír v okolí Země je zaplněn množstvím funkčních (i nefunkčních) satelitů sloužících různým účelům - astronomie, sledování Země, předpovědi počasí, telekomunikace, vojenské družice... Prostor se tak stále více zaplňuje. Kromě otázky jak zavést "pravidla provozu" je zde problém co s dosloužilými družicemi a zbytky posledních stupňů nosných raket.

Dle odhadů ESA bylo do vesmíru odesláno více než 23 000 objektů větších než 10cm. 7 500 jich stále obíhá Zemi. Přitom pouze velmi malé množství (asi 6%) je funkční. Polovina všech objektů jsou nefunkční satelity, zbytky nosných raket a ostatní materiál. Zbývajících 44% materiálu jsou zbytky explozí a nehod. Aby nebylo vše tak jednoduché, Zemi obíhá 70 000 - 120 000 fragmentů menších než 1cm. Množství odpadu vzrůstá asi o 5% ročně.

Drobné fragmenty jako zbytky nátěrů pohybující se vysokými rychlostmi okolo 6km za vteřinu mohou způsobit problémy sondám a astronautům při výstupech do vesmíru. Jedna z možností jak snížit toto riziko je odstranit nefukční satelity z orbity - například je poslat do Zemské atmosféry, kde shoří. Problematické jsou veliké satelity, jejichž část by mohla dopadnout na Zemi. To se týká některých satelitů sledujících Zemi. Pokud je těžké odstranit satelit z orbity, je jednodušší jej tam nechat.

ESA vyvíjí novou technologii pro misi "Darwin". Darwin bude využívat šest dvoumetrových teleskopů pohybujících se v těsné formaci a simulujících jeden teleskop i průměru 250 metrů. Vyvinutá technologie umožní velmi přesně kontrolovat vzájemnou pozici jednotlivých satelitů. V tomto případě to umožní velmi přesně studovat atmosféru planet pozemského typu a hledat chemické známky života.

Jednou vyvinutá technologie může nalézt další aplikace - ve zmenšené podobě může nahradit veliké, tradiční satelity. Výroba několika malých satelitů bude jednodušší a levnější, po dosloužení nebude problém s jejich zničením v zemské atmosféře.

Dalším vylepšením je používat vyšší orbitální dráhy - tím snížíme zácpu v těsném okolí Země. Vyšší orbity jsou pro sledování Země výhodnější - na nízké orbitě oběhne satelit Zemi každých 90 minut a nad sledovaným územím přelétá pouze krátkou dobu. Na geostacionární dráze se satelit nachází stále nad jedním místem. Navíc by bylo možné tyto satelity vybavit mechanismem pro kontrolu vzájemných kolizí. Nesouvisející satelity by komunikovaly se svými sousedy a prováděly by korekce dráhy při příliš těsném přiblížení.

Samozřejmě, nic nemůže zcela odstranit nebezpečí srážky s vysloužilým satelitem. Použitím vyspělých technologií je možné toto nebezpečí výrazně snížit.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zvířetníkové světlo

Další informace »