Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Meziplanetární dálnice zlevní sondy

Meziplanetární dálnice zlevní sondy

17. července se na internetu objevily články (CNN, NASA), kdebylo nesprávně uvedeno, že mise Genesis byla první,krerá použila gravitační dálnici v slunečním systému. Ta bylapopsána v textu "meziplanetární dálnice". Následující upravenátisková zpráva NASA uvádí na pravou míru uvedené skutečnosti a přidává historické pozadí.

Dálnice slunečním systémem se podobá rozsáhlému poli rozsáhlých tunelů a potrubí okolo Slunce a planet, jak bylo předpovězeno inženýry z NASA JPL. Dálnice může snížit množství potřebného paliva pro budoucí mise.

Označení meziplanetární dálnice bylo vymyslel Martin Lo, jehož software byl použit k plánování trasy mise Genesis. Ta nyní využívá dálnici na své misi při zkoumání slunečního větru. Genesis by se měla vrátit na Zemi s nasbíranými částicemi slunečního větru.

Většina misí na své cestě využívá planet a měsíců ke gravitačnímuurychlení. Návrh Martina Lo využívá jiného přístupu. Síly z mnoha směrů (od Slunce, planet a jejich měsíců) se v některých místech navzájem vyruší a tak vytvoří "cesty" v gravitačním poli. Pokud budou sondy sledovat tyto cesty, nebudou muset překonávat gravitční pole a ušetří palivo.

Každá planeta a měsíc mají okolo sebe pět bodů, zvaných Lagrangeovy body. V nich se vyrovnává gravitační působení těchto dvou těles. Sonda může zůstat na tomot místě s minimální spotřebou paliva.K nalezení meziplanetární dálnice zmapoval Lo několik možných letových tras mezi Lagrangeovými body. Jako vlákna spojená dohromady při tvorbě lana, tvoří možné cesty tunely ve vesmíru. Lo plánuje zmapování těchto tras v celém slunečním systému.

Výzkum je založen na teoretické práci, kterou započal v devatenáctém století francouzský matematik Henri Poincare. V roce 1987, byla sonda International Sun-Earth Exploer 3 první misí využívající energeticky nenáročnou orbitu okolo Lagrangeova bodu. Později v roce 1985 byla s použitím málo energeticky náročné trasy mezi Zemí a Měsícem sonda vyslána k prvnímu setkání s kometou - Giacobini-Zinner.

V roce 1991 použití jiné metody k analýze energeticky nenáročných oběžných drah umožnilo japonské misi Hiten dosáhnout Měsíce. Inspirován touto pionýrskou prací a výzkumem vedeným týmem z univerzity v Barceloně, Lo přišel s teorií meziplanetární dálnice.

Lo a jeho kolegové přetvořili matematickou teorii meziplantární dálnice v nástroj zvaný "LTool". LTool byl v JPL použit k optimalizaci trasy sondy Genesis. Genesis byla vypuštěna v srpnu 2001.

Letová trasa byla určena takto: sonda opustí Zemi směrem k Lagrangeovu bodu. Po pěti obězích okolo tohot bodu poklesne oběžná dráha a bez jakýchkoliv manévrů sonda mine Zemi a přesune se do Langangeova bodu na druhé straně planety. Nakonec se sonda vrátí do horních vrstev atmosféry a odhodí vzorky slunečního větru na poušť v Utahu.

Genesis nebude potřebovat žádné palivo. Neboť mnoho vlivů zůstává neodhadnutelných, bude nutné vykonat drobné korekce až Genesis ukončíoběhy okolo Lagrangeova bodu.

Úspory na palivu povedou k levnějším misím.

Zdroj




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

zatmění měsíce

20:50

Další informace »