Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Důchodový život hardwaru z HST

Důchodový život hardwaru z HST

V březnu 2002 provedli astronauti na HST údržbu a výměnu některé techniky a kromě jiného byly dva kusy z HST přivezeny zpět na zemi. Téměř žádná kosmická sonda nebo orbitální družice se nedočká nedestruktivního návratu na zem a proto mají nyní inženýři ESA a NASA jedinečnou možnost zkoumat vlivy dlouhodobého působení kosmu na techniku.

V březnu 2002 provedli astronauti na HST údržbu a výměnu některé techniky a kromě jiného byly dva kusy z HST přivezeny zpět na zemi. Téměř žádná kosmická sonda nebo orbitální družice se nedočká nedestruktivního návratu na zem a proto mají nyní inženýři ESA a NASA jedinečnou možnost zkoumat vlivy dlouhodobého působení kosmu na techniku.Raketoplán přivezl zpět na zemi dosloužilou "Faint Object Camera" (FOC) neboli kameru na slabé objekty, kterou dodala ESA a solární panely NASA. Aby bylo zabráněno kontaminaci techniky zemskou atmosférou před samotným výzkumem, byly obě součástky odmontovány z raketoplánu jen pár hodin po přistání a převezeny do laboratoří. Kamera FOC byla ve vesmíru rekordních 4340 dní a předběžné vizuální ohledání ukazuje, že je v perfektním stavu a vypadá jako nová. Solární panely vypadají rovněž velmi zachovale, ale na rozdíl od kamery FOC byly vystaveny přímo působení kosmického záření, extrémním teplotám a mikrometeoroidům. Nesou tak typické znaky, jako jsou trhliny, díry a vybledlé barvy. Detailní rozbor stavu součástek bude k dispozici nejdříve koncem příštího roku a jeho výsledky by měly pomoci v ochraně techniky na kosmických stanicích a sondách. Kamera pro slabé objekty FOC byla použita při získávání tisíců obrázků vzdáleného vesmíru a na jejích výsledcích jsou založeny stovky odborných prací a nepočítavě populárních článků. Solární panely zajišťovaly nepřetržité dodávání energie celému teleskopu prošpikovanému počítači a kamerami.Podle ESA z 20.6.2002




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



4. vesmírný týden 2020

4. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2020. Měsíc bude v novu. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na Floridě proběhl test úniku lodi Crew Dragon z letící rakety. Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. Úspěšný byl také start evropské Ariane 5. Na ISS proběhnou dva výstupy do volného kosmu s různými úkoly. Připraven je i start dalších družic Starlink. Před 90 roky se narodil druhý muž na Měsíci, Buzz Aldrin.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Glaxie pod Galaxií

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča   „Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polostínové zatmění Měsíce 20. ledna 2020

Canon EOS 60D, SIGMA APO DG 70-300mm, 300 mm Špatné pozorovací podmínky, velká oblačnost, fotografováno mezi mraky

Další informace »