Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Důchodový život hardwaru z HST

Důchodový život hardwaru z HST

V březnu 2002 provedli astronauti na HST údržbu a výměnu některé techniky a kromě jiného byly dva kusy z HST přivezeny zpět na zemi. Téměř žádná kosmická sonda nebo orbitální družice se nedočká nedestruktivního návratu na zem a proto mají nyní inženýři ESA a NASA jedinečnou možnost zkoumat vlivy dlouhodobého působení kosmu na techniku.

V březnu 2002 provedli astronauti na HST údržbu a výměnu některé techniky a kromě jiného byly dva kusy z HST přivezeny zpět na zemi. Téměř žádná kosmická sonda nebo orbitální družice se nedočká nedestruktivního návratu na zem a proto mají nyní inženýři ESA a NASA jedinečnou možnost zkoumat vlivy dlouhodobého působení kosmu na techniku.Raketoplán přivezl zpět na zemi dosloužilou "Faint Object Camera" (FOC) neboli kameru na slabé objekty, kterou dodala ESA a solární panely NASA. Aby bylo zabráněno kontaminaci techniky zemskou atmosférou před samotným výzkumem, byly obě součástky odmontovány z raketoplánu jen pár hodin po přistání a převezeny do laboratoří. Kamera FOC byla ve vesmíru rekordních 4340 dní a předběžné vizuální ohledání ukazuje, že je v perfektním stavu a vypadá jako nová. Solární panely vypadají rovněž velmi zachovale, ale na rozdíl od kamery FOC byly vystaveny přímo působení kosmického záření, extrémním teplotám a mikrometeoroidům. Nesou tak typické znaky, jako jsou trhliny, díry a vybledlé barvy. Detailní rozbor stavu součástek bude k dispozici nejdříve koncem příštího roku a jeho výsledky by měly pomoci v ochraně techniky na kosmických stanicích a sondách. Kamera pro slabé objekty FOC byla použita při získávání tisíců obrázků vzdáleného vesmíru a na jejích výsledcích jsou založeny stovky odborných prací a nepočítavě populárních článků. Solární panely zajišťovaly nepřetržité dodávání energie celému teleskopu prošpikovanému počítači a kamerami.Podle ESA z 20.6.2002




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »