Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Důchodový život hardwaru z HST

Důchodový život hardwaru z HST

V březnu 2002 provedli astronauti na HST údržbu a výměnu některé techniky a kromě jiného byly dva kusy z HST přivezeny zpět na zemi. Téměř žádná kosmická sonda nebo orbitální družice se nedočká nedestruktivního návratu na zem a proto mají nyní inženýři ESA a NASA jedinečnou možnost zkoumat vlivy dlouhodobého působení kosmu na techniku.

V březnu 2002 provedli astronauti na HST údržbu a výměnu některé techniky a kromě jiného byly dva kusy z HST přivezeny zpět na zemi. Téměř žádná kosmická sonda nebo orbitální družice se nedočká nedestruktivního návratu na zem a proto mají nyní inženýři ESA a NASA jedinečnou možnost zkoumat vlivy dlouhodobého působení kosmu na techniku.Raketoplán přivezl zpět na zemi dosloužilou "Faint Object Camera" (FOC) neboli kameru na slabé objekty, kterou dodala ESA a solární panely NASA. Aby bylo zabráněno kontaminaci techniky zemskou atmosférou před samotným výzkumem, byly obě součástky odmontovány z raketoplánu jen pár hodin po přistání a převezeny do laboratoří. Kamera FOC byla ve vesmíru rekordních 4340 dní a předběžné vizuální ohledání ukazuje, že je v perfektním stavu a vypadá jako nová. Solární panely vypadají rovněž velmi zachovale, ale na rozdíl od kamery FOC byly vystaveny přímo působení kosmického záření, extrémním teplotám a mikrometeoroidům. Nesou tak typické znaky, jako jsou trhliny, díry a vybledlé barvy. Detailní rozbor stavu součástek bude k dispozici nejdříve koncem příštího roku a jeho výsledky by měly pomoci v ochraně techniky na kosmických stanicích a sondách. Kamera pro slabé objekty FOC byla použita při získávání tisíců obrázků vzdáleného vesmíru a na jejích výsledcích jsou založeny stovky odborných prací a nepočítavě populárních článků. Solární panely zajišťovaly nepřetržité dodávání energie celému teleskopu prošpikovanému počítači a kamerami.Podle ESA z 20.6.2002




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »