Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Důchodový život hardwaru z HST

Důchodový život hardwaru z HST

V březnu 2002 provedli astronauti na HST údržbu a výměnu některé techniky a kromě jiného byly dva kusy z HST přivezeny zpět na zemi. Téměř žádná kosmická sonda nebo orbitální družice se nedočká nedestruktivního návratu na zem a proto mají nyní inženýři ESA a NASA jedinečnou možnost zkoumat vlivy dlouhodobého působení kosmu na techniku.

V březnu 2002 provedli astronauti na HST údržbu a výměnu některé techniky a kromě jiného byly dva kusy z HST přivezeny zpět na zemi. Téměř žádná kosmická sonda nebo orbitální družice se nedočká nedestruktivního návratu na zem a proto mají nyní inženýři ESA a NASA jedinečnou možnost zkoumat vlivy dlouhodobého působení kosmu na techniku.Raketoplán přivezl zpět na zemi dosloužilou "Faint Object Camera" (FOC) neboli kameru na slabé objekty, kterou dodala ESA a solární panely NASA. Aby bylo zabráněno kontaminaci techniky zemskou atmosférou před samotným výzkumem, byly obě součástky odmontovány z raketoplánu jen pár hodin po přistání a převezeny do laboratoří. Kamera FOC byla ve vesmíru rekordních 4340 dní a předběžné vizuální ohledání ukazuje, že je v perfektním stavu a vypadá jako nová. Solární panely vypadají rovněž velmi zachovale, ale na rozdíl od kamery FOC byly vystaveny přímo působení kosmického záření, extrémním teplotám a mikrometeoroidům. Nesou tak typické znaky, jako jsou trhliny, díry a vybledlé barvy. Detailní rozbor stavu součástek bude k dispozici nejdříve koncem příštího roku a jeho výsledky by měly pomoci v ochraně techniky na kosmických stanicích a sondách. Kamera pro slabé objekty FOC byla použita při získávání tisíců obrázků vzdáleného vesmíru a na jejích výsledcích jsou založeny stovky odborných prací a nepočítavě populárních článků. Solární panely zajišťovaly nepřetržité dodávání energie celému teleskopu prošpikovanému počítači a kamerami.Podle ESA z 20.6.2002




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »