Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Přijdou proměnné hvězdy o svá jména?

Přijdou proměnné hvězdy o svá jména?

Společné foto z konference JENAM. Zleva Anton Paschke, Nikolaj N. Samus a Luboš Brát.
Společné foto z konference JENAM. Zleva Anton Paschke, Nikolaj N. Samus a Luboš Brát.
V červenci 2011 jsem měl tu čest reprezentovat Českou astronomickou společnost na výročním zasedání JENAM - Join European and National Meeting. Konference se konala v Ruském Petrohradě a to 4. až 8. 7. 2011. Byl jsem tam pozván Nikolajem N. Samusem, hlavním editorem GCVS (General Catalogue of Variable Stars), abych přednesl příspěvek ve Special session 9 - Amateur and Professional Astronomers in Europe. Svůj příspěvek jsem věnoval exoplanetám: Exoplanet Transits, Target for both Amateur and Professional Astronomers. Představil jsem tam tranzitující exoplanety a jejich pozorování jako samostatný, perspektivní a nový obor, který se může postavit hrdě po bok pozorování proměnných hvězd, meteorů, Slunce apod. Ale tento článek bych rád věnoval mému rozhovoru s mým hostitelem, Nikolajem N. Samusem, hlavním editorem GCVS.

Nikolaj N. Samus vede již dlouhá desetiletí na Sternberském astronomickém institutu v Moskvě skupinu proměnných hvězd a mimo jiné vede i tým pro GCVS. Všeobecný katalog proměnných hvězd je jediným oficiálním zdrojem, který přiděluje objeveným proměnným hvězdám jejich klasické, Argenlanderovo označení (např. R Aql, BF Dra, V1906 Cyg). Své definitivní označení dostane proměnná hvězda po publikaci objevu v nějakém odborném žurnálu. Nejčastěji IBVS, Premeneye Zvezdy - Variable Stars či OEJV. Editoři GCVS tyto žurnály sledují a objevy z vydaných prací pojmenovávají a zařazují do katalogu GCVS.

Až posud by se mohlo zdát, že tento systém funguje dobře. V posledních letech se ale katalog GCVS dostává do krize. Příčinou je exponenciální nárůst počtu nových proměnných hvězd. Není ani tak problém v počtu hvězd, které objevují pozorovatelé pomocí CCD. Hlavní problém je ve fotometrických přehlídkách oblohy. Tyto přehlídky, jako je NSVS, ASAS, TASS, SuperWASP a další, objevují ohromné množstvím nových proměnných hvězd. A to nemluvíme vůbec o družici Kepler, která jen ve svém zorném poli objevila desetitisíce proměnných hvězd. Dá se říci, že snad všechny hvězdy jsou proměnné, záleží jen na přesnosti měření. Při přesnosti, jaké dosahuje Kepler (desetitisícin magnitudy), je opravdu rarita najít hvězdu, která by se neměnila. A pokud se nemění samotná hvězda, pak kolem ní krouží planety, které střídají fáze (obdobně jako Venuše), což způsobuje změny jasnosti objektu na obloze. Nikdo nikdy nestanovil například limit v amplitudě, nad který se jedná o proměnnou hvězdu. A i kdybychom nějaký stanovili, tak v jakém filtru by byl? V různých filtrech či různých konfiguracích přístroje může být amplituda různá. Zkatalogizovat ručně každoročně tisíce nových proměnných hvězd je mimo lidské možnosti, byť v týmu pracovníků.

Snímek slidu z přednášky N. N. Samuse „New discoveries of variable stars and implications for variability-type statistics“. Předpokládaný počet proměnných hvězd v Galaxii a počet již objevených.
Snímek slidu z přednášky N. N. Samuse „New discoveries of variable stars and implications for variability-type statistics“. Předpokládaný počet proměnných hvězd v Galaxii a počet již objevených.
A i kdyby se podařilo systém zautomatizovat, aby nebylo třeba lidského zásahu, pak stejně pozbudou názvy hvězd smysl. Název V 5984621 Cyg totiž není zapamatovatelný. To již může zůstat označení např. VSX J145524.0+041443. Či nějaké USNO označení. Jména proměnných hvězd mají smysl tehdy, když nám jejich používání usnadní komunikaci a identifikaci objektu. Při přednášce na toto téma ukázal dr. Samus slajd na obrázku vlevo. Je z něj vidět, že v naší Galaxii by mohlo být až 10 milionů proměnných hvězd. Úzký výsek nahoře označuje 100 tisíc proměnných hvězd, které dosud známe.

Vydávání GCVS jako takového pravděpodobně v brzké budoucnosti skončí. Dr. Samus vyjádřil svou velkou frustraci nad tímto stavem věcí. Podle svých slov právě zjišťuje, že to, co celý život dělal, postrádá smysl... Dle mého názoru tomu tak rozhodně není. Katalogizace proměnných hvězd nám v posledních sto letech umožnila lépe pochopit rozdíly mezi jednotlivými typy proměnnosti a výrazným způsobem zpřehlednila publikace a komunikaci o jednotlivých objektech napříč celou astronomickou komunitou. Je velká škoda, že o tento přehledný a jednotný systém s informacemi o známých proměnných hvězdách v budoucnu přijdeme. V souvislosti s tím nabývají dále na důležitosti různé dílčí katalogy proměnných hvězd. Ať už dle typů či dle lokalizace objevu (např. CzeV katalog). Nikolaj Samus doporučil pro ty týmy astronomů, kteří se zabývají katalogizací vybraných objektů, aby v tom intenzivně pokračovali nadále, neboť tyto dílčí katalogy zůstanou nadále jediné škatulky, které pomohou udržet v systému pořádek.

Otázka, jestli ještě pro nové proměnné hvězdy bude nějaké definitivní označení, je již zodpovězena. Pravděpodobně nikoliv. Samus doporučuje udělat souhrnný katalog všech hvězd a k němu přidat informaci o proměnnosti (podobně, jako to je nyní v databázi Simbad).

V rozhovoru se dr. Samusem jsem navrhnul, aby se nadále nekatalogizovali individuální proměnné hvězdy, ale typy proměnnosti. Aby v celém tom zmatku, co vznikne po GCVS, zůstala alespoň jednoznačná informace o proměnnosti. S novými objevy se totiž objevují nové a nové typy proměnných hvězd...




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »