Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Fenomenální objev: Cirkumbinární tranzitující exoplaneta Kepler-16(AB) b

Fenomenální objev: Cirkumbinární tranzitující exoplaneta Kepler-16(AB) b

Cirkumbinární tranzitující exoplaneta Kepler-16(AB) b
Cirkumbinární tranzitující exoplaneta Kepler-16(AB) b
Kosmický dalekohled NASA Kepler, zaměřený na hledání exoplanet, přinesl na Zemi data o dalším unikátním vesmírném tělese. Přesněji řečeno o třech tělesech. Na tiskové konferenci, kterou k tomuto objevu NASA uspořádala byl dokonce přítomen i člověk z Hvězdných válek.

Není třeba však mít obavy z vesmírné invaze. John Knoll ze společnosti Lucasfilm Ltd. (jejíž zakladatel G. Lucas je autorem známé sci-fi ságy Hvězdné války), byl na tiskovou konferenci pozván z důvodu výrazné podobnosti nyní objeveného systému s planetou Tatooin z Hvězdných válek.

Kepler-16 b obíhá nikoliv okolo své mateřské hvězdy, ale kolem mateřské dvojhvězdy. A to není vše, jak ukazují fotometrická data z družice Kepler, všechna tři tělesa - dvojhvězda i okolo obíhající planeta - obíhají v přesně stejné rovině. A díky tomu, že rovina orbitálního pohybu těchto tří těles protíná i naši Zemi, můžeme pozorovat vzájemné zákryty a tranzity. Je to první známý systém, kde pozorujeme vzájemné zákryty dvojhvězdy i tranzity exoplanety přes obě složky dvojhvězdy. Perioda oběhu dvojhvězdy je 41 dní, zatímco exoplaneta kolem obíhá s periodou 228 dní.

Díky tomuto geometrickému uspořádání máme naprosto jedinečnou příležitost nejen zjistit fyzikální parametry všech tří těles, ale i studovat dlouhodobé dynamické působění. Je to ideální laboratoř pro studium pohybu tří gravitačně vázaných těles v prostoru, klasické a náročné úlohy astronomie.

Rozměry složek dvojhvězdy (0.64 a 0.22 poloměru Slunce) bylo možné s vysokou přesností změřit ze studia jejich vzájemných úplných zákrytů, stejně tak rozměr exoplanety z tranzitů přes obě složky.

Hmotnosti složek dvojhvězdy (0.68 a 0.20 hmotnosti Slunce) bylo možné určit z měření radiálních rychlostí a hmotnost exoplanety samotné byla určena z takzvaného light-time efektu pozorovaného v zákrytech dvojhvězdy.

Zákryty a tranzity v systému Kepler-16(AB) b
Zákryty a tranzity v systému Kepler-16(AB) b
Light-time efekt je jev známý z oboru zákrytových dvojhvězd. Jedná se o předcházení či zpožďování zákrytů dvojhvězdy způsobené vlivem obíhajícího třetího tělesa. To svou hmotností vychyluje těžiště soustavy zákrytové dvojhvězdy směrem k nám či od nás a my tak vidíme zákryty dvojhvězdy v měnící se vzdálenosti od pozorovatele. A protože světlo se šíří konečnou rychlostí, pozorujeme zdánlivé nepravidelnosti orbitální periody dvojhvězdy. Tyto časové odchylky od přesné periodicity ve dvojhvězdě jsou tím větší, čím hmotnější je obíhající třetí těleso. A právě v případě Kepler-16 b dosahují pozorované odchylky hodnoty 1 minuta, což odpovídá hmotnosti třetího tělesa v systému 0,333 hmotnosti Jupitera (přibližně hmotnost našeho Saturnu). Kdyby bylo třetí těleso v systému např. hnědý trpaslík, musely by být pozorované odchylky větší než 30 minut.

A tak se před námi objevuje obrázek systému, kde plyná planeta o rozměrech Saturnu obíhá kolem dvojhvězdy. A pokud zapátráte v paměti, tak právě takový obrázek jste již viděli ve věděcko fantastickém filmu Hvězdné války IV. - Nová naděje (Star Wars IV. - New hope), kde mladý Luke Skywalker sleduje na vyprahlé planetě Tatooin západ slunce. Tedy dvou sluncí...

Vědci z NASA tak pomohli změnit science - fiction na science - fact. Exoplaneta Kepler-16 b, které se jistě v kuloárech začne říkat Tatooin, je od nás vzdálena jen 200 světelných let a naštěstí není v "předaleké galaxii".

Zdroje:




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »