Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Fenomenální objev: Cirkumbinární tranzitující exoplaneta Kepler-16(AB) b

Fenomenální objev: Cirkumbinární tranzitující exoplaneta Kepler-16(AB) b

Cirkumbinární tranzitující exoplaneta Kepler-16(AB) b
Cirkumbinární tranzitující exoplaneta Kepler-16(AB) b
Kosmický dalekohled NASA Kepler, zaměřený na hledání exoplanet, přinesl na Zemi data o dalším unikátním vesmírném tělese. Přesněji řečeno o třech tělesech. Na tiskové konferenci, kterou k tomuto objevu NASA uspořádala byl dokonce přítomen i člověk z Hvězdných válek.

Není třeba však mít obavy z vesmírné invaze. John Knoll ze společnosti Lucasfilm Ltd. (jejíž zakladatel G. Lucas je autorem známé sci-fi ságy Hvězdné války), byl na tiskovou konferenci pozván z důvodu výrazné podobnosti nyní objeveného systému s planetou Tatooin z Hvězdných válek.

Kepler-16 b obíhá nikoliv okolo své mateřské hvězdy, ale kolem mateřské dvojhvězdy. A to není vše, jak ukazují fotometrická data z družice Kepler, všechna tři tělesa - dvojhvězda i okolo obíhající planeta - obíhají v přesně stejné rovině. A díky tomu, že rovina orbitálního pohybu těchto tří těles protíná i naši Zemi, můžeme pozorovat vzájemné zákryty a tranzity. Je to první známý systém, kde pozorujeme vzájemné zákryty dvojhvězdy i tranzity exoplanety přes obě složky dvojhvězdy. Perioda oběhu dvojhvězdy je 41 dní, zatímco exoplaneta kolem obíhá s periodou 228 dní.

Díky tomuto geometrickému uspořádání máme naprosto jedinečnou příležitost nejen zjistit fyzikální parametry všech tří těles, ale i studovat dlouhodobé dynamické působění. Je to ideální laboratoř pro studium pohybu tří gravitačně vázaných těles v prostoru, klasické a náročné úlohy astronomie.

Rozměry složek dvojhvězdy (0.64 a 0.22 poloměru Slunce) bylo možné s vysokou přesností změřit ze studia jejich vzájemných úplných zákrytů, stejně tak rozměr exoplanety z tranzitů přes obě složky.

Hmotnosti složek dvojhvězdy (0.68 a 0.20 hmotnosti Slunce) bylo možné určit z měření radiálních rychlostí a hmotnost exoplanety samotné byla určena z takzvaného light-time efektu pozorovaného v zákrytech dvojhvězdy.

Zákryty a tranzity v systému Kepler-16(AB) b
Zákryty a tranzity v systému Kepler-16(AB) b
Light-time efekt je jev známý z oboru zákrytových dvojhvězd. Jedná se o předcházení či zpožďování zákrytů dvojhvězdy způsobené vlivem obíhajícího třetího tělesa. To svou hmotností vychyluje těžiště soustavy zákrytové dvojhvězdy směrem k nám či od nás a my tak vidíme zákryty dvojhvězdy v měnící se vzdálenosti od pozorovatele. A protože světlo se šíří konečnou rychlostí, pozorujeme zdánlivé nepravidelnosti orbitální periody dvojhvězdy. Tyto časové odchylky od přesné periodicity ve dvojhvězdě jsou tím větší, čím hmotnější je obíhající třetí těleso. A právě v případě Kepler-16 b dosahují pozorované odchylky hodnoty 1 minuta, což odpovídá hmotnosti třetího tělesa v systému 0,333 hmotnosti Jupitera (přibližně hmotnost našeho Saturnu). Kdyby bylo třetí těleso v systému např. hnědý trpaslík, musely by být pozorované odchylky větší než 30 minut.

A tak se před námi objevuje obrázek systému, kde plyná planeta o rozměrech Saturnu obíhá kolem dvojhvězdy. A pokud zapátráte v paměti, tak právě takový obrázek jste již viděli ve věděcko fantastickém filmu Hvězdné války IV. - Nová naděje (Star Wars IV. - New hope), kde mladý Luke Skywalker sleduje na vyprahlé planetě Tatooin západ slunce. Tedy dvou sluncí...

Vědci z NASA tak pomohli změnit science - fiction na science - fact. Exoplaneta Kepler-16 b, které se jistě v kuloárech začne říkat Tatooin, je od nás vzdálena jen 200 světelných let a naštěstí není v "předaleké galaxii".

Zdroje:




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »