Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Iontový motor téměř pět let v provozu
Pavel Koten Vytisknout článek

Iontový motor téměř pět let v provozu

V JPL byl po téměř pěti letech nepřetržitého provozu zastaven chod experimentálního iontového motoru. Záloha motoru použitého na sondě Deep Space One skoro čtyřikrát překročila původně plánovanou životnost. A co víc, zastavení bylo vyvoláno nutností kontroly stavu jednotlivých částí, nikoliv selháním samotného zařízení.

Iontový raketový motor využívá elektromagnetického pole k urychlení iontů xenonu. Jejich vystřelováním z trysky motoru dochází ke vzniku tahu. Ten je sice velmi malý, ovšem iontový motor je ve srovnání s konvenčními chemickými motory velmi efektivní při využití paliva. Dlouhodobé použití pak vyrovnání malý tah. Spotřeba paliva je pouhých několik gramů xenonu denně, tudíž je tento pohonný systém i nesrovnatelně lehčí, co se týká hmotnosti paliva.

Sonda Deep Space One byla první ze sond NASA, která využila iontového motoru jako hlavního pohonného systému. Motor na palubě sondy fungoval více než 16 tisíc hodin a přispěl k úspěšnému průběhu výpravy, jejímž hlavním cílem bylo vyzkoušení nových technologií pro budoucí kosmické lety. Dotyčný iontový motor patřil mezi ně. Vědeckým bonusem této výpravy byla návštěva komety Borrelly.

Od 5. října 1998 běželo v pozemské laboratoři dvojče tohoto iontového motoru. K jeho vypnutí došlo 26. června 2003 po více než 30 tisíc hodinách. Několikrát tak byla překročena plánovaná životnost 8 tisíc hodin. Motor byl spuštěn na různých hladinách výkonu a demonstroval použitelnost této technologie i pro dlouhotrvající výpravy. Jeho vypnutí nebylo navíc vynuceno technickými problémy, ale potřebou zjištění stavu jednotlivých částí, zejména pak komory, ve které dochází k ionizaci xenonu. Tato část je totiž kritická pro výpravu Dawn, která se v roce 2006 vydá k planetkám Ceres a Vesta. Ukázalo se, že tato komora je stále v dobrém stavu, ačkoliv její součásti vykazují opotřebení. Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by v blízké době došlo k jejímu selhání.

Zdroj:JPL Press release.




O autorovi



50. vesmírný týden 2019

50. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12. 2019. Měsíc bude v úplňku. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, ve středu budou v konjunkci. Ráno je vidět Merkur a Mars. 14. 12. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Na ISS byl zadokován Dragon (CRS-19) a připojit se má také Progress MS-13. Čína stihla dva starty menší rakety ze stejného kosmodromu během šesti hodin. Před 35 lety začala mise sond Vega 1 a 2, které kromě Venuše zkoumaly Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »