Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Iontový motor téměř pět let v provozu
Pavel Koten Vytisknout článek

Iontový motor téměř pět let v provozu

V JPL byl po téměř pěti letech nepřetržitého provozu zastaven chod experimentálního iontového motoru. Záloha motoru použitého na sondě Deep Space One skoro čtyřikrát překročila původně plánovanou životnost. A co víc, zastavení bylo vyvoláno nutností kontroly stavu jednotlivých částí, nikoliv selháním samotného zařízení.

Iontový raketový motor využívá elektromagnetického pole k urychlení iontů xenonu. Jejich vystřelováním z trysky motoru dochází ke vzniku tahu. Ten je sice velmi malý, ovšem iontový motor je ve srovnání s konvenčními chemickými motory velmi efektivní při využití paliva. Dlouhodobé použití pak vyrovnání malý tah. Spotřeba paliva je pouhých několik gramů xenonu denně, tudíž je tento pohonný systém i nesrovnatelně lehčí, co se týká hmotnosti paliva.

Sonda Deep Space One byla první ze sond NASA, která využila iontového motoru jako hlavního pohonného systému. Motor na palubě sondy fungoval více než 16 tisíc hodin a přispěl k úspěšnému průběhu výpravy, jejímž hlavním cílem bylo vyzkoušení nových technologií pro budoucí kosmické lety. Dotyčný iontový motor patřil mezi ně. Vědeckým bonusem této výpravy byla návštěva komety Borrelly.

Od 5. října 1998 běželo v pozemské laboratoři dvojče tohoto iontového motoru. K jeho vypnutí došlo 26. června 2003 po více než 30 tisíc hodinách. Několikrát tak byla překročena plánovaná životnost 8 tisíc hodin. Motor byl spuštěn na různých hladinách výkonu a demonstroval použitelnost této technologie i pro dlouhotrvající výpravy. Jeho vypnutí nebylo navíc vynuceno technickými problémy, ale potřebou zjištění stavu jednotlivých částí, zejména pak komory, ve které dochází k ionizaci xenonu. Tato část je totiž kritická pro výpravu Dawn, která se v roce 2006 vydá k planetkám Ceres a Vesta. Ukázalo se, že tato komora je stále v dobrém stavu, ačkoliv její součásti vykazují opotřebení. Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by v blízké době došlo k jejímu selhání.

Zdroj:JPL Press release.




O autorovi



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178MC + Barlow 2x

Další informace »