Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Problém s anténou družice SOHO
Pavel Koten Vytisknout článek

Problém s anténou družice SOHO

Sluneční observatoř SOHO, která od roku 1995 sleduje naši mateřskou hvězdu, utrpěla problémy s hlavní anténou. Anténa, která je určena pro přenos vědeckých dat, se přestala požadovaným způsobem otáčet. Výsledkem budou mnohadenní přerušení pozorování Slunce, kdy nebude možno předat získaná dat na Zemi.

Observatoř už nyní přesluhuje, protože původně byla její činnost naplánována na šest let. Ovšem její dobrý technický stav a dostatek paliva pro manévry umožnily výpravu už dvakrát prodloužit. Z Lagrangeova bodu L1 soustavy Země - Slunce je zajištěn nepřerušovaný pohled na naši hvězdu. Sonda tento bod obíhá po eliptické dráze a její orientace vůči Zemi se mění. Proto je nutné měnit i směr, kterým je namířena hlavní anténa. Tato je už ale několik týdnů nepohyblivá a družice se nyní blíží k okamžiku, kdy Země vystoupí z jejího vyzařovacího kužele.

Několik testů provedených v uplynulých dnech ukázalo, že problém je v pohonném mechanismu antény. Řídící tým je alespoň schopen pomoci ještě funkčních motorů měnit její polohu alespoň natolik, že efektivně se vyzařovací svazek rozšíří ze 14 na 25 stupňů. Tím se prodlouží období, kdy bude možno data přenášet. Společně s dalším manévrem, během kterého se celá sonda překlopí o 180 stupňů, tak bude dosaženo nepřetržitého pokrytí Země vždy po dobu 10,5 týdne s následnou přestávkou 2,5 týdne. První z těchto přerušení začne už na konci tohoto týdne.

Sonda je vybavena i malou anténou, která ovšem slouží pouze pro přenos technických dat a řízení observatoře a její přenosová rychlost není dostatečná pro přenos i vědeckých dat.

Zdroj:Spaceflight Now.




O autorovi



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »