Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Problém s anténou družice SOHO
Pavel Koten Vytisknout článek

Problém s anténou družice SOHO

Sluneční observatoř SOHO, která od roku 1995 sleduje naši mateřskou hvězdu, utrpěla problémy s hlavní anténou. Anténa, která je určena pro přenos vědeckých dat, se přestala požadovaným způsobem otáčet. Výsledkem budou mnohadenní přerušení pozorování Slunce, kdy nebude možno předat získaná dat na Zemi.

Observatoř už nyní přesluhuje, protože původně byla její činnost naplánována na šest let. Ovšem její dobrý technický stav a dostatek paliva pro manévry umožnily výpravu už dvakrát prodloužit. Z Lagrangeova bodu L1 soustavy Země - Slunce je zajištěn nepřerušovaný pohled na naši hvězdu. Sonda tento bod obíhá po eliptické dráze a její orientace vůči Zemi se mění. Proto je nutné měnit i směr, kterým je namířena hlavní anténa. Tato je už ale několik týdnů nepohyblivá a družice se nyní blíží k okamžiku, kdy Země vystoupí z jejího vyzařovacího kužele.

Několik testů provedených v uplynulých dnech ukázalo, že problém je v pohonném mechanismu antény. Řídící tým je alespoň schopen pomoci ještě funkčních motorů měnit její polohu alespoň natolik, že efektivně se vyzařovací svazek rozšíří ze 14 na 25 stupňů. Tím se prodlouží období, kdy bude možno data přenášet. Společně s dalším manévrem, během kterého se celá sonda překlopí o 180 stupňů, tak bude dosaženo nepřetržitého pokrytí Země vždy po dobu 10,5 týdne s následnou přestávkou 2,5 týdne. První z těchto přerušení začne už na konci tohoto týdne.

Sonda je vybavena i malou anténou, která ovšem slouží pouze pro přenos technických dat a řízení observatoře a její přenosová rychlost není dostatečná pro přenos i vědeckých dat.

Zdroj:Spaceflight Now.




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »