Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1
SMART-1
První evropská sonda k Měsíci SMART-1 je připravována ke své jedinečné cestě, na které bude poháněna iontovým motorem. SMART-1 je první evropskou sondou, která je vybavena pouze tímto druhem pohonu.

15. července byla sonda dopravena do základny Kourou ve Francouzské Guianě a v současné době je připravována ke svému startu. Společně s dvěmi komerčními sondami ji na oběžnou dráhu 29.8.2003 vynese raketa Ariane 5. Startovací okno se otevírá 20:04 místního času (01:04 CEST) a zůstane otevřené 26 minut.

Ariane 5 dopraví náklad na geostacionární dráhu odkud budou jednotlivé sondy navigovány na svoji konečnou dráhu. SMART-1 se tak vydá na svoji spirálovitou, 16 měsíců trvající cestu.

Ionotvý motor sondu nejprve urychlí, ta bude v prosinci 2004 zachycena gravitací Měsíce. Poté bude motor použit ke zpomalení a navedení sondy na její dráhu. Sonda o hmotnosti 367 kg je vybavena solárními panely, které dodají 1.9kW elektrické energie. 75% této energie bude využito k pohonu sondy.

Hlavní cíl: testování nových technologií a zkoumání Měsíce

SMART-1 rozhodně není běžná sonda. Jedná se o první sondu projektu Small Mission for Advanced Research Technology. Hlavním cílem tohoto projektu je vyzkoušet klíčové technologie určené pro budoucí vesmírné mise. Kromě testování technologií je sonda vybavena špičkovými přístroji.

Hlavním cílem sondy je testování nového pohonného systému. Elektrický proud získaný solárními panely je použit k tvorbě proudu nabitých částic, které sondu pohánějí vpřed. Motory tohoto typu budou základem budoucích dlouhodobých misí. Dalším úkolem SMART-1 je test navigačního systémy, který v budoucnu umožní automatickou navigaci v sluneční soustavě.

V lednu 2005 dosáhne SMART-1 Měsíce a "usadí" se na téměř polární dráhu. SMART-1 bude hledat led v měsíčních kráterech, poskytne data o stále nejistém původu Měsíce a informace o rozložení minerálů a důležitých prvků na Měsíci.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »