Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1
SMART-1
První evropská sonda k Měsíci SMART-1 je připravována ke své jedinečné cestě, na které bude poháněna iontovým motorem. SMART-1 je první evropskou sondou, která je vybavena pouze tímto druhem pohonu.

15. července byla sonda dopravena do základny Kourou ve Francouzské Guianě a v současné době je připravována ke svému startu. Společně s dvěmi komerčními sondami ji na oběžnou dráhu 29.8.2003 vynese raketa Ariane 5. Startovací okno se otevírá 20:04 místního času (01:04 CEST) a zůstane otevřené 26 minut.

Ariane 5 dopraví náklad na geostacionární dráhu odkud budou jednotlivé sondy navigovány na svoji konečnou dráhu. SMART-1 se tak vydá na svoji spirálovitou, 16 měsíců trvající cestu.

Ionotvý motor sondu nejprve urychlí, ta bude v prosinci 2004 zachycena gravitací Měsíce. Poté bude motor použit ke zpomalení a navedení sondy na její dráhu. Sonda o hmotnosti 367 kg je vybavena solárními panely, které dodají 1.9kW elektrické energie. 75% této energie bude využito k pohonu sondy.

Hlavní cíl: testování nových technologií a zkoumání Měsíce

SMART-1 rozhodně není běžná sonda. Jedná se o první sondu projektu Small Mission for Advanced Research Technology. Hlavním cílem tohoto projektu je vyzkoušet klíčové technologie určené pro budoucí vesmírné mise. Kromě testování technologií je sonda vybavena špičkovými přístroji.

Hlavním cílem sondy je testování nového pohonného systému. Elektrický proud získaný solárními panely je použit k tvorbě proudu nabitých částic, které sondu pohánějí vpřed. Motory tohoto typu budou základem budoucích dlouhodobých misí. Dalším úkolem SMART-1 je test navigačního systémy, který v budoucnu umožní automatickou navigaci v sluneční soustavě.

V lednu 2005 dosáhne SMART-1 Měsíce a "usadí" se na téměř polární dráhu. SMART-1 bude hledat led v měsíčních kráterech, poskytne data o stále nejistém původu Měsíce a informace o rozložení minerálů a důležitých prvků na Měsíci.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »