Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1: mise k Měsíci

SMART-1
SMART-1
První evropská sonda k Měsíci SMART-1 je připravována ke své jedinečné cestě, na které bude poháněna iontovým motorem. SMART-1 je první evropskou sondou, která je vybavena pouze tímto druhem pohonu.

15. července byla sonda dopravena do základny Kourou ve Francouzské Guianě a v současné době je připravována ke svému startu. Společně s dvěmi komerčními sondami ji na oběžnou dráhu 29.8.2003 vynese raketa Ariane 5. Startovací okno se otevírá 20:04 místního času (01:04 CEST) a zůstane otevřené 26 minut.

Ariane 5 dopraví náklad na geostacionární dráhu odkud budou jednotlivé sondy navigovány na svoji konečnou dráhu. SMART-1 se tak vydá na svoji spirálovitou, 16 měsíců trvající cestu.

Ionotvý motor sondu nejprve urychlí, ta bude v prosinci 2004 zachycena gravitací Měsíce. Poté bude motor použit ke zpomalení a navedení sondy na její dráhu. Sonda o hmotnosti 367 kg je vybavena solárními panely, které dodají 1.9kW elektrické energie. 75% této energie bude využito k pohonu sondy.

Hlavní cíl: testování nových technologií a zkoumání Měsíce

SMART-1 rozhodně není běžná sonda. Jedná se o první sondu projektu Small Mission for Advanced Research Technology. Hlavním cílem tohoto projektu je vyzkoušet klíčové technologie určené pro budoucí vesmírné mise. Kromě testování technologií je sonda vybavena špičkovými přístroji.

Hlavním cílem sondy je testování nového pohonného systému. Elektrický proud získaný solárními panely je použit k tvorbě proudu nabitých částic, které sondu pohánějí vpřed. Motory tohoto typu budou základem budoucích dlouhodobých misí. Dalším úkolem SMART-1 je test navigačního systémy, který v budoucnu umožní automatickou navigaci v sluneční soustavě.

V lednu 2005 dosáhne SMART-1 Měsíce a "usadí" se na téměř polární dráhu. SMART-1 bude hledat led v měsíčních kráterech, poskytne data o stále nejistém původu Měsíce a informace o rozložení minerálů a důležitých prvků na Měsíci.

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »