< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Petr Bartoš Kosmonautika

Co se chystá pod americkou pokličkou?

Uplyn necelý rok od tragické havárie raketoplánu Columbie, jejímž důsledkem byla výrazně omezena činnost NASA. Nyní se však očekává, že prezident USA George W. Bush představí, alespoň v náznacích, velkolepou vizi vedoucí role USA při dalším výzkumu vesmíru.
František Martinek Kosmonautika

Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

smooth_rocks.jpg
Americká kosmická sonda SPIRIT úspěšně přistála na povrchu Marsu 4. ledna 2004 v 05:35 SEČ. Místo přistání se nachází uvnitř kráteru Gusev o průměru 165 km. Do tohoto kráteru se v minulosti pravděpodobně vlévala voda širokým údolím nazvaným Ma´adim Vallis. Na snímku kráteru, který pořídila v listopadu 2003 sonda Mars Global Surveyor, jsou patrné výrazně tmavé oblasti. Jedná se o místa, kde vzdušné víry a prudké nárazy větru odstranily nebo přerušily vrstvu jemného světlého prachu, který jinak pokrývá celý povrch kráteru. A právě v takovéto oblasti přistála sonda SPIRIT.
František Martinek Kosmonautika

STARDUST se vrací se vzorky komety

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Americká kosmická sonda STARDUST v ceně 168 miliónů dolarů prolétla 2. 1. 2004 ve 20 hodin 44 minuty středoevropského času ve vzdálenosti 240 km od povrchu jádra komety 81P/Wild-2 relativní rychlostí 21 960 km/h, tj. 6,1 km/s. V řídícím středisku se o této fázi letu dozvěděli o 22 minuty později - tak dlouhou dobu potřeboval rádiový signál k překonání vzdálenosti 389 000 000 km mezi kometou a Zemí. Ve dnech 31. 12. 2003 a 1. 1. 2004 byly provedeny poslední korekce dráhy, aby sonda byla navedena co nejpřesněji do blízkosti jádra komety.
Petr Bartoš Kosmonautika

SPIRIT na Marsu

Mars Excursion Rover - MER
Mars Excursion Rover - MER
Kosmická sonda Spirit (NASA) přistála na povrchu Marsu. První z průzkumných robotů (Mars Excursion Rover - MER-A) přistál v kráteru Gusev. Druhý robot (na palubě sondy Opportunity) by měl přistát za tři týdny. Hlavním cílem mise je pátrání po vodě na Marsu.
Spirit krátce po přistání vyslala na Zemi signál, že je funkční, řídící středisko v americké Pasadeně propuklo v jásot a šéf NASA Sean O´Keefe otevřel šampaňské. Spiritu se podařilo otevřít solární panely a odeslala první snímky na Zemi. Ze sondy později vyjel rover.

Podrobnosti >> Mars Exploration Rover Mission - JPL-NASA
Další info. >> Garant vědeckého programu - Cornell University

Petr Bartoš Kosmonautika

Stardust u komety 81P/Wild 2 nezaváhala

Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Kosmická sonda Stardust přežila setkání s kometou 81P/Wild 2 a podle posledních zpráv pracovaly všechny její přístroje bez chyby. Nejlepší snímky kometárního jádra v historii lidstva byly pořízeny ze vzdálenosti pouhých 240 km! Nejdůležitější je však zpráva, že zařízení pro sběr kometárních částic ("lízátko") bylo funkční a doufejme, že za dva roky nám na Zemi přinese dlouho očekáváné vzorky.

Podrobnosti >> Stardust - JPL - NASA
O sondě více >> Katalog družic - SPACE 40

Petr Bartoš Kosmonautika

Mars Express se blíží nad Beagle 2

30.12.2003 - 15:00 hod - mluvčí řídícího střediska ESA v Darmstadte, sdělil, že kurz sondy Mars Express byl upraven tak, aby sonda do 4.1.2004 změnila dráhu natolik, aby se dostala nad místo přistání modulu Beagle 2. Zároveň se sníží výška orbitu na 200 - 250 km, kdy bude větší pravděpodobnost zachycení signálu z Beagle 2.

Zdroj:
- ESA - Mars Express
- řídicí středisko Mars Express - web kamera
- home page Beagle 2
- "zaparkování" sondy Mars Express na oběžné dráze a změna oběžné dráhy okolo Marsu

Petr Bartoš Kosmonautika

Beagle 2 stále mlčí

29.12.2003 - 18:00 hod - v Londýně oznámil člen řídícího týmu Beagle 2, Colin Pillinger, že jednou z možností, proč se nepodařilo navázat se sondou spojení, je její zřícení do kráteru. Kráter, jehož průměr je odhadován na cca 1 km, byl objeven americkou sondou Mars Global Surveyer na snímcích, které byly pořízeny krátce před přistáním sondy Beagle 2. Byla by to obrovská smůla, trefit se ze Země do "golfové jamky" na Marsu.

Zdroj:
- iDnes
- ESA - Mars Express
- řídicí středisko Mars Express - web kamera
- home page Beagle 2

František Martinek Kosmonautika

Družice GALEX fotografuje galaxie

Galex.jpg
28. dubna 2003 NASA úspěšně vypustila pomocí rakety Pegasus-X výzkumnou družici GALEX (Galaxy Evolution Explorer), která má poodhalit některá tajemství vzniku a vývoje galaxií. Kolem Země obíhá ve výšce přibližně 700 km. Družice nese teleskop o průměru 50 cm vybavený dvěma ultrafialovými snímači (v pásmu 135 až 180 nm a 180 až 300 nm). K vypuštění došlo po deseti odkladech, původně měla být vypuštěna již 19. 1. 2002. Kosmický teleskop na palubě družice má za úkol pozorovat milióny galaxií v okruhu 10 miliard světelných let. Měl by tedy galaxie pozorovat v okamžiku, kdy vesmír měl za sebou teprve jednu čtvrtinu dnešního stáří. Získaná data by měla pomoci astronomům lépe určit, kdy vznikaly složitější chemické prvky a kdy nastal "rozkvět" vzniku hvězd.
Karel Mokrý Kosmonautika

Beagle 2 se oddělil!

Dnes ráno došlo k oddělení přistávacího modulu Beagle 2 o sondy Mars Express. Přistání modulu se předpokládá v ranních hodinách 25.12.2003. Mars Express je první evropskou sondou vyslanou k Marsu.

Karel Mokrý Kosmonautika

SIRFT přejmenován na Spitzerův teleskop

SIRFT
SIRFT
Space Infrared Telescope Facilit (SIRFT) byl přejmenován naSpitzer Space Telescope (SST). Nyní nese jméno jednoho z nejvýznačnějšíchvědců dvacátého století - Dr. Lyman Spitzer Jr. Spitzetrova snahaumístit teleskopy na oběžnou dráhu Země byla korunována dvěmi úspěšnými misemi (včetně HST).
František Martinek Kosmonautika

Rusko a výzkum sluneční soustavy

ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos a Deimos
ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos a Deimos
Za posledních 10 let značně vzrostlo množství informací o tělesech sluneční soustavy. Nutno říci, že hlavní slovo při získáváni poznatků měly USA. Do výzkumu těles sluneční soustavy se však značnou měrou zapojily i další státy a organizace.
Antonín Vítek Kosmonautika

Výsledky vyšetřování havárie raketoplánu Columbia

Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. shrnula Výsledky vyšetřování havárie raketoplánu Columbia. Následuje stručný sylab přednášky, vydaný pro účastníky semináře.
František Martinek Kosmonautika

Kosmická sonda k planetě Pluto

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Počátkem ledna 2006 by měla k planetě Pluto odstartovat americká kosmická sonda New Horizons, dříve označovaná jako Pluto-Kuiper Express. Cílem sondy není jen samotná planeta Pluto a její měsíc Charon, ale také několik těles z tzv. Kuiperova pásu za drahou planety Neptun. Tento projekt NASA již několikrát vyškrtla ze svých plánů a znovu jej vrátila zpět. Další odklady však již nejsou možné - jinak by se doba letu sondy k Plutu značně prodloužila.
Tomáš Přibyl Kosmonautika

Cesty za kosmonautikou po Evropě

Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Ing. Tomáše Přibyla s názvem Cesty za kosmonautikou po Evropě zavedla posluchače na některá místa Evropy, kde se lze setkat s kosmonautikou.

Karel Mokrý Kosmonautika

Mars Express - od Marsu "jen" 5.5 milionu km

Mars ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů
Mars ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů

Tento snímek pořídila 1. prosince ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů od Marsu evropská sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera).

Snímek je jedinečný i díky osvětlení Marsu - ze Země takto Mars nikdy neuvidíme. Slunce osvětluje západní polokouli a více než třetina Marsu leží ve stínu. Tmavé skvrny v horní části snímku jsou severní nížiny na Marsu. Je možné, že právě tam se před miliony let nacházela voda.

kliknutím na obrázek získáte jeho větší verzi.

Zdroj: ESA

Antonín Vítek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (2)

ISS-Cervantes.jpg
Současný vzhled Mezinárodní
kosmické stanice ISS.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. s názvem Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 mapovala činnost na palubě stanice v období listopad 2002 až listopad 2003.

Dokončení článku.

Antonín Vítek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (1)

ISS-Cervantes.jpg
Současný vzhled Mezinárodní
kosmické stanice ISS.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. s názvem Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 mapovala činnost na palubě stanice v období listopad 2002 až listopad 2003.
František Martinek Kosmonautika

ROSETTA připravena ke startu

Rosetta.jpg
Evropská kosmická agentura ESA připravila ke startu po mnohaletém úsilí svoji kosmickou sondu s názvem ROSETTA. Jejím úkolem byl detailní průzkum komety 46P/Wirtanen a přistání na jejím ledovém jádru. Start se měl uskutečnit v lednu letošního roku. Avšak vzhledem k tomu, že v prosinci 2002 havarovala raketa Ariane-5 (jejíž modifikace měla vynést na cestu do vesmíru i sondu Rosetta), bylo rozhodnuto start sondy odložit až do vyšetření příčin havárie rakety. Původní termín startu se nepodařilo stihnout, a tak byl pro sondu vybrán nový cíl.
1 …63 64 65 66 67 68 69 …83

45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC2841 (Tiger's Eye Galaxy)-crop

Další z řady nocí s Celestronem a testování na vybraných galaxiích. Tiger's eye sice není ještě tak vysoko, ale po nasbírání asi 6 hodin vylezla překvapivě dobře. Zpracováno v Pixinsight klasický postup: DBE, separace hvězd, noise/blur/starxterminator, curves/unsharp/deconv, export oprava v PS pak zpět spojení s hvězdami a finální úpravy. Celestron C8 Advanced VX AVX GoTo Canon 60D (Astromod) Asiair / ZWO ASI120MM MINI Subs: 180 sec.

Další informace »