Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Petr Bartoš Kosmonautika

Stardust u komety 81P/Wild 2 nezaváhala

Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Kosmická sonda Stardust přežila setkání s kometou 81P/Wild 2 a podle posledních zpráv pracovaly všechny její přístroje bez chyby. Nejlepší snímky kometárního jádra v historii lidstva byly pořízeny ze vzdálenosti pouhých 240 km! Nejdůležitější je však zpráva, že zařízení pro sběr kometárních částic ("lízátko") bylo funkční a doufejme, že za dva roky nám na Zemi přinese dlouho očekáváné vzorky.

Podrobnosti >> Stardust - JPL - NASA
O sondě více >> Katalog družic - SPACE 40

Petr Bartoš Kosmonautika

Mars Express se blíží nad Beagle 2

30.12.2003 - 15:00 hod - mluvčí řídícího střediska ESA v Darmstadte, sdělil, že kurz sondy Mars Express byl upraven tak, aby sonda do 4.1.2004 změnila dráhu natolik, aby se dostala nad místo přistání modulu Beagle 2. Zároveň se sníží výška orbitu na 200 - 250 km, kdy bude větší pravděpodobnost zachycení signálu z Beagle 2.

Zdroj:
- ESA - Mars Express
- řídicí středisko Mars Express - web kamera
- home page Beagle 2
- "zaparkování" sondy Mars Express na oběžné dráze a změna oběžné dráhy okolo Marsu

Petr Bartoš Kosmonautika

Beagle 2 stále mlčí

29.12.2003 - 18:00 hod - v Londýně oznámil člen řídícího týmu Beagle 2, Colin Pillinger, že jednou z možností, proč se nepodařilo navázat se sondou spojení, je její zřícení do kráteru. Kráter, jehož průměr je odhadován na cca 1 km, byl objeven americkou sondou Mars Global Surveyer na snímcích, které byly pořízeny krátce před přistáním sondy Beagle 2. Byla by to obrovská smůla, trefit se ze Země do "golfové jamky" na Marsu.

Zdroj:
- iDnes
- ESA - Mars Express
- řídicí středisko Mars Express - web kamera
- home page Beagle 2

František Martinek Kosmonautika

Družice GALEX fotografuje galaxie

Galex.jpg
28. dubna 2003 NASA úspěšně vypustila pomocí rakety Pegasus-X výzkumnou družici GALEX (Galaxy Evolution Explorer), která má poodhalit některá tajemství vzniku a vývoje galaxií. Kolem Země obíhá ve výšce přibližně 700 km. Družice nese teleskop o průměru 50 cm vybavený dvěma ultrafialovými snímači (v pásmu 135 až 180 nm a 180 až 300 nm). K vypuštění došlo po deseti odkladech, původně měla být vypuštěna již 19. 1. 2002. Kosmický teleskop na palubě družice má za úkol pozorovat milióny galaxií v okruhu 10 miliard světelných let. Měl by tedy galaxie pozorovat v okamžiku, kdy vesmír měl za sebou teprve jednu čtvrtinu dnešního stáří. Získaná data by měla pomoci astronomům lépe určit, kdy vznikaly složitější chemické prvky a kdy nastal "rozkvět" vzniku hvězd.
Karel Mokrý Kosmonautika

Beagle 2 se oddělil!

Dnes ráno došlo k oddělení přistávacího modulu Beagle 2 o sondy Mars Express. Přistání modulu se předpokládá v ranních hodinách 25.12.2003. Mars Express je první evropskou sondou vyslanou k Marsu.

Karel Mokrý Kosmonautika

SIRFT přejmenován na Spitzerův teleskop

SIRFT
SIRFT
Space Infrared Telescope Facilit (SIRFT) byl přejmenován naSpitzer Space Telescope (SST). Nyní nese jméno jednoho z nejvýznačnějšíchvědců dvacátého století - Dr. Lyman Spitzer Jr. Spitzetrova snahaumístit teleskopy na oběžnou dráhu Země byla korunována dvěmi úspěšnými misemi (včetně HST).
František Martinek Kosmonautika

Rusko a výzkum sluneční soustavy

ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos  a Deimos
ruská sonda určená k výzkumu marsových měsíců Fobos a Deimos
Za posledních 10 let značně vzrostlo množství informací o tělesech sluneční soustavy. Nutno říci, že hlavní slovo při získáváni poznatků měly USA. Do výzkumu těles sluneční soustavy se však značnou měrou zapojily i další státy a organizace.
Antonín Vítek Kosmonautika

Výsledky vyšetřování havárie raketoplánu Columbia

Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. shrnula Výsledky vyšetřování havárie raketoplánu Columbia. Následuje stručný sylab přednášky, vydaný pro účastníky semináře.
František Martinek Kosmonautika

Kosmická sonda k planetě Pluto

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Počátkem ledna 2006 by měla k planetě Pluto odstartovat americká kosmická sonda New Horizons, dříve označovaná jako Pluto-Kuiper Express. Cílem sondy není jen samotná planeta Pluto a její měsíc Charon, ale také několik těles z tzv. Kuiperova pásu za drahou planety Neptun. Tento projekt NASA již několikrát vyškrtla ze svých plánů a znovu jej vrátila zpět. Další odklady však již nejsou možné - jinak by se doba letu sondy k Plutu značně prodloužila.
Tomáš Přibyl Kosmonautika

Cesty za kosmonautikou po Evropě

Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Ing. Tomáše Přibyla s názvem Cesty za kosmonautikou po Evropě zavedla posluchače na některá místa Evropy, kde se lze setkat s kosmonautikou.

Karel Mokrý Kosmonautika

Mars Express - od Marsu "jen" 5.5 milionu km

Mars ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů
Mars ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů

Tento snímek pořídila 1. prosince ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů od Marsu evropská sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera).

Snímek je jedinečný i díky osvětlení Marsu - ze Země takto Mars nikdy neuvidíme. Slunce osvětluje západní polokouli a více než třetina Marsu leží ve stínu. Tmavé skvrny v horní části snímku jsou severní nížiny na Marsu. Je možné, že právě tam se před miliony let nacházela voda.

kliknutím na obrázek získáte jeho větší verzi.

Zdroj: ESA

Antonín Vítek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (2)

ISS-Cervantes.jpg
Současný vzhled Mezinárodní
kosmické stanice ISS.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. s názvem Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 mapovala činnost na palubě stanice v období listopad 2002 až listopad 2003.

Dokončení článku.

Antonín Vítek Kosmonautika

Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 (1)

ISS-Cervantes.jpg
Současný vzhled Mezinárodní
kosmické stanice ISS.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Mgr. Antonína Vítka, CSc. s názvem Mezinárodní kosmická stanice ISS v roce 2003 mapovala činnost na palubě stanice v období listopad 2002 až listopad 2003.
František Martinek Kosmonautika

ROSETTA připravena ke startu

Rosetta.jpg
Evropská kosmická agentura ESA připravila ke startu po mnohaletém úsilí svoji kosmickou sondu s názvem ROSETTA. Jejím úkolem byl detailní průzkum komety 46P/Wirtanen a přistání na jejím ledovém jádru. Start se měl uskutečnit v lednu letošního roku. Avšak vzhledem k tomu, že v prosinci 2002 havarovala raketa Ariane-5 (jejíž modifikace měla vynést na cestu do vesmíru i sondu Rosetta), bylo rozhodnuto start sondy odložit až do vyšetření příčin havárie rakety. Původní termín startu se nepodařilo stihnout, a tak byl pro sondu vybrán nový cíl.
František Martinek Kosmonautika

NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI-a.jpg
Japonští technici vyvíjejí obrovské úsilí k tomu, aby zabránili srážce své kosmické sondy NOZOMI s Marsem. Jedná se o první sondu k rudé planetě, vyslanou ze "země vycházejícího Slunce". Řeší rovněž některé problémy s činností palubního vybavení této sondy.
František Martinek Kosmonautika

BepiColombo - přípravy zahájeny

sonda BepiColombo
sonda BepiColombo
Evropská kosmická agentura ve spolupráci s Japonskem připravují společnou kosmickou sondu s názvem BepiColombo, určenou k výzkumu planety Merkur. ESA rozhodla o realizaci projektu 13. 10. 2000. Vývoj sondy je zatím ve stadiu příprav. Japonský Institut kosmických výzkumů (ISAS) informoval 25. 7. 2003 o zahájení nové etapy vývoje japonské části společného projektu ESA a ISAS. Japonsko se k projektu připojilo počátkem roku 2002, práce na vývoji japonské části sondy budou zahájeny v roce 2004.
František Martinek Kosmonautika

Indická kosmická sonda k Měsíci

Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Chandrayaan - indicka sonda k Mesici
Výzkumu Měsíce pomocí kosmických sond se v minulosti věnovaly pouze dvě kosmické velmoci: bývalý Sovětský svaz a USA. Svojí "troškou do mlýna" přispělo Japonsko (sonda Hiten + subsatelit Hagoromo, start 24. 1. 1990) a nedávno také Evropská kosmická agentura ESA (sonda SMART-1, start 27. 9. 2003). Přestože zájem o výzkum Měsíce v posledních letech značně opadl, zdá se, že by mohl opět pokračovat. Mezi státy, které vypustily kosmickou sondu k Měsíci, se hodlá zapojit také Indie.
František Martinek Kosmonautika

15. výročí startu raketoplánu BURAN

Buran na startovací rampě
Buran na startovací rampě
15. listopadu 2003 uplyne 15 let od prvního a zároveň posledního startu raketoplánu BURAN. Raketoplán byl vyvíjen jako sovětská adekvátní odpověď na vývoj amerického "šattlu". Práce na jeho vývoji byly zahájeny v roce 1976. V průběhu vývoje bylo vyrobeno 6 maket ve skutečné velikosti a 3 letové exempláře.
František Martinek Kosmonautika

Operace ve stavu beztíže

Operace v beztzi.jpg
Jedním z mnoha problémů, které bude nutno vyřešit před vysláním člověka na Mars, je zajištění lékařské péče pro posádku kosmické lodi, letící k Mars či vracející se zpět na Zemi, eventuelně pracující na stálé základně, vybudované na povrchu Marsu. Při sebelepším výběru kosmonautů nelze vyloučit vážné onemocnění, při kterém bude nezbytně nutný chirurgický zákrok, prováděný v beztížném stavu. V teoretické rovině se problém řeší, prakticky zatím prověřen nebyl.


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC nad Baltem

Jasné noční svítící oblaka nad Baltem z nejsevernější Polska

Další informace »